Využijme zodpovědně celoroční lov
Myslivost 1/2020, str. 24 Miloš Fischer
Nová vyhláška 323/2019 doplňuje vyhlášku č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb., vyhlášky č. 403/2013 Sb. a vyhlášky č. 343/2015 Sb., tím, že doplňuje nový § 2a. Tato změna po letech výrazně mění doby lovu naší spárkaté zvěře.
Ministerstvo zemědělství touto změnou vychází vstříc uživatelům honiteb s cílem snížení škod působených zvěří, je to reakce na argumenty typu nemůžeme (nestíháme) plnit plán lovu, zvěř máme v honitbě hlavně mimo dobu lovu a další podobné zdůvodňování, proč nelze spárkatou lovit a její stavy snižovat.
Současně to vnímám i jako první z realizovaných kroků (následovat bude pravděpodobně novela ZoM, pokud ne, vstoupí bohužel v platnost tzv. přílepek k lesnímu zákonu) vedoucích k plošnému snížení stavů spárkaté zvěře.
O tomto problému jsme v Myslivosti v posledních letech psali již několikrát, a zároveň upozorňovali na to, že v prvé řadě samotní myslivci musí být v tomto směru velmi aktivní, protože jinak se začnou dít věci, které pravděpodobně nebudeme vždy přijímat s nadšením. První krok tedy máme zde a obitím silvestrovské půlnoci je platný.
Myslím, že i když se jedná „jen“ o úpravu doby lovu, lámání chleba začíná. V současnosti nás myslivce část veřejnosti vnímá velmi negativně, což se asi nedá změnit, mně také nikdo nepřesvědčí k vegetariánství. Jedná se ale o to, abychom neztráceli renomé hlavně u té části veřejnosti, která dosud myslivce a myslivost nevnímá jednoznačně negativně a zároveň abychom i my sami mohli nadále vnímat naši činnost v honitbách jako myslivost. Všichni totiž předpokládají, že myslivec musel nejdříve složit zkoušky a díky tomu zná zvěř.
Vyhláška nyní umožňuje celoroční lov spárkaté zvěře do věku 24 měsíců kromě kozy bezoárové a kamzíka horského. Bohužel je mezi námi mnoho těch, kteří věk nepoznají ani u kusu uloveného, natož u kusů živých. Ministerstvo zemědělství ve své tiskové zprávě k nové vyhlášce uvádí „Prodloužení doby lovu budou moci myslivci využít v případech, kdy to bude kvůli situaci a podmínkám v dané honitbě nezbytné. Jedná se o možnost, nikoliv povinnost využít celého rozsahu doby lovu“. Záleží tedy jen na nás, jak se s těmito možnostmi vyrovnáme a zároveň si zachováme právo nazývat se myslivci, věnujme se lovu s rozmyslem, zodpovědně, a tak, jak je podle místních podmínek potřeba. Ukažme, že jsme erudovaní myslivci a zodpovědní hospodáři v krajině, nehledejme výmluvy, ale respektujme fakta.
Nevyzývám nikoho k ochranářství, stavy zvěře snížit prostě musíme. Neznamená to ale, že se z nás stanou jen lovci, byť mnozí už se takto začínají chovat. Uživatelé honiteb a zejména myslivečtí hospodáři budou sami muset rozhodovat, zda využijí možnosti celoročního lovu, komu mohou tuto odpovědnost svěřit a jak více motivovat k lovu zejména holé zvěře. Je jen na rozhodnutí uživatele honitby, komu a na jaké období vydá povolenku k lovu. Právě odpovídajícím a potřebným lovem holé zvěře může každý uživatel ukázat, kdo je myslivcem a kdo jen lovcem. Cílem není lovit za každou cenu, splnit počty ulovené zvěře, ale zodpovědným a uvážlivým zásahem erudovaných myslivců využít rozšířené doby lovu k lovu slabé či slabší holé zvěře, která je také zdrojem vyšších přírůstků. Zatím je ještě čas, nenechme se strhnout ke genocidě zvěře.
Miloš FISCHER