MYSLIVOST / Stráž myslivosti

co jsme donedávna považovali za zcela nereálné a nemyslitelné, je dnes u nás a ovlivňuje veškeré dění. Virus COVID-19 zásadně změnil a značně omezil fungování celé společnosti. Vláda se svými nařízeními snaží zabránit většímu rozšíření viru mezi občany naší vlasti, zda se to povede, posoudíme za několik měsíců. Více >

Ne nadarmo se říká, že internetová média jsou pátou velmocí. Přenášení informací je dnes otázkou krátkého okamžiku. Sdílení informací pomáhá k rychlejšímu přenosu zpráv, které můžeme během krátké chvíle doručit na sebevzdálenější místa a ke všem příjemcům, které tento systém komunikace využívají. Více >

V sérii rozhovorů se členy Myslivecké rady ČMMJ před blížícími se volbami a v době tvorby nových Stanov jsem se tentokrát rozjel za místopředsedou Ing. Romanem Urbancem, Ph.D. na jih Čech. Pan Urbanec je jeden ze tří současných členů Rady, který má za sebou už působení dokonce ve dvou předchozích sestavách Myslivecké rady. Více >

V současnosti se občas setkáváme s informacemi, že stavy zaječí zvěře pomístně narůstají. Jedná se zřejmě o souběh více faktorů, i když nelze vyloučit, že se jedná jen o náhodné, lokální výkyvy. Řada současných i historických poznatků ukazuje na to, že podstatný vliv na stav populací zvěře mají změny životního prostředí, včetně antropogenních změn nebo třebas predačního tlaku. Kromě práce se stanovišti zvěře jsou však ale používány i další způsoby posílení stavů zajíců. Více >

Lesnicko-dřevařský vzdělávací institut ve spolupráci s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje uspořádal 27.2. 2020 v Hradci Králové odbornou mezinárodní konferenci Vliv vlka obecného a vydry říční na přírodu a krajinu. Více >

V Gelnhausenu sídlí výzkumný ústav Senckenberg, kde jsou zkoumány všechny vzorky vlčí DNA, které byly odebrány ze střežených zvířat v Německu. Ale co přesně se v tomto ústavu provádí a jaké metody se používají? Tobias Thimm, redaktor časopisu Wild und Hund navštívil předního vědce zkoumajícího genetiku vlků, Dr. Carstena Nowaka, přímo ve výzkumném zařízení. Vzhledem k tomu, že se i v České republice vedou vzrušené diskuze o hybridizaci vlků se psy, požádali jsme německé přátele o možnost převzetí článku i pro časopis Myslivost. Více >

Myslím, že to nejsou ani dva roky, kdy jsem se zúčastnil konference o vlkovi pořádané ČMMJ v Liberci. Již cestou domů mne napadala řada vět, které jsem potom včlenil do svého článku. Nikdy nebyl zveřejněn. Neoplýval, jak je mým špatným zvykem, politickou korektností, uctivou formulační vytříbeností či poníženou slušností. Snažil jsem se v něm, češtinou možná výrazově hutnější, zato však přímější, jasnější a pochopitelnější, popsat nejen realitu onoho okamžiku, ale i skutečnosti, které společnost do tehdejšího stavu dovedly, i to, co bude pravděpodobně následovat. Více >

Jedinečný lov v přírodních podmínkách lužního lesa Je výjimečným a kouzelným skvostem Chlumecka. Pro naše předky a prapředky to bylo posvátné území již od pohanských dob. Kdysi vesnička, či spíše víska, Luhy při bývalém původním soutoku Cidliny a Bystřice je písemně doložena z roku 1320. Žilo v ní 10 až 15 rodin a zanikla v druhé polovině XVI. století, když se obyvatelé kvůli častým záplavám lužního lesa i okolí se přestěhovali do Mlékosrb. Více >

Na jaře občas slýcháme jejich charakteristické hlásky znějící jako „pit-pi-lit“. Tyto zvuky vydávají křepelky, které se právě vrátily do vlasti. Početnost těchto ptáků se v posledních letech snižuje. Důvodem může být jejich odstřel v jiných zemích. Nicméně bylo prokázáno, že stavy křepelek v daném roce nezávisí na jejich početnosti v roce předchozím, mnohem větší vliv na jejich početnost mají dlouhodobé klimatické změny. Více >

V souvislosti s novelou zákona o myslivosti se u nás diskutuje kromě jiného i o budoucí podobě výkonu práva myslivosti v honitbách pronajímaných státním podnikem Lesy České republiky. Jsou předkládány návrhy inspirující se většinou u našich západních sousedů a jejich hospodařením se zvěří v německých státních lesích. Více >

Historie, zákonná ochrana, početnost hnízdní populace V hluboké minulosti kolovaly v českých zemích o výru velkém velice zkreslené představy a pověsti, které bohužel přetrvávaly po staletí. Například patrně nejstarší literárně zpracovaný popis výra velkého pochází z roku 1570 od P. Žídka z Prahy: Výr je pták, který se vyhýbá světlu, má lehké tělo zatížené jen vahou opeření. Když se objeví v místech nepostižených nákazou, zvěstovává příchod moru. Chytá myši, pije holubí vajíčka, a v kostelích srká olej z lamp. Poté co olej vypije, lampy znečistí trusem. Když je napaden jinými ptáky, pak si lehne na záda a brání se nohama a drápy. Více >

(XI. část) Volné sledování V březnovém čísle jsme si řekli o cvičení příletů loveckého dravce (jestřába lesního) na šňůře ve volné přírodě. Následující řádky jsou věnovány cvičení útoků na vlečku jestřába lesního, získaného z umělého chovu ve stadiu, kdy je plně vyschlý, ale nemá žádné letové zkušenosti, a jeho následný výcvik pro volné sledování, a s tím spojený poslední krok, výcvik na konkrétní zvěř pernatou nebo srstnatou (bažant, zajíc). Více >

Víte, že na dohled majestátního Kralického Sněžníku najdete malé, ale krásné království? Království plné moudrosti, hlubokých pohledů vážných očí, resp. světel a tichého letu. Asi jediné místo u nás, kde můžete během jednoho dne zahlédnout všechny u nás žijící druhy sov. Povídal jsem si s majitelem Království sov v Králíkách Radkem Podolským, který tu o své svěřence pečuje společně s manželkou Petrou. Více >

Čím jsem starší, tím víc si občas uvědomuji, jak málo toho znám. Velmi intenzivně jsem měl tenhle pocit například před dvěma roky na výstavě v Norimberku, kdy jsem si uvědomil, že italská firma Sabatti nabízí docela hezky vypadající kulovnice. Přitom na stánku bylo vystavených těch kulovnic docela hodně a v nečekaně širokém spektru provedení. Bez ohledu na skutečnost, že se vlastně jednalo „jen“ o varianty dvou základních provedení. Sabatti jsem dlouho považoval za především brokovou firmu. Omyl. Když jsem se podíval na webové stránky firmy, zjistil jsem, že brokovnice tvoří jen malou část nečekaně široké nabídky zbraní této značky. Více >

Veškeré výrobky prodělávají postupem doby technický vývoj. Stejné je to i u nábojů do loveckých kulovnic, které se neustále zdokonalují už od svého vzniku před 150 lety. Zejména v posledních desetiletích vznikla řada nových nábojů, u kterých se prosazují zřejmé nové trendy. Které to jsou? Více >

Poněvadž se množí právní dotazy k problematice valné hromady honebních společenstev, rozhodl jsem se uvést několik problematických momentů při jejich svolávání a následně jejich samotném průběhu. Častokrát je cílem valné hromady uzavření nové nájemní smlouvy s jiným nájemcem. Je třeba ovšem vše pečlivě připravit a tím předejít častým soudním sporům. Ze své praxe advokáta musím konstatovat, že početnost těchto nedostatků mne až zaráží. Většinu těchto sporů řeší naše soudy. Spory se táhnou léta a výsledkem je právní nejistota při samotném výkonu práva myslivosti v honitbě. Daný okruh těchto problémů se pokusím rozčlenit na několik fází. V jednotlivých fázích si nastíníme řešený problém a možné řešení. Více >

Čtenáře časopisu Myslivost jsme v loňském roce několikrát zavedli pod středoslovenské Sitno, do Múzea ve Svätom Antone. Ne jako obvykle na některou ze zdejších zajímavých a originálních akcí, ale mezi řemeslníky, stavbaře a archeology, neboť objekt bývalého coburgovského zámku v současnosti prochází rozsáhlou a nákladnou rekonstrukcí a modernizací zejména infrastruktury a inženýrských sítí. Na začátku nového roku jsme proto požádali ředitele tohoto prestižního muzejního, kulturně společenského a vzdělávacího zařízení, zaměřeného zejména na historii lesnictví a myslivosti Ing. Štefana Engela, PhD. o odpověď na několik otázek s cílem dovědět se od člověka nejpovolanějšího, jak projekt pokračuje. Více >

Vlastním, na zkouškách vodím a v praxi pro lov využívám pro mě jedno z nejvšestrannějších loveckých plemen, anglického kokršpaněla. A protože jsem zvídavá, zajímalo mě, jak vypadá práce kokra, potažmo slídiče, v zemi původu. Více >

Bourbonský ohař byl po dlouhou dobu považován za vyhynulého. Jeho chov byl obnoven až na konci 19. století. Díky tomu je naopak považován za nejmladší plemeno ze všech v současné době existujících francouzských ohařů. Více >