Časopis Myslivost

 
 
Majitelé a historie
 
Počátkem zřizování obory je únor roku 2000 a dokončena byla v červnu 2001, administrativně výnosem Městského úřadu Příbram ze dne 29. 6. 2001 a Okresního úřadu Příbram. Majiteli obory jsou rovným dílem RNDr. Tomáš Schinko a Ing. arch. Robin Schinko. Oba majitelé mají oboru a péči o ni za ryze srdeční a mají na jejím vzniku i chodu zásadní i velikou zásluhu.
Prvním krokem po restituci rodinného majetku v roce 1992 bylo založení honitby Chlum – Hluboš o rozloze 1500 ha, kde je nájemcem firma Kolařík Hluboš, spol. s r. o. a právo myslivosti vykonává Myslivecké sdružení Chlum – Hluboš. Předsedou je RNDr. Tomáš Schinko, mysliveckým hospodářem Ing. Miroslav Kupka. Sdružení má osm členů.
Základem obory jsou pozemky získané v restituci a jsou výhradním majetkem Ing. arch. Robina Schinka a RNDr. Tomáše Schinka. Obora byla budována v souvislosti se zřizováním rybníků. Oborníkem je Ing. Miroslav Kupka, lesník a myslivec ve třetí generaci, absolvent Lesnické fakulty VŠZ V Brně.
 
Obora byla zazvěřena původní zvěří z honitby zcela přirozeným způsobem. Ve vybudovaném plotu byly ponechány mezery a v prostoru budoucí obory byla přikrmována prasata, přičemž za krmivy šla i daňčí zvěř. Podle stop a jiných znamení, že zvěř je v částečně oploceném prostoru, byly v pravý den či spíše noc mezery uzavřeny. Následně byla zvěř posouzena po zdravotní stránce a uznána hodnou žít v oboře Lhotka. V počátku existence obory byla významná odborná pomoc Prof. MVDr. Bohumila Ševčíka, DrSc. a řada jeho rad přispěla k úspěšnému rozvoji.
 
V příkrmech byla využívána krmná řepa, zejména pro její vynikající dietetické vlastnosti, za rok se v oboře i honitbě obvykle zkrmilo asi 200 q. Pro zlepšení kondice zvěře z volnosti bylo třeba přikrmovat také obilovinami, převážně ječmenem.
 
Další nutnou součástí péče o zvěř bylo antiparazitární přeléčení. Nelze se nezmínit o tehdy obecně volnějším přístupu k přeléčení zvěře, které bylo při kvalifikovaném a zodpovědném zacházení s léčivým přípravkem v našich podmínkách velmi účinné, a v prvních letech existence obory podstatně přispělo k dobrému zdravotnímu stavu i kondici zvěře. Postupné administrativní zpřísnění podmínek medikace krmiv včetně rozporuplných mimořádných veterinárních opatření z roku 2018 a letošního roku nebylo šťastným řešením.
V chovu zvěře je vždy nutné přihlížet k místním podmínkám, úrovni péče a kvalifikaci zodpovědných osob. Dvouleté období zákazu medikace, byť letos na poslední chvíli uvolněného, bylo nedobrým krokem zpět a v řadě pečlivě vedených obor či honiteb zhoršilo výskyt parazitů, zejména střečků.
Při léčbě střečkovitosti v oborách můžeme využít i té skutečnosti, že zvěř bezproblémově přijímá předkládaná krmiva prakticky celoročně, a můžeme tedy léčbu provést v pozdním létě. V tomto období larvy střečků ještě nedorostly větších rozměrů a léčebný zákrok je tedy efektivnější.
Jednou ze zásadních podmínek úspěšné léčby střečkovitosti je provádět léčbu ve větších celcích, neboť dospělec střečka je schopen uletět 10 km. Vzhledem k legislativě to není v současné době proveditelné. Podnětem ke změně by měl být drastický nárůst záchytu střečkovitosti v mnoha lokalitách.
Obecně je výrobcem antiparazitik pro spárkatou zvěř doporučována léčba v oborních chovech dvakrát ročně, v systému jaro – podzim, aby byly parazitózy přeléčeny ještě před produkcí vajíček, které se uvolňují v mohutné vlně s rozvojem vegetace, a pak mezi druhou polovinou a koncem léta. Tak lze účinně snížit zamoření přírodního prostředí obory parazity.
Pro kvalitní oborní chovy je velmi důležité zařadit do myslivecké péče o zvěř i kontrolu zdravotního stavu s léčbou a následnými kontrolními vyšetřeními úspěšnosti antiparazitárního zásahu. V problematice zdravotní prevence a léčebných či antiparazitárních zásahů nyní majitelé honitby úzce spolupracují s Výzkumným ústavem biofarmacie a veterinárních léčiv v Jílovém u Prahy s MVDr. Alešem Kyralem.
 
Klima a přírodní podmínky
 
Nadmořská výška obory Lhotka je asi 460 m nad mořem. Výškově není terén výrazně členitý, převýšení je znát ve dvou kopcovitých útvarech – Lhotka 543 m a Vršek 534 m. Geologický podklad v této oblasti tvoří jílovité a fylitické břidlice. Převažujícím půdním typem jsou kambizemě neboli hnědá lesní půda. Její kvalita je vzhledem k typu geologického podkladu průměrná, hloubka úživné vrstvy je 15 až 20 cm, což je dostatečné pro porosty všech pater a druhů vegetace.
Rozloha obory je asi 100 ha. Místní klima i výškový reliéf jsou ovlivněny okrajem Brdského pohoří, částí Hřebeny s průměrnou roční teplotou 7 až 8 ^oC. Oblast obory leží ve srážkovém stínu, přesto bylo v letošním únoru naděleno téměř 30 cm sněhu. Protože podklad nebyl příliš promrzlý, srážková voda po odtání sněhu v převážné většině zasákla do půdy. O suchém klimatu svědčí i okolnost, že takové množství sněhu napadlo naposled před osmi lety.
 
Zvěř
 
Specialitou obory je černá zvěř, kmenové stavy jsou nyní celkem 54 kusů, 19 kňourů, 19 bachyní a 16 lončáků a selat. Trofejově jsou prasata obvykle v kategorii bronzových ocenění, kterých bylo dosaženo patnáct. Byly zde dosaženy i dvě stříbrné medaile.
V oboře se díky možnosti překonat relativně nevysoké oplocení dovnitř i ven objevuje jelenec běloocasý. Před 165 lety byl hrabětem Coloredo-Mansfeldem vysazen v zámeckém parku Dobříš. Jeho volný výskyt na Dobříšsku je dodnes jedinou lokalitou ve střední Evropě, kde jelenec žije i ve volné přírodě. Jelenci jsou milými a váženými hosty a nikdy se v oboře nestřílí.
Méně žádoucí zvěří jsou v oboře lišky, ale vzhledem k typu obory a zazvěření nejsou považovány za zásadního škůdce.
Kromě lišek jsou predátory obory kuny a lasičky, v blízkém okolí žije několik jezevců. U rybníků se vyskytují vydry a ty po svém způsobu snaživě redukují osádku ryb. Vzhledem k tomu, že vydra říční je zvláště chráněna jako silně ohrožený druh a ochrana se vztahuje i na její biotop (Vyhláška č. 395/1992 Sb.), nezbývá než se s tímto lovcem ryb smířit a její přítomnost přijímat v tom smyslu, že obnovení zdravé přírody má vyšší smysl a význam, než škody na populaci ryb.
Mezi ptáky v oboře dominuje populace sojky obecné, která tu značně přispěla k likvidaci jiných druhů drobných ptáků. K jejímu negativnímu působení na úbytek drobných pěvců přispívá neexistence přirozeného predátora. Dále je tu jestřáb lesní, káně lesní a mohutné hejno asi třiceti krkavců. Dravci na černé zvěři neškodí, své potravy si v okolí najdou dostatek. Na loukách a kolem rybníků jsou čápi černí, hnízdící v blízkém okolí. Jak říká pan Ing Kupka: „I oni mají na svědomí jisté škody, ale opět, patří do naší zotavující se přírody. A na mladé čápy je krásný pohled, což patří mezi mé malé radosti…“
 
Rybníky
 
V oboře jsou čtyři rybníky o celkové výměře 1 ha. Dva větší o rozloze asi 0,4 ha, malé o rozloze asi 0,2 ha. Tři z nich jsou napájeny potokem Skuhrovský, který zde pramení, a jeden z malého bezejmenného potoka, rovněž pramenícího v oboře. Vodoteče podstatně zlepšují vodní režim v půdě i v celé lokalitě a vytvářejí dostatečná přírodní napajedla. V jejich okolí se drží populace skokana hnědého a zeleného. V dřívější době byly součástí herpetofauny i užovky, ty ale podlehly predaci prasaty.
Rybníky jsou zarybněny kapry, štikami a candáty. Vzhledem k osobní zálibě a zkušenostem Ing. Kupky v rybníkářství jsou v rybnících chovány také méně časté druhy ryb.
Zlatý jesen, drobná forma jelce jesena, který je svým pestrým zbarvením obvykle považovaný za ozdobnou rybu zahradních jezírek. Přesto jej rybáři počítají mezi větší kaprovité ryby, dorůstá průměrně 0,1 až 0,3 kg; max. 2 kg, dosahuje průměrné délky 25 až 40 cm; v dobrých podmínkách výjimečné až 50 cm. Je to ryba pohybově velmi aktivní většinou v horní části vodního sloupce a při hladině, kde loví hmyz. Dobře snáší chladnou vodu, což odpovídá jeho vyšším nárokům na kyslík.
Další krásnou zvláštností jsou jeseteři, a to jeseter sibiřský a ruský. Jeseter sibiřský ve své domovině dorůstá do maximální délky 200 až 250 cm a hmotnosti 100 až 200 kg. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody je jeseter sibiřský ohrožený druh. V původní domovině, v řekách Ob, Jenisej a v jezeru Bajkal je jeho komerční lov zakázán.
U nás je vysazován do uzavřených nádrží pro sportovní rybolov. Pro komerční účely je uměle vytírán a odchováván do tržní hmotnosti 3 až 5 kg. K nám byl poprvé dovezen v roce 1982.
Jeseter ruský žije v Dunaji a dalších řekách východní Evropy. V počátku 20. století pravidelně pronikal do dolního toku Moravy a dodnes se ojediněle vyskytuje ve slovenském úseku Dunaje. Může dorůstat přes 200 cm a 100 kg, ale i tak jsou kusy nad 20 kg jen rybářským snem. Rybolov je tradiční výsadou členů Mysliveckého sdružení Chlum – Hluboš.
 
Porosty
 
V oboře převládá lesní porost s asi 55% podílem smrku a 25% borovice, doplněný modřínem. Přestože je oblast ve srážkovém stínu, výskyt kůrovce je v oboře i okolních lesích majitelů zanedbatelný, přestože v celostátním měřítku jsou hlášeny katastrofální stavy. Je to způsobeno zejména dodržováním všech preventivních opatření a díky úspěšnému boji proti kůrovci (otrávené lapáky, lapače, důsledné sledování výskytu a vývoje brouka).
V listnatých porostech je převaha dubu letního i zimního a olše lepkavé. Za pozornost stojí několik dubových alejí ve věku dubů 150 až 200 let. Duby jsou pro oboru velmi významné, v příznivém půdním režimu ovlivněném vodotečemi a rybníky poskytují spolehlivou, bohatou úrodu žaludů a tím nejen hodnotné přirozené krmivo, ale také nemalou finanční úsporu za nákup obilovin. Jako příměs tu jsou jasany, třešně ptačí a buky.
Buky bývají v našich podmínkách postiženy zhoršenou kvalitou dřeva – nepravým jádrem plamencového typu a nejsou proto hospodářsky perspektivní.
Dalším potravním zpestřením je několik stromů mirabelek neboli myrobalánů. V keřovém patru převládá černý bez, několik druhů vrb a ostružiny. Louky jsou na celkové ploše 9 ha, ponechávají se na pastvu a jsou pravidelně sklízeny, či spíše udržovány mulčováním.
 
Lov
 
V oboře jsou kazatelny, ze kterých se loví dospělé kusy. Selata a lončáci se loví při naháňce. Lovečtí hosté se mohou ubytovat v sídle firmy Kolařík Hluboš, s.r.o., kde je zázemí pro deset osob s možností vaření. K dispozici je i lovecká chata pro čtyři osoby.
 
Péče o zvěř
 
Krmení černé zvěře má svá specifika. Z obilovin se využívá převážně ječmen, v malé míře kukuřice a často pekařský odpad. K příkrmu selat se využívají krmná zařízení s omezeným průchodem. Ke krmným zařízením patří i několik slanisek.
Vzhledem k dobrému vodnímu režimu v půdě a vysokému podílu dubů jsou od podzimu až do konce zimy výborným přirozeným krmivem žaludy. I přes obecně suchý rok dosáhly žaludy výborného výnosu jak v množství, tak i velikosti, a tak mají divočáci nejspíš až do konce března o krmivo i zábavu vystaráno.
Zdravotní stav zvěře je uspokojivý, úměrný obvyklým poměrům v oborách podobného typu. Nejméně dvakrát ročně jsou odebírány vzorky trusu z okolí krmných míst. Koprologickým rozborem jsou zjišťována vajíčka gastrointestinálních nematod, plicnivky rodu Metastrongylus, gastrointestinální helminti rodu Trichocephalus, populace zvěře se také potýká se středně silnou invazí kokcidií. Kromě kokcidií je zvýšená míra tohoto typu cizopasníků následkem vynechání antiparazitárního zákroku vzhledem k mimořádnému opatření SVS v roce 2018.
 
Technická zařízení
 
Plot obory je pořízen z půlené tyčoviny na sloupech z pražců a dosahuje výšky 170 cm. Na zemi je ukotven betonovými pražci, což bezpečně zamezuje podhrabání prasaty. Výška plotu je dostatečná pro divoká prasata, ale umožňuje už zmíněným jelencům dostat se do obory i ven.
Obora není přístupná veřejnosti, nicméně dobrodružnější povahy se do obory přes plot občas vypraví, ať už jako houbaři, nebo na prosté okukování. S pytláctvím v oboře problémy nejsou.
Prasata si se samostatností jim vlastní sama vyhrabala kaliště mimo rybníky.
V roce 2005 byl zbudován chladicí box na uložení zvěřiny o objemu 22 m³ a prošel schválením místně příslušné veterinární správy.
 
Koncepce a další péče o zvěř
 
Cílem majitelů je dosáhnout zvýšení bodové hodnoty prasat, a to hlavně už v pěti či šesti letech. V současné době, což nás mrzí a musíme hledat cesty ke zlepšení, dosahují kňouři v trofeji bronzových či stříbrných ocenění až v osmi, devíti letech. Nelze vyloučit, že jednou z možností je zlepšení minerální výživy i celkové pozornosti k vyšší biologické hodnotě doplňkových krmiv. Zásadním záměrem je také zlepšení chovu nákupem kvalitní zvěře s co nejlepší genetickou hodnotou.
 
Obora nepatří mezi ty, které jsou vedeny na vysoce reprezentativní úrovni, to ostatně nebylo nikdy záměrem majitelů. Jedná se jim v prvé řadě o zachování přírodního prostředí, dobrou kondici i co nejlepší zdravotní stav zvěře.
Martin MOHELSKÝ