Časopis Myslivost

V rámci dobrých vztahů jsem ale dostal nabídku, zda bych si nechtěl vyzkoušet plně elektrickou Konu, byť to není ani náhodou typické pracovní vozidlo pro naše myslivce. Jak se říká vše je jednou v životě poprvé a já třímám v ruce ovladač modré bzučící partnerky na týden testu. Snad to čtenáři „přežijí“. Předem deklaruji, že to není test, resp. ozkoušení vozidla, se kterým bych si představoval masové cesty do honiteb. Ale vlastně…
 
Hyundai Kona je od prvopočátku model, který svým vzhledem dělí motoristy na dvě skupiny, někteří obdivují futuristicky neobvyklé tvary, jiní by prý takový slepenec tvarů do garáže nikdy nechtěli. Ano, výstřední je, ale čím více jich po silnicích jezdí, tím více se mi líbí, zvyk je zvyk a nejmenší čtyřkolka v portfoliu značky je veskrze praktickým a spolehlivým vozem.
Základní tvary přebrala i elektrická verze, na první pohled rozeznáte tuto verzi aerodynamicky pojatým zaslepeným grilem na místě původního vstupu vzduchu k chladiči.
Základní známé a osvědčené tvary si zachovává i interiér. Z místa řidiče je dobře vidět, polohu za volantem si snadno najde, trochu stísněnější pro kolena je stále prostor na zadních sedadlech. Slušný je i zavazadlový prostor praktického tvaru a o objemu 334 l, po sklopení zadních sedadel  1114 l.
Zásadní změnou v interiéru  je masívní středový tunel postrádající páku či volič převodovky, k ovládání vozidla slouží čtyři ploché spínače plus spínač elektrické ruční brzdy. Samotného mě překvapilo, jako po letech řízení mi najednou scházela páka, pravá ruka stále podvědomě hledala „něco“ k ovládání a řazení. Vím, je to jen o zvyk. 
Většinu funkcí lze ovládat jednak na multifunkčním volantu, jednak prostřednictvím parádního dotykového displeje o rozměru 10,25“, pod ním se nachází blok s osvědčenými a klasickými mechanickými ovladači a spínači klimatizace.
K pohodě řízení přispívá také vysunovací head-up displej v zorném poli řidiče, plně digitální a nádherně přehledný displej v kapličce před volantem, stejně tak plně elektricky nastavitelné a vyhřívané i ventilované sedadlo řidiče s dostatečnou boční oporou.
Sám výčet všemožných asistentů by byl velmi dlouhý, počínaje plně adaptivním tempomatem přes asistenta jízdy v pruzích, čtení značek, signalizace únavy řidiče, automatické stěrače až po skvěle fungující couvací kameru s mnoha funkcemi. Zájemce si asi raději vše přečte detailně na stránkách výrobce, seznam je to úctyhodný.
 
Samozřejmě zásadním přelomem je způsob pohonu. Pod podlahou vozu se skrývá plochý lithium-lion polymerový akumulátor, který poskytuje elektromotoru maximální výkon 150 kW a zrychlení z 0 na 100 km 7,9 sec. Poháněná jsou přední kola.
Ke koupi jsou dvě varianty – s menším 39kWh akumulátorem a s deklarovaným dojezdem 305 km, a se silnějším 64kWh akumulátorem a s deklarovaným dojezdem 484 km.
Po „nastartování“, resp. stlačení spínače, naběhnou všechny systémy a přístroje, po stlačení spínače D na středovém panelu stačí už jen rozjezd. Elektromotor má obrovskou výhodu oproti klasickému motoru s převodovkou, že poskytuje maximální plynulý výkon hned od nejnižších otáček, vše si řidič reguluje jen intenzitou sešlápnutí „plynového“ pedálu. Kona si jen vesele bzučí a jede a jede a jede…
Na displeji před volantem může řidič sledovat  jak proudí energie z baterie do elektromotoru a ke kolům, zároveň je na displeji informován, jak ekologická, resp. úsporná či neúsporná jeho jízda je. Jakmile povolí plynový pedál, Kona začne okamžitě klást znatelný jízdní odpor, systém začne od předních kol přes elektromotor zpátky sbírat energii do akumulátoru. K tomu jsou před volantem ovládací pádla označená plus a mínus, která neslouží tak jako ve sportovních vozech k sekvenčnímu řazení rychlostí, ale k volbě stupně rekuperace. A tak vlastně mnohdy ani řidič při dojezdu k semaforu a nebo ke křižovatce či přejezdu nemusí použít brzdový pedál, Kona nejenže efektně plynule zpomaluje, ale navíc ještě šetří energii. Nemluvě o možnostech úspory v kopcích. Uvedu na příkladu – při cestě z chalupy do honitby a zpět mám docela dlouhý táhlý kopec. Rozumnou jízdou s využitím rekuperace jsem nejenže ujel 7 km k chalupě, ale navíc na displeji naskočila úspora, resp. zvětšení dojezdu o 5 km, takže jsem jel vlastně úplně zadarmo 12 km. Displej totiž ukazuje úsporu energie v přepočtu na metry a kilometry, je to docela hravá podívaná a vede řidiče jako učitel klidné a úsporné jízdy.
Návyková je ale naopak i ta skutečnost, že pokud chcete třeba předjet náklaďák, prostě jen šlápnete na plyn, Kona zabzučí, vystřelí a jsem bezpečně před, Kona bere okamžitě plný výkon, jen na displej spotřeby energie v tu chvíli raději nekoukejte.
Zkusil jsem samozřejmě Konu vyzkoušet i v terénu, sice krátké převisy, menší rozvor a výtečný rejd jsou do terénu vhodné, ne zrovna velká světlá výška, velká hmotnost a pohon jen jedné nápravy jsou ale neopominutelným limitem. Nicméně se v lehčím terénu pohybovala až překvapivě statečně, výhodou při projíždění terénních nerovností je stále plný a plynulý výkon, navíc dobře dávkovatelný stlačením pedálu, nehrozí tedy udušení motoru v nízkých otáčkách a nebo volba nevhodného převodového stupně.
Ač je Kona předurčena spíše na městské ulice, směle zvládala i rozbité okresky, byl jsem velmi mile překvapen, jak tlumil podvozek nerovnosti, díky nízkému těžišti s baterií pod podlahou se Kona nenaklání, v zatáčkách sedí jak přilepená, jen musí řidič respektovat vyšší hmotnost, neboť limity fyzikálních zákonů hrozí s vyšší hmotností a rychlostí o to více.
 
S Konou jsem najezdil asi dvě tisícovky kilometrů a musel jsem také logicky nabíjet. Pod podlahou zavazadlového prostoru najdete nabíjecí kabely,  které se připojují do zásuvky pod výklopným víčkem v přední masce. K nabíjení máte tři možnosti.
První je použití stejnosměrné rychlonabíječky, Doba nabíjení se 100kW nabíječkou do 80 % kapacity je přibližně 54 minut pro obě kapacity akumulátoru. Doba nabíjení s 50kW nabíječkou do 80 % kapacity je přibližně 57 minut pro 39 kWh akumulátor nebo 75 minut pro 64kWh akumulátor.
Druhou možností je domácí nabíjecí stanice pro rychlejší nabíjení střídavým proudem oproti běžné zásuvce. Tyto jednotky bývají instalovány nezávisle na domácím okruhu. Doba nabíjení se 10,5kWh nabíječkou je přibližně 4:50 h pro 39kWh akumulátor nebo 7:30 h pro 64kWh akumulátor.
Třetí možností je pak naprosto jednoduché nabíjení ze standardní domácí elektrické zásuvky. Doba nabíjení je přibližně 19 h pro 39kWh akumulátor nebo 31 h pro 64kWh akumulátor. 
Vyzkoušel jsem nabíječku na parkovišti velkého obchodního centra v Ústí nad Labem, zapojení je nesmírně jednoduché a snadné, pokud tedy najdete u nabíječky místo, doba nabíjení se mi ukázala 3:27 hod. Po hodině sezení u kafe jsem dojel na chalupu, zastavil co nejblíže plotu a připojil obyčejnou prodlužovačku od elektrické sekačky. Tak trochu jsem nevěřil vlastním očím, doba nabíjení udávaná na displeji 27:50 hod!
 
V současné době pořídíte Konu podle akčního ceníku nejlevněji za 799 990 Kč v provedení ECO 39,2 kWh s dojezdem 305 km, v provedení POWER 64 kWh s dojezdem 484 km a s lepší výbavou (mnou testovaný model) je momentálně k mání za 1 149 990 Kč.
 
Pojďme k mému subjektivnímu pohledu na věc, který ale nikomu nevnucuji. Moc se mi líbilo plout krajinou pohodlným, skvěle ovladatelným a mnoha funkcemi a systémy obdařeným vozidlem, s dobrý výhledem, za velkého ticha, nejen bez hluku motoru, ale i bez slyšitelného hluku od podběhů a také hluku z okolí. Kona je opravdu dobře a festovně udělaná a odhlučněná, za jízdy si krásně můžete poslouchat rádio a nebo podívat se spolujezdci, taková oáza klidu v dnešní uspěchané době, k tomu vás ohlídá početná skupina jízdních asistentů.  
Mám to do redakce asi 30 km, uměl bych si moc dobře představit dojet, dobít, jet zpět každý den. Ale co v situaci, kdy musím třeba nečekaně na rozhovor, reportáž, někam dál na jednání, a nebo jako v dnešní době rozvézt kalendáře. Opravdu nepřeháním, ale  některé mé denní nájezdy, resp. Tucsona N-line představují sedm až osm stovek kilometrů. To bych prostě za jeden den s elektrickou Konou nezvládl, pokud ano, pak bych to musel řešit tak trochu jako válečný přesun, naplánovat kdy a kde dobít, vymezit čas na nutné přestávky, strávit na cestě podstatně více času.
Stejně tak soukromě, pozvu-li si kamarády, chci-li s nimi na výlet, nemluvě o nečekaných a neodkladných rodinných potřebách, to abych měl stále v hlavě otázku A máš dostatečně nabito?
Kona je skvělá, určitě jeden z těch nejlepších průkopníků nových směrů, ale tak trochu předběhla reálnou dobu…
 
Takže, ještě jednou trochu utopickou představu. Budu-li tím, který má v peněžence nezbytný milion, v práci firemní nabíječku, k tomu desítky tisíc na domácí nabíječku, nejlépe ještě další tisíce na s ní spojené soláry na střechu, a také minimálně desetitisíce na další trochu slušné „obyčejné“ druhé záložní auto do rodiny, pak si budu moci jezdit krajinou s dobrým pocitem, jak jsem ekologický, cool a in. Jen se nesmím dívat na ty kouřící komíny elektráren na obzoru…