V polovině dubna navštívil Českou republiku Torbjörn Larsson, prezident FACE - Evropské federace pro lov a ochranu přírody. Zavítal také na sekretariát Českomoravské myslivecké jednoty, kde jsme ho požádali o krátký rozhovor.
Pane prezidente, jak se vůbec řídí organizace s tolika odlišnými zájmy a názory napříč členskými organizacemi?
To je dobrá otázka. FACE je federací všech mysliveckých organizací napříč Evropou. To znamená, že nejen sdružujeme velké množství různých kultur, ale také že každý ze členů se ve svém státě potýká s poněkud odlišnými problémy. Přesto musíme hledat cestu, jak společně pracovat a jednotně vystupovat v Bruselu. Možná se totiž odlišujeme například v oblasti kultury myslivosti, jedno ale máme zcela určitě společné - vášeň pro myslivost.
Za chvíli nás čekají volby do Evropského parlamentu, budou zvoleni noví zástupci členských zemí. Jaká jsou vaše očekávání právě v pohledu zájmu zastupování evropských myslivců?
Volby mohou být hrozbou, ale i příležitostí. Jasné je to, že po volbách se sejde nový parlament, asi se změní do jisté míry i politické spektrum europoslanců. Zcela určitě se musíme i v novém europarlamentu pokusit vytvořit novou Intergroup hunting, což je skupina momentálně asi stovky myslivosti nakloněných europoslanců. Taková skupina působí už od roku 1984. Ale je důležité, aby se nám Intergroup hunting vůbec podařilo sestavit, aby se do europarlamentu dostali poslanci, kteří budou mít k myslivosti nějaký vztah. Proto je nanejvýš potřeba, aby ve všech evropských zemích šli myslivci k volbám a volili takové svoje poslance, u nichž je předpoklad, že budou tématům myslivosti rozumět a naslouchat.
Lze to tedy chápat i tak, že by FACE či členské organizace měly před volbami podpořit konkrétní kandidáty nakloněné myslivosti, našim zájmům?
Myslím, že je důležité, aby členské organizace myslivcům vysvětlily, co si jednotliví politici a jejich politické strany o myslivosti myslí. Jsem si jist, že si pak každý myslivec dokáže sám pro sebe rozhodnou, který kandidát bude pro zájmy myslivců v celé Evropě přínosem. Členské myslivecké organizace by se měly obrátit na kandidáty a přímo se jich dotázat, co chtějí dělat pro myslivost. Myslivců je v Evropě mnoho a jejich hlas musí být slyšet.
V minulosti jste řekl, že tři čtvrtiny zákonů přichází z Evropské unie, některé z nich jdou proti zájmům myslivců. Jedním z příkladů může být tzv. odzbrojovací směrnice. Co proti ní podnikla FACE?
Je třeba si uvědomit, že v Bruselu máme tři instituce - komisi, parlament a radu. Když komise představila svůj první návrh směrnice, pracovali jsme velice tvrdě na tom, abychom prosadili změkčení navržené směrnice. Původní návrh byl jednoduše příšerný. Musím konstatovat, že jsme společně s národními svazy odvedli fantastickou práci, opravdu ano, mohlo to být totiž mnohem, mnohem horší. A je třeba zdůraznit, že právě zástupci Českomoravské myslivecké jednoty odvedli v případě zbraňové směrnice skvělou práci. A vím, že stejně se snažila i vaše vláda a státní instituce, za to je třeba vyjádřit velkou poklonu, můžeme vám jen poděkovat a poblahopřát, co se vám podařilo na národní úrovni vyjednat.
Ale momentálně je v Bruselu už rozhodnuto a je na každém členském státu, aby směrnici implementoval. Státy tak čeká nesnadný úkol. Ve FACE ale máme vytvořenu pracovní skupinu, v níž se členské organizace vzájemně informují o dění ve svých státech, je to velmi důležité, abychom se mohli jeden od druhého učit, předávat si zkušenosti a vytvářet společné názory. V tom je totiž síla FACE – navzájem sdílet informace o tom, co bylo, ale i co nebylo úspěšné, co se ve které zemi podařilo a co naopak ne, a jak by jsme si mohli vzájemně pomoci k prosazení společné myšlenky.
Aktuálně se diskutuje a myslivcům hrozí návrh na zákaz používání olověného střeliva, k němuž by mohlo dojít za tři až pět let. Jaká je pozice FACE a jaké aktivity v tomto směru vyvíjí?
Naše současná pozice je taková, že souhlasíme se zákazem olověného střeliva na mokřadech. Pro ostatní lov olověným střelivem máme pracovní skupinu, která, doufejme, do valného shromáždění v září tohoto roku zformuluje nové stanovisko. Důležité ale bude nečekat, co na nás za čtyři pět let spadne. My sami se musíme chopit kormidla a vést svou loď tam, kam my chceme. Nebo to snad chceme dovolit někomu jinému? Já jsem přesvědčen, že to musíme být my, myslivci, kdo bude určovat směr v záležitosti zákazu olověného střeliva.
Jaký je váš názor na různé moderní -ismy? Ekologismus, veganství, politickou korektnost a podobně? Jaký myslíte, že mají vliv na myslivost?
V posledních několika letech těchto -ismů vidíme opravdu hodně v různých oblastech života. I myslivost má obrovské množství odpůrců, to musíme respektovat a vnímat. Proto je pro nás opravdu zásadní se snažit ochránit myslivecké tradice, které mají staletou historii, obhájit postavení myslivců ve společnosti a jejich úlohu při péči o přírodu. Nebude to ale snadné, v Bruselu momentálně máme na jednoho pro-mysliveckého lobbistů třicet proti-mysliveckých. O to tvrději ale musíme v Bruselu ve prospěch našich zájmů pracovat.
V té souvislosti se ale nabízí otázka, jaká je podle bude budoucnost myslivosti? Na jedné straně bychom se chtěli držet mysliveckých tradic, na straně druhé jsou tu ale moderní trendy a nové přístupy k myslivosti…
Měli bychom prosazovat a vnímat obojí! Tradice jsou důležité, jsou naším dědictvím, jsou tím, co bychom na myslivosti měli opravdu ochraňovat. Z našich tradic přece vyšla dovednost hospodařit se zvěří. V souladu s tím musíme umět říci novému urbanizovanému světu: „Vy jste se narodili do luxusu, kdy nemusíte lovit, abyste přežili, ale o myslivosti a jiných potřebách lovu nic moc nevíte!“ Musíme být správným způsobem aktivní v sociálních médiích tak, abychom ukázali, že hospodaření se zvěří a lov jsou součástí naší kultury, a to i v moderní urbanizované společnosti. Musíme tedy chránit to staré osvědčené a pracovat pro to nové. Například si myslím, že zvěřina a nakládání s ní jakožto přírodním ekologickým produktem může být způsobem, jak městským lidem ukázat to dobré z myslivosti. Musíme jim ukázat, že máme dobrý produkt, který můžeme nabídnout i nemyslivcům.
Kde vidíte evropskou myslivost za rok, pět či patnáct let? Jakým největším výzvám bude čelit a jak se s nimi vypořádá?
Největší výzvou jsou jednoznačně radikální odpůrci myslivosti, hodně hrají na emoce a city. Oproti tomu FACE a všechny její členské organizace jsou založeny na práci s fakty. Když působíte na city, máte snadnější cestu k penězům, proto jsou odpůrci myslivosti v Bruselu docela dobře finančně zajištění. Mají mnoho zaměstnanců, dobře mezi sebou spolupracují a jsou velice dobří ve vztazích s veřejností a v komunikaci obecně. Musíme si ale uvědomit, že oni nám vlastně ukazují, kde my sami se v budoucnu musíme zlepšit, kde je naše slabé místo. Musíme i my dokázat dostatečně jasně a srozumitelně vyprávět příběhy o našem dědictví, o naší tradici hospodaření se zvěří a lovu, ukázat všem myslivost z našeho pohledu a vnímání.
Co byste na závěr vzkázal českým myslivcům?
Řekl bych, že jste odvedli skvělou práci na odzbrojovací směrnici. A hlavně nepřestávejte bojovat! A pokud bych mohl předat vzkaz českým myslivcům, pak by zněl: Hlavně se zvedněte a jděte k volbám! To je totiž teď nejdůležitější. Jděte k volbám a volte ty politiky, o nichž se domníváte, že pro myslivost v Bruselu udělají to nejlepší.
připravili Vlastimil WAIC a Bohumil STRAKA