Co když v myslivosti existuje zákaz, o kterém většina myslivců netuší, že existuje, není příliš známo, kde se vzal, ani z jakého důvodu byl stanoven, není v praxi dodržován, a přesto jsou za jeho porušení uloženy poměrně přísné sankce?
Právní předpisy by obecně měly být dodržovány. V praxi jsou však, jak už to tak bývá, některé dodržovány více, jiné méně. Například z ročenky Ministerstva dopravy o stavu bodového systému v České republice za rok 2018 vyplývá, že v daném roce byl trest za překročení rychlosti uložen 213 564x, tedy v průměru 585x každý den. Jedná se přitom pouze o zjištěná a potrestaná porušení zákona. Těch neodhalených bude ještě mnohonásobně více.
Přísné tresty mohou být a jsou ukládány i za nedodržení takovýchto často porušovaných předpisů. V případě omezení rychlosti se zřejmě shodneme, že určitá omezení z důvodu bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích jsou nutná a správná.
Co když ale v oblasti myslivosti existuje zákaz, o kterém většina myslivců netuší, že existuje, není příliš známo, kde se vzal, ani z jakého důvodu byl stanoven, není v praxi dodržován, a přesto jsou za jeho porušení uloženy poměrně přísné sankce?
Zákaz prodeje povolenek
Ustanovení § 32 odst. 5 zákona o myslivosti stanoví, že: „
Honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti; rovněž nelze přenechat lov zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem.“ (zvýraznění doplněno). Přenecháním lovu zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem, se nerozumí nic jiného, než zcela běžně se vyskytující prodej povolenek za peníze. Tento postup je tedy zakázán zákonem.
Za přestupek spočívající v porušení tohoto ustanovení může být uživateli honitby právnické osobě (tj. např. spolku, společnosti s ručením omezeným, nebo akciové společnosti) uložena pokuta do výše 40 000 Kč. Podle aktuální vzorové smlouvy Lesů České republiky s.p. může být za porušení tohoto ustanovení, tedy za přenechání lovu na území honitby nebo její části za úplatu třetí osobě (mimo poplatkový odstřel s doprovodem), uložena nájemci honitby, bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu, smluvní pokuta ve výši 20 000 Kč za každý jednotlivý případ.
Zcela v rozporu s těmito ustanoveními pak funguje myslivecká praxe. Na mysliveckých serverech jsou běžně ke koupi nabízeny povolenky. Tržní cena se pohybuje okolo 20 000 Kč za rok za povolenku v honitbách s černou a srnčí zvěří, za částku kolem 50 000 Kč za rok je možné se myslivecky vyžít v honitbách s vysokou, daňčí a mufloní zvěří a za 100 000 Kč už můžete být králem myslivců v podstatě kdekoliv.
Pro začínající myslivce z městských oblastí bez rodinných vazeb k myslivosti je koupě povolenky často jediný způsob, jak začít právo myslivosti vykonávat, když jsou myslivecké spolky notoricky uzavřené a je těžké se do nich dostat. Pro myslivecký život je to začátek poněkud nešťastný, neboť je při něm porušován zákon.
Kde se tedy zákaz prodeje povolenek v českém právním řádu vzal?
Původ zákazu prodeje povolenek
Zákaz prodeje povolenek nebyl v právu platném na území dnešní České republiky zakotven vždy. Jeho časový původ pak není příliš překvapivý, neboť je dítětem režimů, jež usilovaly o monopolizaci vlivu na veškeré zdroje ve státě, včetně oblasti myslivosti.
V prvním moderním právním předpise upravujícím myslivost na našem území, tedy v Honebním zákoně pro Čechy č. 49/1866 čes. z.z., ze dne 1. června 1866, který v Čechách platil ještě na konci první republiky, takový zákaz rozhodně nenajdete.
Poprvé se omezení prodeje povolenek objevuje ve vládním nařízení Vlády Protektorátu Čechy a Morava č. 127/1941 Sb., ze dne 31. března 1941, o myslivosti, a to v § 14 odst. 2 ve spojení s § 13 odst. 2, které již vyžadují pro povolenku za úplatu souhlas nižšího mysliveckého úřadu.
Zákony o myslivosti, jež následovaly po tomto nařízení, pak již s výjimkou období let 1992 až 2001 vždy v určité podobě zákaz prodeje povolenek obsahují, konkrétně:
- zákon č. 225/1947 Sb. v § 33 odst. 1 pouze pro prodej tuzemcům (cizozemcům se tedy prodávat mohly),
- zákon č. 23/1962 Sb. v § 31 odst. 2 pouze pro myslivecká sdružení a pro prodej tuzemcům (myslivecká sdružení cizozemcům, nebo stát komukoli tedy prodávat mohli), přičemž novelou zákonem č. 270/1992 Sb. byl tento zákaz zcela vypuštěn,
- aktuální zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, do § 32 odst. 5 zákaz prodeje povolenek opět vrátil, přičemž v důvodové zprávě k tomuto zákonu se uvádí pouze, že v obecných podmínkách lovů nedochází ke změnám (s výjimkou těch uvedených v důvodové zprávě). V této podmínce ke změně přesto došlo a důvod změny nijak vysvětlen nebyl.
Lze uzavřít, že omezení prodeje povolenek se do našeho právního řádu dostalo poprvé v období nacismu a bylo obecně pro české občany rozšířeno v období komunismu. Po krátkém porevolučním intermezzu se pak do českého právního řádu opět vrátilo s aktuálním zákonem o myslivosti.
Důvody zákazu prodeje povolenek
Na začátku tohoto článku citované ustanovení § 32 odst. 5 zákona o myslivosti zakazuje uživateli honitby přenechat lov zvěře za úplatu s jedinou výjimkou, a to pro případ poplatkového odstřelu s doprovodem. Je zřejmé, že toto ustanovení zakazuje prodej povolenek, jak zcela běžně v našich zeměpisných šířkách funguje. Explicitně se k obsahu zákazu vyjádřil před lety v právní poradně na
www.myslivost.cz JUDr. Vladimír Čechura, který jasně říká, že k porušení zákona by nedošlo pouze, pokud by „
povolenkáři“ chodili s doprovodem. Povolenkáři ovšem, jak je nám všem jasné, s doprovodem opravdu většinou nechodí. Tak proč tedy tento zákaz?
Důvodová zpráva k aktuálnímu zákonu o myslivosti o důvodech obnovení tohoto zákazu mlčí.
Komentář k zákonu o myslivosti JUDr. Vladimíra Čechury a kol. z roku 2002 se raději na rozdíl od jeho výše citované odpovědi v myslivecké právní poradně k povolenkám nevyjadřuje.
Komentář k zákonu o myslivosti od Ing. Libora Řeháka a kol. z roku 2002 se zabývá tímto tématem zřejmě nejpodrobněji a nejotevřeněji, když jasně říká, že lov zvěře za úplatu je možný pouze s doprovodem a pod dohledem pověřeného zástupce uživatele honitby, přičemž vše řídí uživatel honitby a lovec se musí podřídit a dodržovat pravidla.
Nejnovější komentář k zákonu o myslivosti od JUDr. Bohuslava Petra a kol. z roku 2015 o zákazu prodeje povolenek také mlčí.
Z uvedeného je zřejmé, že o tomto zákazu, přestože je jasný a sankcionován jako přestupek, resp. sankcionován smluvní pokutou v aktuální vzorové smlouvě s nejvýznamnějším držitelem honiteb v České republice, se v odborné literatuře raději mlčí.
Důvody spočívající v ochraně pravidel myslivosti, které naznačili Řehák a kol., podle mne nejsou zcela přiléhavé, neboť znalost těchto pravidel neosvědčuje povolenka k lovu, nýbrž lovecký lístek. Zákon nepředpokládá, že by povolenka k lovu byla něčím více, než oprávněním vykonávat (při splnění dalších zákonných podmínek) právo myslivosti v určité honitbě.
Dále, pokud bychom hypoteticky přijali tezi, že tento zákaz slouží k posílení dodržování pravidel myslivosti, pak není vůbec jasné, proč by mělo být bez dalšího předpokládáno, že myslivci, kteří mají povolenky za úplatu, jsou méně schopnými řádně myslivecky hospodařit než ti, kteří je mají na jiném základě (např. advokát, který povolenku obdržel z vděčnosti uživatele honitby za kvalitní právní rady).
Z toho, co jsem nalezl v odborné literatuře a dalších pramenech, jsem tedy žádný z mého pohledu přesvědčivý důvod existence popsaného zákazu neshledal.
Závěr
Účelem tohoto článku je upozornit mysliveckou obec na existenci zákazu prodeje povolenek, důsledky jeho porušení, jeho historický původ a možné důvody jeho existence.
Zároveň jsem byl veden širším záměrem ukázat na tomto příkladu, že pokud je určitý zákaz masivně porušován v míře, kdy se jeho porušování stává normou, mohlo by s ním být něco v nepořádku. Na samém začátku tohoto článku jsem uvedl příklad omezení rychlosti, kde tomu tak není. Ohledně zákazu prodeje povolenek se přikláním spíše k názoru, že tento zákaz nemá v současné podobě v českém právním řádu s ohledem na svůj historický původ a absenci aktuálního zdůvodnění co dělat.
Pokud tento článek rozproudí odbornou diskuzi na téma důvodů zákazu povolenek, bude jeho účelu plně dosaženo. Ať již v diskuzi zvítězí kterákoli strana, rád bych, kdybychom si z ní odnesli ponaučení, že zákonná ustanovení by měla být předmětem odborné diskuze, neměli bychom je brát jako něco neměnného a daného, neměli bychom být smířeni s tím, že tak nějak všichni porušujeme špatný zákon, ale měli bychom se aktivně snažit jej změnit na takový zákon, který bychom porušovat nemuseli, a to nejen v myslivosti.
Ing. Mgr. Bc. Václav HOLÝ
autor je advokátem v Praze a myslivcem na Kokořínsku.