Když jsem před rokem a půl psal první řádky o mnou vyvinuté nové metodě záchrany srnčat, tušil jsem, že to bude myslivci velmi dobře přijata, protože výsledky při zkušebním nasazení na různých plochách a v různém terénu byly až překvapivě dobré a navíc v porovnání s ostatními metodami je aplikace velmi snadná jednorázová záležitost.
Skutečnost je ale ještě lepší, než jsem očekával, po prvním roce nasazení této metody se mezi myslivci ihned rozšířily informace o téměř stoprocentní úspěšnosti a v letošním roce už byla Záchrana srnčat aplikována na desítkách tisíc hektarů v celé republice.
Je dobrý pocit z toho, že se myslivci snaží srnčí zvěř chránit a zároveň mne opravdu těší to, že jsem to celé způsobil a záchraně srnčat pomohl. Metodu aplikují totiž nejen myslivci, ale i mnozí zemědělci a zemědělské farmy.
Žádám proto uživatele honiteb, ať mi pošlou svoje zkušenosti a výsledky, pokud se tak rozhodnete, zašlete prosím na můj mail
fischer@myslivost.cz. Zároveň se podělím o první část reakcí uživatelů honiteb a výsledky jejich záchrany srnčat.
Miloš FISCHER
Honitba Arnoltice
Jsme myslivecké sdružení, které hospodaří na ploše 973 ha. Zhruba polovinu této plochy představují lesy. Druhá polovina je tvořena převážně loukami. Přípravek Hagopur, napuštění smotků dřevité vlny, jsme aplikovali na loukách o celkové výměře asi 200 ha. V dřívějších letech jsme zaznamenali několik úhynu srnčat z důvodu sečení luk. V letošním roce nebyl zaznamenán žádný úhyn. Avšak i přes aplikaci pachového ohradníku do louky byl druhý den (termín sečení) zaznamenán výskyt srnčí zvěře (včetně srnčat) v ploše sečení. Veškerá srnčí zvěř však byla schopná před technikou sama odejít.
Je těžké určit, zda pozitivní výsledek letošního sečení může být vlivem aplikace pachového ohradníku (mladá srnčata byla odvedena po jeho aplikaci), nebo pozdějším termínem sečení luk z důvodu květnové absence srážek a pomalého růstu travin.
Mgr. Martin Drahoš, člen MS
Myslivecký spolek Jitrovník Království
Po každoročním snažení, procházení luk před senosečí, kterou nám někteří zemědělci nahlásili jen pár dní či hodin dopředu, někteří vůbec, jsme se i my, Myslivecký spolek Jitrovník Království, inspirovali článkem v časopisu Myslivost o ochraně srnčat před senosečí pomocí přípravku Hagopur a smotků z dřevité vlny.
Přípravek jsem aplikovali na malé smotky dřevité vlny pomocí tří krátkých střiků z každé strany a doprostřed. Takto již napuštěné smotky jsme pohodili v louce do trávy, přibližně asi 25 až 30 metrů od sebe.
A výsledek? Super! Dá se říct bez práce oproti procházení luk těsně před senosečí a ještě s nejistým výsledkem. Přípravek jsme poházeli na dvou loukách, kde nám zemědělci sdělili, že do 10 dnů budou sekat.
Na jedné, o výměře přibližně 4,5 hektaru s velmi hustou a vysokou trávou a s hojným výskytem srnčí zvěře, kde vloni pod sekačkou bohužel, i přes snahu, skončilo 5 srnčat, letos, po aplikaci nezůstalo ani jedno.
Senoseč proběhla osmý den po rozhození přípravku, z toho pátý, šestý a sedmý den byly velmi vydatné deště. První čtyři dny jsme na této louce nepozorovali vůbec žádnou zvěř, po deštích již louku nějaká zvěř na okraji navštívila, avšak zvěř se chovala velmi neklidně a často louku zanedlouho opustila a zatáhla zpět do lesa.
Na druhé louce o rozloze okolo 9 hektarů pod sekačkou nezůstalo také jediné srnče (loňský rok tři). Na této louce proběhla aplikace o den později než na výše zmíněné a senoseč proběhla až třináctý den. Chování zvěře bylo obdobné.
Z našeho pozorování ale budeme pro příští rok mít snahu interval mezi rozhozením přípravku a senosečí zmenšit na maximálně 7 dní, v rámci kterého zvěř louku ještě téměř nenavštěvuje.
Je jasné, že když delší dobu vydatně prší, účinnost přípravku se snižuje. Srnčí zvěř je velmi adaptivní, a tak si po této době, po snížení pachovosti i právě díky dešťům, na pach začala zvykat a louky navštěvovat, i když z počátku velmi neklidně a s podstatně větší ostražitostí.
Pro příští rok budeme v ochraně touto formou určitě pokračovat. Všem vřele doporučujeme!
Ing. Robert Petroušek
myslivecký hospodář
MS Stráž Verneřice
Aplikovali jsme pachový ohradník k záchraně srnčat na rozloze čítající 200 ha. Počet posečených srnčat před aplikací v roce 2019 bylo 19 kusů, v letošním roce 2020 to byly 2 kusy.
Když si páni farmáři vzpomenou, že jdou sekat, tak to vždy naštěstí vyšlo tak, že byl nějaký ohař v revíru a ochotné nohy procházet louky. Maximální spokojenost je i s plašiči pana Bartíka.
Již loni jsme měli sporadické pomocníky, kteří procházeli louky a zachraňovali srnčata. Od roku 2020 se naši milí pomocníci věnují záchraně srnčat a také záchraně jejich matek velmi intenzivně. Zachraňují je před rychlými mechanizmy a před masožravými myslivci.
Jan Kopřiva
myslivecký hospodář
MS Krchleby
V roce 2020 jsme postupovali klasicky, procházením porostů vojtěšky den před senosečí spolu s použitím psů, pyrotechniky a zapachováním pomocí silných parfémů, které si nastříkáme na obuv. Zatím se nám to osvědčilo a ztráty na srnčatech a ostatní zvěři jsou minimální. Letos jedno srnče.
Jan Bidzilia
hospodář MS Krchleby
Myslivecký spolek Purkráb, z.s.
Honitba Purkráb má rozlohu 1085 ha, z toho je 470 ha zemědělské plochy, kromě 20 ha polí a přibližně 40 ha pastvin se jedná o louky. Louky jsou sečeny na seno - přibližně 70 ha a z naprosté většiny pro spalovny po 20. červenci, zpravidla až v srpnu.
V roce 2019 jsme vlastní péčí ošetřili přibližně 50 ha luk před senosečí jak dřevitými smotky, tak vyrobenými senovými smotky. V ošetřených plochách nedošlo k žádnému vysečení srnčat - v roce 2018 na stejné ploše 6 srnčat.
V letošním roce jsme měli v plánu ošetřit přibližně 70 ha. Soukromý zemědělec požadoval k souhlasu s ošetřením dodání atestu, že přípravek lze použít v ekologickém hospodářství. Obrátili jsme se mailem na prodejce, ten nám však odpověděl, že přípravek je ekologický, ale o atestu on nic neví. V tomto prostoru 10 ha bez ošetření bylo vysečeno jedno srnče oproti loňské 0 po ošetření. Dále bylo ošetřeno 46 ha, kde stejně jako v loňském roce nedošlo k vysečení žádného srnčete oproti roku 2018, kdy došlo k vysečení 5 srnčat. V letošním roce i díky deštivému počasí a množství velkých louží v lukách zatím nebyly všechny louky pro seno určené ke krmení posečeny.
Po aplikaci pachových smotků jsme však již druhý den v ošetřené louce v dopoledních hodinách pozorovali srnu se srnčaty. Navíc při použití Hagopuru na pachový ohradník nám kůlky s nanesenou novou pěnou nebo pěnou aktivovanou pachovým koncentrátem ničil srnec tím, že kůlky vyvracel nebo urážel z kůlků nanesenou pěnu.
Pachování smotků jsme prováděli oproti doporučenému způsobu jejich uložením do plastového kýble v jedné vrstvě, nanesením pachového koncentrátu po celé ploše smotků, s následným nanesením další vrstvy a opakováním nástřiku, následně jsme smotky ještě protřepali a promíchali. Z těchto kýblů jsme je i v rojnici aplikovali.
Antonín Novotný
člen výboru - myslivecký hospodář
MS Suchdol nad Lužnicí
Honitba MS Suchdol nad Lužnicí je převážně polní. Aplikovali jsme na asi 100 ha, nebyla zjištěna žádná vysečená srnčata. V přechozích letech občas docházelo k vysečení srnčat, ale přesnou evidenci nevedeme. Musíme pochválit i spolupráci se zemědělci, kteří nám senoseče včas hlásili. Také podle našeho názoru pomohlo, že senoseč byla s ohledem na počasí provedena v pozdějším období. Program na záchranu srnčat pomocí zapachovaných smotků hodnotíme již druhým rokem kladně.
Jaroslav Štěpán
MS Suchdol n. L.
MS Plesná
Myslivecký spolek Plesná vykonává právo myslivosti v pronajaté honitbě Hrzín o výměře 2068 ha. Skladba honební plochy je 1515 ha zemědělské půdy, 407 ha lesa, 45 ha vodní plochy a 101 ha ostatních ploch. Honitba se nachází v příhraniční oblasti při okraji Ašského výběžku, okres Cheb.
V minulosti při všech možných pokusech o záchranu srnčat byly ztráty vysečením opravdu velké navzdory veškerým snahám. Pro ilustraci v loňském roce jsme zaregistrovali celkem při senoseči 41 kusů srnčat usmrcených žací technikou. Do některých porostů, hlavně vojtěšky a jetelů, je nebylo možné ani projít se psy pro jejich vzrůst a hustotu. Přesto v nich srnčata byla.
V letošním roce po informacích od kolegů, kde používali Hagopur a smotky a všichni tvrdili „super 100 %" jsme rovněž přistoupili k této technice ochrany.
Celkem jsme ošetřili 145 ha plochy určené k sečení. V naší honitbě působí několik zemědělských subjektů a díky dobré informovanosti z jejich strany jsme mohli činit opatření záchrany v rozmezí 2 až 4 dny před sečením. Velikost ploch činila od 8 až po 33 ha. A výsledek je až k neuvěření - nebylo nalezeno ani jedno usmrcené či zraněné srnče!
A ještě jeden sice smutný, ale přesto pro porovnání cenný příklad. V jednom případě nám bohužel zemědělec nedal vědět, kdy bude sekat jetel o výměře 9,6 ha. Neošetřenou plochu vysekal a výsledek byl 5 nalezených usmrcených srnčat!
Závěrem lze dodat jen jediné - o účinnosti této metody ochrany zvěře před vysečením není třeba vůbec pochybovat. Škoda že jsme na ni nepřišli již dříve, teď je třeba jen si přát, aby byla využívána v co nejširší míře ve všech honitbách.
Václav Svoboda
jednatel MS
Honitba Petrův Dvůr - Netolice
Výměra honitby činí 770 ha, přičemž zhruba polovinu tvoří louky. Přípravek Hagopur jsme aplikovali pomocí smotků dřevité vlny ve dvou termínech.
Louky (asi 30 ha), kde aplikace proběhla 7.5., byly sklizeny 1.6. Louky jsme před sečením pečlivě procházeli v husté rojnici a vynesli jsme celkem 7 srnčat. Zasečeno bylo jedno srnče, a dále jsme přímo po seči pozorovali na louce jednu srnu v místech, kde jsme srnče nevynášeli, tj. lze usuzovat, že došlo k jeho zasečení. Ve dnech těsně po seči jsme na louce pozorovali další dvě srny se zvětšeným vemínkem, tj. lze usuzovat, že došlo k zasečení srnčat.
Další část luk, kde aplikace proběhla také 7.5., byla posečena dne ve dnech 22. až 25.6. Louky jsme před sečí opět procházeli, srnčata vzhledem k termínu seče již vybíhala sama, až na jedno, které bylo zasečeno.
Louky, kde aplikace proběhla 31.5., byly kvůli deštivému počasí posečeny až 4.7. Zasečena byla dvě pozdní srnčata.
Vzhledem k záběru použitých strojů (10 až 12 m) nelze vyloučit, že došlo k zasečení i dalších srnčat, protože obsluha nemá šanci si toho všimnout.
V příštím roce chceme zkrátit aplikaci přípravku před sečením na dny (4 až 5) místo původně doporučovaných min. 10 až 15 dnů.
Honitba Běchary
Výměra smíšené honební plochy Honitby Běchary je 2125 ha. Přípravek byl použít ve všech lučních plochách a vojtěškách a to od tří až pět dnů před sečením.
Výsledek ztrát na plochách o výměře od 2 do 20 ha byl nula. Celková plocha sečení asi 80 ha, z toho vojtěšek asi 18 ha. V minulých letech jsme prováděli (procházeli) vyhánění před sečením se psy, ale přesto docházelo ke ztrátám, které se v průměru pohybovaly od 5 do 10 srnčat. Snad bylo výhodou, že současné době v honitbě máme oseto minimální plochy vojtěškou, což v jiných letech bývá až 150 ha. Z jednoho roku použití asi nelze vycházet, ale lze konstatovat, že použití přípravku bude zřejmě to nejúčinnější, nejméně nákladné a na aplikaci nejjednodušší.
MS Tomáš Svoboda Češov
Prevence probíhala za použití dřevitých smotků, na které byl nastříkán Hagopur, tak jak bylo popsáno v časopise Myslivost 5/2020.
V roce 2019 bylo takto ošetřeno 53 ha vojtěšky a 4 pozemky o celkové výměře 34 ha luk. Roznášení smotků probíhalo 5 až 7 dnů před sečením za slunného počasí, které vydrželo až do doby sečení. Při roznášení na pozemku s vojtěškou bylo z porostu vyhnáno 6 kusů dospělé zvěře.
Při sečení bylo posekáno jedno srnče které bylo položené těsně v kraji porostu a na pozemku se pohybovaly dva dospělé kusy. Při roznášce na lukách bylo vyhnáno celkem 15 kusů dospělé zvěře. Na ošetřených plochách nedošlo k žádnému posekání, pouze na pozemku o výměře 4 ha, který nebyl ošetřen, bylo posekáno jedno srnče. V době sečení byly na ošetřených pozemcích celkem 3 kusy dospělé zvěře
V roce 2020 bylo ošetřeno 50 ha vojtěšky a 3 pozemky o celkové výměře 29 ha luk. Roznášení smotků probíhalo po dlouho trvajících deštích a za nízké teploty vzduchu, 1 až 3 dny před sečením. Při roznášení smotků ve vojtěšce bylo vyhnáno z porostu 9 kusů dospělé zvěře.
Při sečení bylo posekáno jedno srnče, ale v době sečení byly ve vojtěšce i všechny dospělé kusy, které byly vyhnány při roznášce. Na lukách bylo při roznášce vyhnáno 5 kusů dospělé zvěře. Při sečení bylo posekáno rovněž jedno srnče a i zde byla všechna dospělá zvěř, ta však stačila před sekačkou utéct.
Výsledek těchto akcí je velmi pozitivní, jelikož se v minulých letech posekalo 6 i více srnčat. Rozdíl mezi jednotlivými roky byl v tom, že v roce 2019 za teplého počasí byl účinek pachových zradidel vyšší.
V.Kořínek - předseda MS