O potřebě ovocných stromů (výsadbě) v krajině není pochyb. Jejich význam je především v místech intenzivně zemědělsky obhospodařovaných, ale také v rámci biocenter, biokoridorů, okrajů polních cest a lemů lesních porostů. Význam mají stromy solitérní, dále pěstované ve formě stromořadí, alejí, skupiny dřevin a také sady nově zakládané, stávající a ty, které se zakládaly v dobách dávno minulých a dnes přemýšlíme, zda má význam je revitalizovat, obnovit, vyklučit či jaký management zvolit, abychom z nich měli prospěch a užitek.
Nejvíce ceněny, s ohledem na podporu drobné zvěře, jsou extenzivní výsadby ovocných stromů zacílené do volné krajiny. Podle podle Bočka (2008) se vyznačují:
- kmenným tvarem stromů – (polo a vysokokmeny), chceme mít dlouhověké stromy, které budou obnovovat poškozeno krajinnou strukturu, sloužit k orientaci a poskytovat kryt, možnost hřadování, možnost hospodaření v meziřadí,
- dobrou vzrůstností, podnožemi ze semenáčů,
- širšími spony (menší počet stromů na jednotku plochy,
- individuální mechanickou ochranou (nebývají oplocené),
- jednoduchou agrotechnikou založenou na obhospodařování travobylinného porostu pod a v okolí výsadeb (jedna až dvě seče ročně, vyloučení přípravků na ochranu rostlin a syntetických hnojiv), provádí se pouze výchovný a prosvětlovací řez koruny),
- uplatněním původních, typických ovocných druhů (méně náročné),
- instalací hnízdních budek pro ptáky a výstavbou biotechnických objektů pro podporu biodiverzity (broukoviště, plazníky, kamenné zídky),
- zakládáním na obtížně obhospodařovatelných zemědělských půdách (svahy, specifické tvary, místa negativních environmentálních vlivů),
- důrazem na poskytování ekosystémových funkcí/služeb; produkce ovoce představuje vedlejší příjem,
- významnými funkcemi mimoprodukčními – ekologické, krajinářské, klimatické.
Význam ovocných stromů
S ohledem na podporu drobné zvěře oceňujeme především:
- ovocné stromy vytváří významné vztahy na stanovišti, stabilizují vazby v kulturní krajině, zvěři slouží k orientaci, klidu a krytu,
- poskytování dietetické nabídky (letorosty mladých stromků, keřů; plody, okus částí dřevin po provedeném řezu),
- vznikají refugia široké škály hmyzu a dalších živočichů, které jsou součástí potravního řetězce,
- stromy přispívají k zajištění odpovídajícího mikroklima. usměrňují proudění větrů, zadržují vodu, v zimě usměrňují ukládání sněhu - umožňují např. koroptvím dostat se k potravě v době sněhové pokrývky, udržují vyšší relativní vlhkost, čímž dochází k menšímu kolísání mezi denní a noční teplotou.
Nezanedbatelný je také význam agrotechnický a půdoochranný (protierozní funkce), izolační (emise, prašnost), krajinářsko-estetický (zajištění mozaikovitosti, prostupnosti a atraktivnosti krajiny), společenský, kulturní a historický (společná výsadba, sociální kontakt, pouto k místu v raném věku dětí), pobytový a ekonomický.
Podmínky pro výsadby ovocných stromů v územním plánování a pozemkových úpravách
V rámci procesu územního plánování se kromě jiného určují podmínky pro hospodárné využití zastavěného území a zajišťuje se ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. V dokumentu – územním plánu obce je stanovena základní koncepce rozvoje území, ochrany jeho hodnot, plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Právě zde se vymezují zastavěné území, plochy a koridory včetně stanovení podmínek pro využití těchto ploch. V rámci tohoto procesu můžeme stanovit podmínky výsadeb zeleně – ovocných stromů i ve volné krajině, která nás myslivce prioritně zajímá.
Plochy, kde lze vysazovat ovocné stromy (plochy zeleně), jsou dále děleny na zeleň soukromou a vyhrazenou, zeleň přírodního charakteru, ochrannou, izolační a jinou.
Možnost vysazovat ovocné stromy se značně zvýší zájmem samotné obce, která zadává tvorbu, popřípadě aktualizaci této významné dokumentace. Zde je velmi vhodné využít situace, pokud jsou členy zastupitelstva obce myslivci, kteří mohou naše myšlenky přenést na program jednání. Využít můžeme také třeba veřejná jednání zastupitelstva a vnést požadavky a náměty směrem k zastupitelstvu.
Cenné informace, kam cílit výsadby, najdeme též například v dokumentaci Územního systému ekologické stability (v popisu stávajících a navržených prvků), Regulačním plánu či Územních studiích.
Velmi efektivní pro možné výsadby ovocných stromů do krajiny je proces Komplexních pozemkových úprav, kterým se velmi cíleně zasahuje do zemědělského hospodaření v agrární krajině. V rámci tohoto procesu vzniká dokument „Plán společných zařízení“, který je podkladem pro zpřesnění územního plánu. Odpovědní projektanti musí v rámci tohoto procesu řešit i ochranu životního prostředí; navrhují širokou škálu různých opatření typu biocenter, alejí, stromořadí, polních cest, tedy součástí, kde všude nachází ovocné dřeviny uplatnění. V rámci tohoto režimu plánování v krajině se v katastru přímo označují parcely účelovým určením umožňujícím výsadby ovocných stromů.
Postup výsadby ovocných stromů
Pro správné postupy výsadby ovocných dřevin v krajině a následnou péči vydala Agentura ochrany přírody a krajiny pravidla (arboristické standardy). Dokumenty jsou dostupné na
http://www.ochranaprirody.cz/metodicka-podpora/standardy-pece-o-prirodu-a-krajinu/. Jsou doporučením stanovujícím parametry výstupů a technický popis postupů jednotlivých činností běžně realizovaných při transportu, výsadbě, následné péči a údržbě ovocných stromů včetně vlastností použitých druhů, materiálů, výrobků a definice pojmů. Standardy po odborné oponentuře vydává AOPK ČR, která je zpracovává ve spolupráci s akademickými pracovišti a dalšími odbornými autoritami v příslušných oborech.
Nejvíce využívané jsou: SPPK C02 003:2016 Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině, SPPK C02 005:2016 Péče o ovocné dřeviny
Součástí standardů je též zonace výsadeb, včetně vhodných druhů ovocných stromů pro výsadbu s ohledem na biologické a klimatické parametry, jejich vzdálenosti od sebe (spon) a další.
Při umisťování stromů musíme respektovat sousedské vztahy (viz. občanský zákoník), jiné zájmy (ochranná pásma vedení a sítí) a režim území, který je dotčen např. možnými záplavami. Přesné pravidla jsou stanovena pro silniční ochranné pásmo. Stanoviště stromu musí též zohledňovat velikost koruny dospělého jedince.
Úprava pozemku a postup výsadby
Zájmem je vytvořit co nejpříhodnější podmínky pro vysazovaný strom; pokud máme na stanovišti biomasu planě rostoucích rostlin vyšší než asi 1 m (lopuch, slunečnici topinambur, zlatobýl kanadský…), pokud se na místě výsadby vyskytují pokryvné křoviny jako např. růže šípková, černý bez či trnka obecná, nebo invazivní nepůvodní druhy dřevin (pajasan žláznatý, trnovník akát), odstraňujeme tyto ještě před výsadbou podle osvědčených postupů a pravidel, které jsou zveřejněny též na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny. Plochu pod vysazenými stromky dále oséváme travobylinnou směsí, v souladu s podmínkami stanoviště či zájmy dalšího hospodaření.
Systém umístění dřevin volíme dle svého uvážení na základě znalostí dotčeného ekosystému a potřeb zvěře, informací v citovaných standardech či v souladu s podmínkami poskytovatelů podpor na výsadby.
Významné je též rozhodnutí, kde bude dřevina světlomilná (orientace jih – sever), dřevina, která například krátce snáší vyšší hladinu podzemní vody (slivoně, jabloně) nebo kam umístíme dřeviny, které trpí na jarní mrazíky.
Termínem výsadby je především podzim. Významná je dohoda producenta výsadbového materiálu se zájemcem o výsadbu, ideálně je totiž sadit tzv. z půdy do půdy. Zkušenosti z posledních let říkají, že sází se v Česku od druhé poloviny října do Nového roku. Pokud není půda zamrzlá, může se s výsadbami pokračovat i dále.
Naopak jarní výsadby nejsou s ohledem na problematiku prohlubujícího se sucha doporučovány.
Stále častěji jsou však nabízeny arboristickými firmami ovocné stromy v balu; tyto umožnují „ozeleňovat“ téměř po celý rok, klíčová je zde však závlaha.
Vlastní výsadba stromků
Velikost výsadbové jámy volíme podle velikosti kořenového systému dřeviny, nejméně 0,4 m do hloubky s tím, že průměr jámy bude 0,7 m. Semenáče by měly být vysazovány do stejné hloubky, jakou měly před přesazením ze školky.
U štěpovaných výpěstků musíme dbát na to, aby štěp byl vždy několik centimetrů nad povrchem.
Opomenout nesmíme vytvoření zálivkové mísy, která umožní zadržet minimálně 10 l vody. Zálivku aplikujeme ihned po výsadbě, zajistíme tak přilnavost půdy ke kořenovému systému a odstraníme možné vzduchové kapsy v zemině sloužící k fixaci stromu a ochraně kořenového systému. Dále zaléváme i v dalších dnech podle potřeby. Pod kořeny není nutno aplikovat hnojivo či jiné pomocné půdní látky.
Vysázené stromy je nutné ukotvit, podle velikosti stromu jedním, dvěma nebo třemi kůly tak, aby kořen stromu byl fixován. S ohledem na škody zvěří okusem (zajíc, myšovití) a vystruhování (srnčí, jelení, daňčí) je nutné aplikovat účinnou mechanickou ochranu, kterou doporučujeme kombinovat s ochranou chemickou.
Příklad ochrany ovocných stromků
V souladu s arboristickým standardem SPPK C02 005:2016 Péče o funkční výsadby ovocných dřevin je třeba zvažovat, jakou individuální ochranu proti škodám působeným zvěří zvolit. S ohledem na prokázaný efekt doporučujeme u nových výsadeb solitérních stromů, v odplocených biocentrech, biokoridorech a v takových porostech, které nejsou ještě zajištěny, využít ověřený a na Mendelově univerzitě ověřený postup s mechanickou ochranou a kafilerním tukem. Především pro jednotlivé druhy jeřábů, javorů, třešní ptačích, solitérních líp vysazovaných o velikosti s obvodem kmínku min 10 cm je vyvinutá a ověřená ochrana funkční.
Povýsadbová péče
Zálivka a kontrola mechanické ochrany stromů jsou samozřejmostí; další aktivitou, která se s ovocnými stromy pojí, je prováděné pravidelného řezu. Prvních deset let se řezem výchovným a prosvětlovacím tvaruje pevná koruna, udržuje se rovnovážný stav stromu růstem a plodností a zajišťuje se dobrý zdravotní stav a prodlužuje životnost stromů odstraňováním mrtvého dřeva a dřeva postiženého škůdci.
Řez stromů je velmi vhodný spojit s poskytování chutného okusu zaječí zvěři v době sněhové pokrývky či jiného strádání.
Detailní návody, jak prořezávat ovocné stromky a jak postupně tvarovat koruny stromků obsahují mnohé zahradnické a zahrádkářské publikace a nebo arboristické standardy.
Financování výsadeb ovocných dřevin v krajině
Představované výsadby lze financovat z několika zdrojů. Náklady na vypracování žádosti a projektovou dokumentaci u větších projektů je možno čerpat z prostředků Evropské unie a národní podpory prostřednictvím Operačního programu životního prostředí. V aktuálním Operačním programu životní prostředí je prioritní osa 4, jejímž základním cílem v rámci ochrany a péče o přírodu a krajinu je zastavení úbytku biologické rozmanitosti a degradace ekosystémových služeb. Dílčí cíle zahrnují zachování a obnovu ekosystémů a jejich služeb, boj s nepůvodními invazními druhy a snahu o odvrácení úbytku biologické rozmanitosti.
Projekty v prioritní ose 4 lze realizovat na území celé ČR kromě hlavního města Prahy, a to v rámci čtyř specifických cílů, kdy pro zakládání údolnic je klíčový cíl SC 4.3, který směřuje k posílení přirozený funkcí krajiny.
Podporováno je zejména:
- vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur formou zpracování plánu ÚSES. Plán ÚSES musí být zpracován podle Metodiky vymezování územního systému ekologické stability,
- zakládání biocenter a biokoridorů ÚSES, zlepšení funkčního stavu biocenter a biokoridorů ÚSES, realizace interakčních prvků podporujících ÚSES (právě údolnice je interakčním prvkem podporujícím ÚSES),
- liniové a skupinové výsadby dřevin (stromořadí, větrolamy, břehové porosty, remízy), založení nebo obnova krajinného prvku,
- zásahy posilující ekologicko-stabilizační funkce významných krajinných prvků,
- obnova historické cestní sítě s nezpevněným povrchem a její doprovodné vegetace umožňující pěší průchod krajinou.
Pro konzultace je možné se obrátit na příslušná regionální
pracoviště AOPK ČR. Celá prioritní osa 4 je realizována prostřednictvím individuálních projektů.
Okruh relevantních žadatelů o podporu je vymezen v Pravidlech pro žadatele a příjemce.
Ministerstvo životního prostředí spravuje také Program obnovy přirozených funkcí krajiny. Pravidla tohoto programu na rok 2019 a další se právě v této době připravují a budou každým dnem zveřejněna. Doporučujeme proto zaměřit pozornost i na tento zdroj.
Další podporu zaměřenou právě na myslivce – uživatele honiteb lze v průběhu roku 2019 získat z prostředků národních dotací Ministerstva zemědělství z podopatření „Výsadba plodonosných dřevin mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa“. Plodonosnými dřevinami se pro potřeby tohoto finančního příspěvku rozumí výhradně jabloň lesní, třešeň ptačí, hrušeň polnička, jeřáb ptačí, jeřáb břek, jeřáb muk, jeřáb oskeruše, morušovník bílý, ořešák královský, jírovec maďal, kaštanovník jedlý, slivoň obecná („mirabelka“, „špendlíky“), slivoň trnka, slivoň švestka, růže šípková, hloh obecný a líska obecná.
Závěrem
Výsadba ovocných stromů je nadčasové, funkční a v přírodě naší krajiny žádané opatření, které zcela jistě zajistí profit uživatelům honiteb ve věci péče nejen o drobnou zvěř, ale také prestiž u spoluobčanů a jiných aktérů využívajících venkovský prostor.
Mezi hlavní přínosy u tohoto opatření patří:
- zvýšení a posílení biodiverzity - vytvoříme příhodné podmínky pro život široké škály živočichů,
- zlepšení mikroklima a obnovu vodního režimu v krajině - poskytování stínu v teplých slunečných dnech, zajišťování výparu…,
- zajištění prevence a minimalizace škod působených zvěří - ovoce je výbornou dietetickou nabídkou),
- snížení rizika větrné eroze (vysázené stromy), minimalizace vodní eroze (díky travobylinnému pokryvu pod stromy a v okolí).
Implementací výše popsaných opatření je možné významně přispět k udržení kulturního stavu a typického krajinného rázu našich honiteb, resp. katastrálního území jednotlivých obcí. Navíc výsadbou ovocných stromů ve volné krajině a následnou péčí o ně mohou myslivci zdůraznit svoji úlohu a zodpovědnost v péči o krajinu. Zkusme se všichni zamyslet, jak by se dala tímto přístupem zvýšit jednak prestiž myslivců v rámci společnosti, jednak i pomoci ke zlepšení biodiverzity přírody. Určitě to za námahu a čas stojí, odměnou nám bude nejen uznání spoluobčanů, ale i pestřejší a druhově bohatší krajina.
Dr.Ing. Petr MARADA,
MENDELU, VULHM
Vhodné místo pro založení extenzivního ovocného sadu (před založením a po založení)