Ve středu 30.1.2019 proběhla v Dortmundu v rámci výstavy Jagd & Hund konference k tématu afrického moru prasat (dále AMP) „Preparing European Hunters to Eradicate African Swine Fever“. Na konferenci vystoupili významní hosté, například eurokomisař Vytenis Andriukaitis, poslanec Evropského parlamentu a prezident odborné skupiny pro Biodiverzitu Karl-Heinz Florenz nebo Nikolaus Kriz z Evropské agentury pro bezpečnost potravin. Přítomni byli také zástupci potravinářského průmyslu.
Konferenci zahájil v září loňského roku zvolený prezident FACE Torbjörn Larsson slovy:
„Lovci jsou oči a uši přírody a hrají důležitou roli při eradikaci AMP. Zároveň však potřebují podporu, aby svou činnost mohli efektivně vykonávat. Dnes již máme velké množství zkušeností, které můžeme nabídnout a které mohou hrát významnou roli při rozhodování o využití různých opatření.“
Druhým mluvčím v pořadí byl eurokomisař Vytenis Andriukaitis, který přes videozprávu sdělil, že lovci mají podporu z nejvyšších míst Evropské komise. Mluvil i o těžkostech s AMP a o tom, že kontrola a eradikace nákazy jsou hlavní cíle, protože AMP ohrožuje ve velkém měřítku potravinářský sektor a také populace černé zvěře. Apeloval na loveckou veřejnost, aby si každý jednotlivý lovec uvědomil rizika šíření AMP.
Dále promluvila federální ministryně zemědělství Julia Klöckner, která opět upozornila na velká rizika šíření AMP napříč Evropou a na rizika přenosu. Mluvila také o tom, že si uvědomuje důležitost vzájemné spolupráce zúčastněných stran.
K problematice se vyjádřil i prezident Německého mysliveckého svazu Hartwig Fischer. Kritizoval zejména plot na hranici s Dánskem, protože podle něho je skutečným vektorem přenosu AMP člověk.
Během dne vystoupili také představitelé mysliveckých organizací, kteří měli možnost prezentovat jejich dosavadní zkušenosti, a to Linda Dombrowska (Lotyšsko) a Andra Hamburg (Estonsko). Prostor dostal také zástupce belgických myslivců prof. J.M. Giffroy, který prezentoval současnou nelichotivou situaci v jejich zemi. J.M. Giffroy plánuje v průběhu března navštívit Českou republiku, zejména oblast, kde se AMP u divočáků vyskytoval, aby se mohl inspirovat a případné zkušenosti našich myslivců využít při boji s AMP na území Belgie.
Za Českou republiku vystoupil Miloš Ježek, který prezentoval opatření realizovaná v souvislosti s eradikací afrického moru prasat u nás
, s důrazem na význam myslivců a mysliveckého výzkumu v krizovém managementu této nebezpečné nákazy. Česká republika zatím zůstává jedinou evropskou zemí, které se podařilo AMP nejen zastavit, ale vypadá to, že i úspěšně eradikovat. Zároveň bylo zmíněno, že Česká republika bude v nejbližší době pravděpodobně vyhlášena za prostou AMP.
Během konference vystoupil se svým příspěvkem i Žilvinas Ilevičius, který účastníky konference informoval o šíření AMP napříč světem a představil aktuální mapu s výskytem AMP. Prezentoval zajímavý vývoj je v Litvě, kde je AMP relativně dlouhou dobu. Počet nalezených uhynulých divočáků na AMP každoročně narůstá ze 135 ks v roce 2014 až po 2996 divočáků v roce 2018. Zároveň se snížením stavů poklesl odlov z 48 420 ks v roce 2013 na 24 962 ks v roce 2017.
Estonsko v roce vypuknutí nákazy 2015 zvýšilo intenzitu lovu a dosáhlo rekordního čísla 32 580 ulovených divočáků při rozloze státu 45 227 km
2. V roce 2018 i přes intenzivní odlov to bylo pouze 7690 kusů.
Neuvěřitelná pak byla pro zástupce z Estonska informace, že v Česku se podařilo ulovit 229 185 divočáků v jednom roce na rozloze 78 865 m
2 (68 905 km
2 honební plochy). Zatímco tedy u nás v Česku se ulovili 3 divočáci na 100 ha, tak v Estonsku to bylo méně než jeden divočák na 100 ha. V Estonsku je velké množství ohnisek s výskytem AMP a v podstatě je tam virus nekontrolovatelný.
Vývoj situace s Africkým morem prasat v Belgii
Ještě relativně dlouhou dobu před prvním pozitivním případem divočáka s AMP v březnu 2018 vznikla pracovní skupina, která se začala zabývat preventivními opatřeními proti AMP. To ovšem nikdo netušil, že již za několik málo měsíců bude i belgická Wallonia (dále Valonsko), vzdálená téměř 900 kilometrů od nejbližšího ohniska AMP, postižena tímto virem také. Valonsko je jeden ze tří regionů Belgického království. Valonský region se rozkládá na jihu Belgie, sousedí na severu s Vlámskem a Nizozemskem, na západě s Německem a Lucemburskem a na jihu s Francií, je to krajina kopcovitá a dosti lesnatá.
Ve Valonsku byl 9.9.2018 potvrzen první případ divočáka pozitivního na AMP. Kadaver byl nalezen ve značné fázi rozkladu, lze tedy předpokládat, že nákaza na území byla několik měsíců.
Následně byly kroky realizovány v poměrně rychlém časovém sledu, obdobně jako v našem případě. Brzy byla stanovena (provizorní) infikovaná oblast, ve které byl okamžitě zakázán lov, přikrmování a další aktivity, aby nedocházelo k vyrušení divočáků a minimalizovala se jejich prostorová aktivita. Dále byly aktivně vyhledávány kadávery.
Veřejnost bohužel v první fázi odsoudila myslivce, které vinila ze zavlečení AMP na území Belgie a úmyslné navyšování stavů černé zvěře. Tuto mediální kampaň zaměřenou proti myslivcům vedli zástupci chovatelů domácích prasat a ochranářské organizace.
Během krátké doby byla zahájena školení pro myslivce s cílem ukázat, jak efektivně divočáky lovit a jak zacházet s jejich těly za účelem dodržení bezpečnostních zoohygienických zásad. Například byl využit rentgenový snímek hlavy divočáka. Oční důlek se jeví jako nejideálnější místo pro zásah, protože dochází k okamžité smrti a minimální množství barvy se dostane do vnějšího prostředí. Vyškoleno bylo celkem 300 myslivců. Měsíc od prvního výskytu bylo k 11.10.2018 potvrzeno již 75 pozitivních případů.
Zonace
V polovině října byla infikovaná oblast (630 km
2) rozdělena na dvě zóny - zóna I s omezeným rizikem ROA (Reinforced Observation Area) 210 km
2 a zóna II s vysokým rizikem rozdělená do oblastí KA (oblast s pozitivními divočáky – 150 km
2) a BA (buffer area – 270 km
2).
V zóně II s vysokým rizikem byl zakázán lov, krmení a ostatní činnosti, zatímco v zóně I. bylo možné lovit (pouze bez psů) a s předchozím souhlasem. Cílem bylo ulovit 150 % plánu lovu z roku 2017-18 do poloviny ledna, což nebylo příliš lehké bez možnosti využití loveckých psů.
V obou zónách docházelo k aktivnímu vyhledávání kadáverů divočáků. Byly vybudovány dva ploty – na západě a jihu oblasti. Nenavazují na sebe a pokrývají pouze 50 % celkové hranice, protože ostatní překážky tvoří silnice a zastavěné oblasti. Tento vybudovaný plot nemá za cíl zabránit divočákům průchod, ale alespoň omezit jejich pohyb na hranicích.
Dále začalo být vypláceno zástřelné - v zóně I 100 euro za divočáka (včetně odstranění, převozu a zajištění dodržení biologické bezpečnosti).
Dne 6.11.2018 byl nalezen první divočák (159 celkem) v oblasti BA pozitivní na AMP, čímž došlo ke zvětšení oblasti KA a zmenšení BA.
V polovině listopadu na základě požadavku EU byla infikovaná oblast rozšířena o „Vigilance Area“ (oblast se zvýšenou pozorností) o rozloze 280 km
2. V této oblasti bylo umožněno lovit divočáky za pomocí loveckých psů (na základě povolení) a byla stanovena závazná pravidla pro zacházení se zastřeleným divočákem. Divočák musí být dovezen do sběrného centra, kde je část z těchto divočáků testována na AMP. V této zóně je vypláceno lovcům 50 euro za každého divočáka (bez ohledu na pohlaví a věk).
Dále bylo vydáno nařízení směřující na všechny lovecké kluby, a to že každý klub musí během ledna a února uspořádat, alespoň tři společné lovy na černou zvěř za účasti minimálně pěti lovců. Cílem tohoto opatření bylo zredukovat populaci černé zvěře o 50 %. Do konce listopadu
bylo potvrzeno již 184 pozitivních případů na AMP.
V polovině prosince se začaly instalovat odchytová zařízení a od 7.1.2019 se začalo s odchytem.
Další velkou změnou bylo nalezení dvou pozitivních divočáků na AMP v zóně I nedaleko hranic s Francii.
Otázku, kterou si Belgičané kladou, je, proč se virus šíří takto rychle, zda opatření, která fungovala na území ČR, nejsou vhodná pro Valonsko, nebo zda jsou příliš velké populační hustoty divočáku, či zda měl vliv zákaz přikrmování, což mohlo vést k disperzi AMP.
Dne 11.1. 2019 v reakci na nalezené divočáky v zóně I byly zóny redefinovány, s tím, že zóna II se rozšířila až k hranicím s Francii a zóna I se rozdělila na ROA sever a ROA jih.
V reakci na tento vývoj byla Francie nucena stanovit nárazníkové zóny na svém území. Pár dnů po redefinování zón byl postaven plot na hranicích s Francii v délce asi 18 km. Budování začalo 20. ledna. Od 11. do 16.1.2019 byl zakázán lov ve I zóně ROA Sever.
Dne 24.1.2019 byl povolen odlov divočáků v zóně II, kde je virus méně aktivní. Celkem 51 divočáku bylo odchyceno v 50 odchytových zařízeních.
Dne 8.2.2019 již bylo potvrzeno 405 pozitivních divočáků.
Jak dál?
Vývoj situace na území Belgie není příliš pozitivní. Opatření, která byla provedena u nás, nefungují v takové míře na území Belgie. Je dosti pravděpodobné, že virus se na území již delší dobu vyskytoval, protože pozitivní kusy se pohybovaly daleko od místa prvního nálezu. Jedná se o lesnatou oblast a je možné, že dlouho trvalo, než byl nalezen první kadáver. AMP totiž většinou objevíme ve fázi epidemické, takže počet nakažených divočáku je vysoký.
Důležité je proto zejména snižovat stavy před příchodem AMP. Pokud už se AMP objeví, tak vzhledem k tomu, že těla zůstávají dlouho pozitivní, v zimě i několik měsíců, tak je složité AMP eradikovat. Například v Estonsku vzhledem ke specifické krajině, jinému klimatu atd. bylo několik ohnisek a díky tomu se dnes vyskytuje AMP i v oblastech s hustotou populace 0,15 – 0,3 kusů na km
2.
Nyní můžeme sledovat vývoj nejenom v Belgii, ale také na Slovensku a v Polsku. Jedno je jisté, AMP je dnes globální problém. Téměř s jistotou se dnes vyskytuje na území Slovenska, je dosti pravděpodobné, že i na území Francie a Německo je nejspíš dalším státem v pořadí. Švédové si již pozvali kolegy z Estonska, aby je připravili na možný příchod AMP na jejich území.
Byť jdeme celé Evropě příkladem a rozhodně za to patří velký dík myslivcům ze Zlínska, veterinářům a všem zúčastněným, tak se obavám, že AMP na našem území neřeklo poslední slovo. Vakcína je v nedohlednu a mor se šíří občas i rychlostí 130 km/h (a v Německu klidně i 200 km/h) třeba na kolech automobilů. Takže se může objevit kdykoliv, kdekoliv a my musíme být stále připraveni.
Proto také pořádáme myslivecké semináře ve spolupráci se Státní veterinární správou (SVS) na téma AMP. Důležitý je osobní kontakt a komunikace. Zatím se uskutečnily čtyři semináře, a to v Kolíně, Třebíči, Náchodě a Jičíně. Doufejme, že jich bude nadále přibývat. Spolupráce se Státní veterinární správou je velmi důležitá pro kontrolu a dohled chorob volně žijících živočichů.
A co Čína?
Zde je situace poměrně složitá, neboť je složité virus kontrolovat. Je to dáno zejména tím, že hygienické standardy EU jsou mnohem dále než ty současné na území Číny. Zatím je monitorován alespoň výskyt AMP u farmových chovů, zatímco u divočáků není ani jasné, kde všude se nacházejí a jaké jsou počty. Navíc myslivci jako takoví v Číně neexistují, takže momentálně není možnost, jakkoliv regulovat stavy černé zvěře.
připravil Bc. Daniel ŠVRČULA
Obr. 1 Oblasti s výskytem AMP
Obr. 2 Rentgenový snímek hlavy divočáka.
Obr. 3 Rozdělení oblastí v prvních měsících po vypuknutí nákazy.
Obr. 4 Na mapě lze vidět, kde byl vybudovaný plot (tlustá červená čára).
Obr. 5 Zóny k 11.1.2019.
Obr. 6 Rozdělení nárazníkových zón ve Francii.
Obr. 7 Aktuální rozšíření AMP ve světě.
Obr. 8 Aktuální lokality s výskytem AMP v Číně od srpna 2018.