Časopis Myslivost

Z těchto, ale i jiných důvodů se očekává větší aktivita uživatelů honiteb a vlastníků honebních pozemků. Na to, co lze v honitbě nejrychleji a nejsnadněji provádět, právě pro zastavení poklesu a návrat drobné zvěře do krajiny, je zaměřen tento článek. Právě období konce kalendářního a mysliveckého roku je vhodné k analýzám a rozhodování, co v honitbě udělat i v oblasti zlepšování životního prostředí pro drobnou zvěř.
 
Jaké úpravy a opatření lze provádět
 
Jako jedno z možných a praxí ověřených opatření, které mohou úspěšně realizovat myslivci (uživatelé honiteb a vlastníci honebních pozemků) je zakládání biopásů a vhodných políček pro zvěř.
Jedná se o opatření, která jsou z pohledu postupů zakládání a následné péče velmi snadná. Základní podmínkou je mít právní důvod užívání pozemku (v případě požadavku na finanční podporu se dokládá pachtovní smlouvou nebo výpis z katastru nemovitostí pro případ, kdy vlastník pozemku je žadatel o finanční příspěvek), dále je potřebné mít zdroje (finanční prostředky) na nákup osiva a náklady související s přípravou půdy a pěstováním. Pokud je pozemek v nájmu, tak také prostředky na uhrazení pachtovného.
Zcela zásadní pro realizaci těchto opatření je však zájem uživatele honitby něco pro zvýšení přírodní hodnoty něco udělat.
 
Jak opatření provádět
 
Popisovat, jak zakládat v dnešní době, biopásy je nošením „dříví“ do lesa, nejen Ministerstvo zemědělství biopásy jako jedno z opatření Programu rozvoje venkova velmi detailně a především dlouhodobě prezentuje.
Jednak v samotném programovém dokumentu jako agroenvirinmentální – klimatické opatření, a jednak formou velmi vhodných metodik a publikací umožňující toto opatření velmi efektivně a především účinně realizovat.
Oporou v realizaci biopásů jsou platné právní předpisy (zákon o myslivosti nevyjímaje), které přes různou kritiku nabízí skutečně dostatek nástrojů pro možné zlepšování přírodního prostředí.
V souladu s těmito požadavky a navazujícími metodikami, lze na tato opatření čerpat i v roce 2019 finanční podporu.
Pokud budeme chtít čerpat finanční podporu, musíme při realizaci opatření postupovat podle metodik Ministerstva zemědělství, které stanovují jasná pravidla podle části třetí nařízení vlády č. 30/2014 Sb. (dále jen „Vybrané myslivecké činnosti a jejich financování“) a v souladu s nařízením vlády č. 75/2015 Sb. (dále jen „Podmínky provádění agroenvironmentálně klimatické opatření – biopásy“)
Pokud myslivečtí hospodáři usoudí, že pozemky na realizaci těchto opatření mají a jsou pro hospodaření se zvěří v dotčené honitbě vhodné, je třeba se seznámit s metodikou jejich zakládání.
Co je vyžadováno především u políček pro zvěř podle Nařízení vlády č. 30/2014 Sb. v platném znění?
 
Políčkem pro zvěř se rozumí pozemek zakládaný pro zvýšení úživnosti honitby osetý nebo osázený minimálně dvěma plodinami, které jsou potravní složkou zvěře a které se nenachází v bezprostředně navazujících zemědělských kulturách v honitbě, na němž se hospodaří tak, aby plodiny nebyly sklízeny a složení porostu poskytovalo zvěři pastevní, nebo krytové možnosti po většinu roku, především v zimním období.
Část podmínek a požadavků je obecných, část požadavků a postupů jsou ty, které přímo souvisí s přiznáním příspěvku. Jedná se o tyto podmínky/požadavky:
* s podporou je možno založit maximálně 2 ha políček pro zvěř na 100 ha honitby,
* minimální výměra políčka pro zvěř je 0,05 ha a maximální výměra políčka pro zvěř 1 ha,
* vzdálenost mezi jednotlivými políčky pro zvěř nesmí v jakémkoliv místě být menší než 6 m,
* kultura, na kterou je poskytnut příspěvek, nesmí být předmětem zemědělské komerční činnosti a musí sloužit svému účelu (co je vyprodukováno nesmí být sklízeno, obchodováno nebo např. podáváno zvěři v krmelcích).
 
Pro přiznání příspěvku je rozhodující období, ve kterém začne políčko pro zvěř sloužit svému účelu (rozhodujícím obdobím se rozumí první období produkce)
Přílohy k žádosti o finanční příspěvek jsou:
* prohlášení uživatele honitby, že vlastníkem dotčeného honebního pozemku byl vydán předchozí souhlas se založením nebo údržbou políčka pro zvěř, na které je požadován příspěvek, na jeho honebním pozemku, spolu s parcelním číslem pozemku a názvem katastrálního území, v němž se pozemek nachází,
* zákres do mapy v měřítku 1:25 000 nebo 1:10 000,
* agrotechnická dokumentace obsahující zejména parcelní číslo pozemku, název katastrálního území, v němž se pozemek nachází, velikost plochy, skladbu kultur, agrotechnické údaje a období, kdy začne políčko pro zvěř sloužit svému účelu.
 
Pokud je zvěřní políčko na zlepšování životního prostředí zvěře umisťováno do významného krajinného prvku (lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a další útvary podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů), nemá dojít k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k ohrožení nebo oslabení ekologicko-stabilizační funkce významného krajinného prvku, si musí ten, kdo takový zásah (založení políčka) zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody (§ 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny).
Příspěvek na 1 ha takto založeného políčka je 8000 Kč.
 
Pokud však žadatel splní další podmínky pro poskytování přímých plateb – především jednotná platba na plochu (SAPS) a platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (GREENING), může získat další prostředky ve výši více než 5000 Kč na 1 ha.
Záměrem poskytovatelů těchto plateb je podpora zemědělců, kteří obhospodařují minimálně 1 hektar zemědělské půdy s kulturou standardní orná půda (SAPS) a smyslem platby za Greening je podpořit zemědělské postupy se zaměřením na oblasti klimatu a životního prostředí. Podpora bude vyplácena formou příplatku k opatření SAPS.
Podrobně je vše popsáno v Metodické příručce pro žadatele o finanční příspěvky na vybrané myslivecké činnosti (platná od 1. 11. 2018) a Metodické příručce k aktuálním podmínkám poskytování přímých plateb v roce 2018 (nově se očekává její vydání v začátku měsíce dubna 2019).
 
Co je vyžadováno při zakládání biopásů v souladu s nařízením vlády č. 75/2015 Sb.
 
Výbornou příležitostí pro zastavení poklesu a obnovu biodiverzity je provádění biopásů - agroenvironmentálního opatření podporovaného též ze zdrojů Ministerstva zemědělství. Základními dosud platnými podmínkami pro tyto biopásy (dělí se na krmné a nektarodárné) jsou:
* biopás musí být široký nejméně 6 m a nejvíce 24 m a dlouhý musí být minimálně 30 m,
* v rámci dílu půdního bloku musí tvořit nejvýše 20 % celkové výměry dílu půdního bloku (pokud bude na registrovaném půdním bloku biopásu více, nezískáte požadovanou podporu),
* biopás lze vytvořit jak u kraje dílu, tak uvnitř dílu, ale vždy ve směru orby,
* vzdálenost mezi jednotlivými biopásy uvnitř dílu půdního bloku musí být minimálně 50 m a nelze kombinovat jednoletý a víceletý biopás na jednom dílu půdního bloku,
* hospodaříte-li v blízkosti dálnice nebo silnice I. či II. třídy, pak se biopás nesmí nacházet blíže než 50 m od těchto komunikací,
* biopás se nesmí hnojit a postřiky lze použít jen v krajním případě a pouze bodově,
* každoročně do 15.6. zasít stanovenou směs,
* pro krmný biopás – od 16.6. do 15.3. následujícího roku ponechat biopás bez zásahu,
* pro krmný biopás – od 16.3. do 15.6. následujícího roku zapravit biopás a vysít znovu stanovenou směs,
* pro nektarodárný biopás – ponechat biopás minimálně dva, maximálně tři roky bez zásahu s výjimkou seče biopásu a odklizení biomasy v termínu od 1.7. do 15.9.,
* pro nektarodárný biopás – od 1.4. do 15.6. třetího nebo čtvrtého roku zapravit biopás a znovu vysít stanovenou směs,
* doklady prokazující množství a kvalitu osiva uchovávat po dobu 10 let.
 
Za takto provedené biopásy obdrží realizátoři ročně platbu 670 EUR za 1 ha krmného biopásu a 591 EUR za 1 ha biopásu nektarodárného. Dalšími platbami mohou být již zmiňované platby na plochu (SAPS) a platba za tzv. Greening.
 
Díky těmto a dalším podmínkám se dosáhlo toho, že biopásy se vytvářely, ale bylo jich v porovnání s minulostí méně. Velmi problematickou a doslova diskvalifikující pro realizaci biopásů prostřednictvím uživatelů honiteb a samotných myslivců jsou prokazatelně tyto podmínky:
* minimální výměra pro zařazení do podopatření biopásy činí 2 ha zemědělské půdy s kulturou standardní orná půda (R), na které bude vytvořen biopás,
* žadatel vytvoří biopás o souhrnné ploše nejvýše 20 % rozlohy příslušného dílu půdního bloku.
Z tohoto plyne, že státem placené (dotované) biopásy mohl dosud dělat pouze ten, který obhospodařuje minimálně 10 ha orné půdy s tím, že minimálně na 2 ha musí provádět biopásy.
 
Vyzýváme ke změně podmínek
 
Českomoravská myslivecká jednota společně se včelaři, výzkumnými pracovišti, univerzitami a dalšími aktéry projektů zaměřených na obnovu biodiverzity zemědělské krajiny vyzvali Ministerstvo zemědělství ve věci novelizace těchto právních požadavků.
Vzhledem k významnosti, oprávněnosti požadavků a především vstřícnému přístupy zainteresovaných pracovníků MZe je v současné době připravena upravená právní úprava, která po schválení vládou bude obsahovat tyto změny:
 * navrhujeme zvýšení podílu biopásů z 20 % na 40 % výměry DPB, v praxi by to umožnilo provádět větší výměru biopásů, úprava napomůže vyššímu využívání podopatření,
* biopás může být přerušen maximální prolukou až 24 m, slouží-li vzniklá proluka k vjezdu zemědělské techniky na DPB, v tomto případě nebude posuzována vzdálenost min. 50 metrů jako mezi dvěma biopásy, úprava napomůže vyšší flexibilitě a vyššímu využívání podopatření.
 
Pokud tato navrhovaná úprava bude skutečně schválena, bude možno ze strany myslivců dělat pro drobnou zvěř již v roce 2019 daleko více; teď je však otázkou, zda myslivci skutečně využijí šanci a ukáží ne pouze Ministerstvu zemědělství, ale i celé společnosti, jak to s péčí o životní prostředí, respektive návratem drobné zvěře do krajiny skutečně myslí.
 
Závěrem nezbývá než poděkovat Ministerstvu zemědělství za vyslyšení připomínek a podporu mysliveckého hospodaření, které se jednoznačně podílí na naplňování vládou schválené strategie Ministerstva zemědělství na období 2016 až 2030 a především pomáhá tolik žádanému návratu drobné zvěře zpět do naší typické zemědělské krajiny.
Využijí těchto podpor skutečně i myslivci? Na tuto otázku nám může dát odpověď již toto jaro, tedy nový myslivecký rok!
Dr.Ing. Petr MARADA,
Komise pro ekologii ČMMJ, MENDELU
 
 
Publikace vznikla na základě podpory při řešení projektu QJ 1630422 s názvem „Ochrana půdy formou optimalizace prostorových a funkčních parametrů prvků krajinné struktury v pozemkových úpravách“
 

Založený biopás v půdním bloku se sklizenou řepkou – ideální krytové, klidové a především potravní podmínky na přelomu září a října.



Již nebudou problémy s přejezdy biopásů…