ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Srpen / 2020

Nalezneme dostatek síly na změnu fungování naší organizace?

Myslivost 8/2020, str. 3  Jiří Kasina
Vzhledem k tomu, že jsem jedním z těch, byť „nefunkcionář“, kteří navrhovali výše uvedenou změnu stanov již před léty, když se tvořily dosud platné stanovy, dovoluji si připojit několik, snad podstatných pohledů. Mimochodem úvahy o změně stanov v uvedeném duchu jsme společně s tehdejší předsedou KPK Mgr. Wolfem uveřejňovali v Myslivosti již v roce 2010.
Prvním omylem, který je třeba vyvrátit, je tvrzení, že je tu snaha o zrušení okresních mysliveckých spolků a vytvoření nějaké nové krajské struktury. Není a nebyla nikdy. Již dlouho ale panuje situace, kdy jsou naše „myslivecké okresy“ tak trochu ve vzduchoprázdnu, nemají partnery k jednání, neboť se bývalé okresní zřízení rozdrobilo na pověřené obce na jednu stranu, a sloučilo do krajů na druhou stranu. A protože vícero rozhodování a funkcí státní správy přešlo na kraje, je třeba s kraji mít co nejlepší a nejužší kontakt, musíme tedy rozhodovat a jednat i jako myslivci ve větším seskupení kopírujícím krajské uspořádání státní správy.
Byly sice už v dosavadních stanovách vytvořeny podmínky pro krajské koordinační rady, ale jejich jednání a efektivita pro myslivce je mnohdy rozdílná kraj od kraje.
Nové stanovy nám tedy dávají šanci v podobě krajského zástupce v Myslivecké radě ČMMJ jednat efektivněji a zajistit přenos informací jak zdola nahoru do ústředí, tak i naopak přenášet rozhodnutí ústředí do okresů a regionů.
Krajský zastupitel navíc může být tím, který bude vyřizovat pro okresy ve „svém“ kraji náležitosti s krajským úřadem, bude mít podle nových stanov podstatně jinou vážnost a zakotvení.
Vše ale závisí na jisté změně myšlení a překonání bariéry pohledů hlavně některých funkcionářů okresních mysliveckých spolků ve smyslu „děláme si to tady sami nejlépe, co nám někdo bude do našich věcí strkat nos!“ Je zbytečné se navzájem přetlačovat kdo je lepší a schopnější, který okres je bohatší a kdo má kolik členů a kolik dělá akcí, všichni jsme přece členy jedné organizace! A dokonce, a já vím, že to mnozí neradi slyší, není žádný člen okresu, adept okresu, členský příspěvek okresu, všichni jsme členové, případně adepti a platíme členské příspěvky jedné organizace a v okresech jsme pouze evidováni! Člen, adept ani příspěvek okresního mysliveckého spolku není!
Je třeba se tedy přenést dál „za svůj dvorek“, podívat se na vše s nadhledem a využít možností, které nové stanovy nabízejí. Zapomeňme už konečně na meziokresní rivality a naschvály, čas a doba jsou už někde jinde a staré bolístky a křivdy už nechme spát.
V prvé řadě je třeba bedlivě a s rozvahou zvolit krajské zástupce ne za zásluhy a proto, že někdo dělá myslivosti desítky let a nebo je letitým funkcionářem, ale volit ty, kteří mají časové možnosti, umí vyjednávat, ale i naslouchat, mají jistý dar manažerských schopností a touhu něco udělat pro myslivce jako celek. Vím, že pro mnohé je to trochu kacířská myšlenka, ale krajský zástupce nemusí být přece špičkový myslivecký odborník na to či ono, musí mít především manažerské schopnosti a umět naslouchat a vyjednávat, umět si informace vyhodnotit, zkonfrontovat různé názory a vytvářet ucelené pragmatické pohledy či závěry ve prospěch myslivosti a myslivců.
Možná právě proto by bylo dobré, aby si při svobodné volbě v každém kraji nejprve zástupci okresů v krajské koordinační radě uvědomili, že přece nemusí být automaticky krajským zástupcem předseda největšího okresu nebo ten, který dělá myslivost nejdéle, naopak by bylo možná nanejvýš vhodné, aby zastupitel vzešel jako „nadokresní“ kandidát, jako člověk, který není úzce spjat s jedním konkrétním okresem. Chce-li totiž zástupce zodpovědně zastupovat kraj, pak se nutně musí povznést nad okresní úroveň a starat se o kraj bez rozdílu odkud pochází, kde třeba platí členské příspěvky.
Za ta léta zpět také ale znám pohledy a myšlenky mnohých jednatelů okresních mysliveckých spolků, nemají to mnohdy lehké a nezávidím jim. Je ale třeba, aby si i oni uvědomili, že nové stanovy jim mohou jen pomoci a ulehčit práci. Nikdo jim nebere zaměstnání, nikdo je nechce posílat do důchodu, ale doba se prostě mění. Třeba právě změna struktury rozhodování pomůže.
Uvedu příklad – v kraji je pět okresů, každý se snaží dělat všechny potřebné a akce a aktivity. Některý jednatel ale bezvadně pořádá kynologické akce, jiný je zase více fanda do střelectví, někoho třeba baví více kultura a práce s mládeží a jiný se najde spíše v ekonomických a právních záležitostech. A kde je psáno, že by si všichni nemohli právě po společné dohodě s krajským zástupcem vypomoci navzájem a v rámci kraje spolupracovat právě v těch oblastech, komu je která bližší. Dokážu si velmi dobře představit, že si po vzájemné dohodě mohou jednatelé podělit úkoly v rámci kraje, jeden se bude spíše zaměřovat na organizaci střeleckých, jiný kynologických akcí, další bude koordinovat v kraji oslovování mládeže a zkoušky, jiný zase ostatním vypomůže s ekonomickými a právními záležitostmi.
Že jsem bloud a snílek? Pokud mne tak někdo vidí, pak je bohužel předem hendikepován k pochopení účelu a poslání nových stanov a mohu vyjádřit jen lítost. Kdo chce pochopit, tak pochopí a zamyslí se nad tím, jak dál a lépe, jak obhájit pozici nejen ČMMJ, ale i myslivců samotných. Nalezneme tedy už konečně dostatek síly na změnu fungování naší organizace?
 
Jiří KASINA
šéfredaktor časopisu Myslivost
 

Zpracování dat...