Časopis Myslivost

Lov křepelek v Chorvatsku

Myslivost 1/2021, str. 54  Jan Galusek
Lov křepelek v Chorvatsku v roce 2020 se mi podařilo domluvit prostřednictvím kontaktů, které jsem si za léta v Chorvatsku vybudoval. Upřímně, trvalo mi to skoro osm let, ale nakonec lovecký zážitek vyvážil všechnu vynaloženou snahu. Vzhledem k tomu, že to pro mne byl lov naprosto nový a vzhledem k tomu, že ochranáři působící v Chorvatsku vyvíjejí směrem k tomuto druhu zvěře v poslední době velkou aktivitu, bude popis tohoto lovu asi jeden z posledních.
Křepelka polní Coturnix coturnix  je nejmenším druhem hrabavých, který v Evropě volně žije. Kupodivu jejím stavům v letošním roce asi hodně přispělo odlesnění po kůrovcové kalamitě v České republice. Letošní léto jsem jejich nezaměnitelné přepočítávání pěti peněz slyšel večer z každé holiny zarostlé buření a také ze „zanedbaných“ zahrad, které jejich majitelé opakovaně nesekali svými sekačkami do „golfové“ výše. Taktéž lovci v Chorvatsku mi sdělili, že tolik křepelek už dlouho ve svých revírech neměli.

krepelky-2.jpg

Lov křepelek v Chorvatsku začíná od 21. srpna a končí poslední den listopadu. Křepelky jsme lovili ploužením s loveckými psy a v naší přítomnosti byl k lovu využíván bretaňský ohař, německý drátosrstý ohař a německý křepelák.
Lov probíhá ráno po šesté a večer zase po šesté, loví se většinou asi hodinu a půl, než začnou být psi unavení. Vzhledem k vysokým denním teplotám jsme zvolili jen ranní lov a za čtyři ranní lovecké vycházky se nám podařilo ve třech lovcích ulovit více než 100 křepelek. Z tohoto množství se nám nepodařilo dohledat jen pět kusů, což považuji za fantastický výsledek, svědčící o kvalitě psů, kteří se lovu účastnili.
Loví se na strništích po sklizené hlavní plodině. Tato pole po sklizni zarostou „plevelnými“ rostlinami, které díky našim zemědělcům již na našich polích nenajdeme. Tyto plevele jsou schopny vytvořit v krátké době masivní množství semen, kterými se křepelky živí, a proto na tato pole při svém podzimním tahu zalétají. Jakmile je sklizené pole dostatečně zarostlém plevelem, je možno začít s lovem křepelek.
Průběh lovu je takový, že se příhodná plocha začne procházet ráno a večer s loveckými psy a když psi křepelky vystaví a donutí je vzlétnout, tak se lovec pokusí křepelku ulovit. Zásadou při lovu křepelek je, že se na lov musí chodit každý den alespoň jednou, a to proto, že rodinné hejnko, které na pole přiletí při nočním tahu a je z něj uloveno několik jedinců, z tohoto pole neodlétne, pokouší se přes noc svolat chybějící jedince a svým voláním pak přiláká k usednutí další rodinné skupiny křepelek.
Další den se z nově přilétnuvších křepelek uloví také několik kusů a tak se cyklus svolávání a lovu křepelek opakuje tak dlouho, dokud křepelky neodtáhnou pryč a nebo dokud se v lovu nepřestane. Některé křepelky, které na polích přečkaly několik loveckých akcí se dokážou vykrmit semeny plevelů tak moc, že skoro nemohou létat.
K samotným způsobům lovu křepelek mi bylo sděleno následující. Italové ve své domovině, pokud nemají k dispozici psy, si mezi sebe přivazují řetěz, který vláčí po strništi a křepelky před touto překážkou vzlétnou a jsou loveny.
Další způsob lovu je ten, že lovci bez psů si na hruď připevní bílou látku a nebo bílý papír, plouží společně po polích a vzlétnuvší křepelky potom loví.
Posledním nejpoužívanějším způsobem lovu je ploužení se psy. Psi před řadou lovců propátrávají strniště a když navětří křepelky, tak je vystaví a když se lovci dostanou na dostřel, tak křepelky na pokyn vytlačí z krytiny.
Křepelka se vznese povětšinou po vydání varovného zvolání a za typického zvuku kmitajících letek. Foneticky by se to dalo napsat asi jako „Čiriiii frrrrr“, v ten okamžik musí lovec reagovat a stihnout vystřelit na křepelku do vzdálenosti 30 až 40 m. Vzhledem k tomu, že se křepelka loví brokem o velikosti 1,7 až 2 mm, je tato vzdálenost limitující.
Po zásahu z křepelky vyletí světlý obláček peří ve tvaru malého kroužku. Křepelka po zásahu padá na zem a tehdy se musí lovec vydat směrem k místu, kam křepelka dopadla a tam zůstat stát. Mezitím si přebije zbraň a pátrá po ulovené křepelce zrakem. Když ji nenalezne, přijde psovod se psem, který křepelku v 99 % případů dohledá. Mimikry křepelek jsou natolik dokonalé, že ani v nízké trávě ji snadno nenaleznete. Pokusili jsme se k dohledání křepelek využít termovizi, ale pokud je strniště vyšší než 20 cm, je tato metoda neúčinná.
Popsaným způsobem jsme ve dvou lovcích společně se psovodem ulovili za ráno vždy více než třicítku křepelek. Když se psi unavili, tak jsme křepelky vyložili a nechali vychladnout a po chvíli jsme ještě šli dohledat křepelky do míst, kde se nám je dohledat nepodařilo, byli jsme většinou úspěšní.
Křepelky se po ukončení lovu rozložily do lednice k vychladnutí a další den byly přemístěny do mrazáku.
Kdybychom lovili každý den, tak by byl do konce tahu křepelek výsledek asi stále víceméně totožný, křepelky, které na poli zůstaly přes noc, totiž vždy přilákaly svým voláním pět až šest nových hejnek čítajících celkem dalších 50 až 60 křepelek. Polovinu z nich se nám podařilo ulovit a zbytek se nějakým způsobem svolal, popřípadě do svého středu přijal členy z jiných rodinných skupin. Pravda, mohlo se i stát, že některé hejnko odtáhlo dál na jih, ale většinou křepelky v lokalitě zůstávají.
Nikdy předtím jsem lov křepelek neabsolvoval a k ulovení jedné křepelky jsem musel vystřelit tři až čtyři rány. Lov je to však výtečný, vyžaduje postřeh, rychlost, přesnost a důslednost při dohledávání zasažené zvěře a vytrvalost. Věřte ale, že po dvou hodinách ploužení v mokrém strništi a bleskových reakcích na vzlétající křepelky jsem byl fyzicky a psychicky dost vyčerpaný. Ovšem bohatá snídaně skládající se z domácích klobásek, slaniny, vajec a sýra brzy ztracenou energii nahradila.

Krepelky-Chorvatsko-foto-s-mistn-C3-ADmi-20lovci-2Ejpg.jpg

Nyní k něco bližšího k lokalitě, kde lov křepelek probíhal. Lovili jsme v Chorvatsku ve vzdálenosti asi 60 km od maďarských hranic poblíž města Daruvar na polích, která patří soukromým osobám a jsou rozdělena malými mezemi, které zajišťují zvěři úkryt a potravu v případě sklizně hlavní plodiny.
Pole byla rozčleněna na malé celky asi tak, jak tomu bylo i u nás před kolektivizací a rozoráním mezí.  Vzhledem k tomu, že pro chorvatské zemědělce není plevel „třídní nepřítel“ a ještě se tam nepodařilo travičské lobby prosadit „povinnou“ aplikaci herbicidů na pole, jsou tamní produkty v biokvalitě. Samotný plevel se potom využije jako zelené hnojení a je do půdy zaorán a do jara vytvoří v půdě kvalitní humus. Z tohoto důvodu má tamní zvěř po celý rok k dispozici dostatečný zdroj potravy a nedopadne tak jako naše drobná zvěř, která se po sklizni ocitne na ploše bez potravy a případné zbytky toho, co na polích zůstalo jí náš hospodařící zemědělec ještě postříká herbicidem.

Krepelky-Chorvatsko-18-9-20-vysledek-20lovu-2Ejpg.jpg
 
Křepelka v kuchyni
 
Křepelky se před přípravou buďto oškubou a nebo stáhnou z kůže a vykuchají a vyčistí. Poté se lehce osolí, lehce posypou Vegetou a červenou paprikou a vloží se do vhodné nádoby podle množství připravovaných křepelek.
Na drobno se nakrájí cibule, kterou se křepelky prosypou a potom se do nádoby přidá studená voda v takovém množství, aby lehce křepelky zaplavila a takto marinované křepelky se nechají alespoň 12 hodin odležet.
Poté se nálev slije, křepelky se buď krátce osmahnou v oleji a potom se dají do pekáče a nebo se přeloží do pekáče, ve kterém je budeme péct a před pečením je zalijeme nejlépe zeleninovým vývarem a dáme je pomaloučku péct. Při pečení dbáme na to, aby byly stále zality vývarem a nevysušily se. Takto připravené křepelky jsou výtečné a s bílým pečivem a zapíjené dobrým bílým vínem chutnají skvěle.
 
Zamyšlení na závěr
 
Co dodat na závěr. V České republice jsem se setkal jen s několika málo lovci, kteří měli možnost takovýto lov zažít, a to povětšinou v Srbsku. Jedná se o čistě přírodní lov, protože voliérový odchov křepelek, pokud je mi známo, nebyl nikdy v Chorvatsku prováděn. A pokud do EU vstoupí i Srbsko a další balkánské státy, kde se křepelky ještě loví, bude to s největší pravděpodobností znamenat i zánik populace tohoto druhu hrabavých, jak jsme to již zaznamenali například u koroptve, které byly vyhubeny nadpočetnými stavy predátorů, které ochraňují a podporují za prostředky ze státních rozpočtů mnozí ochranáři, poslední přežívající zbytky křepelek pak zlikviduje chemická lobby, která se bude nejspíše snažit zavádět herbicidy i v nových členských zemích EU. Odhaduji, že ke kolapsu populace křepelek na Balkáně dojde do deseti roků. Je to sice velmi pesimistické, ale vzhledem k tomu že vycházím ze svých dlouholetých zkušeností, kdy vidím stále ty samé příčiny mizení drobné zvěře z naší přírody, se jedná bohužel o prognózu více než reálnou.
Neredukované stavy káňat, jestřábů, motáků, lišek, kun, jezevců, psíků mývalovitých, mývalů severních, norků, sojek, krkavců, vran a strak pod bedlivým dohledem ochranářů a za vydatného nadužívání chemie na polích zcela určitě způsobí jejich zánik, jak se tomu již stalo u koroptve polní, bažanta obecného, zajíce polního a v současnosti již mizí i divoká populace kachny divoké. Za to, že na společných honech ještě něco ulovíme, vděčíme bohužel jen práci myslivců a vypouštění odchované zvěře do honiteb. Divoká populace drobné zvěře totiž nemůže takovémuto tlaku dlouhodobě vzdorovat.
Jan GALUSEK
 

Zpracování dat...