Časopis Myslivost

Má černě zbarvené peří s lysým hrdelním vakem. Ve svatebním šatě má peří na hlavě a krku bělavé. Pohlavní dimorfismus u tohoto druhu není. Mláďata jsou světlejší hnědé barvy a spodní stranu těla mají bělavou.
Kormoráni mají dlouhý krk s tenkým na špičce zahnutým ostrým zobákem. Plovací blána spojuje všechny čtyři prsty na noze. Jsou výbornými plavci a pod vodou se pohybují odrazy nohou, ke koordinaci pohybu využívají křídel i ocasu.
Populace tohoto druhu je koncentrovaná z převážné části při mořských pobřeží a říčních deltách, avšak část hnízdišť bývá soustředěna na větších vodních plochách ve vnitrozemí, u nás například na jihomoravských Novomlýnských nádržích.
Hnízdí v koloniích a hnízdo si staví na stromech v blízkosti vody, přičemž na jednom stromě může být i dvacet hnízd. Snůška čítá obvykle 3 až 5 vajec, které jsou snášeny v období března. Po 23 až 25 dnech se rodí mláďata, která jsou krmena převážně malými rybami. Mláďata jsou schopna letu po dvou měsících a do rozmnožování vstupují ve třetím roce.
Potravu tvoří především ryby o velikosti 20 až 25 cm, ve vzácných případech dokáží konzumovat i větší jedince do 50 cm. Kormoráni loví pod vodou ve skupinách a to tak, že nahánějí ryby do mělčin, kde je pro ně lov snadnější. Tímto způsobem, dokáží ulovit v průměru jeden kilogram ryb na hlavu za den. Nejpreferovanějšími rybami jsou úhoř, okounovití, kapr, plotice, cejn a další druhy.
 
Historický vývoj
 
Kormorán byl v průběhu 19. století v Evropě téměř vyhubený. Díky své vzácnosti se pak logicky stal chráněným druhem v mnoha evropských zemích.
V 60. až 80. letech minulého století však nastal opětovný expanzivní nárůst populace do několika stovek tisíc párů v celé Evropě.
Nárůst populace měl několik příčin. Především se jednalo o ochranu druhu a vytvoření územních systémů rezervací s různým stupněm ochrany, omezení používání pesticidů a DDT, stavba velkých přehrad a změny v obhospodařování velkých ploch.
Jedním ze zásadních problémů dnešní doby jsou teplé zimy, kdy nedochází k zamrzání velkých ploch a kormoráni tak mají dostatek potravní nabídky, čímž se zvyšuje počet hnízdících párů ve vnitrozemí.
Jako v Evropě, tak i v České republice je kormorán původním druhem, který byl na konci 18. století úspěšně vyhuben z důvodu působení škod na rybách. Až do poloviny osmdesátých let byl sice pravidelným, ale málo početným táhnoucím druhem. V tomto období se usídlila kolonie v oblasti Novomlýnských nádrží na Břeclavsku a také na Třeboňsku. Postupem času došlo k rozšíření do dalších částí ČR a k razantnímu zvýšení početnosti hnízdící populace, která kulminovala na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Od této doby hnízdících párů v ČR ubývá v důsledku pádu starých stromů využitelných pro hnízdění a také vlivem povoleného odstřelu.
 
Škody
 
Závažné škody, především ze zimního období mají však na svědomí především táhnoucí populace ze severní Evropy, které v průběhu zimy decimují nezamrzlé rybníky a přehrady. V období kdy jsou vodní plochy zamrzlé, se přesouvají na tekoucí vody. Škody jsou navíc znásobeny absencí břehových porostů na chovných rybnících, které tvořily přirozenou ochranu rybám a již zmíněnými mírnými zimami.
Vyčíslené škody se pohybují v milionech korun každý rok. Z tohoto důvodu bylo v roce 2000 přistoupeno k vyplácení odškodného podle zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy č. 115/2000 Sb.
Do roku 2013 bylo komerčním rybářstvím vyplaceno téměř 350 mil. Kč, na rybářské organizace se však kompenzace nevztahovaly.
V roce 2013 byl kormorán vyškrtnut z vyhlášky č. 395/1992 Sb., která upravuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, čímž došlo i k zrušení vyplácení náhrad za škody. Druh zůstal pod obecnou ochranou podle § 5 zákona č. 114/1992 Sb.
Zároveň však jej není možné lovit podle zákona o myslivosti a pro lov je nutné si vyřídit výjimku vycházející z tzv. odchylného postupu uvedeným v § 5b odst. 1 téhož zákona. Tuto výjimku vydává místně příslušný orgán ochrany přírody, tj. obce s rozšířenou působností, správy národních parků a chráněné krajinné oblasti a újezdní úřady vojenských újezdů. Nutné je však vyřídit také výjimku ze zákona o myslivosti.
Lov se nejčastěji povoluje na období od 1. srpna do 31. března kalendářního roku.
V roce 2017 byl přijat zákon č. 197/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb. A od letošního roku mohou opět jen komerční rybáři žádat o finanční kompenzaci škod do roku 2019. V roce 2020 bude možné čerpat jen 80 % uznaných škod.
 
Možnosti eliminace škod
 
Přestože teoreticky můžeme některými opatřeními částečně snížit škodu (například akustické a vizuální plašiče, sítě, instalace pontonových úkrytů pro ryby, tvorba břehových úkrytů, zachovávání litorálních porostů či zvyšování celkové morfologické pestrosti vodních toků), tak neletální metody nepřináší žádoucí efekt, zvláště na vodních tocích. Je tedy nutné přistupovat k regulaci lovem.
Ačkoliv ve spleti legislativních nařízení došlo k výraznému zjednodušení pro legalizaci lovu, rybářům, jako správcům svých pozemků, stále nezbývá než se obracet na místní myslivecké spolky a vyřizovat pro ně povolení. Těm však žádná povinnost lovu neplyne, a tak situace zůstává na ochotě jednotlivých myslivců a finanční motivaci za lov.
Samotný lov kormoránů je v praxi často velmi komplikovaný. Kormoráni jsou velmi ostražití a po několika výstřelech se v krátké době nevrací na stejné místo.
V dnešní době již většina komerčních rybářství a rybářských organizací vyplácí zástřelné, které se pohybuje zpravidla mezi 150 až 200 Kč za kus. Na sportovních rybářských revírech severní Moravy a Slezska bylo zástřelné vypláceno od roku 2010. Do této doby byl lov v řádu jednotek jedinců na revír. Podle statistik mělo zástřelné pozitivní vliv na množství odlovených kormoránů.
 
Kormorán je dnes jistě neodmyslitelnou součástí naší přírody. Vzhledem k tomu, že člověku a mnohdy i samotným dalším chráněným druhům (např. mihule potoční) způsobuje problémy, je nutné zvolit důmyslný management.
Přiznejme si však, že v rámci naší republiky nejsme schopni regulaci kormorána nijak uspokojivě podchytit, protože hlavní populace, která místní ryby decimuje, migruje Evropou. Situace tak jednoznačně vyžaduje celoevropskou součinnost lovců a rybářů. Proto nezapomínejme, že myslivost není jen zábava, ale především služba veřejnosti.
 
 
Mgr. Ondřej MIKULKA
Ústav ochrany lesů a myslivosti
Mendelova univerzita v Brně
 
Kormorán velký v legislativě:
* Zákon č. 197/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů.
* Směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků.
* Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů – zvěř, kterou nelze lovit.
* Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 5 upravuje podmínky pro odchylný postup při ochraně ptáků.
 
 

Vývoj populace kormorána v hlavních hnízdních oblastech ČR - převzato z Musil et al. (2016): Počet hnízdících párů kormorána velkého v České republice v roce 2014 až 2016. Aythya 6, 52 až 56.
 



Vývoj hodnot za kompenzaci škod v letech 2000 až 2011.
 


Vývoj lovu kormorána velkého na rybářských revírech ČRS severní Moravy a Slezska v letech 2010 až 2017. (V roce 2013 nebyl ulovený žádný kus z důvodu extrémně mírné zimy)