Fibropapilomatóza srnčí zvěře se v posledních letech stává významným chovatelským a zdravotním problémem, zejména v jižních Čechách a také na jižní Moravě.
Jedná se o virové nádorové onemocnění, které je podle dostupných výzkumů u volně žijící zvěře zatím neléčitelné. Jediným možným řešením je celoroční odstřel nemocných jedinců.
Nádory jsou většinou umístěny na hlavě, krku či v okolí slabin. Nádory papilomy jsou charakteristické členitým povrchem a širokou bází. Báze, může být někdy stopkovitá a tvoří rozvětvené útvary. Typický povrch nádorů je pevný, lysý, krytý jemnou pokožkou.
Onemocnění jako takové nemá přímý vliv na mortalitu, ani zdravotní kondici zvěře. Předpokládá se, že fibropapilomatóza se šíří přímým kontaktem zvířat nebo hmyzem sajícím krev. Vstupní branou infekce je přímé poranění kůže.
Onemocnění se v průběhu několika let začíná rozšiřovat i do severnějších oblastí. Jedním z důvodů může být oteplování, jehož následky dochází k šíření vektorů onemocnění fibropapilomatózy směrem na sever. Přestože k tomuto šíření dochází, je z následující mapy zřejmé, že je výskyt fibropapilomatózy nejčastější v jižních okresech, zatímco zbývající část České republiky zůstává téměř bez zaznamenání tohoto onemocnění. Můžeme se pouze domnívat, že v tom může hrát nějakou roli hustota populace srnčí zvěře. Onemocnění není přenosné na člověka, a proto se o toto onemocnění státní orgány nezajímají.
Myslivecká komise Českomoravské myslivecké jednoty se rozhodla provést monitoring výskytu tohoto onemocnění v rámci celé České republiky a využila k tomu informace získané od okresních mysliveckých spolků. Záměrem šetření bylo především zjistit početnost zvěře s tímto onemocněním podle jednotlivých obcí s rozšířenou působností (ORP). Jako vstupní informace sloužily počty ulovených kusů srnčí zvěře s onemocněním za rok 2017, dále pak odhad kusů neulovených a výskyt onemocnění u dalších druhů spárkaté zvěře.
Výskyt
Fibropapilomatóza se dnes nachází zhruba na jedné třetině České republiky, kde zasahuje od příhraničí s Rakouskem až do středních Čech a na střední Moravu. Ostrůvkovitě se výskyt potvrdil také v severních Čechách.
Podle vyjádření některých ORP v oblasti Plzeňska je jen otázkou několika málo let, kdy se onemocnění objeví u srnčí zvěře a následně u jelenů sika. Zvýšené početní stavy tomu nasvědčují a je jen otázkou, jak rychle se bude onemocnění v populaci siky rozšiřovat.
Většina uživatelů honiteb na dotaz, kdy poprvé zaznamenali výskyt onemocnění ve svých honitbách, odpověděla, že první případy se objevily zhruba před pěti až sedmi roky, v jednom případě v honitbě v kraji Vysočina již dokonce před 12 lety. Jak je tedy patrné, fibropapilomatoza se stává stále rychleji se rozšiřujícím onemocněním.
Odstřel v roce v 2017
V roce 2017 se ulovilo celkem 1549 ks srnčí zvěře s tímto onemocněním. Nejvíce kusů bylo uloveno v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina. Jak se ukazuje, tyto dva kraje mají s fibropapilomatózou největší problémy v rámci celé České republiky.
Z dotazníkového šetření je patrné že v těchto krajích se fibropapilomatóza objevuje i na jelenu evropském
(Cervus elaphus), daňku evropském
(Dama dama) a dokonce muflonovi
(Ovis musimon).
Fibropapilomatóza postihuje nejen srnčí zvěř, ale prakticky všechny jelenovité a další volně žijící přežvýkavce a také hospodářská zvířata. Je velice pravděpodobné, že v myslivecké praxi, na úseku chovatelské péče o zvěř, se touto otázkou nikdo nezabýval, a proto je výskyt u ostatních druhů spárkaté zvěře zaznamenán až nyní.
Přestože je v připojené tabulce doložen odlov 700 srnců, je podle zkušeností uživatelů, kteří monitorují výskyt onemocnění ve svých honitbách, snížen zájem o poplatkový odstřel srnců s výskytem nebo jen srnce s dobrou trofejí, ale s onemocněním.
Odhad u srnčí zvěře
Bohužel jak ukazuje druhá tabulka, situace se do budoucna bude jen těžko zlepšovat. Odstřel v roce 2017 by měl prakticky korespondovat s odhadem napadených kusů. Zpracovaná mapa se zanesenými údaji ukazuje, že nejvíce je opět nejvíce ohrožena oblast Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Může být pouze našim přáním, aby se onemocnění nedostalo do oblastí, kde není výskyt potvrzen.
Fibropapilomatóza se stává jakýmsi strašákem v chovech srnčí zvěře. I do budoucna je nutný aktivní přístup myslivecké veřejnosti k tomuto onemocnění. V oblastech se zvýšeným stavem srnčí zvěře je nutné dodržovat plány lovu. Jediným účinným opatřením ke zpomalení šíření je včasný odlov postižených kusů, včetně sanitárních odlovů. Zdravé kusy se neubrání zdroji šíření nákazy z nemocných kusů, které zpravidla neuhynou.
Myslivecká komise Českomoravské myslivecké jednoty bude i nadále v příštích letech výskyt monitorovat a s výsledky všechny myslivce v některém z budoucích čísel časopisu Myslivost určitě seznámí. Závěrem si dovolujeme požádat všechny uživatele honiteb, resp. zodpovědné hospodáře, o větší zaměření pozornosti na výskyt fibropapilomatózy v honitbě, vedení evidence o výskytu a nebo úlovcích postižených kusů zvěře. Stejně tak prosíme o monitoring případného výskytu u hospodářských zvířat.
Ing. Marek KRAUS
tajemník myslivecké komise
Srnec z MS Bílkov – Jihočeský kraj – snímek MVDr. Veronika Pouzarová, KVS JČK
Srna z MS Dynín – Jihočeský kraj – snímek MVDr. Veronika Pouzarová, KVS JČK
Fibropapilomatóza ve slabinách jelení zvěře
Nádor fibropapilomatózy na běhu daňčí zvěře