Časopis Myslivost

Rozhodnutí uspořádat letos tradiční vánoční koncert s mezinárodní účastí padlo již dva roky předem. Následovala jednání s potenciálními účastníky a dlužno dodat, že všechny oslovené soubory projevily o účast zájem.
Když bylo jasné, které soubory z Německa, Rakouska a Slovenska se koncertu zúčastní a bylo ujasněno jejich nástrojové obsazení, pustili jsme se do upřesnění kostry programu tak, aby celý program tvořil jednolitý celek. Této práce se jako vždy ujal Petr Vacek.
Někdo by si řekl, že vybrat skladby a pak je zahrát podle not na pódiu není až tak velká práce. Skutečnost je však mnohem jiná. Většina skladeb, které zazní v Rudolfinu, musí projít úpravou, aby byly vhodné pro konkrétní nástroje. Ať jsou to lesnice, borlice, Es rohy nebo klasické lesní rohy.
Za druhé je potřeba mít na paměti, že naprostá většina účinkujících nejsou profesionální hornisté, a tak je nutná dlouhodobá příprava a zkoušení.
S našimi členy Klubu trubačů, kteří tradičně zaujímají prostor na Empoře, začíná nácvik skladeb již na letním kurzu trubačů v Chlumu u Třeboně. Po upřesnění programu se pak na celodenní zkoušce scházejí naši trubači v sále Domova seniorů Zahradní Město, kde pod vedením Kristýny Zirhut, dříve Vackové, nacvičují jednotlivé skladby, zpěvy a průběh programu. Paní ředitelce Domova seniorů za poskytnutý prostor děkujeme. K tomu je potřeba připočíst i individuální nácviky v jednotlivých souborech a bezpočet hodin, které trubači přípravě koncertu věnují. Také profesionální hornisté z Loveckého tria a jejich hosté se neobejdou bez zkoušek. Většinou se scházejí na verandě domu Petra Vacka.
Dva dny před koncertem přijela do Prahy první skupina rakouských trubačů z Weyeru. Využili možnost projít si Václavské náměstí, Staroměstské náměstí a při pohledu od Rudolfina obdivovali Hradčany v předvánočním čase. Zahraniční trubači byli ubytováni v hotelu MMX v Letech u Dobřichovic. Stejně jako před čtyřmi roky i letos si s námi pohrálo počasí. Mrznoucí déšť, náledí a sníh znepříjemnily cestu zahraničním trubačům. Naštěstí všichni dorazili včas a v pořádku. Celou kapacitu hotelu obsadili trubači z rakouského Weyeru a Ternbergu, trubači z Bavorska a Durynska a také naši slovenští přátelé. Všichni zaměstnanci hotelu MMX udělali maximum pro to, aby se naši přátelé cítili v hotelu jako doma a poskytli nám rozlehlý prostor restaurace pro sobotní zkoušku. Část restaurace byla přístupná veřejnosti a mohu-li soudit z množství lidí, kteří do restaurace přišli a z jejich reakcí, tak jistě mnozí využili možnost spojit občerstvení s kulturním zážitkem.
V hotelu MMX je také minipivovar. Poznámku jednoho rakouského trubače, že jsem vybral místo s vynikajícím pramenem, jsem pochopil, až když jsem se po akci dozvěděl, že trubači večer vypili celkem 150 litrů dvanáctistupňového zlatavého moku. Myslím, že svoji roli sehrála nejen chuť piva, ale také jeho příznivá cena.
V neděli ráno, v den koncertu, se přesně ve čtvrt na osm vydala kolona aut a autobusu směrem k Rudolfinu. Naštěstí kopec ze Všenor na Jiloviště, známý Všenorák, byl již sjízdný. Den před tím zde svoji cestu skončilo díky neposypanému a uježděnému sněhu a odvážlivcům s letními pneumatikami několik aut v příkopě. Zažil jsem to na vlastní kůži, když jsem v sobotu ráno jel do pekárny v Jílovišti pro štrůdly, vánočky a cukroví na pohoštění trubačů ve sloupovém sále po koncertě.
Kolona i přes pražské křižovatky dorazila k Rudolfinu včas a tak od 9 hodin začala generální zkouška přímo ve Dvořákově síni. Programoví vedoucí Petr Vacek, Petr Duda a Kristýna Zirhut ladili poslední detaily programu. Koordinaci zahraničních trubačů a Empory, vystoupení hostů, vstupy s mluveným slovem měl na starosti Matěj Vacek, který nás i tentokrát velmi mile celým koncertem prováděl. Již od rána ostatní spolupracovníci z organizačního štábu zdobili pódium, zavěsili pozadí s obrazem od Václava Nasvětila a letošní motto koncertu „Radujme se společně o vánocích“. Když se položil na stůl tradiční adventní věnec a na okraj pódia vánoční hvězdy, na všechny židle programy, tak jsem již začal věřit, že letošní koncert bude opět mimořádným zážitkem. A myslím, že jsem se nemýlil.



Již s prvními tóny bylo patrné, jak dychtiví posluchači pomalu zapomínají na starosti všedního dne a nechávají se pohltit atmosférou vánočního koncertu. Ano, pro mnohé je tento koncert začátkem vánočního času.
V první polovině koncertu zazněly lovecké skladby, kde jsme mohli obdivovat úžasné výkony všech vystupujících a zvlášť bych vyzdvihl sólo na lesní roh ve skladbě Alleluja od Wolfganga Amadea Mozarta v podání Petra Zirhuta. Také zaznělo ve své premiéře Te Deum pro lesní rohy od Petra Vacka, na jehož provedení se podíleli všichni trubači společně.
Milým zpestřením koncertu bylo předání vyznamenání slovenskému hornistovi Bohuslavu Smutnému, členu Národního divadla v Bratislavě za zásluhy o rozvoj slovenského mysliveckého troubení. Vyznamenání jménem Slovenského poľovníckeho zväzu předal předseda KT SR Edmund Hatiar.
A ještě jedna skladba zazněla v premiéře. Byla to Jubilejní znělka od Petra Vacka zkomponovaná k příležitosti 95. výročí založení časopisu Myslivost. Partituru osobně na pódiu převzali jednatel společnosti Miloš Fischer a šéfredaktor Jiří Kasina.
Po přestávce zněly sálem koledy v mezinárodním obsazení. Opět se ukázalo, a ve svém vánočním přání to zmínil i předseda ČMMJ Jiří Janota, že sdílíme společný evropský prostor, s obdobnými kulturními tradicemi založenými na křesťanské tradici. Čas adventu nám dává příležitost k zamyšlení, k duchovnímu rozjímání a hledání toho, co nás spojuje, včetně hudby, která nepotřebuje tlumočníků. Ing. Jiří Janota popřál posluchačům a všem členům ČMMJ klidné prožití vánočních svátků v kruhu rodiny a sílu překonávat mnohdy nepříznivé nástrahy osudu i v roce 2019.
Koncert spěl k závěru a po dvou přídavcích se vřelé publikum rozloučilo s aktéry koncertu potleskem vestoje. A mne v tu chvíli napadlo, jak W.A. Mozart po uvedení svých oper v Praze prohlásil: „Moji Pražané mi rozumějí“. Myslím, že obdobně to museli vnímat i naši přátelé ze zahraničí, když slyšeli nadšené ovace publika.
Po koncertě se všichni trubači, a bylo jich přes stodvacet, přátelé ze zahraničí, zástupci partnerů a organizátoři sešli k vánočnímu pohoštění a rozloučení ve Sloupovém sále pražského Rudolfina. Velké poděkování patřilo nejen trubačům, ale také partnerům koncertu. Firmě Sellier&Bellot, a.s., HALALI, všeobecná pojišťovna, a.s., VLS, s.p. a ČMMJ, z.s., kteří koncert dlouhodobě podporují. Snad za všechny bych si dovolil citovat z poděkování Steffena Liebiga, předsedy Durynského mysliveckého svazu a člena prezidia Německého mysliveckého svazu (DJV) zodpovědného za kulturu a tradice: „Koncert byl pro mne úžasným zážitkem, důkazem, že myslivecké tradice a kultura má co nabídnout i nemyslivecké veřejnosti. Je pro mne ctí být toho součástí. Myslivci jsou mnohdy tvrdí chlapi, zvyklí nepohodě a nepřízni počasí, ale já nepochybuji, že na tomto koncertu roztála všechna srdce.“
Přejeme všem myslivcům, čtenářům časopisu Myslivost hodně zážitků na loveckých stezkách v roce 2019, a pokud do svého plánu lovů a honů zařadíte i návštěvu koncertu v Rudolfinu, tak si nezapomeňte poznačit neděli 8. prosince 2019 v 11.00 hodin, kdy začíná jubilejní 10. ročník koncertu České myslivecké vánoce.
Rezervace vstupenek bude spuštěna od 1. února 2019 na internetových stránkách www.ceskemysliveckevanoce.cz. Již teď se na vás těšíme.
Petr ŠEPLAVÝ
člen organizačního výboru koncertu