Soud nás odsoudil k implementaci zbraňové směrnice
Sněmovna projedná nové zbraňové zákony, ale Evropská komise bude chtít letos zakazovat ještě více
V úterý 3. prosince 2019 Evropský soudní dvůr v Lucemburku definitivně zamítnul v plném rozsahu historicky první žalobu ČR versus EU na neplatnost „odzbrojovací směrnice“. Žalobu naše země podala v roce 2017. Soudní dvůr Evropské unie snad musel mít obě oči zavřené, když psal své odůvodnění, a když neviděl jasné porušení principů práva EU.
Prohráli jsme bitvu, ale ještě ne válku, tak co bude nyní dál?
Odvolání není možné, protože žádná vyšší instance než Soudní dvůr EU již neexistuje. Česká republika bude nyní implementovat tuto paskvilní směrnici do svého právního řádu, přičemž většinu z těch rozumných opatření, která tato směrnice vyžaduje, náš právní řád již dávno obsahuje.
Naštěstí žaloba byla jen jedním z několika plánů, a my jsme se na ni nikdy nespoléhali. Proto jsme se pilně jako včeličky již dva roky aktivně účastnili pracovní legislativní skupiny, kterou vytvořilo Ministerstvo vnitra. Konzultovali a připomínkovali jsme nové návrhy zbraňových zákonů (nejen) ve prospěch myslivců a fanoušků Ligy LIBE tak, aby práva všech legálních držitelů zbrani a našich petentů byla zachována v maximální míře.
Nové legislativní návrhy bude nyní schvalovat Vláda ČR a během několika měsíců lze očekávat schválení ve Sněmovně.
Rozsudek není žádným překvapením, ale odfláknuté odůvodnění přece jen udivilo
Když jsem se v březnu 2019 na náklady Liga LIBE osobně zúčastnil jako divák pětihodinové právnické bitvy, tak mně bylo na místě jasné, že proces je zpolitizován.
Naše šance pak ještě poklesly v dubnu 2019, když britská generální advokátka Eleanor Sharpston vynesla stanovisko, že:
„Soudní dvůr by měl zamítnout žalobu České republiky proti unijnímu právnímu předpisu, kterým se zavádějí přísnější pravidla pro nabývání a držení palných zbraní. Unijní právní předpis má za cíl zajištění volného pohybu palných zbraní, přičemž současně řádně zohledňuje zvýšené obavy o veřejnou bezpečnost související s obchodováním tohoto zboží“.
Nemenší perlou byl její další výrok:
„...nová Směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno...“.
Za zmínku stojí též totální blamáž Soudu EU, když původní termín jednání soudu a vynesení stanoviska generální advokátky 28.3.2019 (tedy den před původně plánovaným brexitem) bylo na poslední chvíli v tichosti zrušeno, a posunuto na 11.4.2019 (tedy opět „náhodou“ den před dalším termínem brexitu).
Každopádně posunutí termínu neprospělo nezávislosti, ani důvěryhodnosti soudního dvora. Copak se mají jednání nezávislého soudu politicky řídit nějakým datem brexitu jen kvůli tomu, že advokátka je Britka, která to měla „za pár“, a potřebovala stihnout datum brexitu?
Jak víme, stanovisko advokátky sice nebylo pro soud závazné, ale rozsudek nakonec vyzněl přesně, jak advokátka řekla.
Nové zbraňové zákony?
Ze zkažených surovin ani nejlepší šéfkuchař dobré jídlo neudělá...
V roce 2020 se dozajista nevyhneme určité právní nejistotě a zmatkům. Jak bylo mnohokráte řečeno, směrnice je velmi technicky nejednoznačná a problematická, prostě úřednický paskvil, z kterého ani fundovaní odborníci našeho Ministerstva vnitra přes veškerou snahu kvalitní zákon neupečou, když jim tam místo stávajícího osvědčeného receptu pejsek (Europarlament) s kočičkou (Evropská komise) naházeli kdeco.
Nevíme také, jak do dosavadních návrhů zasáhne „lidová tvořivost“ zákonodárců, ale zřejmě se zmírní některá ustanovení týkající se například doplňků a naopak přibudou některá nová omezení vyplývající ze směrnice.
Až se nové zbraňové zákony ve Sněmovně trochu vykrystalizují, budeme vás samozřejmě na stánkách Myslivosti podrobně informovat, o dobrých i špatných novinkách v zákoně.
Po obrovském úsilí jde do druhého čtení v Senátu ústavní právo na zbraň
Kromě intenzivní spolupráce na nových implementačních zákonech léta pracujeme také na zakotvení ústavního práva na zbraň, které jako petenti v rámci naší stotisícové petice prosazujeme. Podstatou návrhu je vložení jediné věty do Listiny základních práv a svobod:
„Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“, která má jak symbolický, tak praktický význam.
Nyní jsme zase o krok blíž k zakotvení ústavního práva na zbraň, když 31. října 2019 návrh prošel prvním čtením úspěšně Senátem do druhého čtení.
Avšak ještě větší úsilí nás občany teprve čeká, aby tento návrh prošel také dalším čtením v Senátu, a pak ještě ve Sněmovně. Závěrečné projednání naší petice a druhé čtení senátního návrhu na ústavní právo budou na programu Senátu zřejmě koncem ledna 2020.
Nedejte na poraženecké pivní řeči: „Všechno to je zbytečné, protože EU si stejně prosadí odzbrojení“
Je pravda, ústavní právo na zbraň není, a ani není myšleno jako všelék proti vnitřním i vnějším odzbrojovacím snahám, ale určitě je lepší, než nedělat nic. Podle smluv EU spadá vnitřní bezpečnost do kompetence členské země a zakotvení ústavního práva na zbraň by tuto kompetenci symbolicky posílilo. Zakotvení ústavního práva by dalo jistoty, a tím eliminovalo zbytečné antipatie k EU a obavy z nadměrných unijních regulací v oblasti bezpečnosti a zbraní. Garance ústavního práva občanů na zbraň je praktickým i symbolickým krokem k zachování vnitřní i vnější bezpečnosti ČR i do budoucna.
Zbraňová směrnice se má vyhodnotit a aktualizovat již letos
Dotčená zákazová směrnice byla schválena jako tzv. otevřená. Po třech letech od schválení (2017), tedy již v roce 2020, a poté každých pět let, má následovat tzv.
„analýza stavu“ a mají následovat vždy
„další opatření“. Tedy další vlny zákazů v této oblasti, kterými se úředníci vůbec podle výroků Evropské komise netají.
Navíc kvůli zmíněné
„otevřenosti“ a tzv. přenesené pravomoci či působnosti, tyto další vlny zákazů nemusí již být schvalovány Europarlamentem a na členských státech EU bude následně jejich implementace vymáhána pod hrozbou sankcí. Tedy vlastně jakýmsi vydíráním našich politiků peněžitým postihem jejich občanů.
Směrnice se ZATÍM myslivců dotkne méně než ostatních střelců
I když se myslivců implementace směrnice dotkne zatím méně než držitelů, kteří mají zbraně pro obranu a sport, tak nás to nemůže nechat klidnými. Někteří europoslanci a úředníci EK v čele s bývalým předsedou Jeanem-Claudem Junckerem se nechali mnohokráte slyšet, že
„směrnice je málo ambiciózní“, což je taková pokrytecká módní úřednická fráze pro
„málo přísná“.
Zatím nevíme, co bude dělat nová Evropská komise, ale jisté je, že v EU vzrostl vliv
„progresivních sil“ a ekoextrémistů. Tím, že Soudní dvůr EU potvrdil technicky i právně pochybnou „odzbrojovací směrnici“, která ale ve skutečnosti vůbec neřeší terorismus, určil za vzor přístupu ke zbraním země s nejpřísnějšími restrikcemi, jako jsou například Francie či Velká Británie. Zde už obyčejný člověk dávno nesmí mít legální obrannou zbraň, a to ani kapesní nůž, ani sprej. Zločinci ale nelegální zbraně vždycky měli, mají a k útokům je využívají téměř denně. A slušným lidem tak zbývají na sebeobranu proti útočícím vrahům holé ruce nebo v nejlepším případě židle a roh z narvala, jako nedávno kuchaři - hrdinovi, který popadl roh narvala, riskoval život a přemohl s ním teroristu z London Bridge. Tak dělejme vše pro to, abychom za čas nedopadli jako v té Anglii. Přece si nebudeme pořizovat narvalí rohy!
Celý rozsudek velkého senátu Soudního dvora EU v češtině je k dispozici ke stažení zde:
https://bit.ly/35KXpRd
Myslivosti zdar!
Dr. Ing. Bohumil STRAKA
člen ČMMJ a Liga LIBE
Vyjádření k zamítnutí žaloby proti zbraňové směrnici
Vyjádření Českomoravské myslivecké jednoty k rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci žaloby Česká republika vs. Evropský parlament a Rada EU proti novelizovanému znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o kontrole nabývání a držení zbraní.
Zamítavý rozsudek Soudního dvora EU je pro myslivce zklamáním, i když ne překvapením. Věřili jsme alespoň v kompromisní rozsudek spočívající v částečném uznání žaloby a zrušení těch nejkontroverznějších částí směrnice. Žaloba byla kvalitně a detailně zpracována a opírala se o vážné žalobní důvody, s kterými se ztotožňujeme, tedy porušení zásady svěření pravomocí, porušení zásady proporcionality, porušení zásady právní jistoty, porušení zásady zákazu diskriminace.
Tím, že Soudní dvůr EU potvrdil technicky i právně pochybnou „odzbrojovací směrnici“, která ale ve skutečnosti vůbec neřeší terorismus, určil za vzor přístupu ke zbraním země s nejpřísnějšími restrikcemi, jako jsou například Francie či Velká Británie. Zde už obyčejný člověk dávno nesmí mít legální obrannou zbraň, a to ani kapesní nůž ani sprej. Zločinci ale nelegální zbraně mají a k útokům je využívají téměř každý den.
Jmenované země se v žebříčku bezpečnosti nacházejí ve čtvrté až šesté desítce za Sierrou Leone či Ghanou. ČR je desátá a před ní jsou jen čtyři další země EU. Není divu, že ani v zemích, kde již mají směrnici implementovánu, či tam, kde mají zbraňovou legislativu dokonce přísnější, pravidla nastavená směrnicí nefungují. Směrnice byla totiž ušita horkou jehlou během pouhých pěti dní po útocích v Paříži v listopadu 2015. Místo teroristů však odzbrojuje zákona dbalé držitele legálních zbraní.
Tuto vůbec první žalobu ČR na orgány EU nyní považujeme za uzavřenou a díváme se do budoucna. Již dva roky pracujeme v expertní skupině Ministerstva vnitra na tzv. implementační novele. Oceňujeme konstruktivní přístup ministerstva, díky němuž byly akceptovány stovky připomínek odborné veřejnosti, a věříme, že Česká republika si i díky tomu udrží svůj vysoký bezpečnostní standard.
Jaké dopady bude mít potvrzení směrnice pro střelce a myslivce?
* Zkrátí se doba platnosti zbrojního průkazu z 10 na 5 let.
* Nově budou zakázány některé samonabíjecí zbraně a standardní zásobníky na více než 21 (u krátkých), resp. 11 (u dlouhých) nábojů. To přinese právní nejistotu, kdy zbraň bude plynule měnit kategorii z povolené (B) na zakázanou (A) podle vloženého zásobníku.
* Nově budou muset být registrovány poplašné a signální zbraně, reprodukce historických zbraní (jedno a dvouranné tzv. předovky) a také znehodnocené střelbyneschopné zbraně, kterých mají i myslivci desetitisíce kusů visících „v hájenkách na krbem“.
Největší nebezpečí pro myslivce i pro bezpečnost ČR však nespatřujeme ani tak v rozhodnutí Evropského soudu a v dnešní podobě nekvalitní směrnice, ale v budoucím „utahování šroubů“. Nejedná se jen o palné zbraně, ale i o chystaný zákaz olověného střeliva, za které není adekvátní náhrada, doporučení na zákaz nošení obyčejných nožů, které před rokem přijal Evropský parlament, aj.
Sama zbraňová směrnice pak obsahuje zmocnění pro Evropskou komisi po třech letech od přijetí, tedy již v roce 2020, směrnici revidovat a doplnit, a to pouhým rozhodnutím samotné Komise. Ta se už od začátku (slovy předchozího předsedy Jean-Claude Junckera) netají tím, že
„směrnice je málo ambiciózní“. Není nejmenších pochyb o tom, že místo opravdového boje proti terorismu přijdou další regulace legálního držení zbraní.
Českomoravská myslivecká jednota, z.s.