Časopis Myslivost

Milé kolegyně a kolegové, již tradičně přinášíme informace o celoroční práci zaměstnanců, doktorandů a studentů naší katedry. Rok 2019 byl ve znamení dostavby nové budovy, nazvané High-Tech pavilon a dokončení výběrových řízení na přístroje, které se od podzimu začaly využívat pro výuku našich studentů, výzkum a také pro získávání dat pro závěrečné práce studentů studijního oboru Provoz a řízení myslivosti.

Na začátku roku 2019 jsme se podíleli na organizaci dvou loveckých akcí. První, byla „děkanská“ naháňka a druhá byla „studentská“. Na organizaci studentské naháňky se přímo podíleli naši studenti, kteří se v roli spolupořadatelů a závodčích učili praktickým základům organizace společného lovu. Po naháňce se konala tradiční poslední leč, kde nechyběl myslivecký soud a pasování na lovce divočáků.

Velmi zajímavou přednášku si zorganizovali naši doktorandi, na kterou pozvali významného českého zoologa, profesora Ivana Horáčka z Karlovy univerzity. Heslo přednášky bylo „Co kde sežrat, to je oč tu běží“. Náplní byla, jak z hesla vyznívá, odontologie, tedy nauka o zubech. Přednáška byla osmihodinová a každý, kdo se jí zúčastnil, byl velmi překvapen množstvím informací a zajímavostí ze světa zvířat, zvěře, vývoje zubů a jejich účelu.

Kromě známého rozdělení a pojmenování jednotlivých typů zubů a jejich funkce (dentes incisivi, canini, praemolares a molares), se posluchači dozvěděli o vývoji a funkci různých typů stoliček (molares). Například proč mají zajíci hypselodontní chrup a co jim to přináší za výhody, nebo proč mají divočáci a člověk chrup bunodontní, atd.

Všichni pedagogové katedry se dohodli na tom, že pro naše studenty budeme nahrávat přednášky, které pro ně každý týden připravujeme. Tento počin se ukázal jako velmi prospěšný, protože studenti tak nepřijdou o žádnou přednášku, kterou z jakéhokoliv důvodu nestihli.

Zpočátku jsme se obávali, že studenti přestanou chodit na klasické přednášky a počkají si až na ty nahrané, ale naštěstí se ukázalo, že naše obavy byly plané. V dalším období přemýšlíme nad tím, že bychom nahrané přednášky nechali sestříhat a nabídli je zájemcům o prohlubování si znalostí z myslivosti. Navíc jsme rádi přijali nabídku spolupráce s nově vzniklou televizí Hunter TV, se kterou jsme již natočili pár pořadů a se kterou se v budoucnu snad dohodneme na tom, že bychom námi nahrané přednášky společně přetransformovali pro diváky této televize.

Studenti, ve spolupráci se zaměstnanci fakulty, zorganizovali již tradiční Akademickou soutěž v mysliveckém troubení a vábení jelenů. Tento ročník byl výjimečný tím, že se jednalo o mezinárodní ročník soutěže a že to byl jubilejní 10. ročník soutěže od jejího založení v roce 2008.

Se studenty a doktorandy jsme založili katedrový účet na Instagramu, kde se snažíme pravidelně informovat o dění na katedře. Najdete nás pod uživatelským jménem „kmlz.fld“, budeme rádi, když nás i vy, budete pravidelně sledovat.

Nezaháleli jsme ani v publikační činnosti a kromě vědeckých článků jsme sepsali také dvoje skripta pro naše studenty. Docent Hanzal sepsal skripta k předmětu Obornictví a bažantnictví, kde shrnul nejnovější poznatky z této oblasti. V dalších letech chystá pan docent tato skripta rozšířit a vydat knihu o obornictví a bažantnictví v Česko-Slovensku, čímž by tato publikace získala ještě větší význam.

Docent Hart po několika letech shánění podkladů vydal skripta k předmětu Střelectví a balistika. Na tvorbě těchto skript se podíleli naši přední odborníci z celé šíře oblasti střelectví, balistiky, optiky a zdravovědy. Lektorem a tedy i osobou garantující odpovídající odbornou a obsahovou úroveň, se stal předseda Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva Ing. Milan Kukla. I tato skripta se v budoucnu pokusí autorský kolektiv vydat knižně. Oboje skripta byla vydána tradičně s firmou Druckvo, která skriptům dala jednotný ráz, doplnila grafiku a postarala se o celkovou korekturu skript.

Po vybudování High-Tech pavilonu a naplnění pavilonu novými přístroji, jsme měli možnost přivítat mnoho významných návštěv. Z těch nejzajímavějších patří návštěva kolegů z Finska (univerzity Helsinky a Joensuu) a Vídeňské univerzity BOKU.


 

Pro naši katedru bylo navíc velkou poctou, když nás navštívil prezident FACE (Federace mysliveckých organizací Evropské unie) Torbjörn Larsson. Pan prezident si prošel zázemí, které jsme za poslední roky vybudovali pro naše studenty myslivosti a pro výzkum a ocenil naši instituci, jako nejrychleji se rozvíjející kterou zná a že s námi bude rád spolupracovat na nejrůznějších projektech. Po své návštěvě v ČR napsal na svém facebookovém profilu že naše „univerzita je na špici v mnoha oblastech myslivosti“.

Zázemí, které jsme vybudovali pro výuku našich studentů je opravdu unikátní a mnohé přístroje ještě stále čekají na to, až plně využijeme jejich možnosti. Každého asi nejvíce překvapí CT, které jsme do našich prostor pořídili. Z pohledu zázemí, které má být nejmodernější pro budoucí výuku a vzdělávání, se ale není čemu divit. Pomocí CT se nám otevírají možnosti, jak provádět „pitvy bez skalpelu“, jak zjistit střelné kanály v tělech zvěře a roztříštění střel, nebo například měřit objem parohů a jejich hustotu v jednotlivých částech. Ale o možnostech využití CT vám připravíme samostatný příspěvek, ve kterém představíme, pro nás zatím, neomezené možnosti studia „přírodnin“.


 

Další z těch nejzajímavějších přístrojů je bezesporu 3D scanner, pomocí kterého můžeme naskenovat téměř jakékoliv předměty, včetně trofejí a poté je studovat. Například kraniometrie (nauka zabývající se měřením a studiem lebek) zde dostává úplně nový rozměr.

Dříve se kraniometrie prováděla posuvným měřítkem, pomocí kterého se daly změřit pouze rozměry, které byly jasně ohraničené, nebo ukončené. Zkrátka rozměry, které se daly změřit opakovaně, tedy to musely být nejdelší, nebo nejširší rozměry na částech lebek, nebo rozměry, kde byly ukončeny švy a podobně. Tím pádem byl měřič velmi omezen nejzřetelnějšími znaky a každý měřič navíc měřil s vlastní přirozenou chybou, takže bylo ideální, když více lebek měřila pouze jedna osoba.

Velmi obtížné bylo měřit plochy a objemy, které o vývoji jedinců a celých populací často ukáží více, než samotné rozměry.

Tuto možnost nyní máme a s přesností měření na 0,001 mm daleko převyšujeme přesnost ručního měření. Ke 3D scanneru jsme navíc pořídili i 3D tiskárnu, tak abychom důležité naskenované předměty měli možnost vytisknout a následně na nich vzdělávat studenty.

Také se nám naskýtá možnost skenovat například význačné trofeje a mít je uschované pro budoucí přeměření nebo vytištění kopií pro uživatele honiteb, ve kterých byla zvěř s význačnou trofejí ulovena atd.

Největším lákadlem je ale pro studenty a návštěvníky bezesporu elektronická střelnice, která funguje na principu velmi přesného měření úhlů při pohybu zbraní. Tím je zajištěno umístění zobrazeného „zásahu“ přesně do míst, kde by byl umístěn skutečný zásah. To je velmi důležité pro výuku sportovní střelby, ale i pro pochopení míry předsazení na letící, nebo běžící terč.

V roce 2019 jsme společně s Ministerstvem zemědělství zorganizovali Vyšší odborné myslivecké zkoušky. Zkoušky se konaly na Fakultě lesnické a dřevařské v Praze a na Lesnické a dřevařské fakultě v Brně. Z celkového počtu 32 uchazečů zkoušku úspěšně vykonalo 14 uchazečů, z toho 3 uchazeči s vyznamenáním. Zkouška byla velmi náročná a cílem komisí bylo získat nové kolegy, kteří budou schopni co nejkvalitněji učit a zkoušet nové myslivecké adepty.

Katedrový tým, zabývající se smysly a prostorovou orientací zvěře a zvířat se v roce 2019 zúčastnil největší „navigační“ konference na světě, která se koná jednou za tři roky v Anglii. Konferenci pořádá královská navigační společnost a účastní se jí vědci z celého světa.

Na této konferenci jsme měli tři příspěvky a sklidili jsme s nimi velký úspěch a uznání zahraničních kolegů. Dokonce tým anglického vědce Richarda Hollanda z Bangor univerzity uskutečnil stejný výzkum jako my před několika lety a vyšly mu stejné výsledky s ještě o něco lepší statistickou signifikancí, což je ve světě výzkumu magnetorecepce skvělý výsledek.

Výzkum se týkal psů a značení jejich teritorií, za který náš tým v roce 2014 získal IG Nobelovu cenu za Biologii, předávanou na Harvardově univerzitě v Bostonu.

Největší úspěch ale na konferenci sklidil výzkum orientace psů v terénu a jejich návraty k pánovi poté, kdy při volném hledání narazili na zvěř nebo čerstvou stopu zvěře a při návratu zpět volili jinou trasu, než po vlastní stopě. O tomto výzkumu vás ale budeme informovat také v nějakém dalším příspěvku.

Před konáním světové konference jsme na naší fakultě uspořádali menší setkání s významnými osobnostmi studujícími magnetorecepci živočichů. Kromě jiných na toto setkání přijali pozvání zakladatelé „moderního“ výzkumu magnetorecepce živočichů, profesoři Woflgang a Roswitha Wiltschkovi z Německa, dále přijel profesor John Phillips z USA a profesorka Rachel Muheim ze Švédska.

Výzkum smyslů zvěře a zvířat na naší katedře jsme rozšířili i do hmyzí říše, kde jsme se pustili do výzkumu prostorové orientace termitů. Propojení výzkumu obratlovců s hmyzem není náhodné. Mnohé chování a strategie jsou pro živočichy podobné a ze strategie chování jednoho druhu můžeme mnohé pochopit u druhů, které není tak jednoduché sledovat v jejich přirozeném prostředí. Propojení s týmem studujícím termity jsme rozšířili náš česko-americko-ukrajinský tým o kolegy z Japonska, Indie a Itálie.

Telemetrický tým katedry pokračoval v dlouhodobě realizovaných projektech sledování jelení, sičí a černé zvěře v několika oblastech (Doupovské hory, Slavkovský les, Šumava, Kostelec nad Černými lesy). Sledování má za cíl odpovědět nejenom na otázky související s vlivem mysliveckého, lesnického a zemědělského hospodaření na chování zvěře, ale řeší také témata základního výzkumu, jako je vnímání elektromagnetického pole nebo způsob orientace v prostoru.

V roce 2019 tento tým významně pokročil v technickém řešení, kdy na světlo světa uvedl a ověřil funkčnost obojku kombinující GPS modul, vysoce citlivý akcelerometr a magnetometr. Byl dokončen behaviorální model, pomocí kterého jsme nyní schopni rozlišit, všechny hlavní aktivity zvířat a zvěře (pastva, rytí, chůze, běh, jištění, odpočinek apod.). Navíc je pomocí těchto čidel možné zrekonstruovat přesnou dráhu pohybu mezi dvěma GPS body. Dosud totiž byli všichni výzkumníci sledující zvířata a zvěř pomocí GPS telemetrie schopni získat informaci pouze o pozici zvířete, například každých 30 minut.

Na této technologii naše katedra spolupracuje s Univerzitou ve Swansea z Británie a s US NAVY Academy ze Spojených státu. Obojky bylo v roce 2019 označeno celkem 45 kusů zvěře.

V souvislosti s těmito technologiemi byl zahájen i nový pětiletý projekt, který se zabývá vyhodnocením efektivity různých opatření realizovaných v souvislosti s potlačením nákazy afrického moru prasat. Velká část těchto aktivit je realizována na Školním lesním podniku v Kostelci nad Černými lesy a ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky, divizí Karlovy Vary. Projekt má za cíl ověřit například funkčnost elektrických ohradníků, pachových ohradníků, případně testovat různé úrovně intenzity lovu na prostorové chování černé zvěře.

Jedním ze zajímavých pokusů je i experiment zamřený na hustotu přikrmovacích míst a intenzitu přikrmování. Tento experiment by měl odpovědět na otázku, zda má přikrmování rozhodující vliv na frekvenci setkávání jednotlivých tlup černé zvěře a zvyšuje tedy riziko šíření viru v populaci. S výsledky projektu vás také budeme průběžně seznamovat.

V souvislosti s africkým morem se podařilo týmu publikovat několik článků v prestižních vědeckých časopisech. Člen týmu Dr. Tomasz Podgorski je dokonce jedním z autorů článku publikovaných v jednom z nejznámějších vědeckých časopisů světa – Science. Článek na příkladu afrického moru pojednává o nutnosti propojení vědeckých poznatků s výkonnou mocí, která má hlavní úlohu při rozhodování a procesu eradikace.

Další aktivitou zahájenou ve spolupráci se Školním lesním podnikem je vyhodnocení vlivu srnčí zvěře na schopnost obnovy pokalamitních ploch. Katedrový tým tak bude sledovat změny početnosti, schopnost přirozené obnovy, reprodukční charakteristiky i chování srnčí zvěře pod vysokým loveckým tlakem, který má za cíl snížení početnosti. Projekt bude sloužit jako demonstrační objekt pro další myslivecké subjekty, kterým by měl ukázat, že se srnčí zvěří je nutné intenzivně myslivecky hospodařit.

Spolupráce se Školním lesním podnikem je teprve na začátku, ale již nyní se ukazuje, že má velký potenciál. Kromě jiného zde své praxe v prvním ročníku prožili studenti studijního oboru Provoz a řízení myslivosti, kteří měli možnost poznat celou oblast provozování myslivosti na území o rozloze více než 5000 ha.

Rok 2019 byl významný nejenom pro naši katedru, ale i pro celou naši Fakultu lesnickou a dřevařskou. Dne 16. března roku 1919 byly totiž slavnostně zahájeny přednášky na lesnickém odboru České techniky v Praze, čímž se začala psát naše vlastní historie. Takto dlouhá historie je zavazující pro každého zaměstnance i studenta naší fakulty a pevně věříme, že budoucí roky, ale i rok 2020 budou roky, kdy budeme naplňovat motto naší fakulty „mihi cura futuri“, tedy, že budeme pečovat o naši budoucnost.

doc. Ing. Vlastimil HART, Ph.D.

a tým Katedry myslivosti a lesnické zoologie

Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze