MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Příchod letošního jara roku nevyzněl nijak optimisticky vzhledem k tomu, že celá naše společnost byla naplno ochromena útokem rozměrově malého, nicméně o to nebezpečnějšího nepřítele. Situace se nyní naštěstí pozvolna uklidňuje a my máme tuto (téměř se bojím nenapsat slovo první) etapu boje snad za sebou. Více >

Jak již bylo avizováno v úvodní části, uveřejněné v předcházejícím čísle časopisu Myslivost, osud polních ptáků není pouze v rukou zemědělců, jak se někteří lidé mylně domnívají. Je samozřejmě pravdou, že zásadní vliv na krajinu mají právě zemědělci, ale ve skutečnosti každý z nás svým jednáním může ovlivnit způsob hospodaření. Více >

Část první – jak jsme se vody v krajině zbavili Extrémy počasí jsou dnes tématem nejen pro média, ale rovněž každodenních rozhovorů napříč společností. Podstatná většina z nás už si s přáteli nebo sousedy povídala o tom hrozném suchu, dost možná budete znát i někoho ve vašem okolí, komu voda z polí s každým přívalovým deštěm naopak pravidelně vyplavuje sklep. Něco se děje. Něco, co neovlivňuje pouze lidské životy, ale také návyky a životní projevy zvěře. Kdo z nás, myslivců, ještě nepomyslel na to, jak v těch dlouhotrvajících vedrech ve vyschlé krajině bez rosy asi prospívají zajíci, koroptve nebo srnčí? Více >

V dubnovém čísle Myslivosti byl zveřejněn článek pod názvem „Pomoc zaječí zvěři“, jehož obsah mohli někteří čtenáři pochopit jinak, než jak byl zřejmě zamýšlen, a vyvodit z něj mylné závěry. Více >

V přírodním prostředí se po mnoho milionů let vyvíjela harmonie mezi rostlinnou a živočišnou říší. Víme, že bez rostlin by nebyl možný život živočichů a platí to i obráceně. Rostliny, až na několik odlišných pravidel, ale nikoliv výjimek, poskytují býložravcům velmi převážnou většinu živin. Kromě rostlin to může být příležitostná, ale i pravidelná konzumace živočišné bílkoviny, příjem minerálních látek z jejich půdních zdrojů a částečně, ve velmi malém množství, i živiny rozpuštěné ve vodě. Podle místa života jednotlivých druhů a charakteru klimatu jsou období, kdy zvířata mají z přírodních zdrojů k dispozici kvalitnější a bohatší nabídku živin než po většinu roku. Více >

V nedávné době byl předsedovi Vlády zaslán v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2020 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, se žádostí o projednání ve schůzi vlády. Dovoluji si k předloženému návrhu uvést několik poznámek, přirozeně zcela subjektivních. Snad oprávněných mojí mysliveckou praxí spočívající v provádění práva myslivosti více než 45 let, z toho více než 30 let ve funkci mysliveckého hospodáře. Uvádím i několik připomínek k současnému znění zmíněného zákona, které jsou však nad rámec zmíněné novely. S některými částmi novely, se kterými bych měl problém se ztotožnit, se vypořádalo ministerstvo v rámci připomínkového řízení a jeho argumenty lze akceptovat. Více >

nebudeme-li se ale chovat rozumně, doplatí na to tvrdě zvěř Po týdnech jiných starostí se zákonodárci s největší pravděpodobností vrátí k projednávání novely Zákona o myslivosti, která v mnohém kopíruje jeho dosud platné znění. Přejímá především původní filosofii výkonu myslivosti a princip tvorby i pronájmu honiteb, nicméně se místy výrazně odchyluje od dosud zažitých zvyklostí. Rád bych se k některým navrhovaným úpravám v krátkosti vyjádřil. Více >

Ministr zemědělství poslal do Vlády k projednání návrh novely zákona o myslivosti v době, kdy ještě ani nenabyla účinnosti jeho poslední novela schválená Parlamentem a jejíž možný dopad nelze tedy objektivně vyhodnotit. Už to samo o sobě je minimálně nestandardní. Více >

Bohužel se opět stránky médií v letošním roce zaplnily informacemi o otravách Karbiofuranem, před očima veřejnosti opět prolétly záběry otrávených orlů a dalších dravců. A bohužel zase v komentářích zazněly ihned naznačované souvislosti s muži v zeleném. A tak jsem požádal o rozhovor člověka asi nejvíce povolaného, který má v této republice na starost právě trestnou činnost související s travičstvím. Pplk. Ing. Bc. Michal Herma pracuje na Policejním prezidiu na odboru hospodářské kriminality úřadu služby kriminální policie a vyšetřování specializujícím se mimo jiné právě na kriminalitu v přírodě. Rozhovoru ale byla přítomna i Klára Hlubocká, psovod a specialistka ochrany dravců z České společnosti ornitologické. Více >

Na přelomu května a června začíná senoseč a myslivci, ve spolupráci se zemědělci, zachraňují zvěř z pícnin a travních porostů. Tomuto nelehkému úkolu se věnují již desítky let. Není tomu tak, že by to byla činnost, která myslivce zajímá posledních pár let. Pouze se o záchraně zvěře při senoseči začalo podstatně více mluvit, psát, točit rozhlasové a televizní reportáže a my myslivci jsme si spoluvytvářeli pozitivní PR. Více >

aneb Jak jsme zachraňovali srnčata Více >

Máme tu opäť obdobie rodenia srnčiat, a tak ako každý rok, aj teraz poľovníci upozorňujú verejnosť na to, že nájdené srnča nie je osirelé, ale iba odložené a matka srna sa k nemu vracia a stará sa oň. Napriek tomu sa sem tam stáva, že sa nám ohlási známy z vedľajšieho okresu, že jeho kamarát alebo susedov kamarát našiel a „zachránil“ srnča a začal ho odchovávať, ale si nie je istý, či to robí správne. Povedzme si teda bližšie o výžive srnčiat vo farmových chovoch, zoologických záhradách alebo záchranných staniciach. Více >

Potravní ekologie, spektrum potravy Potravní ekologii se v Evropě v minulosti zabývala řada autorů, například Uttendőrfer (1939), Förstel (1978) v Německu, ve Švédsku Olsson (1979) a ve Finsku Mikkola (1983). V současnosti publikovali potravní studie Penteriani et al. (2005) a Demay et al. (2015) z jižní Francie, Dalbeck (2005) v Německu, Leditzing (2005) a Plass (2010) v Rakousku, Milčev & Spassov (2017), Milčev & Guryšev (2015) v Bulharsku. U nás potravu výra studovali Honců et al. (1974), Vondráček (1977, 1978, 1979, 1983), Vondráček a Obuch (1980), Suchý (1980, 1988), Z. Bárta (1982), Sladkovský (1984), Kunstmüller (2000), Červený a Obuch (1998) a Havelková (2007). Více >

– dravci vysokého letu (XIII. část) V květnovém čísle jsme se věnovali další možnosti výcviku lovecky cvičeného dravce (jestřába lesního) pro lov bažantů. Tím bychom prozatím uzavřeli výcvik dravců nízkého letu a dále bychom se věnovali dravcům vysokého letu. Představitelem těchto dravců je sokol stěhovavý. Kromě vynikajícího zraku se tento dravec vyznačuje výbornými letovými schopnostmi, zejména akrobatickou obratností a vysokou rychlostí. Při útočném, střemhlavém letu se složenými křídly dosahuje rychlosti okolo 250 km/h, což ho činí nejrychlejším tvorem naší planety. Ve středověku byl lov se sokoly pouze šlechtou užívaným způsobem lovu a jeho vrcholem byl takzvaný „královský lov volavek“. Více >

V dnešní době se zvyšuje zájem veřejnosti o sledování stavu životního prostředí a vliv antropogenních činností na produkci zdravotně nezávadných potravin. Dobrý stav životního prostředí je naprosto základní předpoklad pro produkci zdravotně nezávadných potravin; za zdravotní nezávadnost potravin však primárně vždy odpovídá jejich výrobce. Více >

Vzhledem k velmi obtížné situaci na trhu zvěřiny a potřebě zvýšit její odbyt je nutné této problematice věnovat maximální pozornost. Pro zajištění dostatečného odbytu zvěřiny nestačí jen vytvořit lepší legislativní podmínky pro její uvádění na trh a usnadnit přímý prodej, ale především je nutné, aby potenciální spotřebitelé měli dostatečnou důvěru, že se jedná o kvalitní, hodnotnou potravinu. Zvěřina má všechny předpoklady pro to, aby byla vysoce hodnotnou potravinou. Navíc se jedná o přírodní a regionální produkt. Je však nutné, aby se ke spotřebitelům dostávala jen v dobré kvalitě. To však záleží v prvé řadě na samotných myslivcích, neboť ti mohou kvalitu zvěřiny nejvíce ovlivnit. Více >

Společnost se po dvou měsících pozvolna vrací do normálního života. Můžeme pouze odhadovat, co přinese vývoj v dalších měsících. Jak předpokládají ekonomové, dopad na ekonomiku a fungování celé společnosti bude citelný. Více >

Představujeme tradiční regiony Slovenska HONT Když jsem se nedávno jednoho ze svých mysliveckých přátel zeptal, zda ví něco o slovenském tradičním regionu Hont, překvapil mne protiotázkou, zda si z něj nedělám legraci a není to nějaký chyták. Odvětil jsem, že nikoliv, že historie tohoto regionu sahá až do dvanáctého století a název je odvozen od šlechtického rodu Hunt – Poznan. Více >

Mnoho let se známe, mnohokrát jsme na podiu výstavy v Lysé vystupovali a debatovali o nožích, mnohokrát jsme se viděli na nožířských výstavách. Známe se, ale vlastně jsme si nikdy o minulosti a soukromí nestihli moc popovídat a jelikož se v červnu dožívá kulatých šedesátin nožíř Josef Pajl ze Sedlčan, požádal jsem ho o krátké ohlédnutí do minulosti. Více >

Provalilo se, že „nestranné“ úředníky pro zákaz olova úkolovali lobbisti z globální ekoneziskovky Evropská komise naprosto nepřijatelným způsobem napřímo lobbuje a navádí experty členských států EU, aby ovlivnili hlasování zástupců členských států EU ve prospěch zákazu olověného střeliva a rybářských olůvek. Více >

V Myslivosti č. 4/2020 vyšel článek našeho předního odborníka na lovecké palné zbraně a střelivo Dr. Jiřího Hanáka Trendy v používání kulových ráží v lovecké a sportovní praxi. Prezentuje v něm svůj názor na vývoj posledních let a je to jistě názor podložený jeho letitými a rozsáhlými zkušenostmi. Vážím si jeho názorů, ale vidím věc trochu jinak, byť jsou pohledy, ve kterých s Dr. Hanákem jsem zcela zajedno. Zastávám názor, že jenom v rovné odborné diskusi můžeme najít pravdu a skutečně objektivní náhled na skutečnost. Proto vám nabízím svůj náhled na danou problematiku. Více >

V Myslivosti 3/2020 jsme se podívali důkladně skrz pozorovací monokulár Bresser 20-60x60. Výsledek byl poněkud rozpačitý, ale pro opravdu jednoduché aplikace se monokulár použít dal. Ale tohle nebylo naše první zkoumání levné optiky. Více >

Říká se, že sdělená bolest je poloviční bolest. My všichni jsme svou bolest nad ztrátou přítele a kamaráda vykřičeli snad do celého světa a ono to evidentně nepomáhá. Ve svých začátcích jsem nesčetněkrát soupeřil s panem Lenikusem, později s Frantou, kamarádem a přítelem, a byly to urputné boje, ale ten nejtěžší, ten mne čeká nyní, vypovědět v krátkém čase, který zbývá do toho úplně posledního rozloučení, jaký to byl člověk. Více >

O tom, že myslivec se neobejde bez kvalitní optiky není třeba asi vůbec polemizovat. Součástí zásadní změny politických poměrů před třiceti lety bylo také otevření českého trhu světu, do nabídky nejen mysliveckých potřeb vtrhly desítky či stovky značek a firem, nabídka se nebývale rozšířila a rozrůznila. Společenský přerod měl ale také své důsledky v tom, že v té době zcela nových poměrů a možností vznikalo mnoho nových subjektů, firem, značek a podnikatelských záměrů. Více >

Spolkovou činnost bylo možné opět provozovat od 24. dubna. Od tohoto termínu bylo možné uspořádat zasedání orgánu spolku či jiného zasedání při naplnění následujících podmínek: 1) ve stejný čas se účastní nejvýše 10 osob, 2) jsou dodrženy odstupy minimálně 2 metry 3) je k dispozici dezinfekční prostředek na dezinfekci rukou. Více >

Srnčí zvěř je naší nejběžnější spárkatou trofejovou zvěří a je součástí téměř každé honitby. Srnčí parůžky mají také nejvíce anomálií a lze se u nich setkat s velmi rozmanitými tvary. Proto si myslím, že by se mělo těchto zajímavých trofejí zachovat co nejvíce, což ale nejde bez pečlivé preparace. Více >

Zlatá srnčí trofej letos dozrála do Abrahámovin, ale tak nějak jinak, rozpačitě, než jsme si představovali. Ještě počátkem roku nás ani ve snu nenapadlo, že se veškeré dění v naší zemi obrátí naruby a že budeme postaveni před otázku, jak důstojně zorganizovat ten letošní 50. ročník od vzniku ZST. Více >