Časopis Myslivost

Evidence skutečných majitelů

Myslivost 5/2021, str. 86  Marek Zápotocký
Povinnosti a sankce pro myslivecké spolky Od 1. června 2021 bude účinný nový zákon o evidenci skutečných majitelů. Tento zákon stanovuje povinnost evidovat skutečné majitele právnických osob, mezi něž se počítají též myslivecké spolky. Zákon nově upravuje též sankce za porušení evidenční povinnosti.

 Co je evidence skutečných majitelů?

 

Evidence skutečných majitelů je informační systém veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti. Samotnou evidenci vedou krajské soudy. Evidence bude od června 2021 částečně veřejná, to znamená, že na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti bude komukoliv umožněno získat částečný výpis obsahující některé platné údaje o skutečném majiteli (např. jméno, adresa pobytu, datum narození, rodné číslo, na základě čeho je osoba skutečným majitelem a údaj o datu, od kdy je osoba skutečným majitelem).

Cílem evidence skutečných majitelů je určit konkrétní lidi, kteří mají reálný majetkový prospěch z právnické osoby, nebo kteří tuto právnickou osobu reálně ovládají.

 

Kdo je povinen evidovat skutečného majitele?

 

Skutečného majitele je povinna evidovat v zásadě každá právnická osoba. Právnickými osobami jsou i spolky. Povinnost evidovat skutečného majitele tak dopadá i na spolky myslivecké. Spolky mají povinnost evidovat všechny skutečné majitele podle skutečného aktuálního stavu.

Zákon však výslovně určuje výjimku, že tato povinnost nedopadá na honební společenstva.

 

Kdo je skutečným majitelem mysliveckého spolku?

 

Předně je důležité říci, že skutečným majitelem může být jedině člověk, tedy nikoliv právnická osoba. Cílem zákona je vždy dohledat konkrétního člověka, nebo lidi, a to i v krajním případě, kdy členy mysliveckého spolku jsou jen další právnické osoby (v takovém případě se hledají skuteční majitelé těchto právnických osob, dokud se nedojde až k výslednému člověku).

Určení konkrétních lidí v postavení skutečných majitelů mysliveckého spolku je složitější, neboť zákon používá nepřesný pojem „skutečný majitel“, jenž může vést k domněnce, že skutečným majitelem je člověk, který spolek vlastní. Není tomu tak, a to už proto, že v českém právu není možné spolek vlastnit.

Spolek je tvořen společenstvím alespoň tří osob, které jsou jeho členy. Členové jsou si rovni, tedy každý člen spolku má jeden hlas v nejvyšším orgánu spolku (zpravidla na členské schůzi), tedy na rozdíl od obchodních korporací není možné, aby někdo měl podle velikosti svého podílu např. 80 % hlasů a někdo jiný 20 % hlasů.

Prvním kritériem pro určení skutečného majitele je počet členů spolku. Čím více členů spolek má, tím menší je podíl člena na hlasování. Tedy ve spolku se třemi členy má každý člen podíl na hlasování třetinový, kdežto u stočlenného spolku má každý člen podíl na hlasování pouze jednu setinu.

Má-li spolek pouze tři členy, pak jsou skutečnými majiteli všichni tito členové, neboť zákon stanoví, že primárně je skutečným majitelem člověk, který má podíl větší než 25 % na majetku spolku (majetkový podíl získávaný při činnosti spolku nebo při jeho případné likvidaci).

Má-li spolek čtyři a více členů, pak je zřejmé, že žádný člen nemá majetkový podíl větší než 25 % (má-li čtyři členy, pak má každý člen přesně 25 % podíl, tedy nikoliv větší než 25 %).

Může se však ve výjimečných případech stát, že nějaký člověk může reálně skrze jiné členy spolku ovládat více než 25 % hlasů. Jedná se třeba o případy, kdy jsou členy spolku také právnické osoby, které ovládá jiný člen a v součtu mají tyto členové dohromady více než 25 % hlasů. V takovém případě, bude tento člověk skutečným majitelem. Nutno dodat, že takové případy budou mezi mysliveckými spolky spíše vzácnou raritou.

V běžném mysliveckém spolku, jenž má alespoň čtyři a více členů, jsou skutečnými majiteli všichni členové statutárního orgánu. To znamená, že nemá-li spolek skutečné majitele podle kritéria většího než 25 % majetkového podílu, pak je skutečným majitelem buď předseda spolku (je-li pouze on statutárem), nebo každý člen kolektivního statutárního orgánu (např. výboru, a to bez ohledu na funkci v tomto výboru).  

 

Povinnosti spolku

 

Spolek má povinnost zajistit, aby v evidenci byli zaevidováni lidé, kteří jsou aktuálně skutečnými majiteli. Změní-li se poměry ve spolku (např. počet členů, volba nového výboru atd.) a bude-li tato změna mít za následek změnu člověka, jenž je zapsán jako skutečný majitel, pak je spolek povinen tuto změnu provést, tedy vymazat zaniklého a zapsat nového skutečného majitele. Změnu musí spolek provést bez zbytečného odkladu. Člověk, který má postavení skutečného majitele je povinen poskytnout spolku nutnou součinnost, zejména je povinen mu poskytnout údaje, jež jsou předmětem zápisu do evidence.

 

Nesrovnalosti, přestupky a sankce

 

Zákon od června 2021 nově stanovuje sankce za porušení zmíněných povinností. Zjistí-li se nesrovnalost mezi stavem skutečným a  stavem zapsaným (reálný skutečný majitel není zapsán, nebo je zapsán někdo, kdo skutečným majitelem reálně není), zahájí příslušný krajský soud řízení o nesrovnalosti.

Soud vyzve spolek k doložení skutečností a listin nebo rovnou určí přiměřenou lhůtu k nápravě nesrovnalosti. Soud při zahájení řízení o existenci nesrovnalosti provede do evidence poznámku, k níž se následně zapíše, jak dlouho tato nesrovnalost trvala a jak byla narovnána. Tato poznámka však zůstane uvedena v úplném výpisu, což může spolku do budoucna komplikovat přijímání peněz z veřejných prostředků.

Při potvrzení existence nesrovnalosti provede soud výmaz údajů nesprávných a zároveň provede zápis údajů správných. Soud má následně povinnost o potvrzené nesrovnalosti informovat správní orgán příslušný k projednání přestupků.

Následkem nesrovnalosti není omezení výkonu členských práv člena spolku (na rozdíl od společníků obchodních korporací, kde je zákon přísnější), ani omezení v jeho funkci v orgánu spolku.

Přestupku se podle zákona o evidenci skutečných majitelů dopustí spolek, jenž nezajistí v soudem určené lhůtě nápravu nesrovnalosti. Přestupku se dopustí také spolek, jenž do 15 dnů nezajistí zápis skutečného majitele v případě, kdy byly nesprávné údaje do evidence zapsány bez náhrady.

Přestupku se dopustí také člověk, který má být zapsán jako skutečný majitel, ale neposkytl k tomu spolku potřebnou součinnost (zpravidla nesdělil spolku, že splňuje kritérium skutečného majitele nebo nesdělil o sobě údaje potřebné k zápisu).

Za uvedené přestupky lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

 

Jak a kdy provést zápis do evidence skutečných majitelů?

 

Spolky, které již mají evidovány skutečné majitele podle dosavadního zákona, musí od 1. 6. 2021 do 1. 6. 2022 zajistit zápis skutečných majitelů podle kritérií nového zákona. Za tuto dobu jsou osvobozeny od placení soudního poplatku.

Spolky, které dosud skutečné majitele neevidovaly, musí zajistit jejich zápis od 1. 6. 2021 do 1. 12. 2021. Za tuto dobu jsou osvobozeny od placení soudního poplatku.

Zápis může provést buď soud, nebo notář, je na úvaze a preferenci každého spolku, kterou variantu využije. Zvolí-li zápis prostřednictvím soudu, je třeba podat na příslušný krajský soud návrh na zápis, a to buď ve formě elektronické, nebo listinné. Návrh musí být vždy podán na formuláři, jenž bude zpřístupněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Důvodem lpění na formuláři je skutečnost, že obsah správně vygenerovaného formuláře bude promítnut do programové aplikace a jeho zpracování pracovníkem soudu tak bude mnohem jednodušší a rychlejší. Návrhu musí být věnována náležitá pozornost, neboť soud není oprávněn spolek vyzvat na opravu vad návrhu nebo na doložení dalších listin.

Samotný návrh musí být podložen listinami, zpravidla se bude jednat o výpis ze spolkového rejstříku, zápisu z volby či odvolání člena statutárního orgánu, nebude-li postavení skutečného majitele jinak doložit, postačí v krajním případě i čestné prohlášení o této skutečnosti. Tyto listiny mohou být přiloženy v prosté kopii.

Elektronické podání musí obsahovat samotný návrh a kopie listin a mělo by být zasláno datovou schránkou spolku, již by měl mít každý spolek zpřístupněnou a již by měl umět používat. Listinné podání musí obsahovat samotný návrh v originálu opatřený úředně ověřeným podpisem osoby oprávněné jednat za spolek (zpravidla předseda spolku nebo předseda výboru) a kopie listin.

Soudní poplatek za návrh je po uplynutí zmíněné osvobozené doby 500 Kč. Poplatek lze zaplatit kolkem nalepeným na listinném návrhu. Nebude-li listinný návrh opatřen kolkem, nebo bude-li podání učiněno elektronicky, soud navrhovatele vyzve k zaplacení a poučí jej, jakým způsobem lze poplatek uhradit.

Odmítne-li soud návrh pro procesní vadu, uvede důvody odmítnutí s poučením, jak lze nedostatky odstranit. Nebyl-li návrh odmítnut, soud jej věcně posoudí. Vyhoví-li návrhu v plném rozsahu, nevydává žádné usnesení, ale pouze navrhovatele vyrozumí o zápisu a zašle mu aktuální úplný výpis z evidence.

Byl-li návrh věcně zamítnut (neplést odmítnutí pro procesní vady a zamítnutí pro vady věcné), rozhodne soud usnesením, proti němuž je přípustné odvolání. Pro doplnění uvádím, že soud kdykoliv opraví zjevné chyby v psaní nebo v počtech nebo jiné zjevné nesprávnosti v zápisu, pro tyto drobné chyby nebo překlepy není třeba podávat nový návrh, postačí soud požádat o opravu.

Zákon zavádí také automatické průpisy. Spolky, které skutečné majitele již evidovaly před 1. 6. 2021, mohou soud nebo notáře požádat, aby byly údaje o jejich skutečném majiteli napříště automaticky propsány, což vřele doporučuji. Zákon totiž stanoví, že skuteční majitelé zapsaní před 1. 6. 2021 nebudou automaticky propsáni do nové evidence podle tohoto zákona. Nadále pak budou automaticky do evidence propisování členové statutárního orgánu spolku, kteří jsou zapsáni ve spolkovém rejstříku.

K tomuto je třeba mít na paměti, že členové statutárního orgánu jsou ve funkci již od okamžiku zvolení, a to zcela bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou zapsáni ve spolkovém rejstříku. Je proto nutné podat návrh na zápis změny do spolkového rejstříku bez zbytečného odkladu, jinak se spolek vystaví riziku odpovědnosti za nesrovnalost mezi stavem skutečným a evidovaným.

Právní mocí změny ve spolkovém rejstříku dojde tedy k automatickému průpisu těchto změn i do evidence skutečných majitelů.

Je-li však skutečným majitelem již zmíněná osoba s větším než 25% podílem na majetkovém prospěchu z činnosti nebo likvidace spolku, musí spolek bez zbytečného odkladu zajistit zápis takové osoby, neboť v takovém případě k automatickému průpisu nedojde.

 

JUDr. Marek ZÁPOTOCKÝ

autor působí na Krajském soudu v Ústí nad Labem

Zpracování dat...