Časopis Myslivost

Ti s kritickými a zamítavými postoji dále pokračují v „průběrném“ lovu. Pokud jsou to lidé hospodařící na malém písečku, nic se neděje, je to jejich problém. Ale zarputilý „chovatel“ šéfující honitbě o rozloze desítek tisíc hektarů nadělá velkou a nenahraditelnou škodu, která se projeví i v přilehlých honitbách. A to dlouhodobě!
A nyní pro ty, kteří nestřílejí špičáky a chtějí udělat další krok. Těm poradím nestřílejte I. věkovou třídu, nestřílejte mladou trofejovou zvěř!
 
Jako příklad na úvod uvedu maďarská kriteria „chovnosti“ srnců. Posouzení srnce, zda lovit či ne, je v Maďarsku podle velice jednoduchých pravidel. Posuzuje se výška parůžků, ale hlavně jejich báze a velikost a tvar růží.
Srnce mají lovečtí průvodci zařazeny do čtyřech základních skupin:
- malý (kiči, klein) je roček s výškou parůžků se slechy nebo mírně nad slechy – ten se nestřílí.
- mladý (jung) je vysoký srnec se slabými bázemi parůžků, malé růže – ten se také nestřílí.
- lovný (šísen!) vypadá stejně jako mladý (jung), ale se silnými bázemi parůžků, má veliké a často srostlé střechovité růže, je perlený. Ten se považuje za lovného bez ohledu na jeho věk.
- rarita (raritét,šísen) srnec s abnormální trofejí, jedno jak starý, jak jsou parůžky vysoké, jaké jsou růže, jaké jsou báze parůžků a jakou má hmotnost trofeje. Ten se loví vždy.
Jednoduché, praktické, snadné a rychlé posouzení. A hlavně – žádná věda. Dělají to tak již odpradávna a srnce mají opravdu dobré. Tak proč to nezkusit u nás?
 
Zkušenost u jelenů na Slovensku
 
Uvedu i příklad u jelení zvěře z jedné chráněné a velice známé oblasti na Slovensku, která byla vyhlášena v roce 1964, trvá tedy již 50 let. Situaci popisuje Emil Rakyta (2007): Šesťdesiate roky boli ešte ovplyvnené duchom predošlého decénia a možno aj pod politickým tlakom doby poľovníctvu nie veľmi naklonenému, sa odstrelom do stavov jelenej zveri zasahovalo akosi bojazlivo a len v minimálnej miere. Z tohto obdobia však pochádza úlovok jeleňa, který s 240,65 CIC bodmi zotrval na špičke v bývalom Československu 29 rokov.
Jak to v této oblasti vypadá dnes, po několika desítkách let odborných chovatelských zásahů, pod dozorem komise odborníků a při provádění důsledného „průběrného“ odstřelu? Loví se převážně mladí jeleni. Plných 80 % (!!!) jelenů se uloví do věku 6 let, 40 % jelenů se uloví do 2 let věku. Takže průměrný věk loveného jelena je 3,5 roku! Průměrný věk zlatého jelena v této oblasti býval (do roku 2007) 13,6 let, v posledních deseti letech se snížil na 12,5 let a s klesajícím věkem klesají i bodové hodnoty.
Jaký je závěr? Když to bylo na přírodě a s minimálním zásahem myslivců, byli jeleni jako stodoly. Ledva to vzali myslivci do ruky a vytvořili si na obhajobu svého počínání „kritéria chovnosti“, jde chov do kytek.
Jsme si opravdu tak jisti, že na mladé zvěři poznáme, že „již nic neudělá“ a tudíž je pro další chov nežádoucí? Genetika se však ošidit nedá. Uzavřete-li zvěř z této honitby do obory a pečujete o ní, pak se nestačíte divit, jak silné parohy jeleni nasadí. Tak kde je chyba?
 
Zásady vysvětluje Ing. Patrik Micháľ z Odboru poľovníctva - LESY Slovenskej republiky, š.p.: V CHPO Poľana sme začali uplatňovať v zmysle Vyhlášky č. 344/2009 Z. z., ktorou sa vykonáva Zákon o poľovníctve manažment jelenej zveri na základe trofejovej kulminácie (§ 24 ods. 3). Manažment trofejovej kulminácie znamená oddelené plánovanie lovu samčej zveri a samičej zveri a mláďat a zahŕňa:
a) lov samcov vo veku trofejovej kulminácie a po nej je najmenej 70 %,
b) lov samcov pred vekom trofejovej kulminácie je najviac 30 % a lovia sa len jedince s parožím škodníka, abnormálnym alebo vo vývoji mimoriadne zaostávajúcim parožím,
c) pri potrebe zvýšiť skutočné stavy zveri sa lov samíc a mláďat zníži a pri potrebe znížiť skutočné stavy sa ich lov v porovnaním s predchádzajúcim obdobím primerane zvýši,
d) jeho použitie v oblastiach, kde je kvalita trofejí zveri vysoká alebo kde je veľký tlak šeliem – predátorov.
 
V praxi to znamená, že sme pristúpili v prvom kroku k zníženiu plánovaného lovu jeleňov v I. a II. v.t. s víziou, že v nasledujúcich rokoch sa nám bude zvyšovať početnosť v III. a IV. v.t. Samozrejme všetko bude závisieť ako nám budú jelene migrovať do susedných revírov a či to nezneužijú a nebudú loviť nadmieru jelene III. a IV. v.t., resp. predačný tlak vlkov.
Keďže je v rámci CHPO Poľana jedna z najkvalitnejších populácií jelenej zveri, chceme dosiahnuť „umožniť“ jeleňom v čo najväčšej miere dožiť sa veku 12 - 14 rokov, aby naplno mohli „predviesť potenciál, ktorý v sebe skrývajú“.
Čas ukáže, či sa nám podarí dosiahnuť požadované zastúpenie v III. resp. IV. v.t. v zmysle tohto manažmentu a následných možných vplyvov. Je známe, že jeleň potrebuje čas dožiť sa trofejovej kulminácii (cieľový vek je 13 - 15 rokov). Uvedomujeme si, že nie každý jeleň dosiahne bodovú hodnotu pre udelenie zlatej medaily, ale pri dobrom zastúpení v IV. v.t. je predpoklad, že tie najkvalitnejšie jedince sa budú doživať cieľového veku.
Nemyslím si, že je to radikálna zmena, len chceme dať jelenej zveri priestor, dožiť sa veku 12 a viac rokov, aby mala možnosť naplno ukázať potenciál. V súčasnosti je zastúpenie najmä jeleňov v IV. v.t. nelichotivé. 35 – 50 % z plánu lovu strhne vlk. Vidíme reálnejšie, že sa nám zver bude dožívať cieľového veku pri takomto manažmente, ako pri metóde vekových tried.
Pokiaľ by sme striktne dodržiavali vyhlášku, z 10 narodených jeleňov by sa nám dožil veku 10 a viac rokov len 1 jeleň, ale len vtedy, ak by mal šťastie...
Úpravou a prerozdelením jednotlivých ročníkov do vekových tried sa nám omladzuje populácia, nakoľko nedošlo k úprave prerozdelenia percenta určeného pre lov v jednotlivých vekových triedach.
Na druhej strane si treba zobrať do úvahy, že každý poľovník sa môže pomýliť a uloviť i chovného jedinca. Naopak, ulovenie výradového jeleňa podľa nami stanovených parametrov, ešte nedáva záruku, že sme odlovili na chov nesúceho jeleňa, nakoľko často 1 cm dĺžky parožia môže rozhodnúť o jeho výradovosti na základe našich pravidiel. No o rok, dva, tri možno takýto jeleň by nasadil parožie, ktoré by zďaleka prekračovalo naše očakávania (vplyvom vysokej úrody buka, duba, lepšich poveternostných podmienok, postavenie v čriede...). A to nevieme odhadnúť, pokiaľ ho odlovíme ako 5, 6, 7ročného. Preto sme sa priklonili k tomuto manažmentu.
Chce to čas a mať dostatočné zastúpenie po vekových ročníkoch, najmä v tretej a štvrtej vekovej triede. Pokiaľ vo veku jeleňov 10 a viac rokov budeme mať silné zastúpenie, je väčšia pravdepodobnosť „dochovania kapitálnych jeleňov“. Snom každého poľovníka je uloviť (loviť) staré zrelé jelene, bez ohľadu či ide o 230 b. alebo 190 b. jeleňa. Pri takýchto jeleňoch je predpoklad i dobrej váhy trofeje, čo sa odráža i na tržbách a ekonomike poľovného revíru.
 
A daňci?
 
Daňci jsou snad, co se týče parožení, u nás nejvíce probádanou a poznanou zvěří. Hlavně díky farmovým chovům a malým obůrkám. Pokud navštívíte některého chovatele oplocených daňků, jistě vám bude do nekonečna vykládat, co vše ho na daňcích, co se týče paroží, překvapilo. A během krátké doby pochopíte, že je vše jinak, než uvádějí myslivecké učebnice a než jste si doposud mysleli a v honitbě praktikovali.
 
Případ sika
 
Již léta se honitbě VLS Hradiště (Doupov) loví sičí zvěř bez jakéhokoliv výběru, neboť je zde nežádoucí. Nejsou zde stanoveny minimální, ani normované stavy, nejsou zde žádná kritéria chovnosti, na přehlídce se jeleni sika nehodnotí, jen se střílí a eviduje. Obsah peněženky lovce rozhoduje o velikosti loveného jelena. Holá zvěř se při odlovu nepřebírá. A výsledek?
Na základě zpracování velkého množství dat bylo konstatováno, že způsob, jakým je odstřel v honitbě Hradiště prováděn, tedy bez uplatňování průběrného odstřelu, nemá absolutně žádný vliv na kvalitu místní populace jelena siky. Nepodařilo se také prokázat snížení bodové hodnoty trofejí či tělesné hmotnosti jelenů, laní i kolouchů.
 
Takže ještě jednou - nestřílejte trofejovou zvěř v I. věkové třídě, nestřílejte mladé trofejové kusy! Střílejte holou zvěř místo mladých jelenů, snižujte stavy holé zvěře – pokuste se o poměr pohlaví 1:1. Nenechte si nikým vnutit nesmyslný plán lovu s 90 % kusů trofejové zvěře v I. věkové třídě! Čekejte, až trofejová zvěř zestárne.
A pokud chcete ještě něco navíc pro zvěř udělat, pak nezapomeňte zvěř přeléčit, dodejte zvěři dostatek vápníku a fosforu a nezapomeňte přikrmovat – začít včas a odpovídajícími krmivy. Výsledek se dostaví a budete sami se sebou spokojeni.
My myslivci jsme prazvláštní sorta. Vymysleli jsme si jakýsi cíl chovu, kterým je naprosto pravidelný jelen, minimálně „dvaapadesáterák,“ s lodyhami dlouhými alespoň 1,5 m a hmotností paroží přes 20 kg. Tohoto cíle chovu se snažíme po celé generace a všemi prostředky dosáhnout. Jsou s tím spojeny nemalé starosti, ale hlavně velké výdaje. A jen málokdo si pak může dovolit tu silnou trofej ulovit a zaplatit.
Na druhé straně máme svůj cíl lovu – nerovného osmeráka, lodyhy silné jako paže a věk alespoň 15 let. Všude se po něm pídíme, otravujeme s otázkami o jeho výskytu místní personál a stejně ho nakonec neulovíme! Jak ho taky můžeme ulovit, když jsme ho nenechali dožít a ulovili ho předčasně jako koloucha, špičáka nebo jelena mladého?! A když náhodou přežije náš léty propracovaný a ověřený „průběrný“odstřel, je uloven a visí mezi těmi ještě nezralými korunovými, pravidelnými jeleny, pak ho se zatajeným dechem obdivujeme a lovci tiše závidíme.
Na závěr bych rád připomněl to, co tvrdili staří myslivci – a platí to i dnes: „Jen staří jeleni nosí kvalitní parohy!“
A ještě slova mého dlouholetého kamaráda Jardy Hrubého: „Je mi jedno, co má na hlavě, hlavně, aby byl starý!“
Takže chovu a lovu zdar!
Petr ZIEGROSSER