Test univerzálního puškohledu pro lov ve dne i v noci PARD NV 008 LRF
Myslivost 8/2020, str. 70 Jiří Hanák
Podle současně platné legislativní úpravy je možné v noci lovit lišku a prase divoké. Nicméně civilizační tlak způsobil, že i ostatní zvěř se stala zvěří převážně noční a v místech vysokých stavů spárkaté zvěře orgány státní správy myslivosti povolují výjimku z §45 zákona o myslivosti a povolují lov v noci i dalších druhů spárkaté zvěře. A pokud bude schválena novela zákona o myslivosti, bude toto povolení platit i pro další druhy spárkaté zvěře.
Při lovu v noci, ovšem už nemůžeme spoléhat jen na svit měsíce, protože často je potřeba provést redukci stavů zvěře ve větší míře a omezený počet jasných nocí to prostě neumožní.
Výrobci optoelektronických přístrojů přišli s nabídkami přístrojů pro lov za snížené viditelnosti. Nejprve to byly analogové přístroje, tzv. noktovizory pracující jako zesilovače zbytkového světla podpořené zářičem infračerveného světla. Dnes jsou analogové přístroje už zastaralé, mají malou rozlišovací schopnost a krátký dosah pozorování. Analogové přístroje byly později nahrazeny digitálními.
Další inovace přístrojů pro pozorování v noci následovala v použití termovizních článků. Termovizní přístroje jsou dokonalé, jejich dosah pozorování bývá i více než 1 km. Jejich zobrazení je vcelku velmi dobré, ale částečnou nevýhodou je menší prokreslení detailů lovené zvěře při digitálním zvětšení a třeba zobrazení trofeje, která je „studená“, a tedy termovizním článkem těžko zachytitelná.
A jejich jednoznačnou nevýhodou je velmi vysoká cena, proto se větší pozornost zatím věnuje digitálním přístrojům, které dosahují největší obliby a rozšíření, zejména z důvodu příznivé ceny, která bývá násobně nižší než u přístrojů termovizních. Výhodnější cena však vždy neznamená horší užitnou hodnotu.
Na trhu je řada digitálních přístrojů, v drtivé většině běloruské nebo čínské provenience, jejichž technická úroveň se neustále zvyšuje a jsou průběžně zdokonalovány a inovovány.
Z poslední nabídky digitálních přístrojů mne nejvíce zaujal přístroj PARD NV 008 LRF s dálkoměrem. Námi testovaný přístroj PARD NV 008 LRF představuje, v porovnání s ostatními výrobky, špičku.
Pokud hovoříme o přístrojích pro lov v noci, musím to v případě PARD NV 008 opravit na puškohled pro lov ve dne i v noci. Přístroj má totiž dva režimy - pro den a pro noc. V denním režimu je dokonce obraz barevný, v nočním potom běžný černobílý. To je velká výhoda tohoto přístroje. Denní barevné zobrazení je velmi přesné.
Pro pozorování a lov v noci přístroj pracuje na principu zesílení zbytkového světla, takže stačí malý osvit měsíce a zejména v otevřené krajině je obraz dobře viditelný. Pro pozorování a lov například v lese, kde je zbytkové světlo nedostatečné, je možné použít infračervený přísvit o frekvenci 850 nm a výkonu 5 W. Zaměřovací osnova má pět různých zobrazení, lišících se barvou i provedením osnovy záměrného kříže. Základní optické zvětšení je 2x, které lze násobit digitálním zvětšením 6,5x nebo 13x. Pro naprosté zvětšení pozorovaného objektu lze použít funkci „obraz v obraze“, který lze zvětšit až 26x.
Veškerá pozorování a případný lov lze natočit jako video na vkládanou SD kartu a přehrát přímo v přístroji nebo na externím počítači.
Přístroj NV 008 LRF je navíc osazen laserovým dálkoměrem s možností měření vzdálenosti až do 600 m.
Při prvním seznámení s přístrojem PARD NV 008 je sympatická velmi nízká hmotnost jen 450 g a poměrně velmi malé kompaktní rozměry 162 x 54 x 69 mm, čímž je v této kategorii přístrojů nejmenší a nejlehčí.
Digitální zaměřovač jsem používal po několik měsíců při lovech spárkaté zvěře, prasat a s využitím výjimek daných novou vyhláškou i orgány státní správy myslivosti z § 45 zákona o myslivosti. Lovil jsem lišky, prase divoké a mladou zvěř daňčí. Přísvit a reakci jsem zkoušel také u jelena evropského a jelena siky japonského.
S PARD NV 008 LRF jsem ulovil celkem 2 lišky, 5 ks zvěře černé a 2 ks daňčí. Při prvním použití byl pro mne nejnapínavější poznatek, jak bude zvěř reagovat na přísvit o vlnové délce 850 nm. Jen pro připomenutí - u některých přístrojů je propagován přísvit o vlnové délce 920 nm a je vydáván pro zvěř za „neviditelný“. Pro porovnání jsem proto použili ruční pozorovací přístroj s přísvitem 920 nm.
Nejcitlivější na jakýkoliv přísvit byl jelen sika japonský. Přísvit, ať o vlnové délce 850 nm, nebo 920 nm, nevydržel a odcházel, zejména opatrné laně. Na druhé straně „nejodolnější“ proti přísvitu byl jelen evropský. I na velmi krátkou vzdálenost asi 60 až 70 m byly reakce zvěře prakticky nulové a klidně se popásala bez ohledu na délku osvitu. Téměř stejné to bylo u zvěře daňčí.
Různorodější byla reakce u zvěře černé. Především jsem u všech druhů zvěře nezjistil rozdílnou reakci na přísvit 850 a 920 nm. U prasat byl rozdíl reakce při různém postavení zvěře. Při osvitu tzv. „na blat“, zvěř stojící bokem, byla reakce nulová a zvěř snášela osvit jakkoliv dlouho. Pokud byla zvěř přicházející „na ostro“, poněkud jistila, váhala, přibližovala se pomaleji, evidentně přísvit vnímala, ale nikoliv tak, aby byla zrazena, zejména zvěř mladá, lončáci apod.. Odskok byl zaznamenán jen v jednom případě a to u zkušeného kňoura.
Učinil jsem především poznatek, že neexistuje pro zvěř úplně neviditelné světlo, ať je jakékoliv vlnové délky. Důležitý je směr osvitu a nejlépe je, když zvěř stojí bokem, v tom případě osvit prakticky vůbec nevnímá.
Ve všech případech byl lov za použití přísvitu úspěšný. Nestalo se, že by kus zvěře, který jsem chtěl ulovit, po osvícení přísvitem z přístroje, odběhl a lov by byl neúspěšný. Chodil jsem opakovaně lovit pouze na dvě místa, a pokud byl uloven kus ze skupiny zvěře, zvěř se druhý den vracela na stejné místo a na přísvit nijak zvláště nereagovala. To byl důležitý poznatek, protože jsem se obával určité paměti zvěře.
Reálná vzdálenost pozorování s přísvitem je v prospektech uváděna asi 300 m. V mém testu jsem vyzkoušel reálně pozorování na 150 až 200 m. Ve větší vzdálenosti byla zvěř vůči pozadí jen málo zřetelná.
Při lovu na poli za snížené viditelnosti je s přístrojem pro noční vidění velkým problémem odhad vzdálenosti, ve které zvěř stojí. Ve dne máme porovnávací body, které ve tmě chybí a odhad vzdálenosti za snížené viditelnosti je velmi obtížný. V této situaci je nám klasický laserový dálkoměr nebo dálkoměr vestavěný do dalekohledu přímo k ničemu, protože prostě nevidíme. V mém případě byl neocenitelným pomocníkem laserový měřič vzdálenosti, kterým je přístroj PARD NV 008 LRF vybaven. Účinnost dálkoměru je až 600 m, což je za snížené viditelnosti vzdálenost více než dostačující a v praxi se samozřejmě nevyužije. Vestavěný dálkoměr výrazně zvyšuje komfort střelby a snižuje riziko chybného zásahu v případě větší vzdálenosti.
Jak jsem již uvedl, za snížené viditelnosti je běžný dálkoměr nepoužitelný, proto jsem dálkoměr přístroje PARD NV 008 LRF využíval i pro měření vzdálenosti zvěře, kterou jsem nelovil, nebo lovil pomocí jiné zbraně s termovizním zaměřovačem.
Závěrem lze konstatovat, že digitální zaměřovač PARD NV008 LRF je nejmenší, nejlehčí a nejkompaktnější ze všech obdobných, momentálně dostupných přístrojů. Má unikátní denní a noční režim s přesným vykreslením obrazu.
Přídavný infračervený osvit má více než dostatečný dosah vysoce přesahující akční praktickou použitelnost, i když se mi nepotvrdil v prospektech avizovaný dosah.
Možnost natáčení lovu na vyjímatelnou kartu, umožňující sledování značení zvěře po zásahu a směru případného odskoku pro snadnější pozdější dosled, je vynikající přidaná hodnota přístroje.
Naprostou spokojenost a vynikající praktické využití vyjadřuji vestavěnému dálkoměru.
Celkově tedy mohu konstatovat, že přístroj PARD NV008 LRF technicky předstihuje svoje konkurenty a v neposlední řadě pro potenciální uživatele je asi velmi zajímavá informace, že cena přístroje je bezkonkurenčně nízká.
Dr.Ing. Jiří HANÁK