Časopis Myslivost

 
Nejvíce účinných opatření, která pomáhají k obnově populací a početností volně žijící drobné zvěře, vychází ze zajištění odpovídajícího životního prostředí. Tedy zvyšování přírodní hodnoty honiteb je nejlepší cestou, jak do honiteb navrátit dříve běžné druhy zvěře, jako například zajíce polního, bažanta obecného nebo koroptev polní.
Abychom ale mohli upravovat životní prostředí pro zvěř ve své honitbě, musíme mít jasno v tom, „kdo a kde“ to bude provádět. Ze zkušeností, zejména v posledních letech víme, že to mohou být:
- obce (většinou jako realizátoři společných zařízení po komplexních pozemkových úpravách),
- spolky, které zabývají ochranou přírody a krajiny (především při správě cenných stanovišť, významných krajinných prvků apod.) ,
vlastníci pozemků, kteří se rozhodnou na svém pozemku vytvořit např. malou vodní plochu nebo založit extenzivní sad,
zemědělci, kteří musí plnit podmínky vedoucí k ochraně půdy před erozí (větrolamy, zatravněné průlehy…),
myslivci, kterým není lhostejné, jak dramaticky ubývá vhodných ekologicky zaměřených kompenzačních ploch (mysliveckých políček, dočasných remízků a jiných refugiií vhodných především pro drobnou zvěř).
 
Pokud víme, „kdo“ bude tím realizátorem s odpovídajícími kompetencemi (vzděláním, výcvikem, dovednostmi a zkušeností v krajinářské praxi), musí být splněna také zásadní podmínka, kterou je, odborně řečeno – vlastnit právní důvod užívání pozemku. Za touto podmínkou se „ukrývá“ vlastnictví nemovitosti – vhodného pozemku nebo pronájem – tzv. pacht.
Ano, zásadní podmínkou smysluplných krajinných úprav je mít pozemky, na kterých chceme opatření realizovat. S ohledem na realizátora opatření se nám, jako uživatelům honebních pozemků, v současné době, nabízí několik možností.
Opatření budou realizovat zemědělci na svých pozemcích na základě požadavků myslivců (bohužel je to momentálně málo pravděpodobná varianta, zemědělci v dnešní době zpravidla maximalizují svoji produkční plochu pro klasickou výrobu surovin pro potraviny, krmiva či bioenergetiku a opatření, která jsou označována jako greening, provádí často v podobě pěstování vojtěšky či jiné pomocné plodiny….)
Opatření budou realizovat spolky ochránců přírody, které pozemky vlastní nebo mají pronajaté (v poslední době se velmi angažuje např. Česká společnost ornitologická, která prostřednictvím svých regionálních poboček po vzoru projektu „Josefovské louky“ ve vybraných lokalitách - honitbách, praktikuje podporu volně žijících ptačích druhů – např. v poslední době publikovaný projekt „Kosteliska“ v okolí Dubňan na Hodonínsku)
Pokud se rozhodnou opatření realizovat samotní vlastníci pozemků, kteří nemají afilaci k místním myslivcům, založené opatření slouží ve většině případů pochopitelně prioritně soukromé osobě bez ohledu na hospodaření s volně žijící zvěří
Nadějné je, pokud tvorbu v krajině na svých pozemcích provádí obce; v těchto případech se nabízí součinnost s myslivci při realizaci, následné péči a údržbě. Vzhledem k tomu, že se však jedná většinou o náročnější projekty (na zdroje, vlastní realizaci…), zakládání krajinného prvku realizuje často externí firma, která provádí dále následnou péči a přebírá odpovědnost za požadovanou „udržitelnost“ projektu. Právě udržitelnost projektu vede externí firmy například k dlouhodobému oplocení výsadeb a provádění takového managementu údržby, kde není prioritou volně žijící zvěř. Jedná se například o termíny a způsob sečí v době hnízdění a další zásahy, které mnohdy neprobíhají v souladu s potřebami zvěře.
 
Ideálním, tedy nejlepším, případem je, pokud krajinotvorná opatření na svých pozemcích, nebo na pozemcích svých členů, realizují myslivci. Ano, jsou dnes již početné myslivecké spolky, které investovaly do nákupu svých honebních pozemků (např. v Malé Hraštici na Příbramsku, Šardicích na Hodonínsku…). Myslivci pak využili nabízených podpor k založení remízků a zvěřních políček. Větší množství mysliveckých spolků vhodnou dobu na nákup honebních pozemků však promarnilo, ale mají stále možnost oslovit své členy, kteří pozemky vlastní, domluvit se s nimi jakožto majiteli pozemků a na jejich pozemcích potřebná opatření vybudovat.
 
Jak tedy postupovat, pokud se rozhodneme, že například na orné půdě, na které se dosud pěstovala řepka, bychom rádi vybudovali mokřad (malou vodní plochu) pro podporu biodiverzity, o které dlouhodobě „sníme“?
Ve velké většině případů mají myslivci, pokud pozemky vlastní, pronajaty (propachtovány) zemědělcům, kteří na pozemcích hospodaří. Myšlenka, že by vlastník – myslivec na svých pozemcích v rámci své užívané honitby mohl vybudovat zajímavé opatření, které je pro podporu zvěře potřebné, může zemědělce oslovit, ale mnohdy i při sebelepším záměru vlastníka se však nemusí setkat s pochopením zemědělce, který má pozemky pronajaté a na nich hospodaří.
 
Jak postupovat, pokud chceme zrušit (vypovědět) nájemní (pachtovní) smlouvu a své pozemky využívat?
 
Právě tomuto, zdánlivě jednoduchému procesu, který je v praxi v mnoha případech významnou překážkou k užívání vlastního pozemku, je věnován tento článek.
Ideální případ, se kterým se můžeme setkat je, že vlastník pozemků zjistí, že se zemědělcem nemá uzavřenou pachtovní smlouvu. Vlastnictví má přednost v užívání, můžeme ho tedy, po splnění několika podmínek ve vztahu k pěstované plodině či osázené kultuře, následně užívat; musíme si však býti jisti, že není na dotčený pozemek uzavřená platná nájemní smlouva, která nebyla platně vypovězena, resp. od ní nájemce platně neodstoupil, nebo sice platně vypovězena byla, ale neuplynula ještě výpovědní doba.
O tom, kdo vlastní právní důvod užívání, by měl mít přehled vlastník. Ne vždy však tomu tak je. Například posouzení, ke kterému dni nabyla účinnosti nájemní či podnájemní smlouva, není vždy jasno.
Jasno by mělo být i v tom, od kdy vlastnické právo vzniklo, případně ke kterému dni vznikly právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Tyto informace lze zjistit v současné době prostřednictvím dálkového přístupu nebo přes http://nahlizenidokn.cuzk.cz/. Zde lze ověřit aktuálního vlastníka a výměru parcely.
Při zjišťování podmínek užívání pozemku zemědělcem je vhodné prověřit tzv. platnost právních důvodů. Například posouzení, zda je nájemní smlouva na pozemek (popřípadě jiný právní úkon – plná moc) podepsaná všemi spoluvlastníky, jejichž souhrn spoluvlastnických podílů činí více než 50 %, nebo zda nájemní smlouva obsahuje nutné (podstatné) náležitosti (řádná identifikace stran, přesné a určité určení pozemku, který je předmětem nájmu, dočasné přenechání jeho užívání za úplatu).
 
Postup posuzování uzavřené smlouvy
 
V situaci, kdy uzavřená pachtovní smlouva nemá viditelnou právní vadu a není zjevně neplatná nebo neúčinná, je nutné při výpovědi postupovat podle ujednaných pravidel nebo dohodou.
Při posuzování uzavřených smluv je nutné také respektovat pravidlo, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajatému/propachtovanému pozemku, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele/propachtovatele (§ 680 odst. 2 občanského zákoníku u smluv do 31. 12. 2013, pro smlouvy od 1. 1. 2014 platí § 2221, § 2222 nového občanského zákoníku (NOZ) u pachtu v návaznosti na § 2341 NOZ).
Uvedené platí i v případě dědění. Změnou vlastníka původní nájemní vztah (pachtovní vztah) nezaniká, není-li tak ve smlouvě mezi stranami výslovně dohodnuto.
Skutečnost, že původní vlastník neinformoval nabyvatele o existenci nájemního vztahu, nemusí mít za následek zrušení tohoto nájemního vztahu. Dokud nebude novým vlastníkem původní nájemní smlouva vypovězena a nájemní vztah neskončí uplynutím výpovědní lhůty, je oprávněným uživatelem původní nájemce. Výjimku tvoří § 2221 odst. 1 a § 2222 odst. 2 NOZ.
 
Ukončení nájemní/pachtovní smlouvy
 
Od nájemní/pachtovní smlouvy může pronajímatel odstoupit jen jestliže je to v občanském zákoníku stanoveno nebo v nájemní/pachtovní smlouvě mezi stranami dohodnuto. V NOZ se na výpověď vztahují § 2348, § 2334, § 2225 – 2232.
Odstoupit od smlouvy lze například z důvodu neplacení nájemného. Z tohoto důvodu může pronajímatel odstoupit od smlouvy, jestliže nájemce/pachtýř, ač upomenut, nezaplatil splatné nájemné ani do splatnosti dalšího nájemného, a je-li tato doba kratší než tři měsíce, do tří měsíců (§ 679 odst. 3 občanského zákoníku).
Nově se při nehrazení pachtovného užívá ustanovení § 2228 odst. 4 NOZ. Pak má propachtovatel právo vypovědět pacht bez výpovědní doby. Nezbytnou podmínkou je však písemná výzva dle ustanovení § 2228 odst. 1 NOZ.
Nájemní/pachtovní vztah k pozemkům, kterých se týká pravomocné rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo převodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene, vydané na základě schváleného návrhu pozemkových úprav, zaniká k 1. říjnu běžného roku (§ 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., v platném znění.).
Pokud si smluvní strany nesjednaly ve smlouvě jinak, pak pro ukončení nájemní smlouvy uzavřené do 31. 12. 2013 pozemků patřících do zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu na dobu neurčitou platí jednoroční výpovědní lhůta, a to ke dni 1. října běžného roku (u ostatních nemovitostí je výpovědní lhůta tříměsíční - § 677 odst. 2 občanského zákoníku).
U pachtovní smlouvy se výpovědní doba řídí ustanoveními § 2347 a § 2339 NOZ, přičemž při posuzování je třeba přihlédnout k ustanovení § 2204 a § 2345 NOZ.
Byla-li uzavřena nájemní/pachtovní smlouva písemnou formou, je nutné dát písemně i výpověď. Pozor na skutečnost, že pokud je smlouva uzavřena na dobu neurčitou, ale s výpovědí delší než 1 rok, pak se tato výpověď počítá od doby, kdy byla podána (např. výpověď byla dána 25. 4. s výpovědní lhůtou 3 roky, skončí tedy 25. 4. za tři roky), nikoli k 1.10.
 
Užívá-li nájemce/pachtýř pozemky i po uplynutí nájemní/pachtovní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní/pachtovní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně.
Nájem/pacht sjednaný na dobu delší než rok, se obnovuje vždy na rok, nájem/pacht sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.
Je-li pozemek v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků, jejich právní úkon je platný, pakliže jej podepsali vlastníci, jejichž souhrn spoluvlastnických podílů činí více než 50 %. V opačném případě je jejich právní úkon neplatný (i celá nájemní/pachtovní smlouva). Podle NOZ se jedná o § 1128, § 1129. Podle § 1132 NOZ pokud „mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je vhodné zajistit souhlas všech spoluvlastníků“ – to se týká pachtů na dobu určitou.
 
Závěrem
 
Z výše uvedeného je zřejmé, že vlastníci, kteří mají své pozemky tzv. „zabřemeněné“, i kdyby chtěli realizovat velmi potřebnou a společensky žádanou aktivitu, musí projít procesem, který vede k znovuzískání právního důvodu užívání, v tomto případě vlastněného pozemku.
Tím, že máme vlastněný pozemek bez břemene a můžeme na něm hospodařit – tvořit opatření, ze kterých jako myslivci budeme mít radost, teprve začínáme.
Na základě účelového určení pozemků, územně plánovací dokumentace, možných zdrojů a jiných požadavků budeme nuceni konat další aktivity.
Mit právní důvod užívání vhodného pozemku je však „nepodkročitelným minimem“ a základem k úspěšné realizaci jakýchkoli záměrů, ne pouze v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí.
Velmi dobrým zdrojem pro získání dalších informací, postupů a praxí je dokument Ministerstva zemědělství s názvem „Závazný metodický postup k aktualizaci evidence půdy a ekologicky významných prvků podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů“ (MZe, 2015) , ze kterého bylo čerpáno při přípravě této publikace a který je dostupný na adrese http://eagri.cz/public/web/file/531497/met_ep_evp_09042020.pdf
 
Dr.Ing. Petr MARADA
VULHM, v.v.i. Strnady a Mendelova univerzita v Brně
 
 
 
Obr. 1 V honitbě se nachází vždy pozemky, na kterých je vhodné zakládat opatření významná pro podporu volně žijící zvěře - rok 2012


Obr. 2 Mokřad, který vznikl na pozemcích vlastníka pozemku, myslivce rok 2016


Obr. 3 Parcely KN č. 8639, 8640 a 8641 na kterých se na základě pachtovní smlouvy zemědělsky hospodařilo a na kterých byla následně vybudována soustava mokřadů a tůní. Na reálném příkladu, který se v minulosti uskutečnil, bylo zjištěno, že vlastníkem vhodných dotčených pozemků je člen mysliveckého spolku! Vybudovaný mokřad vznikl právě na pozemcích myslivce (parcely KN č. 8639, 8640 a 8641)