Časopis Myslivost

Díky těmto stále významným škodám na zvěři, ale především neplnění souvisejících právních požadavků (zákon o myslivosti, zákon o ochraně přírody a krajiny) jsme svědky různých petic (Stop! sečení srnčat), portálů a aplikací (Senoseč ONLINE) a jiných snah, vedoucích již napříč společností k iniciativám, jak zabránit těmto nežádoucím negativním environmentálním problémům.
Významnost problému vnímá také intenzivně Českomoravská myslivecká jednota, která ve své Strategii zaměřené na podporu drobné zvěře pro období do roku 2030 cílí na několik opatření, která, na základě aktuálně prováděných výzkumných projektů, vedou k prevenci a minimalizaci těchto, celospolečensky velmi negativně vnímaných problémů zemědělských a mysliveckých hospodářů v krajině.
Tato opatření vychází z aktuálně „nastavené“ právní úpravy.
 
Především zemědělcům je známá povinnost plynoucí z platného zákona o myslivosti, přesněji v § 10 se po vlastnících (popř. nájemcích, pachtýřích) pozemků vyžaduje, aby při jejich obhospodařování nebyla zvěř zraňována nebo usmrcována. K zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni:
a) vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin,
b) provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji.
 
Pro myslivce je stejně významný § 11 uváděného právního předpisu; zde je požadováno po uživatelích honiteb, aby:
(1) v zájmu ochrany zvěře v rámci polních honiteb pečovali o zakládání remízků a jiných vhodných úkrytů pro zvěř a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník, popřípadě uživatel honebních pozemků, na jejich žádost písemně povolí;
(2) po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 (kosení pícnin, aplikace pesticidů) potřebná opatření k záchraně zvěře.
 
Bohužel, účinné, na zemědělském stroji nesené plašící zařízení dosud není k dispozici, zajíčci ani srnčata nejsou v prvních dnech života schopni ze sklízeného porostu uniknout, a i později převládá pud zatajování (zamáčknutí), nad útěkem. Obdobné je to u hnízdícího polního ptactva. Nesené plašiče ochrání ve většině případů jen dospělou a téměř dospělou zvěř pokud se v porostu vyskytuje.
V současnosti se jeví jako účinnější používání stacionárních plašičů instalovaných večer před sklizní do porostů, jejichž účinnost je ovšem podle typu různá.
Nabízí se však další opatření, kterými lze předcházet škodám, a pokud tyto vzniknou, následně je minimalizovat.
Opatření, ve kterých je spatřována myslivci největší perspektiva, jsou rozdělena na organizační, agrotechnická a technická. Jako nejvíce významné (prioritní) z pohledu uplatnění se jeví:
- nastavení a zavedené funkčního systému komunikace mezi zemědělskými hospodáři a uživateli honitby (myslivci) – organizační opatření.
- zakládání odváděcích políček pro hnízdění a kladení mláďat (ekologických kompenzačních ploch) – agrotechnická opatření,
- využití funkčních metod v identifikaci a následné ochraně nově narozené a hnízdící zvěře – technická opatření.
 
ORGANIZAČNÍ OPATŘENÍ
Nastavení a zavedení funkčního systému komunikace mezi zemědělskými hospodáři a uživateli honiteb
 
Povinnosti zemědělců komunikovat o činnostech nebezpečných pro zvěř jsou jasně dané. Vzhledem k době účinnosti zákona a jeho značné medializaci je však nepochopitelné, že jejich naplňování zemědělci a vyžadování této povinnosti myslivci není ve významné míře plněno. Proto, aby mohla být přijímána odpovídající opatření myslivci, je komunikace hospodářů „klíčová“. Přes snahy různých iniciativ a vývojových týmů nebyl odpovídající nástroj pro problém řešící komunikaci vyvinut.
 
Procesu předcházení škod na zvěři by zcela jistě pomohl postup, který musí praktikovat zemědělci v rámci ohlašování aplikace přípravků na ochranu rostlin (POR) včelařům. Zde platí, v souladu požadavky § 51 odst. 2. platného znění zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, oznamovací povinnosti zemědělců k aplikaci POR. V současné době Ministerstvo zemědělství (MZe) precizuje postup, kdy odbor rostlinných komodit MZe zaslal odboru informačních a komunikačních technologií požadavek na změnu – nastavení v registru půdy (LPIS) oznamovací povinnosti zemědělce pro aplikace POR pro včely, kde je nově požadována softwarová funkce, umožňující odeslání oznámení dotčeným včelařům o plánovaném použití přípravků na ochranu rostlin, zaznamenání doručení a zaslání storna v případech, kdy nebude možno přípravky na ochranu rostlin např. z důvodu změn v počasí aplikovat. Pro zasílání oznámení bude využíváno pouze e-mailové komunikace.
V této souvislosti MZe rovněž připravuje novelu vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, kde se navrhuje, aby chovatelé včelstev povinně uváděli svou e-mailovou adresu. Aktuálně je tento softwarový nástroj v přípravě a předpokládá se, že bude plně funkční na začátku hlavních zemědělských prací tohoto roku (informace náměstka MZe Ing. Jílka v dopise Asociaci soukromých zemědělců z února 2019). Odbor informačních a komunikačních technologií pro potřeby zemědělců a včelařů odkazuje na zpracovaný videonávod pro zemědělce, jak ohledně včelařů postupovat. Videonávod je umístěn na dvou místech – jednak na ministerském youtube:
https://youtu.be/PoU_Vt4IPNQ?list=PLlJ78BGfkwozQcG-gz0lkBAQswB9LiVn9, další je umístěn na Portálu farmáře viz odkaz: http://portal.mze.cz/public/web/mze/farmar/LPIS/videonavody/oznameni-o-aplikacichemickeho-
pripravku.html.
 
Českomoravská myslivecká jednota, v souladu s tímto přístupem, požaduje po Ministerstvu zemědělství obdobně precizovat postup - nastavení v registru půdy (LPIS) oznamovací povinnosti zemědělce pro kosení pícnin, kde bude nově požadována softwarová funkce, umožňující odeslání oznámení dotčeným uživatelům honiteb o plánovaném kosení píce, zaznamenání doručení a zaslání storna v případech, kdy nebude možno seč píce např. z důvodu změn v počasí aplikovat.
Pro zasílání oznámení je zájmem využívat prokazatelné, e-mailové komunikace. ČMMJ dále navrhuje, aby na základě tohoto oznámení, součástí kterého bude informace o použitém účinném plašiči zvěře, dotčený uživatel honitby (odpovědný myslivecký hospodář) seznámil zemědělce též elektronicky, nejlépe po vzájemné dohodě, se stanoveným a prováděným opatřením pro potřeby záchrany zvěře. Povinností uživatele honitby bude dále dokumentovaný monitoring škod na zvěři bezprostředně po provedené seči.
Cílem ČMMJ je zajištění prokazatelné komunikace mezi zemědělci a myslivci, který umožní přijetí funkčních opatření pro předcházení škodám působeným na zvěři. Záměrem ČMMJ je dosáhnout stavu, kdy do roku 2023 u 95 % všech uživatelů honiteb bude probíhat funkční a prokazatelná komunikace.
 
AGROTECHNICKÁ OPATŘENÍ
Zakládání odváděcích políček pro hnízdění a kladení mláďat (ekologických kompenzačních ploch)
 
Obdobně tak, jako je nedůsledně prováděna komunikace o plánovaných zemědělských pracích, není standardně uživateli honiteb, v zájmu ochrany zvěře, prováděná odpovídající péče a zakládání remízků, především však zakládání políček a jiných vhodných úkrytů pro zvěř. Právě zakládání a péče o odváděcí políčka pro hnízdění a kladení mláďat by měla být stejnou rutinních záležitostí v činnostech uživatele honitby jako jsou lovy či související výstavy trofejí ulovené zvěře.
Pro zakládání a následnou péči takto vhodných kompenzačních ploch jsou nabízeny různé typy směsí osiv včetně postupů pro zakládání a následné péče. Pro inspiraci lze využít postup, který byl vyvinut a patentován na Mendelově univerzitě v Brně, který představuje založení speciální travobylinné směsi a její, zpravidla pětileté, obhospodařování s tím, že po tomto období je porost obnovován.
 
Popis řešení
 
Pro zakládání odváděcích políček se přímo nabízí části dílů půdních bloků s kulturou orná půda, na kterých byl a bude zakládán biopás jako agroenvironmentální a klimatické opatření Programu rozvoje venkova (nově platí podmínka umožňující mít „dotovaný“ biopás na 40 % výměry dílu půdního bloku), dále části biocenter (údolní nivy, nárazníková pásma mezi konvenčně a ekologicky obhospodařovanými plochami) a biokoridorů (delší průchody pro zvěř, ochranná pásma vedení). Takové kompenzační plochy zcela a prokazatelně zajistí podmínky pro biodiverzitu motýlu, polních ptáků a také volně žijících živočichů včetně zvěře (Kuras T a kol. 2017, Šarapatka a kol. 2018).
Do nově i v minulosti zakládaných biokoridorů je velmi vhodné zakládat odváděcí políčka. Je prokázáno, že vnášení pouze lesních prvků formou biokoridorů do intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny přináší jen omezený efekt (Hlaváč a Pešout 2017). Pronikání lesních druhů do otevřené zemědělské krajiny je sporadické a prospěch pro stepní druhy je diskutabilní (např. pro sysla obecného, koroptev polní).
Cílem zakládaných a udržovaných krajinných prvků je vzájemné propojení přirozené a pozměněné části ekosystému. Zájmem je, aby nepřevládaly čistě intenzivně obhospodařované plochy, ale plochy přechodné a extenzivní.
 
Česká republika (ČR) stejně jako ostatní členské státy Evropské unie (EU) musí dodržovat pravidla Společné zemědělské politiky (SZP), která je orientována na tzv. „ekologizaci“, tj. na takové hospodaření, při kterém jsou chráněny zdroje a zajišťovány ekosystémové služby agroekosystému.
SZP obsahuje také požadavek na greening neboli ozelenění, tvořený souborem nových environmen­tálních požadavků. Díky této politice je požadováno provádět agroenvironmentální a klimatická opatření a hospodařit na vybraných plochách a krajinných prvcích, které označujeme jako ekologicky zaměřené plochy; jednou z těchto ploch jsou právě krajinné prvky v ekologickém zájmu.
 
Doporučení pro praxi
 
Hospodaření myslivců na ekologicky zaměřené kompenzační ploše představuje relativně nový požadavek. V současné době absentují obecné postupy, jak řádně a dlouhodobě udržitelně obhospodařovat kompenzačně ekologické plochy tak, aby zajišťovala požadované ekosystémové služby a funkce, a přitom neztrácela půdní úrodnost.
Byla vyvinuta a v současné době je i komerčně dostupná specifická jetelotravní směs; podle českého užitného vzoru č. 29338 se jedná o druhově pestrou, dobře mísitelnou směs, která se vyznačuje složením, které popisuje připojená tabulka.
 
Jednotlivé byliny se vyznačují těmito charakteristikami:
Kostřava luční - rychlý vývin, vytrvalost 4 až 5 let, vysoká krmná hodnota.
Ovsík vyvýšený - tráva vyššího vzrůstu, vhodná pro extenzivně využívané travní porosty, suchovzdorná, podle našich výsledků klesá kvalita po vymetání pouze pozvolně.
Bojínek luční - náhrada místo srhy říznačky. Srha laločnatá je raná tráva, která rychle stárne naopak bojínek luční je pozdní. Podíl doporučen pouze v 10 % vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o trávu typickou pro drsnější klimatické podmínky, otázkou bude její plnohodnotné uplatnění na cílové lokalitě.
Lipnice luční - pomalý vývin, od druhého užitkového roku zaplňuje prázdná místa v porostu.
Kostřava červená - tráva s pomalým vývinem, plně se uplatní až od třetího užitkového roku, ale je schopna dlouhými výběžky zapojovat prázdná místa v porostu, krátce stébelná, vhodná pro extenzivně využívané porosty.
Vojtěška setá - zimovzdorná, suchovzdorná. Vyžaduje neutrální až vápenaté půdy (na rozdíl od jetele lučního). Díky anatomii kořenového krčku se může hůře uplatnit ve směsi s travami, ale navržená směs je tvořena druhy trav, které jsou v počátku vývoje konkurenčně slabší. Kvalita píce prudce klesá v době květu.
Úročník bolhoj - jetelovina ozimého charakteru, kvete pouze v první seči. Medonosná. Nižší kvalita píce.
Jetel nachový - jedná se o experimentální zařazení. Jetel inkarnát je jednoletý ozimý druh, ale může zajistit produkci v prvním roce. Patří k druhům raným, brzy kvete, může zajistit „pastvu“ pro opylovače.
Jetel luční - jetelovina vhodná spíše pro oblasti s vyšší vlhkostí vzduchu, ale dá se předpokládat i uplatnění v cílové lokalitě. Může být limitována pH půdy, preferuje kyselé půdy. Doporučena tetraploidní odrůda, která má vytrvalost až 4 roky. Pokles kvality v době květu, ale je medonosná a stejně jako jiné druhy jetelovin fixuje vzdušný dusík.
Štírovník růžkatý - jetelovina, fixuje vzdušný dusík, medonosná, kvalita se uchovává také v době květu, snižuje riziko nadýmání u zvířat. Náročný na světlo, obtížnější uplatnění v konkurenci vysokých druhů trav, ale v nehnojeném porostu je uplatnění možné. Oproti původní směsi navrženo zvýšení výsevku, aby se zvýšila šance na jeho uplatnění v porostu.
Jetel plazivý - fixuje vzdušný dusík, medonosný, vytrvalý, potřebuje světlo, ale díky výběžkům se může rozšířit na prázdná místa po ústupu volně trsnatých trav, kvalitu píce si zachovává také v době květu.
 
K setí je možno využívat komerčně vyráběných univerzálních secích strojů, jejichž součástí může být kluzná botka, která je vhodná pro výsev do zorané půdy či do půdy s malým podílem slámy, kde špička botky je z tvrzené litiny a vykazuje velmi dlouhou životnost. Špička botky může být šavlovitá.
Secí stroje mohou mít dvouřadé uspořádání s velkou vzdáleností mezi přední a zadní řadou kluzných botek. Díky tomu nedochází k ucpávání v oblasti secích botek. Vodicí semenovod v botce přesně přivádí osivo až za špičku botky. Vhodnou výbavou secího stroje je též zpětná klapka, která zabraňuje ucpávání ústí botky při odstavení stroje a zavlažovačem osiva.
 
Nově vytvořen byl také postup vlastního obhospodařování kompenzační plochy; tento postup spočívá v tom, že v březnu až dubnu prvního roku je provedena mělká orba půdy (zakládáme na orné půdě, většinou na místech dříve pěstovaných biopásů, zvěřních políček …), po 20 ± 10 dnech je provedena hluboká orba, poté úprava smykem s bránami a následné osetí směsí osiva o složení popsaném užitným vzorem UV 29338
Dále v druhé polovině července prvního roku je provedena letní odplevelovací seč, přičemž posečená hmota je ponechána na povrchu půdy.
V březnu druhého až pátého roku jsou pokoseny nedopasky a ponechány na povrchu půdy.
V období od půlky července do půlky srpna druhého až pátého roku je provedena sklizeň píce kosením porostu a odstraněním pokosené hmoty z povrchu půdy
V říjnu až prosinci pátého roku je porost se zbytky nadzemní biomasy zaorán hlubokou orbou.
Každý zde popsaný rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince shodně s kalendářním rokem.
Mělkou orbou v prvním roce je kompenzační plocha upravena tak, aby zbytková biomasa včetně semen byla zapravena do půdy tak, aby započala její degradace a u semen byla podpořena jejich klíčivost. Výhodou je mělká orba provedena podmítkou talířovým podmítačem do půdy. Výhodou tohoto způsobu provedení mělké orby je, že se při ní i částečně podrtí posklizňové zbytky bývalého rostlinného společenstva.
Oproti standardním postupům je v nestandardním období asi 20 dní po mělké orbě v prvním roce provedena za účelem potlačení růstu planě rostoucích rostlin hluboká orba. Mělká a následně hluboká orba zajistí prevenci před vzrůstem planě rostoucích rostlin a zabrání nadměrnému vysoušení půd. Po orbě je ihned půda urovnána smykem a bránami a následně připravena k setí
Setí je s výhodné provést univerzálním secím strojem s dvouřadým uspořádáním a vzdáleností 10 až 20 cm mezi přední a zadní řadou kluzných botek s šavlovitými špičkami, dále vybaveným vodicím semenovodem, zpětnou klapkou a zavlažovačem osiva. Takový stroj je vhodný pro mělké ukládání osiva i s určitým malým podílem slámy. Použití směsi osiva o složení dané užitným vzorem UV 29338, která se vyznačuje převahou jetelovin, zohledňuje specifické agroenvironmentální postupy na orné půdě vedoucí k zamezení ztrát vláhy odparem a celkově adaptaci na klimatickou změnu
Na rozdíl od standardních postupů je v každém roce koncem července provedena pouze jedna odplevelovací seč (v prvním roce) či kosení se sklizením píce (v druhém až pátém roce). V březnu druhého roku je pokosena zbývající organická hmota, tj. nedopasky po volně žijící zvěři, kdy je stejně jako v případě letní odplevelovací seči v prvním roce posečená hmota ponechána na půdě za účelem obohacení půdy množstvím organických látek, jako ochrana před potenciálním negativním účinkem vodní eroze z pravidelně se opakujících intenzivních dešťů a pro zajištění výživy rostlin dusíkem přirozenou cestou.
Po letní odplevelovací seči či kosení a sklizení píce v období okolo července vyroste v následujícím období nový porost, který tvoří píci tvořenou organickou hmotou.
Píce jako druhá seč je v prvním až pátém roce ponechána na poli jako krmná nabídka pro období monodietního stresu volně žijící zvěře, z důvodu snižování škod působených zvěří na sousedních kulturách, jako příležitost pro opylovače a pro zvýšení kladné bilance organické hmoty v půdě dotčeného pozemku.
Tedy na rozdíl od standardního postupu není prováděna podzimní odplevelovací seč v období září až října prvního až čtvrtého roku z toho důvodu, že píce ponechaná na pozemku významně přispívá k adaptaci území na klimatickou změnu jako například prevence sucha a zajištění odpovídající retence srážek včetně větrné, vodní a také sněhové eroze.
V období od půlky července do půlky srpna druhého až pátého roku je sklízena píce tak, aby bylo možno píci v čerstvém, zavadlém stavu nebo ve formě sena odvézt z pozemku za účelem komerčního využití jako hodnotného krmiva či jiného využití biomasy.
Po pěti letech se porost zaoře a celý cyklus se opakuje.
První odplevelovací seč, kosení nedopasků a kosení při sklízení píce je s výhodou provedeno standardním žacím strojem v souladu se standardem SPPK D02 004:2017 Sečení.
Vynález je alternativním postupem obhospodařování orné půdy jako kompenzační ekologické plochy – odváděcího políčka pro zvěř. Účelem vynálezu je dále dlouhodobě udržitelně zemědělsky hospodařit s cílem poskytnutí prostoru pro kryt a klid (hnízdění, kladení mláďat) a poskytnutí dietetické nabídky pro volně žijící zvěř. Současně též obnovit půdní úrodnost, obsah organické složky v půdě, zvýšit biodiverzitu planě rostoucích rostlin a živočichů, snížit nebezpečí vodní, větrné a sněhové eroze a zvýšit schopnost zasakování srážkové vody, kdy je půda díky aplikaci postupu podle tohoto vynálezu a osiva o složení dle užitného UV 29338 obohacena proti biopásům o významné procento trav a jetelovin, které podstatně snižují kinetickou energii vody a podporují zasakování.
 
Cílem ČMMJ je dosažení takového stavu, kdy každý uživatel honitby prokáže založení a následnou péči vhodného odváděcího políčka, které umožní předcházení škodám působeným na zvěři. Záměrem ČMMJ je do roku 2023 dosáhnout toho, že u 95 % všech uživatelů honiteb bude zcela běžnou praxí tento způsob hospodaření.
 
TECHNICKÉ OPATŘENÍ
Využití dronů s termovizí v identifikaci a následné ochraně nově narozené a hnízdící zvěře
 
Uživatelé honiteb jsou po oznámení vlastníků, popřípadě nájemců honebních pozemků podle § 10 (kosení pícnin, aplikace pesticidů) povinni učinit potřebná opatření k záchraně zvěře.
Opatření, která jsou potřeba provádět, je několik. Díky prováděným výzkumům a četné řadě praktických zkušeností je objektivně prokázáno, že kromě aktivit uživatelů honiteb, které jsou zaměřeny na různé systémy plašení zvěře a zamezování „obsazenosti“ drobnou zvěří včetně srnčí, se pro identifikaci zvěře a umožnění následné ochrany před zraněním či poškozením hnízdišť osvědčilo využití dronů s termovizními kamerami a související vizualizací.
Pokud budou zemědělci s myslivci řádně komunikovat, mají právě díky využití dronů velkou příležitost velmi efektivně identifikovat nejenom srnčí zvěř, ale také hnízdící pernatou či nově narozené zajíčky.
 
Popis řešení
Již několik let je vyvíjeno a ověřováno systematické řešení určené k identifikaci zvěře před sklizní píce za využití moderních technologií. Jako nejvíce účinné a použitelné řešení identifikace zvěře před sklizní se v závislosti na ploše - výměře dílů půdních bloků ukazuje využití bezpilotních leteckých systémů s integrovaným termovizním systémem a přenosem obrazu ze vzduchu v reálném čase uživatelům. Ověřování nadále probíhá opakovaně na vybraných lokalitách agroekosystémů. Testují se různé konfigurace bezpilotního leteckého i termovizního systému.
Nejspolehlivější metodou identifikace zvěře před sklizní píce se ukázalo využití bezpilotních leteckých systémů, kterými jsou tzv. multikoptéry – bezpilotní letecké systémy s různým počtem motorů a vrtulí, které startují a přistávají kolmo i v obtížně přístupném terénu, jsou ovládány manuálně pilotem dronu podle potřeby mapování prostoru a disponují držákem senzoru pod dronem, na kterém je umístěn termovizní systém s možností přenosu obrazu v reálném čase ze vzduchu na zem do pozemní stanice dronu nebo monitoru.
Tento systém je možné využít před a při východu slunce na lokalitě a bezprostředně před samotnou sklizní. Letecký monitoring s termovizním systémem zobrazuje data v reálném čase a lze tak reagovat na případné nálezy zvěře, která má oproti okolnímu prostředí mnohem vyšší teplotu a zobrazuje se tedy podle aktuálně zvoleného barevného teplotního rozsahu mnohem výrazněji oproti okolí. V případě nálezu zvířete je možné zaznamenat jeho GPS souřadnice a ty dále sdílet do geografického informačního systému jako je již uvedený LPIS (v případě možnosti přístupu do něj a sdílení této nové datové vrstvy), nebo například formou sms zprávy samotnému zemědělci nebo myslivci, který by měl na místě zajistit ochranu zvěře.
 
Bezpilotní termovizní systém
 
V průběhu testování bylo použito několik bezpilotních leteckých systémů i termovizních systémů pro porovnání výstupů, vlastností monitoringu a k identifikaci vhodné sestavy pro efektivní letecký monitoring a identifikaci zvěře z dronu.
Vzhledem k tomu, že je po celou dobu leteckého monitoringu potřeba v závislosti na identifikované zvěři v monitorované ploše neustále reagovat a případně dronem snížit výšku nebo naopak zvýšit výšku, „viset“ ve vzduchu na místě nad identifikovaným zvířetem pro zapsání jeho souřadnic, musí být použit bezpilotní letecký systém typu multikoptéra, která umožňuje manuální ovládání pilotem na dálku. Nelze tedy zatím využít pro tyto účely bezpilotní letouny, letadla, křídla a další systémy.
 
V průběhu ověřování se testovaly dva nejpoužívanější termovizní systémy určené pro drony, Optris PI450 a Workswell Wiris 640. V průběhu testů se prokázala významnost rozlišení a možnost výměny objektivů termovizního systému.
Rozlišení kamery značně ovlivňuje zobrazený detail identifikovaného zvířete, a tím současně ovlivňuje vlastnosti letu dronu, především letovou výšku, ze které probíhá monitoring a při které je patrná a rozlišitelné zvěř v monitorovaném prostředí. Platí přímá úměra, že čím je rozlišení termovizní kamery vyšší, tím může dron letět ve větší výšce a čím letí dron ve větší výšce, tím monitoruje větší území na zemi a tím kratší je pak celkový letecký monitoring celé vybrané plochy před sklizní.
V praxi jsou již ověřovány další nové termovizní systémy pro drony; nejzásadnějším rozlišovacím parametrem je jejich rozlišení.
Mezi další sledované parametry patří také již zmíněné přídavné objektivy, které mohou zvýšit detail monitoringu při stejné letové výšce. Velmi významná je teplotní citlivost a rozsah, způsob kalibrace, záznam a export dat, rozměry, hmotnost a konektivita s dronem.
V současnosti lze pořídit dron i s termovizním snímáním a snímáním v běžném viditelném světelném spektru, v ceně okolo 50 tis Kč. Jeho používání je však podmíněno složením odpovídajících zkoušek.
 
Způsob monitoringu a identifikace
 
Na základě provedených testů je doporučeno provádět letecký monitoring drony s termovizním systémem určeným k identifikaci zvěře před sklizní na plochách přesahujících výměru 3 ha. Důvodem jsou počáteční náklady na službu, kdy u ploch s výměrou méně než 3 ha lze provádět kontrolu porostu přímo uživatelem honebního pozemku v porostu například za využití jiných metod, postupů a jiné techniky (např. různých termovizních vyhledávačů, kamer nebo dalších nástrojů jako jsou čidla monitorující pohyb a další).
U ploch s výměrou nad 3 ha má již význam provádět letecký monitoring z dronu s termovizním systémem, kdy tímto způsobem lze velmi efektivně, rychle, velmi průkazně a relativně finančně dostupně provést kontrolu plochy před sklizní pohledem shora a případnou přesnou identifikaci zvěře.
Zároveň je letecký monitoring plochy před sklizní bezkontaktní metodou a přináší tak další výhody z hlediska toho, že identifikované zvíře je přesně určeno polohově a porost je následně „prošlapán“ pouze tou nejkratší cestou k identifikovanému nálezu (jsou minimalizovány škody na monitorovaném porostu - pícnině). Takto lze velmi dobře identifikovat a následně označit místa nově narozených srnčat a zajíčků a hnízdiště pernaté zvěře.
Letecký monitoring je třeba provádět formou manuálního létání dronem po pomyslných drahách s překryty, kdy obsluha dronu v závislosti na obrazovém rozlišení termovizního systému zvolí výšku letu, aby byly nálezy zvěře rozeznatelné na více pixelů v obrazu.
V případě identifikace zvířete v porostu na lokalitě dron zůstane „viset“ kolmo nad nálezem v monitorovací výšce a zapíšou se pomocí telemetrických údajů z dronu souřadnice nálezu (nejčastěji využívaný systém WGS-84). Po zápisu souřadnic je dron obsluhou „sestoupán“ na nižší monitorovací výšku za účelem testu, zda zvíře nebude reagovat na samotný zvuk a pohyb dronu nad ním, což v případě dospělé zvěře (srna, zajíc) způsobí ve velkém procentu případů odehnání zvěře z ohroženého místa porostu. U nově narozených jedinců (srnčata, mladí zajíčci) a hnízdící zvěře pernaté je ale potřeba zdokumentovat souřadnice a následně sdílet polohu nalezené zvěře do geografického informačního systému (v budoucnu ideálně přímo do LPIS) nebo například formou SMS zprávy příslušnému uživateli honitby nebo zemědělci.
Příjemci zprávy, která obsahuje informace o identifikované zvěři, na základě této informace mohou po dokončení leteckého monitoringu vybrané lokality nebo díly půdního bloku navštívit a podle souřadnic identifikované zvíře nalézt a následně učinit vhodné opatření k ochraně před možným poraněním či usmrcením při sklizni píce či jiných zemědělských pracích.
Sdílená data nálezů zvěře tak vytvoří novou datovou vrstvu geografického informačního systému a současně umožní systematicky vést evidenci nálezů zvířat před sklizní a vytvořit tak v podstatě neexistující statistiku zachráněné zvěře v období sklizní.
 
Podmínky monitoringu
 
Na základě provedených testů je zřejmé, že letecký monitoring dronem musí vždy proběhnout v ranních hodinách před sklizní, a ne jiný den, než je plánovaná samotná sklizeň.
Právní požadavky provozu dronů v ČR (Doplněk X předpisu L2) zakazuje provoz dronů v noci (ve tmě) a současně monitoring termovizním systémem je citlivý na teplotu prostředí, ve kterém probíhá, obzvlášť tedy po východu slunce, kdy se v řádu desítek minut začne ohřívat prostředí a snižuje tak možnosti identifikace značně rozdílných teplot mezi prostředím a identifikovaným zvířetem.
Z hlediska počasí na základě leteckého monitoringu v různých podmínkách je nejvhodnější provést letecký monitoring z dronu v ranních hodinách dne, který má být jasný a pokud možno, když den předtím nebo v noci nebyly dešťové srážky a nevyskytují se ranní mlhy, které způsobují vlhkost celého monitorovaného prostředí, v kterém je mnohem obtížněji možné rozeznat teplotní rozdíly mezi zvířetem a okolním prostředím.
Z provedeného výzkumu plyne, že letecký termovizní monitoring je třeba začít za rozbřesku ještě před východem slunce, kdy je však již dostatečná viditelnost. Z tohoto důvodu (pro potřebu organizace monitoringu) je významné znát čas východu slunce na lokalitě a začít tedy přibližně 30 minut před východem slunce. Následně lze v závislosti na rozsahu plochy provádět monitoring ještě minimálně 30 minut po východu slunce.
Na provedení monitoringu je tedy poměrně krátký čas; z tohoto důvodu je potřeba být na lokalitě ještě před rozbřeskem a připravit si vše včas na bezchybné provedení leteckého monitoringu v co nejkratším čase. V závislosti na rozsahu monitorované plochy je potřeba u větších ploch provést mezipřistání pro výměnu dalších baterií dronu a provádět další lety podle potřeby do té doby, než je proveden kompletní monitoring celé plochy, která je určena ke sklizni.
Důležitá je tedy komunikace, koordinace aktivit zemědělců a myslivců s ohledem na :
- datum sklizně i v závislosti na aktuálních klimatických podmínkách,
- provedení monitoringu dostatečně a včas za uvedených podmínek, které zaručují, aby byla identifikovaná zvěř v lokalitě určené ke sklizni identifikovatelná nejen z hlediska výbavy dronu a termovizního systému, ale i z hlediska klimatických podmínek na lokalitě.
 
Všem dotčeným aktérům je jasné, že identifikací zvěře a hnízdišť ochrana nekončí, ale začíná; právě teď musí myslivci vážit:
- Jak a kam z pozemku zvěř odnést tak, aby se ihned nevrátila zpět do porostu, aby byla nalezena, přijata a odvedena svým rodičem.
- Jak označit a ochránit hnízdiště, aby mechanizací nebyla poškozena a hnízdící zvěř zraněna či mechanizací usmrcena.
- Jak zajistit, aby nebyla „ochráněná“ zvěř snáze „predována“.
 
Cílem ČMMJ je dosažení stavu, kdy uživatelé honiteb, součástí kterých jsou díly půdních bloků s pícninami o velikosti nad 3 ha, využijí drony s termovizí, které umožní identifikaci zvěře a následně její ochranu s cílem předcházení škodám působeným na zvěři. Záměrem ČMMJ je dosáhnout stavu, kdy do roku 2023 bude pro 95 % všech uživatelů honiteb tato technika zcela běžnou praxí. Za účelem zvýšení dostupnosti a možné uplatnění této metody jednali zástupci ČMMJ s kompetentními pracovníky MZe s cílem získání odpovídající podpory.
 
Dr.Ing. Petr MARADA, MENDELU, VULHM, ČMMJ
PhDr. Pavla BENETTOVÁ, PhD. – Hlas zvířat, z.s., koordinátorka kampaně „Stop sečení srnčat“
Ing. František HAVRÁNEK, CSc., Ing. Jan CUKOR, VULHM
Ing. Jakub KARAS, UPVISION
 


Obr.1 Ukázka z geografického informačního systému LPIS (vizualizace vybraného dílu půdního bloku a vygenerovaná související databáze včelařů, kteří hospodaří do 5 km od místa zamýšlené aplikace přípravků
 


Obr. 2 Vhodná plocha biokoridoru na založení odváděcího políčka
 

Obr. 3 Luční porost ve druhém roce po vysetí (ustupuje jetel inkarnát….)
 
 
Obr. 5 Vizualizace ověřené travobylinné směsi s prokazatelným efektem odváděcího políčka
 

Obr. 6 Testovaná lokalita (s travním porostem pokoseným, nepokoseným, vodní plochou, břehovým porostem a sousední intenzivně pěstovanou polní kulturou) včetně vyznačené trajektorie letu dronu - rok 2016)
 
 
Obr 8 - Testovaná velká multikoptéra DJI Matrice 600 Pro s termovizním systémem Wiris