MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Českomoravská myslivecká jednota oceňuje ty, kteří vzorově zlepšují a chrání životní prostředí zvěře – soutěž Honitba roku v roce 2020 Více >

V nedávné době se mi dostala do ruky Zpráva auditorského týmu EU o biodiverzitě zemědělské půdy, z níž vyplývá, že ani dosavadní změna společné zemědělské politiky nezastavila pokles biodiverzity v podmínkách evropského zemědělství. Je to docela alarmující zpráva a měli by se zamyslet všichni ti, kteří vyvíjejí své aktivity v přírodě, nejen v zemědělské výrobě. Určitě proto stojí za stručný výtah několik základních faktů, protože nepřiměřenost mechanizace a chemizace na našich polích, změna tradiční agrotechniky i osevních postupů včetně omezení spektra pěstovaných plodin i velikosti honů naší rostlinné výroby je smutným a nepatřičným vzorem příčin nikoliv poklesu, ale ničení života našich polí, luk a lesů. Více >

Zajíc polní byl v nedávné minulosti naší hlavní lovnou zvěří. Bylo ho v našich zemích tolik, že jsme ho mohli také vyvážet. Ve večerních zprávách se pravidelně objevovaly záběry ušáků odchycených do tenat a vzápětí putujících do transportních beden. Taková předvánoční zimní idylka dobře propagující naši myslivost. Uběhlo pár desetiletí a situace se zcela obrátila. Nejedno sdružení je nuceno zajíce nakupovat, většinou z důvodu osvěžení krve. Více >

Trofeje srnců se vyznačují obrovskou různorodostí a tvarovou variabilitou. Mezi mysliveckou veřejností se vedou četné diskuse o odchylkách objemově podobných srnčích trofejí, a především o příčinách tohoto jevu. Co způsobuje tyto hmotnostní rozdíly? Proč jsou jedny parůžky lehké a druhé přesto, že jsou si velice podobné naopak těžké? Více >

Je to stará odrůda víceletého žita, která se pěstovala na východní Moravě až do první poloviny minulého století. Tato odrůda žita měla více lidových názvů podle způsobu pěstování a využívání. Lesníci a myslivci ji nazývali lesním žitem podle toho, že se pěstovala mezi pařezy po vykácení lesa. Druhým nejrozšířenějším názvem bylo svatojánské žito podle doby setí, to je kolem 24. června, kdy je svátek svatého Jana. Další název je křibice, podle narostlé zelené hmoty v prvním roce po výsevu zvané „ kříbí“. Více >

Když jsem před rokem a půl psal první řádky o mnou vyvinuté nové metodě záchrany srnčat, tušil jsem, že to bude myslivci velmi dobře přijata, protože výsledky při zkušebním nasazení na různých plochách a v různém terénu byly až překvapivě dobré a navíc v porovnání s ostatními metodami je aplikace velmi snadná jednorázová záležitost. Více >

VI. díl – Hnízdní bionomie, vývoj mláďat na hnízdech, hnízdní úspěšnost. Existuje jen velice málo informací o hnízdním vývoji a chováni mláďat pro řadu ptačích druhů. U výra velkého (Bubo bubo) i přes velké množství vědecké literatury o tomto druhu, tyto základní informace chybí. V zahraniční dostupné literatuře byla zaznamenaná jediná studie Penteriani et al. (2005), kde jsou uvedené morfometrické i morfologické hodnoty mláďat na hnízdech výra velkého, ale bez určení pohlaví mláďat. Více >

(XVI. část) V minulém čísle jsme věnovali příspěvek výcviku raroha velkého, čímž jsme zakončili stručný průřez výcvikem dravců nízkého i vysokého letu, kteří se v současnosti v sokolnictví používají. Provedeme-li krátkou rekapitulaci, tak jsme jako představitele dravců nízkého letu měli „krále našich lesů“ jestřába lesního (Accipiter gentilis), který svou dravostí, obratností a rychlostí při lovu učaroval nejednomu sokolníku. U dravců vysokého letu jsme se věnovali dvěma nejcharakterističtějším zástupcům, a to sokolu stěhovavému (Falco peregrinus) a rarohu velkému (Falco cherrug). Samostatnou skupinu sokolnicky upotřebitelných dravců jsou ale orli. Nejčastěji cvičeným a k lovu používaným je orel skalní (Aguila chrysaetos). Více >

V 70. a 80. letech minulého století, kdy u nás sokolnictví zažívalo rozmach, byli nejpoužívanějšími dravci jestřábi a krahujci. Drobné zvěře bylo tehdy všude dost, včetně vrabců pro krahujce, a oba druhy se snadno získávaly, především z bažantnic. Sokoli, sen většiny sokolníků, byli nedosažitelnými, nesmírně vzácnými dravci. Sokol stěhovavý vymizel zcela, raroh velký na tom nebyl o moc lépe. K jejich poznání tak zbývala jen odborná literatura. Ta ale byla v té době stejně vzácná jako samotní sokoli. Více >

Dvě novely trestního zákoníku, přijaté v letošním roce, se mohou dotknout, a v některých směrech dosti významně, také výkonu práva myslivosti a činností s výkonem práva myslivosti souvisejících. Smyslem tohoto příspěvku je upozornit mysliveckou veřejnost na problémy a úskalí, která se při aplikaci nových ustanovení trestního zákona trestního řádu mohou vyskytnout v myslivecké praxi. Více >

Poľovník, podobne ako lesník, poľnohospodár, ochranár a iní, patrí medzi manažérov krajiny. Svojou činnosťou ovplyvňuje ekosystém, a preto nesie aj zodpovednosť. Medzi nástroje poľovníckeho manažmentu patrí aj prikrmovanie, ktoré vo voľnej prírode je typické len pre niektoré európske krajiny, kým inde vo svete sa bežne nevykonáva. Více >

Patříte mezi příznivce teriérů typu bull, ke kterým řadíme podle FCI amerického stafordšírského teriéra, stafordšírského bulteriéra či anglického bulteriéra? Ba co více, tato dnes hodně populární plemena vás okouzlila natolik, že uvažujete o koupi štěněte některého z těchto plemen? Tak právě pro vás jsme připravili tento malý seriál, který vám snad pomůže zorientovat se jak si vybrat toho správného psího parťáka a jak se k němu následně chovat. Více >

V posledním období bylo v rámci právní poradny Myslivosti zaznamenáno několik dotazů, které směřovaly na možné využívání dopravních prostředků při lovu. Stále častěji se lze totiž v praxi setkat s případy, kdy jsou různé dopravní prostředky využívány přímo za účelem lovu. Mnohým myslivcům přitom není jasné, zda je dopravní prostředky možné takto využívat, popřípadě za jakých podmínek. Z těchto důvodu jsem se rozhodl pro napsání článku zaměřujícího se na uvedenou problematiku. Více >

Klub mysliveckých trubačů Polska oslavil v letošním roce 25 let od svého založení. V červenci jsem byl pozván na jednání rady Klubu polských trubačů. Při této několikadenní návštěvě jsme mnoho hodin společně hovořili o lese, myslivosti, lesnických školách a mysliveckých trubačích s předsedou klubu trubačů Polska, členem Kulturní komise Polského mysliveckého svazu, předsedou okresní myslivecké kulturní komise a ředitelem lesní správy státních lesů Sarbia Dr. Ing. Maciejem Strawou. Rád se se čtenáři Myslivosti o některé zajímavé myšlenky a nevšední prožitky z této cesty podělím. Více >

Zvěřina se v mnoha ohledech řadí mezi nejhodnotnější potraviny. Mezi její hlavní přednosti patří v prvé řadě to, že se vyznačuje jak vysokým obsahem bílkovin s velkou biologickou hodnotou, tak i velmi nízkým obsahem tuku, který ale přitom má značný podíl pro lidský organizmus velmi hodnotných nenasycených mastných kyselin. Více >

Kdy o zvěřině můžeme prohlásit, že je ten který kus v pořádku a kdy už ne? V tomto příspěvku uvedu několik jednoduchých příkladů, které ukážou silné a slabé stránky typické pro maso volně žijící zvěře. Jedná se zejména o faktory, které jsou natolik jasné, až se zapomínají doceňovat. Na základě jejich posouzení by měli myslivci být schopni vyhodnotit zdravotní nezávadnost a díky jejich znalosti se vyrovnat kvalitou suroviny nejvybranějším restauracím. Více >

Nejlevnější termovize na trhu Výkon odpovídající ceně Poslední desetiletí s sebou přinesla trend, který u části myslivců přerostl doslova ve vášeň. Je jím stále větší obliba nočního lovu černé zvěře za pomoci nejrůznějších pomůcek umožňujících jak dobré zobrazení cíle při střelbě, tak předchozí obeznání a výběr vhodného kusu. Nejjednodušší byly v tomto směru lovecké svítilny, vystřídané různými typy „nočního vidění“ (noktovizorů), které se v několika technických obměnách a generacích staly klasikou. Svědčí o tom mimo jiné i skutečnost, že uvedený pojem se v hovorové řeči stal obecným označením používaným často i pro ostatní řešení, nehledě na princip, na němž fungují. Více >

Mám Itálii rád. Je to krásná země, s lidmi, kteří si umí užívat život. Své veliké okamžiky si Itálie užila v období vrcholného rozmachu Římského impéria a potom v době renesance, kdy se zde koncentrovaly věda i umění tehdejší evropské civilizace. Mimochodem, jedině v dobách římského impéria mohl člověk projít od břehu Afriky po ostrovy Hibernie (dnešní Irsko) a Brittanii (sic jen po skotskou hranici!), od Hispánie (Španělsko) po Germánii (Německo), Pannonii (Maďarsko) a Thrákii (Rumunsko), aniž by musel měnit platidlo a byl stále „doma“. V porovnání s Římem byli Napoleon, Hitler, Stalin či Evropská unie pouhými čučkaři, pokud si ten výraz mohu od pana prezidenta vypůjčit. Řím svým impériem trumfla jenom stará dobrá Anglie. Renesanční rozmach italské vzdělanosti a umění je základem evropské kultury dodnes, bez ohledu na nejrůznější teorie o potřebě multi-kulti (o které i paní Merkelová prohlásila, že selhala). Více >

Jsou v životě lidském okamžiky, které bychom buď vůbec prožít nechtěli, a nebo se snažíme se je odložit a oddálit co nejvíce. Ale kdo jiný než myslivci, kteří umějí číst v knize přírody, by měli vědět, že zákonitosti přírody přinášejí jak okamžiky radostné a veselé, okamžiky zrození a začátků, tak i okamžiky smutné, okamžiky konce a loučení. Více >

Za ty roky, co jsem v redakci jsem poznal celou plejádu spisovatelů, autorů myslivecké beletrie. Bohužel nám autoři spíše stárnou a odcházejí, nových se objevuje poskrovnu. Jedním z té mladší generace je Václav Lajtner. Poprvé se prezentoval svojí tvorbou v roce 2014, kdy nejprve v září vydal Vzpomínky lovce jelenů, sbírku loveckých příběhů na lovce z období před a po druhé světové válce, sestavenou hlavně ze vzpomínek Miloše Rubešky. Následně v listopadu téhož roku vyšla autorova prvotina Z říše lesních bohatýrů. V ní autor popisuje svoji mysliveckou praxi v období od získání prvního loveckého lístku až do čtyřiceti let jeho věku. Více >

Letošní ročník NF ZST byl v mnoha ohledech výjimečný. Každý pátý rok se národní finále pořádá ve Střední lesnické škole na Křivoklátě. Z důvodu omezené kapacity jsme ale letos museli spojit oba turnusy do jednoho, a dát tedy dohromady děti z mladší a starší kategorie. V době, kdy jsme národní finále začali připravovat, jsme ještě nečekali, že největší oříšek je teprve před námi. Více >

Třicáté slavení, nebo neslavení Svatohubertský kult zůstává nenahraditelnou součástí trvalých mysliveckých tradic i v čase elektronického věku. Není náhodou, že zvláště v posledním desetiletí dvacátého století začala vznikat řada kulturně společenských akcí, které připomínají stále aktuální odkaz legendy sv. Huberta – myslivci by měli zvěř především chránit, chápat její nezastupitelný význam v přírodě a kulturní krajině, a v duchu toho krotit svoje lovecké vášně. Více >

česká lovecká aplikace pro myslivce, kynology a lovce Když jsem v roce 2018 zadal do univerzitního informačního systému téma nové bakalářské práce, ani jsem netušil, že vznikne unikátní nástroj pro nás myslivce a kynology, který ve světě nemá obdoby. Tehdy mě oslovil student našeho studijního oboru Provoz a řízení myslivosti Mgr. David C. Hájíček, LL.M., který si vybral vlastní téma „Využití mobilních aplikací pro organizaci společného lovu“. Po dvou letech usilovné práce je na čase představit, co se povedlo a co je v plánu. Požádal jsem tedy Davida, aby nám o aplikaci pověděl on sám. Více >