Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti,
rámcové aktivity útvaru myslivosti v roce 2019
Útvar myslivosti VÚLHM prošel jako každé pracoviště s historií zasahující až do první poloviny minulého století lepšími časy, stejně jako časy horšími, kdy byl myslivecký výzkum zajišťován pouze jedním pracovníkem, jindy zase i několika desítkami.
V současnosti je pracovní kolektiv složen z šesti pracovníků, orientovaných jednak na myslivecký výzkum, ale také na praktické činnosti směrované do výzkumného objektu Březka,
Provoz obory Březka
Obora Březka je akreditována pro pokusy na zvěři. Chována je zde daňčí zvěř, která historicky sloužila pro zazvěřování jiných obor nebo zlepšování chovů existujících. Trofeje geneticky dobře založené zvěře se vyznačují „březeckým hákem“.
Úspěšně se zde rozvinul také „projekt králík“, díky kterému v Březce prosperuje chov divokých králíků původně dovezených ze Skotska. Tito králíci mají zvýšenou odolnost vůči nákaze myxomatózy. Základní podmínkou úspěchu však je zabezpečit vypouštěným králíkům především vhodný úkryt (systém labyrintu) a nevycházet z úvahy „tady králíci vždycky byli, tak stačí je sem zase pustit“.
Poradenská činnost
Významnou aktivitu pracovníků ústavu představuje poradenská činnost, která je v současnosti směřována na monitoring zahraničních zkušeností, ověřování nových metodik a zajišťování jejich transferu do praxe. To je směrováno především na úpravy prostředí, ale také na nové technologie – ochranu zvěře a ochranu zemědělských a lesních kultur (prevenci škod zvěří a škod na zvěři).
V rámci uvedené poradenské služby, která je z velké části poskytována bezplatně (zadání MZe), je ve spolupráce s Českou zemědělskou univerzitou zajišťován servis, který se týká především zvyšování odborné úrovně vlastníků a nájemců lesů a honiteb. V roce 2019 bylo v rámci této aktivity uspořádáno 26 seminářů a přednášek.
Pro řešení problémů v oblasti škod zvěří na lese jsou v rámci poradenské služby využívány nadstandardní metodiky a technologie (modelování ve formátu GIS, statistická hodnocení a další). Na tuto činnost navazuje hodnocení stavu populací pomocí speciálních nástrojů, jako je monitoring stavů pomocí fotopastí, dronů a termovizí, nebo indikace deficitů v potravě zvěře a dietetické chyby v její výživě.
Pro státní správu lesů a myslivosti, vlastníky a nájemce obor a bažantnic jsou zpracovávány speciální programy úpravy stanovišť a vstupní studie proveditelnosti.
Významný podíl poradenské činnosti pak zaujímá řešení škod na zemědělských pozemcích, včetně odborných a znaleckých posudků, z nichž nemalou část tvoří odborné posudky, znalecké posudky a revizní znalecké posudky. Jsou doporučovány úpravy managementu populací spárkaté zvěře a ekotechnická opatření (analýzy mysliveckého managementu, návrhy prostorových úprav potravních zdrojů, systémy lovu, používání vhodných repelentů atd.).
Zapomenout nelze ani na metodickou a poloprovozní pomoc v chovu drobné zvěře, která je v centru zájmu našeho pracoviště již po řadu let. Jedná se především o zvěř zaječí.
Hlavní výzkumná činnost
Vraťme se ovšem k hlavní, výzkumné činnosti pracoviště, kde jsou zastoupeni pracovníci s lesnickým, zemědělským a veterinárním vzděláním, takže útvar je schopen řešit široký okruh otázek, od problematiky úpravy stanovišť zvěře, přes etologii až po problémy veterinární. S tím souvisí již zmiňovaná poradenská a expertní činnost v oboru ochrany lesa před škodami zvěří, harmonizace složek prostředí a rozvoje biodiverzity lesních ekosystémů a osvěta pro vlastníky a nájemce lesa i držitele a uživatele honiteb. Tato činnost, kromě pomoci mysliveckému provozu, poskytuje výzkumnému pracovišti zpětnou vazbu na praxi a její potřeby.
Jak již bylo zmíněno, útvar myslivosti VÚLHM se tradičně zabývá problematikou drobné zvěře, především zajíce. Základem řešení tohoto problému je stav prostředí, kterému je ve výzkumu věnována maximální možná pozornost, především prostřednictvím modelových lokalit a monitoringu účinnosti opatření. Zde totiž nejde jen o zajíce nebo koroptve, ale o životní podmínky dalších druhů, včetně člověka.
To jak zajíci reagují na stav prostředí, jak v něm přežívají a jaká stanoviště si vybírají, zkoumáme již několik let tak, že na „divoké“ zajíce z odchytu, stejně jako na zajíce vypouštěné do honiteb z intenzívních chovů, umísťujeme vysílačky a dozvíme se, jak dlouho zajíci přežívají, jaké jsou důvody jejich mortality v současné krajině a potažmo pak jak zajícům zlepšovat prostředí, popřípadě jak zazvěřovat naše honitby. Cílem je aby nedocházelo ke zbytečným ekonomickým ztrátám a naopak bylo dosahováno maximální efektivity realizovaných opatření.
Výstupem tohoto výzkumu byla metodika způsobu zazvěřování honiteb zajíci, která přinesla velmi důležité, praktické informace. Například se ukázalo, že zajíce je třeba vypouštět přednostně během vegetační periody a nikoliv na podzim a v zimě, jak se většinou děje.
Ukázalo se také, že vypouštění, pokud má být úspěšné, je třeba realizovat prostřednictvím adaptačních voliér nebo oplocenek, atd.
S uvedeným souvisí i další projekt, který je cílen na zlepšení prostředí a založení nové populace tetřívka, který byl zahájen v roce 2019, i zde se prostřednictví telemetrických pozorování ukazuje, že velmi významným problémem je kromě stavu prostředí i predační tlak.
Pokud se týče zvěře spárkaté, je výzkumná činnost pracoviště zaměřena poslední tři roky na problematiku výskytu afrického moru a možnosti omezení jeho šíření v populaci divokých prasat. V rámci společného grantu resortních výzkumných ústavů bylo provedeno vyhodnocení charakteru nálezů kadaverů divokých prasat na Zlínsku, v období trvání onemocnění v oblasti.
Ukázalo se, že místa nálezů kadaverů mají některé společné charakteristiky, jako například věk lesního porostu. Tento poznatek umožňuje směrovat vyhledávání uhynulých prasat přednostně na vybraných lokalitách, což výrazně zefektivní úspěšnost této činnosti.
Dále byl prokázán význam kadaverů, jako zdroje nákazy v důsledku kanibalizmu, který nebyl doposud ani u nás, ani v zahraničí známý a bude zřejmě publikován v prestižním zahraničním tisku.
Na základě zadání ministerstva zemědělství byl v oblasti Zlínska realizován monitoring vývoje stavů divokých prasat pomocí monitoringu jejich výskytu v kukuřicích a dalších zemědělských plodinách i v lese. K tomu byly využity drony a síť fotopastí. Zde je třeba připomenout, že řadou realizovaných testů se používání dronů při vyhledávání srnčat na rizikových plochách pícnin ukázalo jako nejvhodnější metoda.
Aktuální problém pastevního tlaku na lesní porosty (okus, ohryz, loupání), stejně jako metody sčítání zvěře byl řešen v rámci grantu LČR. Projekt byl realizován na území deseti honiteb s vysokým zazvěřením spárkatou zvěří na Plzeňsku.
Ukázalo se, že ověřovaná metoda nočního sčítání spárkaté zvěře pomocí termovize je efektivní a dává velmi dobré výsledky. Při ověření přesnosti této metody v oboře, kde byla zvěř nejdříve sčítána tradiční metodou (třiceti honci s asistencí dronu), byl rozdíl ve zjištěných počtech zvěře cca 10 %, přičemž k tomu stačili dva sčítači s termovizemi a řidič.
S konkrétními výsledky uvedených činností, zahraničními poznatky a zkušenostmi z našich honiteb, budeme v následujících číslech časopisu Myslivost čtenáře pravidelně informovat.
Ing. František HAVRÁNEK, CSc.