MYSLIVOST / Stráž myslivosti

Vážení čtenáři časopisu Myslivost, nejprve chci poděkovat za vaši přízeň, za to, že Myslivost odebíráte a čtete. Poslední roky přibylo každoročně přes tisíc nových předplatitelů, což je v době, kdy se tištěná media stále méně čtou, skvělá vizitka pro náš spolkový časopis a pro celou redakci zároveň velká motivace. Více >

Situace blízko našich hranic ale není dobrá! Dne 20. listopadu byla Belgie prohlášena za zemi prostou afrického moru prasat (AMP) a ukončila tak dva roky intenzivní snahy o jeho eradikaci v populaci divokých prasat. Je to teprve druhá země, které se to v novodobé historii na evropském kontinentu podařilo. Tou první byla Česká republika. Více >

Další mojí zastávkou v rámci cest při představování nově zvolených krajských zástupců ČMMJ v nové Myslivecké radě byla kancelář zemědělského podniku v Přepychách. Stěny zdobí mnohé trofeje a další myslivecké artefakty, neboť místopředsedou představenstva Zemědělského družstva Přepychy je Ing. Aleš Pícha, zkušený myslivec. Více >

Dovolte mi na začátku roku malé zamyšlení. Nejenže se přehoupne celá společnost do dalšího roku, bohužel stále poznamenaného nejistotou v souvislosti s aktuální nákazovou situací, ale pro nás české a moravské myslivce to bude navíc první rok s praktickým uplatněním nových stanov a nově zvoleného vedení naší organizace. Více >

V kategorii Lesní honitba roku byla za rok 2019 oceněna společnost Městské lesy Hradec Králové. Komplex lesů východně od královského města jsem navštívil několikrát, byl jsem tam fotografovat i pomník sv. Huberta a historický pomník myslivců v rámci mé databáze mysliveckých památek, ale vlastně jsem ani nevěděl, jak zde funguje myslivost. Rád jsem si tedy popovídal s panem ředitelem, nejen o ocenění, ale i o jiných činnostech mne informoval Ing. Milan Zerzán. Více >

Nároky a výnosy jednotlivých druhů pícnin pokračování z minulého čísla V předcházejícím čísle Myslivosti jsem přinesl porovnání úživnosti přírodních a kulturních porostů ve vztahu k výživě a potřebám volně žijící zvěře. Byla nastíněny možnosti, jak by mohli zemědělci po dohodě s myslivci volbou vhodných pícnin zajistit zvěři vhodnou potravní nabídku. V tomto pokračování si představíme druhy pícnin a jejich nároky, způsoby setí a péče v případě, že vás minulý příspěvek inspiroval a například chcete před dalším vegetačním obdobím ve spolupráci s místními zemědělci založit a nebo obnovit trvalé travní porosty na plochách pro zvěř. Více >

V této zprávě chceme navázat na naše předchozí výsledky dosažené při sledování účinnosti a bezpečnosti veterinárních léčivých přípravků určených k prevenci a léčbě střečkovitosti srnčí zvěře. Pokládáme za zásadní, že časté informace z terénu popisují významný nárůst tohoto onemocnění v různých lokalitách ČR. Více >

ve vztahu k růstu a kvalitě srnčích parůžků Po zveřejnění článku o střečkovitosti srnčí zvěře v prosincovém čísle Myslivosti jsem byl mile překvapen velice pozitivní reakcí čtenářů a byl mysliveckou veřejností požádán o další příspěvek pokud možno na podobné téma. Více >

„Zlým snem“ každého sokolníka je situace, kdy jeho dravec při lovu zvěře nebo výcviku, například „útoků na vábítko“, zbloudí (tzv. ulétne). Tuto nezáviděníhodnou situaci sokolníci nemají rádi už od středověku. I když se situace za celá staletí sokolnictví mnohokráte změnila, skutečnost, že sokolník přijde o svého loveckého dravce je jeho obávanou „noční můrou“, která přetrvává od počátku sokolnictví. Více >

Dokončení z minulého čísla Hlavní poznatky o znacích na nástřelu Nástřelem rozumíme místo, na němž stála zvěř v okamžiku výstřelu na ní. Pokud po ráně zvěř nezůstala v ohni, připravíme se na obeznání a vyhodnocení nástřelu, jehož výsledky využijeme při následném dosledu. Více >

Vzhledem k vysokým stavům spárkaté zvěře je v mnoha honitbách nezbytné pořádat naháňky, a to i v současné době hygienických opatření. Naháňky sice představují vhodnou metodu lovu k regulaci zvěře, ale z hlediska hygieny zvěřiny a jejích kvalitativních parametrů jsou často dosti problematické. Proto je třeba naháňky organizovat a provádět tak, aby nejen splnily svůj účel, což znamená dosažení pokud možno co nejlepšího loveckého úspěchu, ale aby se přitom také co nejvíce zabránilo zhoršení kvality nebo dokonce znehodnocení získávané zvěřiny. Více >

Zcela na úvod chci říct, že ačkoliv mám lovecký lístek už více než 40 let, nepovažuji se za nějakého mimořádného střelce a už vůbec ne za mimořádného střelce černé zvěře. Nejsem intuitivní střelec, potřebuji si věci promyslet a nacvičit. Dlouhá léta jsem byl střelec humánní, vítaný v každé honitbě, který zvířátka nevraždí, jen jim plašením zvyšuje kondici. Za mých mladých let nebylo ani zdaleka tolik černé zvěře, jako je dnes, a tak nebylo na čem se učit. Trápil jsem se dlouho a teprve v posledních letech snad mám pověst slušného střelce. Více >

V posledních dnech se v médiích objevily informace Hnutí DUHA, CHKO Broumovsko a AOPK o údajně špatném přístupu chovatelů k předcházení útokům vlků na domácí zvířata. Ohrady prý mají z více než 90 % nedostatečné zabezpečení. Jejich pracovník Tomáš Krajča z odborného hlediska plošně mapuje stav zabezpečení pastvin a snaží se přesunout veškerou odpovědnost za katastrofální stav kolem vlků na jejich oběti a na chovatele. Více >

Vědecké analýzy druhé poloviny 20. století se rozcházejí v pohledech na územní původ rodu motáků (Circus). Například Nieboer (1973) uvádí, že motáci se vyvinuli na severní polokouli. Naopak Baker-Gabb (1984), ornitolog z Nového Zélandu, na základě rozsáhlé studie dvou australských druhů motáka tichomořského (Circus approximans) a motáka kropenatého (Circus assimilis), byl názoru, že rod motáků vznikl na jižní polokouli. Více >

Lov křepelek v Chorvatsku v roce 2020 se mi podařilo domluvit prostřednictvím kontaktů, které jsem si za léta v Chorvatsku vybudoval. Upřímně, trvalo mi to skoro osm let, ale nakonec lovecký zážitek vyvážil všechnu vynaloženou snahu. Vzhledem k tomu, že to pro mne byl lov naprosto nový a vzhledem k tomu, že ochranáři působící v Chorvatsku vyvíjejí směrem k tomuto druhu zvěře v poslední době velkou aktivitu, bude popis tohoto lovu asi jeden z posledních. Více >

Tomáš Zdechovský je český politik, od roku 2014 poslanec Evropského parlamentu, je také aktivním myslivcem a velkým podporovatelem střelců a držitelů zbrojních průkazů. Aktivně se zajímá o aktuální snahu Evropské unie o omezení držení zbraní, problematiku olova a dalších činností Evropského parlamentu, které se přímo i nepřímo dotýkají fungování myslivosti. K osvětlení aktuální situace jsem proto pana Zdechovského požádal o rozhovor pro čtenáře Myslivosti. Více >

Ke 30. výročí své existence si firma Fomei z Hradce Králové darovala uživatelům kromě jiného i novou řadu zaměřovacích dalekohledů Foreman s šestinásobným rozsahem zoomu. V této řadě jsou zaměřovače 1-6x24 PRO G4, 1,7-10x42 HTC PRO G4, 2-12x50 HTC PRO G4 a DX, 3-18x56 HTC PRO THC, THD, G4, DX Lock. Více >

Pravidelní čtenáři časopisu Myslivost určitě zaznamenali, že se na jeho stránkách dlouhodobě věnuji uživatelským testům a recenzím loveckých svítilen různých značek. Ve svých příspěvcích se nezabývám pouze hodnocením a popisy jednotlivých výrobků, ale snažím se také postihnout trendy, kterými se vývoj těchto pomůcek za uvedené období ubírá, včetně změn náhledu myslivců na jejich užívání. Více >

V posledních řekněme třiceti letech se významně zlepšila přesnost sériových loveckých kulovnic. Je to výsledek modernizace výrobních postupů, zejména masového nástupu počítačově řízeného obrábění a přesného kování hlavní za studena. Současně se zlepšila kvalita zaměřovacích dalekohledů a kvalita střeliva. Výsledkem je trend střelby na větší vzdálenosti. Více >

V předchozích číslech Myslivosti jsem se čtenářům pokusil představit některá technická řešení umožňující noční pozorování zvěře na kratší vzdálenost zhruba do jednoho sta metrů. Zahrnovala cenově dostupnější výrobky značek PARD, BESTGUARDER a AGM. Využití naleznou zejména u příležitostných lovců černé zvěře a dalších myslivců, kteří z nejrůznějších důvodů nehodlají do optoelektronických přístrojů investovat vyšší částky. Více >

Na začátku je důležité uvědomit si, že instalace puškohledu a nastřelení kulovnice není žádná věda, a kromě střelby všechny úkoly zvládnete i na kuchyňském stole. Více >

Digitálnímu zaměřovači Yukon Sightline se dostalo přídomku „nástupce Photona.“ Poprvé jsem si ho prohlédl na IWA v Norimberku už tuším před dvěma lety. Ano, používá stejný akumulátor DNV jako Photon RT, ale na druhou stranu vypadá úplně jinak a má nový, citlivý čip / senzor CMOS snímající obraz v kvalitě 1280х720 HD. Zařazení mezi „Yukony“ napovídá, že se jedná o přístroj, který nebude vybavený všemi nejmodernějšími funkcemi, ale běžného, průměrného uživatele by měl uspokojit téměř dokonale. Více >

Ač je lov tradičně považován za ryze mužskou záležitost, lovci vzývaná božstva jsou převážně rodu ženského: staroegyptská Neith, antická Artemis a Diana, Afrodita a Venuše, skandinávská Skadi, keltská Flidais, slovanská Děvana, Dzievana, Zievana, Dziva, Diva, Děva, přezdívaná též medvědí bohyně, nebo ryze česká Lověna. Až za nimi poněkud pokulhávají novověký světec Hubert či jeho předchůdce Eustach s legendou o setkání s jelenem vyzdobeným křížem mezi parohy. Více >

Letošní podivná doba příliš nepřeje setkávání lidí a konání akcí či výstav. O to milejší mi byla možnost prohlédnout si výstavu v Městském muzeu v Lanškrouně. Doslova pohlazením po duši je tu pro děti i dospělé výstava Pohádkové vánoce Veroniky Balcarové. Kdo odebírá Myslivost na předplatné, je už asi doma, úžasné kresby této ilustrátorky jsou totiž základním stavebním kamenem přílohy Malá Myslivost, je naší dvorní výtvarnicí a s trochou nadsázky je to “maminka“ jezevce Bédi a zajíce Janka, našich maskotů. Kdo je otcem, raději neprozradím… Více >

V minulých dílech kynologického seriálu jsme si řekli, jak vybrat správné plemeno a jak v něm pak probouzet vlohy, než začneme se samotným výcvikem. Nicméně je dobré zmínit (pravda, poněkud obšírněji) ještě jednu věc – a to je teorie učení, tedy zabrousit do oblasti etologie. Více >