Časopis Myslivost

Obecné základy výcviku a péče o lovecké dravce

Myslivost 3/2021, str. 30  Luboš Kousal
Na závěr tohoto seriálu bych chtěl shrnout informace o sokolnictví a považuji za správné napsat i několik slov k etice sokolnictví a zacházení s úlovkem.
Jak se čtenáři v předchozích dílech dozvěděli, sokolnictví je umění lovit zvěř pomocí cvičených (sokolnickou mluvou - onošených) dravců. Sokolník tak k lovu využívá ryze přirozených prostředků, které jsou ve volné přírodě na denním pořádku.
Úspěch loveckého dravce nebo jeho kořisti může být na obou stranách, neboť dravec útočí podle svých schopností a napadená „kořist“ reaguje širokým rejstříkem svých obranných schopností, kterými ji příroda obdařila.
Je potřeba si uvědomit důležitý fakt, že úspěšný lov bývá podmíněn skutečností, kdy ulovený kus zvěře bývá neduživý, defektní, a proto pomalejší a méně obratný než ostatní a stává se tak dravcovou kořistí. Zdravý a zdatný kus snáze uniká, dalo by se říci, že se kořistí stává jen výjimečně.
Touto přirozenou cestou se reguluje zdravá odolná populace zvěře. Když tedy sokolník, o své vůli někdy v přírodě připraví podmínky pro lov dravcem, nezasahuje do měření přírodních sil žádnou mechanizací (zbraň nebo zemědělská technika, případně silniční provoz).
V praxi je sokolnický lov neporovnatelně obtížnější, náročnější a z hlediska počtu úlovků i chudší než přirozený lov ve volné přírodě.
V souvislosti s ulovenou zvěří nelze ani pomyslet, že by se sokolnictví dokázalo jen dotknout stavů naší zvěře.

sokolnictvi-web.jpg
 
Jaké jsou tedy pohnutky, které dokáží sokolníka přimět, aby opakovaně podstupoval veškerou problematiku s výcvikem a starostí o loveckého dravce, při tak nepatrném výsledku?
 
Již v dávné minulosti měli sokolníci ve svém štítu slogan „Nelovíme pro kořist, nýbrž pro všechno to krásné při lovu!“ Tento slogan, nebo chcete-li heslo, vystihuje současně podstatu i dnešního sokolnického lovu. Je to především nádherné zaujetí, kdy můžeme sledovat útočný let, kdy dravec obratně a s rychlostí útočí na kořist i kdyby nakonec vyšel naprázdno, protože pronásledovaná zvěř úspěšně manévrovala a svými úskoky útoku unikla.
Znovu jen zopakuji (uvedeno již v osmé části), že sokolník si musí dokonale osvojit celou problematiku své sokolnické profese. Musí umět citlivě posuzovat dravcovo chování, aby jeho výcviková opatření měla hlavu a patu, a to i z pohledu dravce. Je potřeba, aby byl v první řadě trpělivý, vytrvalý, shovívavý a hlavně důsledný. Názor „ono to nějak dopadne“ nemá v sokolnictví místa.
Při vlastním lovu nestačí jen dokonalá znalost chování dravců, ale i samotný pohled na ráz krajiny musí napovědět, kde lze zvěř očekávat a jaký způsob lovu je nejvhodnější. Sokolník si musí uvědomovat, kdy a kde lze dravce pustit za zvěří s nejnižším možným rizikem zbloudění i jaký je vítr nebo předpověď počasí.
V neposlední řadě nejen dravec, ale i sokolník, by měl být v dobré fyzické kondici, aby i v těžkém terénu mohl být včas svému dravci nápomocen. Nejeden dravec již při lovu „zbloudil“, protože nebyl sokolník včas na místě.
Pokud se podaří pronásledované zvěři při lovu uniknout, má právo, aby toho dne již byla ponechána v klidu. To je pradávné pravidlo nebo chcete-li sokolnická zvyklost a správný sokolník toto pravidlo vždy respektuje, protože lovená zvěř vyhrála.
Další pravidlo říká, že by denní počet úlovků neměl přesáhnout 4 kusy ulovené zvěře.
 
Dobře vycvičený dravec rychle přiroste sokolníkovi k srdci a stává se jeho společníkem, obdobně jako lovecký pes. Aby zůstal dobrým lovcem, musí s ním sokolník chodit nejlépe denně, nejméně obden do honitby, aby si dravec uchoval odpovídající návyky a dobrou loveckou kondici.

Leckdo si při čtení těchto řádků může položit otázku: „Co je tak zvláštního na dravcích? Snad to, že se živí jinými zvířaty? Vždyť v živočišné říši je bezpočet podobných jevů, kterým téměř nikdo nevěnuje pozornost!“
Odpovědí každého sokolníka bude, že se obdivujeme výjimečným vlastnostem dravců, které nám imponují, protože díky nim v mnohém předčí jiné živočichy.
V první řadě obdivujeme jejich perfektní let, jeho vytrvalost, obratnost, neuvěřitelnou rychlost a v neposlední řadě i odvahu a bojovnost. Neustále nás ohromují bystrostí svých smyslů, zejména vynikajícím zrakem.
Za zmínku stojí i jejich znamenitá paměť a neuvěřitelně rychlé reakce. V rukou dobrého sokolníka jsou učenliví a v různých situacích se dovedou překvapivě dobře orientovat a vyvozovat rychlá a správná rozhodnutí.
 
Rád bych v závěru mého příspěvku použil citaci z knihy Sokolnictví jednoho ze zakládajících členů Klubu sokolníků a nedávno zesnulého, sedmadevadesátiletého Zdeňka Sternberga (+19. ledna 2021).
„Dokud se v našem technickém – avšak bohužel přírodě odcizeném věku najde alespoň několik lidí, kteří budou ochotni podstoupit značné obtíže a materiální oběti a současně v sobě dokáží vzbudit a utužovat etické hodnoty a čestné pohnutky, které podmiňují pravé sokolnictví jen „pro všechno to krásné při lovu“, nepsal jsem knihu zbytečně!“
 
V samotném zakončení bych rád čtenářům, kteří jednotlivé příspěvky se zájmem četli (a dočetli až k těmto řádkům) položil jednu otázku: „Je sokolnictví i pro vás?“ Ne každý, kdo se totiž o sokolnictví skutečně zajímá, je schopen správně odhadnout potřeby dravce a hlavně zhodnotit své možnosti.
Ve skutečnosti je jen málo lidí, kteří ve svém „zaběhnutém systému“ jsou ochotni změnit svůj životní styl tak, aby se přizpůsobili zájmové činnosti s vysokými časovými nároky.
Za nezbytné předpoklady lze považovat dostatek volného času, možnosti pro vhodné umístění dravce, zajištění krmení, pochopitelně teoretická příprava a jedním z nejdůležitějších je možnost každodenního výcviku v honitbě.
Jediné, co mohu s klidným svědomím doporučit je totéž, co jsem před takovýmto rozhodnutím udělal já. Domluvte si schůzku s aktivním sokolníkem, začněte ho opakovaně navštěvovat a s jeho pomocí navštívit ještě další dva tři aktivní sokolníky, abyste si udělali reálný pohled na danou problematiku. Teprve pokud vše, co uvidíte a uslyšíte, a bude to stále směřovat k vašemu kladnému rozhodnutí, můžete následně podniknout kroky k tomu, abyste se stali v některém ze sokolnických středisek sokolnickým adeptem a po úspěšně vykonané zkoušce i sokolníkem.
Všem, kteří se takto rozhodnou, přeji, aby měli dostatek trpělivosti a aby jim práce s lovecky vedeným dravcem byla potěšením a přinášela radost nejen při „volném sledování“, a při lovu nezapomenutelné zážitky, které nevyprchají ani po letech.
Luboš KOUSAL
Klub sokolníků ČMMJ
Zdroj: Sternberg: str. 6-9; Brüll, Trommer: str. 138-139

Zpracování dat...