Je zcela nepochybné, že koronavirová situace se neblaze podepsala jak na rozsahu vystavujících, tak na návštěvnosti. Stránky Výstaviště uvádějí pouhých asi 110 vystavujících, což je v porovnání s předchozími roky poměrně hodně nízké číslo. Bohužel, ani to se nenaplnilo, protože v poslední chvíli někteří vystavovatelé svoji účast odřekli, respektive jsem je na výstavišti v úvodním dnu výstavy marně hledal.
Vlastní výstava jako každý rok zabrala dva pavilony výstaviště a část volné plochy, ale v porovnání s „normálními“ ročníky bylo obsazení výstavní plochy velmi řídké. Určitou část výstavní plochy také zabralo velice hezké dioráma okraje lesa s posedem a různou zvěří.
Z hlediska počtu návštěvníků – první den výstavy byla návštěvnost opravdu jen velmi omezená. Na výstavišti jsem byl hned v devět hodin, na otevření. V minulých letech jsem si musel vystát u pokladny frontu na lístek, docela dlouhou frontu. Letos jsem prošel raz dva.
I pohyb po výstavních plochách, v minulosti beznadějně přecpaných návštěvníky, byl za času koronaviru snadný a pověstné přehřátí výstavních hal (tady apeluji na provozovatele výstaviště v Lysé – opravdu by se nedala instalovat do hal nějaká účinnější klimatizace nebo aspoň ventilace?) bylo skoro neznatelné.
Doprovodný program byl minimalistický, přednášky odpadly úplně. Omezení z hlediska koronaviru byla jen minimalistická, pouze se opakovaně doporučovalo nošení roušek (ale fakticky je nenosil skoro nikdo) a dezinfekce rukou.
Příjemnou skutečností byla první den návštěva výstavy předsedou vlády. Ať patříte k jeho příznivcům nebo odpůrcům, já to vnímám jako jistou formu podpory české myslivosti a nejsem si vědom, že by některý minulý předseda vlády předchozí ročníky navštívil.
Pojďme ale teď k tomu, proč se do Lysé na Naturu jezdí, k vystavovaným exponátům. Zbraně, které poutají asi největší zájem, vystavoval jen jediný stánek, ADDA Olomouc. Bylo tu ale k vidění opravdu mnohé. Zájemce si mohl prohlédnout, osahat a případně i koupit jak brokovnice, tak kulovnice.
V případě brokovnic se jednalo převážně o turecké brokovnice Akkar, které patří k tomu lepšímu z turecké produkce. V případě kulovnic zde byly k vidění Blasery a Mausery, nabídka pokryla cenový rozsah od necelých 20 000 až vysoko přes 100 000 Kč.
Osobně mě zaujaly nabízené pažby k Blaseru R8, jedné z nejpopulárnějších loveckých kulovnic dnešní Evropy. Nabízela se luxusní provedení, nejenom ze dřeva, ale i plastu, karbonových vláken, potažených případně kůží. Jak ubývá špičkového ořechového dřeva a jak roste jeho cena, kůže se stala dalším materiálem pro pažby.
Na tomto stánku byla i velmi široká nabídka dalekohledů. ADDA vystavovala kompletní sortiment Zeiss, jak řadu Victory, tak Conquest i ekonomickou Terra. Pochopitelně tu byla i naše domácí Meopta, ale ta měla na Lysé svůj vlastní stánek.
Byla tu i nabídka optických přístrojů Blaser Optics. Blaser Gruppe (bývalá L&O Gruppe) před nedávnem akvírovala firmu German Sport Optic a Minox a výsledkem je kompletní nabídka loveckých optických přístrojů. ADDA byla jediným vystavovatelem, který do Lysé přivezl zbraně. Ale pokud jste měli potřebu si doplnit svoji výzbroj, dokázala vám vyhovět, bez ohledu na výši vašeho rozpočtu.
Optické přístroje vystavovaly dvě firmy. Začnou naší Meoptou, která na svém stánku nabízela kompletní sortiment a současně i poradenství. Za zmínku z nabídky novinek stojí binokuláry řady B1 HD (ačkoliv personál na stánku jim říkal B1 plus), které dostaly nové sklo – to jsou ta písmena HD - a mírně modifikovanou ergonomii. Výsledkem je uživatelsky jasně vnímané zlepšení řady B1, která se v minulosti již osvědčila. Zatím jsou k dispozici provedení 10x42, 12x50 a 15x56.
Zatímco „desítka“ je perfektně použitelná jako univerzální myslivecká optika, „dvanáctka“ je tak na hraně, patnáctka je podle mě již příliš vysoké zvětšení, než aby bylo praktické. Pevně doufám, že brzy se dočkáme i modernizace provedení 10x50 a noční 8x56.
Firma Swarovski je dnes asi nezpochybnitelným králem lovecké optiky, ať již se budeme bavit o univerzálních binokulárních dalekohledech nebo o zaměřovacích dalekohledech nebo o pozorovacích monokulárech. V Lysé měla velký stánek na vnější ploše, chytře postavený kolem obytného přívěsu přívěsu.
K vidění byl opět celý sortiment, ale nejvíc pozornosti poutal nový dalekohled NK Pure. Po optické stránce se vyznačuje mimořádně velkým zorným polem. Ale to není všechno. Jak se posouvá prostupnost světla u optických přístrojů přes 90 %, je třeba vycházet zákazníkovi vstříc i mimo optické vlastnosti přístroje.
Nové NL má velice pečlivě ergonomicky vymodelované tělo a přístroj je perfektně vyvážený, takže opravdu skvěle sedí v ruce. O tom nejlepším jsem se ale nezmínil. Na NL je možno upevnit i čelní opěrku – v podstatě drobnost, která nemá nic společného s optikou. Ale opření dalekohledu o čelo vám posouvá čitelnost obrazu někam „o level jinam“, jak by řekl můj dospívající syn. Najednou máte optickou soustavu binokuláru opřenou nejenom o oční oblouky, ale ještě o čelo, o třetí bod. Výsledkem je nebývalá stabilita polohy oka vůči optice. Obraz se nehne a má mnohem lepší čitelnost.
Chytrost nejsou žádné čáry, ale dokázat se zbavit zavedených a fungujících postupů a vymyslet něco nového, lepšího, zejména v případě tak „jednoduché“ činnosti jako je koukání se do dalekohledu, to již chce opravdu mysl génia. U Swarovských se to zjevně povedlo.
Firma Kahles je „bratrancem“ firmy Swarovski, zaměřeným na sportovní optiku. I oni si přivezli plný sortiment svých zaměřovacích dalekohledů – včetně vynikajících odstřelovačských puškohledů, dnešní světové špičky. Z nich zejména model K318i si umím představit i v lovecké praxi.
Pokud máte omezený rozpočet, uspokojila vás – pořád ještě kvalitními dalekohledy a optickými přístroji, firma Nikon na stánku Svět dalekohledů. Kromě jiných zde již byl k mání i dálkoměrný dalekohled Laserforce, dnes asi cenově nejdostupnější a přitom pořád ještě velmi dobře funkční přístroj tohoto typu.
Na rozdíl od klasických optických přístrojů, nabídka termovizí a přístrojů nočního vidění byla i letos (na poměry koronavirové Natury) bohatá. Kromě českého výrobce, firmy Night Pearl, zde byly k vidění i produkty firem HIK Vision, Bestguarder, Dali a Pard.
Když už jsme u elektroniky – na výstavě jsem zaznamenal dvě myslivecké aplikace pro mobilní telefon. Ta první je poměrně jednoduchá a jmenuje se Jdu lovit. Ukazuje východ a západ slunce a měsíce, měsíční fáze, předpověď počasí a umožní vám i vedení jednoduchého loveckého deníku. Navzdory její zdánlivé jednoduchosti je to platná pomůcka, zejména díky lokální předpovědi pro místo vašeho aktuálního pobytu.
Aplikace je nekomerční, její autor Ing. Brožek ji vytvořil a dále rozvíjí ve svém volném čase je zdarma.
Druhá aplikace se jmenuje Hunterra. Umožňuje vytvořit si vlastní mapu honitby s vyznačením výskytu zvěře (jako mapový podklad využívá mapy honiteb v ČR vytvořené Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů). Umožňuje ale sdílet i aktuální polohu lovce s dalšími uživateli. Takže pokud používáte tuhle aplikaci, vidíte polohu kolegů (pokud také používají aplikaci), můžete se bezpečně pohybovat po honitbě s mnohem větší volností, než tomu bylo v minulosti.
Do aplikace lze integrovat i signály z elektronických obojků vašich psů – při dosledu zvěře se aplikace stává jakýmsi digitálním barvářským řemenem.
Způsobů využití je mnoho. Pokud nasdílíte svá data s hospodářem, má hospodář mnohem lepší a přesnější (okamžité) údaje o dění v honitbě.
Aplikace je vyvíjena ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze. Ale už je to placená aplikace.
Zaznamenal jsem výrazný nárůst nabídky chladíren na ulovenou zvěřinu. Jak vnitřních, tak chladíren určených k umístění mimo dům. Trh se zvěřinou se zhroutil, takže je to zase jen na nás.
Asi nejpočetnější – jako každý rok – byly stánky s oblečením a drobnými doplňky. K nim se družilo několik stánků s užitným uměním – obrazy, ale také drobné šperky a výzdoba zbraní.
Tady bych chtěl upozornit na nového českého výrobce funkčního prádla BARIDI. Přiznám se, že jsem na stánku jedno tričko koupil a myslím, že jsem neprohloupil. První zkušenosti z letošních několika opravdu horkých dnů jsou vynikající.
Své zboží nabízelo i několik nožířů, ke koupi byly jak zavírací nože, tak nože s pevnou čepelí a dokonce i několik tesáků.
Pokud to všechno shrnu: „Lysá dvacet dvacet“ byla vlastně podobná klasické Natuře Viva z doby před koronavirem, jen bylo vše výrazně menší a chudší. Přesto bylo na co se koukat a neměl jsem pocit, že jsem zaplatil vstupné za úplné nic.
V době, kdy budete číst tento článek, již bude jasné, zda se Lysá stala zdrojem dalšího ohniska virové nákazy, však nám čísla kolem koronaviru na podzim asi odpoví. Když jsem článek psal, vedly se ještě diskuse, zda výstava měla být nebo neměla být, zda to byl nebo nebyl hazard se zdravím. Neumím na to odpovědět, beru to tak, že kdo přijel – ať již jako vystavovatel nebo jako návštěvník, prokázal tak kus zájmu o přírodu a myslivost a odvahu a podnikatelského ducha či respekt k potenciálním zákazníkům.
Kdo nepřijel, považoval rizika spojená s výstavou za příliš vysoká. Je to jeho právo, každý máme práh přijatelnosti rizika někde jinde a pro někoho je prostě riziko 14 dnů karantény či zamoření firmy příliš vysoké.
Oba přístupy jsou korektní a žádný není lepší než ten druhý. Jsem rád, že v dnešní době trvajících restrikcí a odříkaných výstav a kongresů se podařilo výstavu Natura Viva vůbec uspořádat, dvojnásob rád jsem, že ji svou přítomností podpořil i jeden z nejvyšších státních činitelů. A věřme, že rok 2021 bude lepší.
Ing. Martin HELEBRANT