Časopis Myslivost

Leden / 2019

V revírech přátel

Myslivost 1/2019, str. 74  Oldřich Koudelka
Představujeme tradiční regiony Slovenska Bratislava a okolí V metropoli Slovenska bychom zajisté našli mnoho míst, která stojí za navštívení. Blava, jak ji mi, kteří máme toto město rádi, přezdíváme, je skvost architektury, proměn, historie a především mládí, je dominantou velkorysých proměn, krásných žen, ale i chvil, kde se střetává divoká příroda s neúprosnou globalizací. Dunajský veletok s lužními lesy, tajemnými ostrovy a mlčícími rameny, nad nimiž bdí hrad Devín, aby k němu připustil družku Moravu na straně jedné, a bohatá lesní společenstva s nedotknutým přírodním prostředím téměř v geografickém středu velkoměsta na straně druhé.
Oblast tradičního regionu zahrnuje město se všemi místními částmi, ale také okres Pezinok, obce Borinka, Stupava a Marianka z malackého okresu a konečně okres Senec, s výjimkou obcí Hanuliakovo a Kalinkovo.
My naši procházku za bratislavskými krásami přírody a místy spojenými s myslivostí nezačneme v podhůří Malých Karpat či v lužních lesích Dunaje, ale v Mirbachově paláci na Františkánském náměstí, kde sídlí Galerie města Bratislavy.
Galerie spravuje více než třiatřicet tisíc sbírkových předmětů, mezi nimiž jsou i skvosty loveckého výtvarného umění. Za všechny jmenujme olejomalbu Vize sv. Huberta z dílny malíře slezského původu Franze Antona Palka. Datován je k roku 1760. Pocházel ze sbírky sběratele a mecenáše umění Jána Františka Pálffyho de Erdöd a původně byl umístěn v oratoriu dnes již neexistujícího zámku v Králové u Sence.
Mimochodem stejný Pálffy, nechal v letech 1888 až 1889 postavit nedaleko Budmeric, jen „na dostřel“ od Bratislavy, lovecký zámek s oborou.
Galerie se pyšní rovněž rytinou z období kolem roku 1850 Diana a nymfy na lovu jelena od neznámého autora. Obě díla svědčí o přitažlivosti loveckých námětů v kombinaci s ženskou krásou.
Zůstaňme ještě chvíli v samotném lůně „malého velkého města“, jak se mu také někdy přezdívá. Historický dům na Štefánikově ulici č. 10, byl svědkem mnoha událostí, spojených se slovenskou, ale i československou myslivostí. Dnešní sídlo Slovenského poľovníckeho zväzu zdobí pamětní deska generálu Janu Červíčkovi, rodákovi z východočeského Hronova, zakladateli moderní slovenské myslivosti. Byl to právě on, kdo jen pár set metrů odtud, na Hodžově náměstí v prostoru dnešní fontány, v tehdejší restauraci Lerchner, položil v roce 1920 základy pro vznik Poľovníckeho ochranného spolku pre Slovensko.
Z rušných ulic se konečně vydejme do království zeleně. Třeba do muzea pod otevřeným nebem, jak bývá nazývána unikátní Národní přírodní rezervace Devínská Kobyla, rozkládající se na ploše téměř šesti set padesáti hektarů mezi Devínem, Devínskou Novou Vsou a Dúbravkou.
Jejím nejvyšším bodem je stejnojmenný malokarpatský vrch, který je se svou výškou 514 metrů nad mořem dokonce i nejvyšším přírodním bodem Bratislavy. Samotný vrchol není přístupný. Červená turistická značka vás ale přivede k objektu bývalých kasáren, neboť zde až do roku 1996 byla radiotechnická hláska protivzdušné obrany.
Kobyla byla osídlená již pět tisíc let před naším letopočtem a pamatuje Kelty, Římany, Velkou Moravu, vpády uherské, turecké, německé i napoleonské. Klenotnicí rozmanitosti této lokality je však zejména množství fosilních nálezů, ale rovněž několik tisíc druhů živočichů, zejména teplomilných a suchomilných. Nejvýznamnější složku zdejší fauny tvoří hmyz, ale je zde možné setkat se rovněž s jelenem, srncem, muflonem, divočákem či liškou, jezevcem a kunou. Oblohu nad Devínskou Kobylou často brázdí sokol, poštolky a další druhy dravých ptáků. Úplnou lahůdkou pro milovníky přírody je setkání s Elaphe longissimou, užovkou stromovou, dosahující zde délky až ke dvěma metrům.
Přírodní oázou klidu uprostřed města je Horský park. Jeho zajímavostí je, že v podstatě vznikl úpravou už existujícího lesního přírodního společenství, přičemž stále na první pohled připomíná spíše původní les, než upravený městský park.
Historie parku se začala psát již v roce 1868 zásluhou tehdejšího starosty Henricha Justiho. Původní dubové a bukové porosty s příměsí jedlých kaštanů a borovic byly časem doplňované o nové druhy dřevin, například o skupiny tisů, lip, platanů a cizokrajných jehličnanů. Kulturním a společenským centrem parku je více než stotřicetiletá myslivna, sloužící jako komunitní centrum. V její bezprostřední blízkosti je obůrka se zástupci původní zvěře této lokality, se kterou se zde však stále ještě můžete setkat i ve volnosti.
Ještě než se vydáme k majestátnému Dunaji, musíme si objasnit, jak je to s výskytem zdejšího kamzíka. Ne, nespletl jsem se, žádné populace této horské zvěře se do Malých Karpat nezatoulaly, to se jen architekti rozhodli na buky zarostlém vrchu Gemsenberg, z německého Vrch divokých koz, vystavět unikátní, sto devadesát čtyři metry vysoký televizní vysílač s vyhlídkou a restaurací, od roku 1975 technickou dominantu metropole. V Bratislavě je jen málo míst, která poskytují tak úžasné panoramatické výhledy do okolí a tak si své jméno právem zaslouží.
Kamzík s nejvyšším bodem věže sahá až do výšky 635 nadmořských metrů a zajímavostí je, že byl budován souběžně s vysílačem a horským hotelem na Ještědu.
Obrovská síla Dunaje umožnila v lužních lesích vývoj rozmanitých forem života. Vytvořila spleť říčních ramen, močálů a ostrovů porostlých bujnými lesy s liánami a popínavými rostlinami. S tisícovkami rostlinných a živočišných druhů. Zdejší lužní lesy jsou obdobou tropických dešťových pralesů ve střední Evropě. Slovensko-maďarský úsek Dunaje představuje ve středoevropských podmínkách výjimečné přírodní prostředí. Řeka je významným evropským biokoridorem, kterým pravidelně sezónně migrují početné druhy ryb, ptáků a jiných živočichů. Vůbec první přírodní rezervací, která zde byla vyhlášena již v roce 1929, byl díky grófovi Lonáayovi tzv. Ostrov kormoránů. Jednalo se o první ornitologickou stanici v tehdejším Československu vůbec.
Ze sto sedmdesáti dvou kilometrů slovenského úseku Dunaje je z hlediska ochrany přírody nejhodnotnější úsek od Bratislavy po Zlatnú na Ostrove s vyvinutým ramenním systémem, rozsáhlými komplexy lužních lesů a aluviálních luk. Území dunajských luhů, byť zachované jen částečně, patří k největším vnitrozemským říčním deltám a vyznačuje se bohatostí vodních, mokřadních a lesních ekosystémů s vysokou druhovou rozmanitostí. Ne nadarmo je Hrušovská zdrž – součást vodního díla Gabčíkovo, s plochou přibližně pětadvaceti kilometrů čtverečních, součástí Chráněného ptačího území Dunajské luhy.
Dunajské lužní lesy vytvářejí na relativně malé ploše pestrou a proměnlivou mozaiku biotopů, pravidelně přemodelovávaných záplavami, dílčími změnami koridorů ramen, jejich zarůstáním, usazováním bohatých říčních sedimentů a dalšími ekologickými změnami.
Přirozenou vlastností těchto lesů, ale i přilehlých mokřadů, „štrkovísk“, ale i lesostepních společenstev je velká rozmanitost životních podmínek, což se samozřejmě odráží i v druhovém a početním zastoupení fauny a flory. Jsou zde zastoupeny takové druhy, jako například roháč obrovský, původní dunajský kapr sazan, hlavatka podunajská, užovka stromová, mlok dunajský, skokan štíhlý. Ze zástupců ptactva je nezbytné vzpomenout hnízdění orla mořského v přírodní rezervaci Kopáčsky ostrov či kolonie dropa velkého v přírodní rezervaci Sysľové polia mezi Rusovcami a Jarovcami. Ze savců se zde vyskytují téměř všechny druhy typické pro oblast listnatých a lužních lesů. Za všechny jmenujme lišku, kunu, jezevce, vydru, bobra, srnce, jelena, divočáka.
Totéž platí o ostrově Sihoť mezi tzv. Karloveským ramenem a hlavním tokem Dunaje. Od roku 1886, kdy na něm byly vyhloubené první studny, je využívaný jako zdroj vůbec nejkvalitnější pitné vody v okolí Bratislavy. Téměř celý ostrov je pokrytý prakticky nedotknutým lužním lesem, často zaplavovaným, což umožňuje nalézt zde mimořádně pestrou paletu fauny a flory.
V okolí Bratislavy je toho k vidění opravdu mnoho. Ještě však zamiřme ruku v ruce s vinicemi v Rači, Pezinku a Modré k hradu Červený Kameň. V areálu bývalého Pálffyovského sídla můžete navštívit Sokolnický dvůr Astur s osmi desítkami chovaných dravců či být svědky hry pávů v blízkosti kamenného krále okolních lesů, jehož podobizna zdobí kašnu na nádvoří. A budete-li mít štěstí, v nedaleké Časté můžete ochutnat plody z půltisíciletého jedlého kaštanu.
Snad abychom naši mysliveckou a přírodopisnou procházku Bratislavou a jejím okolím uzavřeli. Pro úplnost dodejme, že se v tomto tradičním slovenském regionu každoročně koncem ledna koná v bratislavském veletržním areálu Incheba celostátní výstava Poľovníctvo a oddych. Letos to bude ve dnech 24. až 27. ledna. A náš časopis při šestadvacátém ročníku populární výstavy rozhodně nebude chybět.
Oldřich KOUDELKA
Ilustrační snímky Ivan KŇAZE a autor
vychází v 7:41 a zapadá v 15:59 vychází v 13:29 a zapadá v **:** Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...