Časopis Myslivost

Leden / 2019

Myslivost je nepostradatelná nositelka kulturního dědictví

Myslivost 1/2019, str. 76  Jiří Kasina
Při podzimních svatohubertských slavnostech na Kuksu byl slavnostnímu zahájení přítomen europoslanec Tomáš Zdechovský. Ač by současná politická situace doslova lákala k rozhovoru více politicky zaměřenému, věnovali jsme se raději otázkám myslivosti a kultury. Nakonec jsme se přece setkali na akci myslivecké a ne na politickém meetingu, i když jak vidno v konci rozhovoru, stejně jsme se politice nevyhnuli.
obr-3.jpgVzhledem k tomu, že jsme se potkali na Kuksu, nabízí se otázka, jak dalece vnímáte význam myslivosti z hlediska tradic, historie či nositelky kulturního dědictví?
Myslivost je jedna z nejstarších činností lidstva, počátky můžeme počítat už v pravěku, kdy naši předkové lovili. Z tohoto důvodu vnímám myslivost jako nepostradatelnou nositelku kulturního dědictví. A právě myslivci jsou ti, kteří se drží historie a tradic. Dnes už ale není myslivost jen o lovu, ale o příslušnosti k určité komunitě. Troubení na lesní rohy, povely, ústroj, myslivecká mluva, pasování na myslivce, anebo poslední leč, to jsou ty okamžiky, které vnímám opravdu velice pozitivně. Jsem přesvědčen, že tradice a historie je nepostradatelnou součástí myslivosti a jsem právem hrdý na Řád Svatého Huberta z Kuksu, který dává všem myslivcům příklad.
 
Jaký je význam takových akcí jako je Kuks?
Svatohubertské slavnosti na Kuksu jsou tradiční akcí, kterou podporuji a velice rád se jí také účastním. Právě zde mohou návštěvníci vnímat hloubku myslivosti z pohledu tradic, lovecké hudby, sokolnictví i myslivecké pedagogiky. Jsem velice rád, že se konají takovéto velké myslivecké akce.
 
Jaký je význam myslivosti z hlediska společenského života na venkově.
Pro venkov je myslivost tradiční záležitostí a myslím si, že právě myslivci jsou jeho důležitou součástí. A to nejen péčí o zvěř, ale právě i pořádáním kulturních a společenských akcí, což je pro občany venkova velice důležité.
 
Jak je podle vás vnímána myslivost obecně celou společností?
Mezi myslivci mám opravdu velký počet přátel, jak tady v Česku, tak i například v Polsku, na Slovensku, Rakousku a v Německu. Podle mého názoru je v naší republice vnímána myslivost velice pozitivně. A jsem za to moc rád.
 
Co myslivosti škodí, co by měli myslivci dělat jinak a co naopak je na myslivosti pozitivní, čím by se měli či mohli myslivci chlubit?
Myslím si, že myslivosti škodí nejvíce někteří myslivci sami, a to nedodržováním tradic až leckdy vyloženě porušováním zákonů. Tito lidé pak nemají mezi myslivci co dělat, protože čím se myslivci mohou chlubit nejvíce, jsou právě tradice a respekt k přírodě, dodržování doby lovu zvěře a celoroční systematická péče o zvěř. Ne všude to takto funguje, a protože mám porovnání i s dalšími zeměmi, mohu říct, že vzdělání našich myslivců je opravdu na velké úrovni.
 
Jak moc by se měla či neměla myslivost spojovat s duchovnem, s vírou, s citem a láskou k přírodě a myslivosti?
Propojení myslivosti a víry k sobě naprosto jednoznačně patří. Každý myslivec přece ví, že patronem myslivců je svatý Hubert, proto i k tradičním záležitostem patří pořádání svatohubertských troubených mší napříč celou republikou. A člověk bez respektu, lásky a citu k přírodě nikdy nemůže být dobrým myslivcem.
 
obr-4.jpg

Jak vidíte postavení Řádu sv. Huberta v rámci celé myslivosti v ČR?

Řád svatého Huberta vnímám jako pojítko mezi myslivci jak v ČR, tak v zahraničí. Oni jsou nejen strážci mysliveckých tradic, ale také pořadatelé různých seminářů o současnosti a tradicích v myslivosti, nebo také o myslivecké pedagogice pro děti a mládež. Rytíře a členy toho Řádu vnímám jako opravdové profesionální myslivce a osobnosti.
 
A postavení a role největší myslivecké organizace Českomoravské myslivecké jednoty? Neměli by myslivci a jednotlivé organizace více spolupracovat?
Obecně si myslím, že bychom se měli pokusit zklidnit dění v Českomoravské myslivecké jednotě a snažit se znovu napravit její dobré jméno zkažené nedávnými kauzami. Osobně sázím na spolupráci a věřím, že lidé společně dokáží věci, které by sami nikdy nezvládli.
 
Jste europoslanec, jak vnímáte postavení české myslivosti v rámci celé Evropy?
Jak už jsem naznačil, naši myslivci vynikají vzdělaností, kdy v lesích a v péči o zvěř odvádějí opravdu velký kus práce. Podobně dobrá práce je vidět ještě třeba v Rakousku, Polsku, Švýcarsku a Bavorsku, v dalších zemích to pokulhává, už i kvůli různému přístupu lidí ke zbraním. Dříve jsem se smál lidem, kteří chtěli myslivost zakázat. Dnes se jim už nesměji a spíše se snažím vše více vysvětlovat.
 
Dají se sjednotit nebo jsou nějak sjednocené názory českých europoslanců, pokud se v europarlamentních strukturách probírají právní normy týkající se myslivosti? Nebo se projevuje v takových momentech více stranická příslušnost europoslanců? Daly by se uvést příklady, kdy čeští poslanci postupovali v souladu a jednotně, případně mají možnost podpory i od jiných europoslanců ze zemí našich sousedů?
Ohledně myslivosti se příliš směrnic ani rezolucí nepřijímá, protože to nepatří do agendy EU a státy si toto regulují samy. Jedná se spíše o regulace z jiných oblastí, které se pak myslivců dotknou. Co je třeba ovlivnilo hodně, byla například směrnice o zbraních, primárně zamýšlená jako společné protiteroristické opatření, kdy to ze začátku vypadalo na velmi výrazná omezení i u myslivců. Tehdy jsme jako Češi byli jedni z mála, kteří se za české myslivce postavili a až na jednu výjimku jsme hlasovali všichni jednotně proti směrnici. Byla to ale poměrně vzácná shoda.
 
Momentálně trápí české myslivce tři problémy plynoucí z EU – ona zbraňová směrnice, problematika nepůvodních invazních druhů, a problematika zákazu olova. Můžete prosím všechny tři skutečnosti nějak okomentovat z vašeho pohledu? Jaký předpokládáte vývoj? Jak a co by měli či mohli dělat myslivci?
Co se týká nepůvodních invazivních druhů, tak zde jsem hlasoval pro, protože chci zachovat naši původní faunu a floru, vím, jaké problémy měli třeba v Austrálii s králíky, kteří neměli v přírodě přirozené nepřátele a došlo tak k obrovskému přemnožení a škodám. Nezní sice příliš humánně nedovolit těmto zvířatům další reprodukci, ale jakákoliv přemnožení působí problémy a později by se muselo stejně zakročit a třeba ještě razantnějším způsobem. Takto vlastně vše vracíme zpět přírodě, zachraňujeme, co se člověku jeho činností nepovedlo.
Co se týká případného zákazu olova, tak k tomu zatím existuje jen zpráva jedné evropské agentury. Bude teď na Evropské komisi, jestli na základě tohoto podnětu připraví nějakou legislativu. Zatím nevím o tom, že by se cokoliv připravovalo a jsem si dost jistý, že se to během tohoto mandátu ani nestihne.
A k zbraňové směrnici jsem se už vyjadřoval, osobně jsem přesvědčen, že celkového přijetí budou státy ještě litovat, protože to proti terorismu příliš nechrání. Nejhorší scénáře o nutnosti vracet i vzduchovky, se ale naštěstí opravdu nepotvrdily.
 
Mohl byste okomentovat vztah myslivci a zemědělci, resp. stavy zvěře a škody zvěří? Co a jak by se mohlo změnit, jak více spolupracovat? Jak by v tomto mohlo pomoci Ministerstvo zemědělství? Myslíte, že by se to mělo řešit novelou zákona o myslivosti?
Vždy, když není příroda v souladu s člověkem a člověk s přírodou, nastávají problémy. Podle mě tento problém prostě nelze jednoduše vyřešit. Myslím si, že tyto věci mají jít spíše odspodu, kdy se myslivci budou snažit domlouvat se zemědělci, aby se třeba vzájemně lépe informovali o datech sklizně, aby šlo vyhnat mláďata z polí, a zase naopak myslivci se budou snažit redukovat přiměřeně stavy zvěře tak, aby ve velkém neškodila zvěř na úrodě. Vše ale vždy bylo a bude o lidech.
 
Nesporné místo v rozhodování mají vlastníci honebních pozemků, měli by mít větší práva v rozhodování o myslivosti nebo naopak?
Současnou úpravu považuji za dostatečnou, je to spíše o lepším vzájemném domlouvání.
 
A co spolupráce myslivců a jiných skupin využívajících přírodu? Neschází nám více spolupráce s dalšími zájmovými svazy a spolky?
Určitě má smysl konstruktivně komunikovat se správci chráněných krajinných oblastí a pracovníky Lesů ČR, dále pak s různými environmentálními spolky při Národních parcích i ekologickými skupinami, vzájemná spolupráce a respekt totiž může vzájemně pomoci všem skupinám. Totiž těch lidí, kteří se chtějí opravdu zodpovědně starat o přírodu je opravdu málo, a je zbytečné se pak vzájemně ještě hádat.
 
Mohu se na závěr rozhovoru zeptat na vaše soukromí? Vlastně ani nevím, jak jste se k myslivosti dostal…
Vyrůstal jsem na vesnici, takže v mém okolí všichni byli myslivci, myslivost mám proto takříkajíc v krvi. Proto jsem si udělal před mnoha lety myslivecké zkoušky a v myslivecké komunitě se prostě cítím dobře.
 
A profesně? V jakých frakcích, skupinách, výborech či jinde jste v rámci EU zapojen? Jaká problematika vás v rámci EU struktur a jednání zajímá, čemu se přednostně věnujete, co případně jste navrhoval a v jakých projednáváních jste se aktivně svými návrhy a připomínkami v nedávné minulosti podílel.
V Evropském parlamentu patřím k jedněm z nejvíce pracovitých europoslanců, konkrétně jsem na 6. místě mezi 751 kolegy. Pokud by mi snad čtenáři Myslivosti nevěřili, tak se toto dá dohledat na webu pod adresou http://mepranking.eu/wgh_score.php. Řeším hlavně témata bezpečnosti, tedy migraci a terorismus, dále pak rozpočet a kontrolu využívání dotací. Vypsat vše by bylo na skutečně dlouhou dobu. Myslím, že čtenáře stejně bude nejvíce zajímat to, co jsem udělal přímo pro Českou republiku a české občany. Zde bych proto vyzdvihl hlavně pomoc konkrétním lidem, kterou jsem mohl udělat právě proto, že jsem europoslanec. Konkrétně se jedná třeba o zastání se českých řidičů kamionů, kteří v Británii dostávají neoprávněné pokuty za údajný převoz migrantů, pomoc Čechům v nesnázích v nějakém jiném státě, kdy jsem například pomohl mamince, které ve Švýcarsku sociálka odebrala syna, aby se do Čech mohla vrátit aspoň s dcerou. Dále jsem pomáhal příhraničním oblastem jako je Broumovsko, starostům v oblasti Želivky jsem poradil, jak a na co čerpat dotace, aby se do oblasti vrátil život a mnohé další. Spíše proto doporučím, aby čtenáři sledovali moji práci, třeba na webu nebo na sociálních sítích. A do budoucna budu jen rád, pokud budu moci podpořit vše, co by české myslivosti pomohlo, co by ji ještě více povzneslo a přispělo k ještě lepšímu postavení a respektu českých myslivců.
 
S poděkováním za rozhovor
připravil Jiří KASINA
vychází v 7:48 a zapadá v 15:58 vychází v 15:42 a zapadá v 6:38 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...