Časopis Myslivost

Odhlasovaná rozhodnutí však nejsou ještě závazná; jejich konečná podoba bude známá až po výsledcích následných jednání Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise.
Na těchto jednáních bude dohadován kompromis mezi jednotlivými stanovisky s cílem vytvoření závazného podkladu pro tvorbu Strategických plánů pro dosahování cílů Společné zemědělské politiky na úroveň členských států.
Stručně řečeno, pro nové sedmileté období od roku 2021 do roku 2027 se v těchto měsících na evropské úrovni vytváří a v podmínkách České republiky dotváří zásady pro podpory aktivit zemědělců a lesníků, na základě kterých se bude v blízké budoucnosti hospodařit na venkově.
 
Co se po zemědělcích chce?
 
Zásadní a žádaná je samozřejmě stále produkce kvalitních, zdravotně nezávadných krmiv a potravin, udržitelná produkce dřeva a jiné biomasy, využívané v rámci diverzifikovaných aktivit zemědělců.
Stejně zásadní je však ochrana přírody a krajiny, posílení ekosystémů, adaptace krajiny na klimatickou změnu, ochrana půdy před degradací, obnova vodního režimu krajiny a také zajištění odpovídající biodiverzity.
Vzhledem k tomu, že k ochraně přírody a krajiny, především k managementu biodiverzity se hlásí také myslivci, měli by být i oni velmi aktivní v rámci těchto přípravných a vyjednávaných procesů s cílem budoucí participace právě na správně nastavených pravidlech pro ochranu přírody a krajiny našeho venkovského prostoru.
Současně s těmito zájmy je požadováno napříč celou Evropou cílení podpory na malé a střední zemědělské podniky a oblasti s přírodními omezeními, které může pomoci udržet více pracovních míst v zemědělských podnicích a v zemědělské činnosti na celém území, a tím posílit socioekonomickou strukturu venkovských oblastí.
 
Proč se mění společná zemědělská politika?
 
Poslední platná reforma společné zemědělské politiky byla dohodnuta v roce 2013 a provedena v roce 2015. Od té doby se kontext, na kterém reforma stavěla, výrazně posunul. Především ceny zemědělských produktů se významně snížily a EU přistoupila k novým mezinárodním závazkům – například ohledně zmírňování změny klimatu a široké škály aspektů mezinárodního vývoje (prostřednictvím cílů týkajících se udržitelného rozvoje).
Tyto změny podnítily veřejnou debatu o tom, zda reforma z roku 2013 dostatečně pomůže společné zemědělské politice vypořádat se odpovídajícím způsobem s širokou škálou přetrvávajících výzev spojených s ekonomickou životaschopností zemědělského odvětví, péčí o životní prostředí, bojem se změnami klimatu a s ekonomickou a sociální strukturou venkovských oblastí EU.
S ohledem na tyto skutečnosti je SZP třeba modernizovat. Je poptávka po zemědělství, které je inteligentní, odolné, udržitelné a konkurenceschopné, aby zajistilo produkci bezpečných, kvalitních, cenově dostupných, výživných a rozmanitých potravin pro své občany a silnou socioekonomickou strukturu ve venkovských oblastech.
Modernizovaná SZP však musí daleko více zvyšovat svou evropskou přidanou hodnotu tím, že bude reagovat na očekávání občanů ohledně jejich zdraví, životního prostředí a klimatu a odrážet vyšší úroveň ambicí v oblasti ochrany přírody a krajiny.
 
Jednání rady ministrů
 
O návrzích SZP, které významně zohledňují i požadavky na péči o životní prostředí, jednali nejprve ministři zemědělství členských států. Ti se dohodli na společné pozici, která je především o apelu další podpory především tzv. citlivých komodit (chmel, cukrová řepa, ovoce, zelenina…), vyváženosti požadavků na ochranu životního prostředí se zajištěním konkurenceschopného zemědělství a dobrovolnosti v zastropování přímých plateb.
Ve vztahu k dříve prezentovaným a kvantifikovaným požadavkům na budoucí ekologizaci zemědělství a snižování množství používaných přípravků na ochranu rostlin je také požadováno po Evropské komisi vyhodnocení navržených záměrů z důvodů obav o možný pokles zemědělské produkce pro případ dosažení cílů, které nejsou stanovené s ohledem na podmínky jednotlivých členských států.
 
Hlasování Evropského parlamentu k pozměňovacím návrhům
 
O změnách SZP, o které bylo dlouhodobě vyjednáváno a na společné pozici k těmto navrženým pravidlům se dohodli ministři zemědělství členských států, proběhlo hlasování Evropského parlamentu.
 
Z pohledu ochrany přírody a krajiny byly členským státům stanoveny tyto významné požadavky:
- formou redistributivních plateb musí být podpořeny malé a střední zemědělské podniky (významné pro heterogenitu zemědělské krajiny, pestré osevní postupy…),
- výplata tzv. přímých plateb bude podmíněna požadavkem na vyčlenění 5 % plochy pro přírodní prvky pro biodiverzitu, a to včetně některých produkčních variant,
- významná část rozpočtu Programu rozvoje venkova připadne na opatření zaměřená na ochranu životního prostředí a klimatu a 30 % rozpočtu přímých plateb bude určeno na tzv. ekoschémata,
- členské státy musí do svých plánů zahrnout vyčlenění 10 % zemědělské půdy na krajinné prvky příznivé pro biodiverzitu,
- odpovídající finanční částkou musí být podpořeny poradenské služby zaměřené na dosahování environmentálních a klimatických cílů.
 
Pro myslivce bude také významným odsouhlaseným návrhem též požadavek Evropského parlamentu, aby z podpory zemědělského podnikání nebyly vyloučeny právnické a fyzické osoby, které jsou ve svých aktivitách „vícestranně“ zaměřeny, zemědělci na částečný úvazek a osoby zaměřené na zemědělství vysoké přírodní hodnoty.
Po členských státech se chce zavedení zjednodušeného režimu podpor pro malé zemědělce, kteří žádají o podporu do výše 1250 EUR. Zde se nabízí zcela jistě prostor pro aktivní myslivce, zejména pro ty, kteří se již dnes podílí na obhospodařování ekologicky zaměřených kompenzačních ploch
 
Revize Strategického plánu podpory Společné zemědělské politiky na období 2021 – 2027 pro Českou republiku
 
Členské státy navrhují na základě těchto požadavků odpovídající intervence (opatření) ve svých Strategických plánech SZP. České Ministerstvo zemědělství o „svém“ Strategickém plánu informovalo Vládu dne 26.10.2020 a seznámilo veřejnost s poslední verzí dne 4.11.2020 na svých stránkách www.eagri.cz.
V úvodní informaci k tomuto dokumentu je poukazováno na nejasný víceletý finanční rámec, neznámou délku přechodného období a jiná specifika, která limitují dopracování a následné schválení tohoto strategického dokumentu. Neúplné informace však nesnižují hodnotu tohoto materiálu pro zemědělce a také pro myslivce.
Kromě vyhodnocení potřeb resortu a intervenční strategie, obsahuje popis jednotlivých intervencí, tedy opatření, která jsou navržena k realizaci stanovených cílů a následné podpoře.
Pro myslivce jsou nejzajímavější intervence, které by měly pomoci zastavit pokles biodiverzity a navrátit do naší přírody především původní druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Intervence v tomto dokumentu reaguje na pokles biodiverzity u druhů vázaných na zemědělskou krajinu (např. hmyzu včetně opylovačů, ptáků a drobné zvěře) zejména v důsledku nedostatku potravních zdrojů a ploch vhodných pro úkryt a rozmnožování.
 
Agroenvironmentální a klimatická opatření, zaměřená na podporu biodiverzity na orné půdě (krmné biopásy, nektarodárné biopásy, kombinované biopásy, ochrana čejky chocholaté) jsou specifikováno takto:
 
- Bude podpořeno zakládání neproduktivních ploch na orné půdě, jejichž hlavním cílem je zlepšení stavu především u ptačích společenstev vázaných na zemědělskou krajinu a hmyzu (zejména opylovačů), u kterých je potvrzen v posledních letech značný úbytek.
- Cílem je zvýšení potravní nabídky pro opylující hmyz, zvláště v období, kdy na orné půdě po odkvětu kulturních plodin dochází k výraznému úbytku zdrojů nektaru a pylu.
- Jedná se o plochy, které poskytují podporu i pro další živočišné druhy vázané na polní stanoviště a ekosystémy přiléhající k nim (drobní savci, další skupiny bezobratlých a užitečných organismů – přirozených nepřátel škůdců).
- Plochy poskytnou jak potravní nabídku, tak také hnízdní a krytové stanoviště. Intervence je cílena také na konkrétní ptačí druhy (čejka chocholatá a koroptev polní), jejichž stavy během posledních desetiletí značně poklesly.
- V období, které je kritické pro vyvedení mláďat čejky, bude omezeno zemědělské hospodaření.
- Vysetí směsi krmných či nektarodárných směsí poskytne potravní nabídku pro řadu živočišných druhů i v době, kdy je tato nabídka v zemědělské krajině značně omezena.
- Působení intervence bude podpořeno omezením prostředků na ochranu rostlin na podporovaných plochách.
 
V dokumentu strategie jsou stanoveny podmínky, které budou při obhospodařování vyžadovány. Jsou zde popsána i další významná opatření, která se zcela jistě, při vhodné implementaci budou podílet na dosažení požadovaných cílů a konkrétních cílových hodnot, například:
Hospodaření v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě
Zalesňování zemědělské půdy
Agrolesnictví
Ochrana melioračních a zpevňujících dřevin
Vodohospodářská opatření v lesích
Zatravňování orné půdy
Meziplodiny
Ekologické zemědělství
Pozemkové úpravy
Ošetřování cenných travních porostů
Krajinotvorné sady
Lesnicko-environmentální opatření - zachování habitatových stromů
 
U jednotlivých opatření jsou kromě jiných požadavků uvedeny vždy cíle, výsledkové ukazatele a popis opatření, podmínky způsobilosti, výše platby / způsobilé výdaje a způsobilí příjemci.
 
 
Závěrem
 
Strategický plán vychází z požadavků na členské státy, které by měly v rámci přímých plateb ve strategickém plánu SZP stanovit ekorežimy dobrovolné pro zemědělce.
Související intervence by měly být definovány jako platby poskytované buď jako stimuly a náhrady za veřejně prospěšná opatření zemědělských postupů přínosných pro životní prostředí a klima, nebo jako kompenzace za zavedení těchto postupů. V obou případech by měly cílit na vylepšení environmentálního a klimatického plnění SZP a měly by být následně vnímány tak, že přesahují povinné požadavky, které jsou již předepsané v systému podmíněnosti.
Členské státy mohou rozhodnout, že zřídí ekorežimy pro zemědělské postupy, např. lepší obhospodařování trvalých pastvin a krajinných prvků a ekologické zemědělství. Tyto režimy mohou rovněž zahrnovat „vstupní režimy“, které mohou být podmínkou pro vytvoření ambicióznějších závazků rozvoje venkova.
SZP by měla zajistit, že členské státy zlepší realizaci environmentálních cílů při současném respektování místních potřeb a skutečných okolností zemědělců.
 
Opatření v navrhovaném strategickém plánu jsou z pohledu ochrany přírody a krajiny velmi zajímavá. Věřme, že našemu Ministerstvu zemědělství se ve spolupráci s Evropskou komisí podaří „doladit“, nastavit a následně v období 2021 až 2027 financovat taková opatření, která budou mít z řad zemědělců a myslivců četné příznivce a povedou k dosahování stanovených cílů.
V porovnání s obdobím 2014 až 2020 můžeme konstatovat, že přes snahu ministerstva udělat maximum pro podporu klasické zemědělské produkce se našlo pomyslné „místo“ i na tvorbu a následnou ochranu přírody a krajiny, která je bude zcela jistě nedílnou součástí zemědělského hospodaření.
Na tvorbě Strategického plánu SZP se kromě pracovníků MZe, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací a externích odborníků podílí i externí hodnotitelé. Plán je průběžně konzultován se zástupci z řad nevládních organizací. Věříme, že jednou z těchto organizací bude i nadále Českomoravská myslivecká jednota a její zástupci, kteří jsou, jako jedni z dotčených venkovských aktérů, respektovanými odbornými partnery přinášející konstruktivní, propracované a uplatnitelné návrhy směřující k podpoře aktivit vedoucí ke zdravější a pro zvěř vhodnější krajině.
 
Dr.Ing. Petr MARADA
Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky,
Mendelova univerzita v Brně