Časopis Myslivost

Podobné nároky jako lovci ale mají také vojáci a obecně lidé, kteří se pohybují v bezpečnostních složkách. Takže není divu, že již delší dobu dochází k prorůstání oblečení a obecně výstroje mezi světem lovců a myslivců a světem taktickým.
Nezapírám, nic není černobílé, a protože občas svými články pokrývám a taktické sebeobranné zbraně a vybavení, je jenom logické, že se u mě oba světy prolínají.
Mým prvním velkým výstrojním objevem byla firma 5.11, ale o té budu psát někdy jindy. Dnešní článek chci věnovat výrobkům firmy Helikon Tex, na kterou mě upozornil kamarád z Polska. Vznikla před asi 35 roky, kdy se parta bývalých příslušníků polských speciálních sil rozhodla, že zkusí nabídnout uživatelům něco víc než pouhé přeprodávání přebytečné armádní výstroje. Něco víc jak kvalitou, tak vychytávkami, které si v průběhu své praxe vytvořili.
První co jsem si od nich koupil, byly letní kalhoty řady UTP, ze směsového ripstopu (60 % bavlna, 37 % polyester a 3 % elastanu) o gramáži 215 g/m2. V létě ideální, ale nosil jsem skoro pořád. To bylo před pěti lety, kalhoty mám dodnes, jen jsem je asi po čtyřech letech intenzivního nošení přeřadil z přihrádky „slušné oblečení“ do šuplíku „do lesa a na práci“. Kalhoty ale stále drží, dokonce drží i barvu. Cením na nich střih, který i osobě výrazně slovanských tvarů (včetně oblasti břicha) umožňuje hodně volný pohyb a dokonce i kopy vysoko nad pas nebo hluboký dřep, aniž by se ozvalo obávané zapraskání trhané látky.
Kalhoty UTP (Urban Tactical Pants = městské taktické kalhoty) dnes Helikon nabízí v celé řadě provedení, jak z hlediska barvy, tak materiálu.
Před dvěma roky jsem koupil další „utépéčka“, tentokrát již v plnohodnotném plátně. Trvalo dobré troje vyprání, než se zaběhly, povolily a sedly si. Ačkoliv i ony mají v sobě 3 % elastanu pro větší pohodlí, nové byly jako prkno. Ovšem po záběhu jsou jedny z mých nejoblíbenějších.
UTP se nabízí i jako krátké kalhoty, dokonce ve dvou délkách (po kolena nebo jen do poloviny stehen). Široká poutka na opasek, elastický pas, nespočet kapes, kterým se navíc netřepí okraje, na kolenou zdvojená látka, která umožňuje i vložení pěnových chráničů. Většinou používám kapsy jako nákladní prostor a v tomto mém stylu mohu prohlásit, že „utépéčka“ jsou darem z nebes.
Před nedávnem firma rozšířila nabídku i o „utépéčka“ v dámském střihu (dámy mají přece jenom jiné tvary než my chlapi, díky bohu za to) a nakonec přišla i sukně, vybavená stejnými vychytávkami, jaké mají kalhoty. Známá si ji koupila a udělal podobnou zkušenost, jako já s kalhotami. Takže si dávejte pozor, „utépéčka“ jsou prostě návyková.
Kromě kalhot je v tzv. Urban line – městské řadě ještě celá řada dalšího oblečení, od opasků přes fleecové a softshellové bundy až k batůžkům a tričkům. Nenechte se splést názvem Urban, vše, co tato řada obsahuje, můžete nosit v klidu i do přírody a většina oblečení se nabízí i v nějaké přiměřeně tlumené, neutrální barvě.
Ačkoliv Urban line není podle mě nijak takticky agresivní, před dvěma roky se přidala nová řada – Outback – divočina. I tady jsou k dispozici kalhoty (OTP – Outdoor Tactical Pants – taktické kalhoty do přírody) – materiál je 93 % nylon a 3 % elastan – stejně vychytaného střihu jako mají UTP.
I v této řadě najdete fleecové bundy, k nim je i zateplená vrchní zimní bunda (dobře izoluje a nesaje vlhkost). Osobně mi velkou radost udělal jednoduchý nylonový anorak Windrunner. Extrémně skladná lehounká bunda, kterou v případě náhlé změny počasí prostě vytáhnete z kapsy a přetáhnete přes hlavu. Mám anoraky obecně velmi rád, a pokud si tenhle obléknete přes pořádný svetr nebo dobrou fleecovou bundu, můžete v něm chodit až do začátku zimy. Velká klokaní kapsa k anoraku patří jaksi samo sebou.
Řada Patrol je již jednoznačně vojensky orientovaná, s výraznými uniformními prvky a stylem, ale i tady se dají najít prvky, které vyhoví loveckým potřebám a vkusu. Zejména kalhoty (CPU – Combat Patrol Uniform), na léto pak plátěný klobouk. V řadě Bushcraft (umění pobytu v přírodě) najde lovec pohrdající posedy a podobnými výdobytky civilizace vynikající pomůcku – Swagman Roll Poncho. Je to šikovný kříženec mezi pončem, bundou a „uříznutým spacákem“, s rozměrnou klokaní kapsou na prsou (vejde se tam i dalekohled). V australské angličtině znamená swagman znamená potulný zemědělský dělník, Roll Poncho je prý inspirované tradiční součástí jejich výstroje, která sloužila i jako kabát nebo bandalír, ve kterém přenášeli všechen svůj majetek. Verze od Helikonu je vylepšená použitím kvalitních moderních materiálů. Podobný kus výstroje již před nějakou dobou začala nabízet norská firma Jerven. Pokud rádi lovíte „na férovku“, šouláním a chozením po honitbě, občas bez ohledu na mrholení a plískanice, tak Swagman Roll je kusem oblečení, který opravdu stojí za zamyšlení.
Druhou skvělou vychytávkou řady Bushcraft je podle mého názoru delší anorak Pilgrim a kalhoty stejného jména. Anorak i kalhoty disponují velkým množstvím kapes a jsou vyrobeny z odolného materiálu DuraCanvas – směsi bavlny, polyesteru a elastického vlákna. Anorak disponuje na hrudi velkým odlehčovacím zipem, který jej umožňuje za teplého počasí široce rozhrnout a zabránit tak nepříjemnému zapaření.
Osobně už dlouho používám více bund od Helikonu. Základ tvoří „šusťákovka“ Trooper Jacket z lehce naimpregnovaného nylonu s malým přídavkem pružného Spandexu. Mám ji už více než čtyři roky a drží. Není to úplně ten hladký, tenoučký šusťákový materiál, je trochu hrubší, takže ale tolik nešustí, přitom chytí vítr a pomůže i v lehkém dešti. Současně je tak skladná, že ji podobně jako anorak Windrunner nacpu i do stehenní kapsy „utépéček“.
 
Co pod bundu?
Helikon dělá vynikající košile Defender. Ty moje dvě jsou z čisté bavlny, dnešní modernizované provedení již má v sobě i trochu nějaké uměliny, což prodlužuje životnost i zvyšuje komfort. To důležité je ale střih. Je pohodlný, umožňuje plný rozsah pohyblivosti rukou s celkem čtyřmi náprsními kapsami, s ventilačním prostřihem na zádech a s pásky na zachycení vyhrnutých rukávů. V létě klidně i jako samostatné svrchní oblečení. Pokud je léto obzvlášť teplé, můžete si koupit i verzi s krátkým rukávem.
Helikon Tex nabízí svoje oblečení ve velkém počtu variant, které se odlišují drobnými účelovými modifikacemi (např. Gunfighter a Jackal se liší jen přidaným rozparkem pro pistoli na opasku, bundy mají volnou kapuci nebo kapuci rolovanou do límce), počtem a tvarem kapes nebo materiálem (Patriot vypadá stejně jako Cumulus, ale je ze silnějšího fleecu).
Prakticky všechny kusy oblečení se nabízí v celé řadě barevných provedení, mezi nimi pochopitelně dominují odstíny zelené a různé maskovací vzory. Vesměs je lze velmi dobře kombinovat do opravdu účinných, a přitom pohodlných modulárních systémů. Přesto, či právě proto: pokud zvažujete nákup, doporučuji si bundu nebo kalhoty napřed v obchodě prohlédnout a případně vyzkoušet. Vyvarujete se tím situace, kdy nakonec zjistíte, že vrchní vrstva vám blokuje přístup k některé kapse vnitřní vrstvy, podle zákona schválnosti právě k té kapse, která vás tak oslovila.
Za tu dobu, co v „helikonech“ žiji, sleduji, že se mění. Materiálově i cenově. Určitě již dnes není jen cenově dostupná náhrada za velké značky, Helikon sám je dnes již velmi solidní značkou s nabídkou, kterou jsem výše mohl zmínit jen v malém zlomku (katalog na rok 2018 má 145 stran formátu A4).
 Těch 35 let existence mluví za mnohé a kromě jiného – Helikon Tex byl již před několika lety dostatečně proslavený na to, aby nějakému „šikulovi“ stálo za to ho padělat.
Určitě má co nabídnout i normálním lovcům a myslivcům či lesnickému personálu. Helikony mi dobře posloužily jak v českých luzích a hájích, tak při plavbě na palubě škuneru v holandských vodách Severního moře nebo při lovu v Alpách. Současně prokázal až nečekanou trvanlivost.
Neříkám, že je Helikon Tex dokonalý, ale nabízí dobrý poměr kvalita / cena a spoustou praktických nápadů, jejichž konečným důsledkem je až nečekaná návykovost některých jejich výrobků. Aspoň u mě to platí víc než vrchovatou měrou.
Ing. Martin HELEBRANT


 
Proč nenosí český myslivec součásti vojenské uniformy?
Středoevropská myslivecká tradice říká, že myslivec by neměl nosit součásti vojenské uniformy, alespoň ne dominantně. Nějaké zelené kalhoty nebo košile se snesou, ale k tradici nepatří maskáče nebo výrazně uniformní sako již vůbec ne. Proč? Vždyť vojáci mají v mnohém stejné nároky na oblečení, jako myslivci.
Příčina je prostá. Ve feudálních dobách byli myslivci jedním z mála svobodných povolání, „frajkumštů“ a mohli se poměrně svobodně pohybovat i mezi různými panstvími. A měli i různá další privilegia plynoucí z povahy lovu a z ní plynoucí jisté intimity mezi loveckým personálem a feudálem. To vedlo k tomu, že různí podvodníci a lumpové na útěku se snažili vydávat za myslivecké mládence.
Aby tomu čelili, vyvinuli si myslivci kromě jiného vlastní mluvu, jejíž znalostí (kromě odborného aspektu) uživatel dokazoval, že doopravdy je myslivcem, že patří k zasvěceným. A aby na první pohled bylo možné v krajině rozeznat myslivce od vojenského sběha, od marodéra, hrozícího potenciálně drancováním a násilnými činy, nenosili myslivci uniformní součástky. V některých panstvích to měli dokonce písemně zapovězené.
Ta samá tradice myslivce jako člověka znalého a řádně vyučeného pak říká, že myslivec nemá nosit nejrůznější maskovací obleky a kamufláže, o odstřelovačském „hejkalovi“ ani nemluvě. Myslivec má být dost chytrý a dobře vyučený, aby se ke zvěři dostal na jistou ránu i normálním oblečení.