Nedostatky při svolávání a průběhu valných hromad
Myslivost 4/2020, str. 76 Roman Ondrýsek
Poněvadž se množí právní dotazy k problematice valné hromady honebních společenstev, rozhodl jsem se uvést několik problematických momentů při jejich svolávání a následně jejich samotném průběhu.
Častokrát je cílem valné hromady uzavření nové nájemní smlouvy s jiným nájemcem. Je třeba ovšem vše pečlivě připravit a tím předejít častým soudním sporům. Ze své praxe advokáta musím konstatovat, že početnost těchto nedostatků mne až zaráží. Většinu těchto sporů řeší naše soudy. Spory se táhnou léta a výsledkem je právní nejistota při samotném výkonu práva myslivosti v honitbě. Daný okruh těchto problémů se pokusím rozčlenit na několik fází. V jednotlivých fázích si nastíníme řešený problém a možné řešení.
Členové honebního společenstva
Prvním problémem je situace, kdy zpravidla honební starosta honebního společenstva svolává valnou hromadu. Jedná se o přípravnou fázi k budoucímu svolání valné hromady.
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoM“) problematiku svolávání valné hromady upravuje v ust. § 22 odst. 1 ZoM. Na tomto místě je třeba taktéž nahlédnout do stanov, které má každé honební společenstvo. V zásadě budou upraveny shodně s právní úpravou ZoM, přesto je potřeba rozdílnost porovnat.
Podle mých zkušeností tato fáze nemá příliš mnoho chyb. Nedostatky se nejčastěji objevují ve způsobu vyrozumění o konání valné hromady, které je upraveno v ust. § 22 odst. 2 ZoM.
V prvé řadě je třeba uvést, že svolavatel (obvykle honební starosta) je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Svolavatel ovšem často nesprávně vymezuje členy honebního společenstva. Za členy kolikrát považuje všechny vlastníky honebních pozemků. Což ovšem neplatí absolutně.
Podle ust. § 22 odst. 3 ZoM platí, že hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva, tudíž jen těm členům honebního společenstva, kterým právo vzniklo ze zákona a stanov. Vlastníci honebních pozemků, kteří nejsou členy honebního společenstva, nemají právo hlasovat na valné hromadě honebního společenstva a to i přesto, že jsou vlastníky honebních pozemků, které jsou součástí společenstevní honitby.
Na tomto místě je třeba rozlišit členy honebního společenstva podle jejich vzniku.
Podle ust. § 18 odst. 3 ZoM vlastník (i spoluvlastník) honebních pozemků může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvo, které pak při splnění zákonných podmínek může podat návrh na uznání společenstevní honitby. Jedná se tedy o původní vlastníky honebních pozemků, kteří se podílejí na vzniku této honitby. Pro náš případ jim budeme říkat „zakládající“ členové honebního společenstva. Bude se jednat o nejčastější způsob jak se stát členem honebního společenstva.
Druhou skupinou jsou „odvození“ členové honebního společenstva, kteří se stali členy honebního společenstva. Jedná se zejména o dědice, právní nástupce u právnických osob, případně nové vlastníky honebních pozemků, kteří získali vlastnictví k těmto pozemků např. koupí, směnou, darováním či nabytím v rámci exekučního řízení.
Tito „odvození“ členové se stávají členy honebního společenstva podle ust. § 26 odst. 1, ZoM, pokud stanovy neupravují jiný postup. Nabyvatel těchto honebních pozemků se tedy stává členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí.
Lze tedy konstatovat, že k řádnému členství není zapotřebí žádného aktivního právního jednání ze strany nového nabyvatele honebního pozemku. „Odvozený“ člen honebního společenstva má tudíž stejné postavení jako „zakládající člen“.
Třetí a problémovou skupinou, která nejčastěji způsobuje neplatnost valných hromad, jsou, tzv. „přičlenění vlastníci honebních pozemků“. Velmi často mandátová komise honebního společenstva nesprávně vede seznam členů, kdy tyto členy považuje za „zakládající“ nebo „odvozené“.
Jak se říká, ďábel se skrývá v detailu, poněvadž ZoM v ust. § 26 odst. 6 a většinou shodně stanovy konstatují, že vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil do společenstevní honitby, se stávají řádnými členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství.
Z uvedeného tedy plyne, že „přičlenění členové honebních pozemků“ se nestávají řádnými členy s hlasovacím právem, pokud nedojde k aktivnímu projevu jejich vůle se stát členem honebního společenstva, a to ve lhůtě 30 dnů od přičlenění.
Pokud tuto lhůtu přičleněný člen nestihne a chce se stát dodatečně členem honebního společenstva s hlasovacími právy, musí si podat řádnou přihlášku a o jeho přijetí za člena bude rozhodovat valná hromada honebního společenstva. Právě tato podmínka nebývá splněna, protože v době konání valné hromady nebývá splněna podmínka § 26 odst. 6 in fine ZoM. Tyto osoby nejsou řádnými členy s hlasovacím právem, nemohou tudíž ani platně hlasovat. Přesto jsou jejich hlasy v zápisu z valné hromady, bývají započítávány do celkového kvóra v rozporu s § 26 odst. 6 ZoM. Díky těmto pochybením dochází k napadání neplatnosti valných hromad u soudu.
Obsah pozvánky na valnou hromadu
Pozvánku na valnou hromadu a podklady bude vypracovávat honební starosta obvykle sám, nebo ve spolupráci s honebním výborem, pokud byl zvolen podle ust. § 24 ZoM.
Pokud bodem jednání na valné hromadě má být změna nájemce honitby, musí pozvánky obsahovat zákonné náležitosti, které jsou upraveny v ust. § 22 odst. 2 ZoM.
Podle právní úpravy „návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva.“
Poněvadž nový nájemní vztah či ukončení současného nájemního vztahu může významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva, zákonodárce záměrně požaduje, aby písemná pozvánka na valnou hromadu obsahovala tyto významné dokumenty (srov. rozsudek č. j. 8 C 64/2013-44 ze dne 29. 7.).
Písemná pozvánka tudíž musí obsahovat i návrh na rozhodnutí o pronájmu honitby, případně na ní uvedeno, že návrh je k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. V praxi často nebývá ani návrh nájemní smlouvy k dispozici na valné hromadě.
Uvedené nedostatky jsou v rozporu se ZoM a stanovami, které způsobují možnou eventuální neplatnost rozhodnutí valné hromady.
Na tomto místě je taktéž potřeba uvést, že nezákonným postupem je i neprojednání ukončení nájemního vztahu se současným nájemcem. Tento nezařazený bod měla valná hromada projednat tak, aby mohla kontinuálně projednávat novou nájemní smlouvu.
Projednání záležitosti, která nebyla uvedena na pozvánce, je v zásadě podle ust. § 22 odst. 2 poslední věta ZoM možné, a to jen za situace, kdy všichni přítomní členové honebního společenstva s tím souhlasí. Pokud většina přítomných členů honebního společenstva nebude s projednáním této nezařazené záležitosti v pozvánce souhlasit, nezbývá než při dodržení ust. 22 odst. 2 ZoM, svolat novou valnou hromadu honebního společenstva a daný bod uvést v pozvánce jako záležitost k projednání. Půjde například o situaci, kdy se sejde vícero dalších nabídek na pronájem honitby, jež nestihly být zařazeny jako další body v původní písemné pozvánce k projednání na valné hromadě honebního společenstva.
Validita plných mocí na valné hromadě
Mezi nejčastější nedostatky, se kterými se při své advokátní praxi setkávám, patří neaktuální vedení seznamu členů a jejich počtu hlasů, který honební starosta předává mandátové komisi tak, jak ukládá ust. § 19 odst. 8. ve spojení s ust. § 22 odst. 3 ZoM.
Dalším okruhem jsou nedostatky plných mocí, které udělují zástupcům členové honebního společenstva. Nezřídka se setkávám s tím, že za právnickou osobu mají jednat dva jednatelé společně a plná moc je udělena jen jednomu jednateli, přičemž nebyla předložena případná plná moc od druhého jednatele k tomuto zastupování společnosti.
Nedostatkem je i situace, kdy starosta obce jedná na valné hromadě, aniž by měl písemné „pověření“ zastupitelstva či rady obce.
Pečlivé vedení seznamu členů, počtu jejich hlasů a validita plných mocí je nezbytná k předcházení eventuální neplatnosti usnesení valné hromady, kterou prohlašuje na návrh člena honebního společenstva soud.
Soudní přezkoumání zákonnosti valné hromady
Potenciálně poškozený člen honebního společenstva je oprávněn podle ust. § 22 odst. 8 ZoM domáhat se u soudu vyslovení nezákonnosti nebo odporující stanovám usnesení valné hromady. Soud vyslovuje případnou neplatnost na návrh tohoto člena. Aktivně legitimován k podání žaloby je pouze člen honebního společenstva.
Zákon s ohledem na právní jistotu stanovuje dvě lhůty, a to 15denní lhůtu subjektivní, která počíná běžet ode dne, kdy se člen honebního společenstva o rozhodnutí valné hromady honebního společenstva dozvěděl. Tímto dnem je konání valné hromady, pokud byl osobně přítomen člen honebního společenstva, případně den, kdy obdržel kopii zápisu z jednání valné hromady, pokud o ni požádal, anebo den, kdy se jiným způsobem dozvěděl o rozhodnutí valné hromady.
Druhá lhůta je lhůta objektivní, která činí 3 měsíce a počíná běžet ode dne konání valné hromady honebního společenstva, na které bylo přijato usnesení, o jehož přezkoumání člen honebního společenstva žádá soud.
Obě lhůty (subjektivní a objektivní) jsou prekluzivní, což znamená, že jejich marným uplynutím nárok na soudní přezkoumání rozhodnutí valné hromady zaniká.
Podle ust. § 19 odst. 1 ZoM je honební společenstvo právnickou osobou založenou podle tohoto zákona. Věcně a místně příslušným k projednání žaloby ve statusových věcech právnických osob je tedy krajský soud prvního stupně, v jehož obvodu má honební společenstvo jakožto žalovaný své sídlo.
Závěrem bych doporučil, s ohledem na stále se opakující nedostatky při svolávání a průběhu valných hromad, obrátit se na kvalifikovaného oborníka v dané oblasti a tím předejít soudním sporům, které pak následně stojí spoustu finančních prostředků a hlavně právní nejistotu, která může na řadu let znepříjemnit fungování myslivosti v honitbě.
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
působí na katedře teorie práva
Právnické fakulty Masarykova univerzita v Brně
advokát