Nejdřív se prosím představte profesně…
Já jsem se narodil v Olomouci, tam začalo jak divadlo, tak i myslivost. Vystudoval jsem konzervatoř v Ostravě, vzápětí jsem nastoupil do prvního angažmá v Těšínském divadle. V roce 1996 jsem se stal členem činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde jsem byl dvě sezony, poté tři roky opět v Těšínském divadle a od roku 2001 jsem byl členem činohry Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Od roku 2009 působím ve Švandově divadle. Hraji v agentuře Bouře. Hostoval jsem také v divadlech Rubín a Rokoko, Palace.
Takže jste asi od malička rád recitoval, zpíval…
Přesně tak, už v první třídě základní školy si mě vytáhla paní profesorka z lidové školy umění, a tak jsem se od šesti let motal kolem divadla.
Pojďme tedy nejdříve k herecké kariéře. Které role a učinkování byste zdůraznil?
Momentálně ve Švandově divadle učinkuji v inscenacích Příliš drahý jed, Cyrano z Bergeracu, Adamova jablka, Kočkožrout, Smrt mu sluší a Kdo je tady ředitel.
Z filmů bych asi jmenoval Smíchov pláče, Brooklyn spí, studentský film Lehká, Šichta, a Kryštof.
A pokud bych měl zmínit televizi, tak by se daly vyjmenovat tituly a seriály jako jsou Čapkovy kapsy, Spirála nenávisti, Zlatník Ondra, Kriminálka Anděl, Ordinace v růžové zahradě, O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech, České století, Clona, Policie Modrava, Zločin v Polné, V.I.P vraždy, Rapl, Doktor Martin, Temný kraj, Svět pod hlavou, Dáma a král, Polda, Specialisté, Bez vědomí, Poldové a nemluvně, Sestřičky Modrý kód.
A co bych z rolí zdůraznil? Seriály ani tak ne, spíš možná, že jsem si zahrál i Hamleta v Liberci, Equa jsem hrál v Těšíně, v Ostře sledovaných vlacích. Hrál jsem Bulfínka v Na tý louce zelený, dokonce společně s mým foxteriérem. Tady ve Švandově divadle už jsem si zahrál Bála, to je sice temná, ale velká role, úplně šílená postava gangstera ve hře Zabít Johny Glendeninga.
A zrovna dnes máme skvělou komedii Smrt mu sluší, kde hraju kritika, hraji tam s Míšou Dlouhým, Kamilem Helbichem a Bobem Jaškovem, kteří mě chtějí furt zabít. Je to sranda, dobrá herecká sestava, s nimi hraju často a rád.
A nějaké aktuální natáčení pro film a nebo televizi?
Teď jsem dlouhou dobu jsem nic netočil, dotočil jsem Dámu a král, kde jsem byl často, ale teď je takové jalové období.
Jak jste překonal covidové období?
To bylo velmi nemilé, že se nehrálo, máme chalupu asi třicet kilometrů od Olomouce, takže jsem se tam zašil a dělal jsem vše to, na co nebyl předtím čas, plno úkolů jsem díky covidu dodatečně zfackoval.
Dočetl jsem se, že vaší vášní jsou auta, že jste jel taky rallyeovou soutěž?
Rallye jsem jel jednou, ale jinak jsem jezdil závody do kopce, mistrovství republiky v automobilovém slalomu, měl jsem malého Peugeotka. V rámci hobby cupu se jede vršek trati ve Šternberku, to se člověk pěkně projede.
Takže vás dojíždění do Prahy za prací asi moc nezmáhá?
Ale zmáhá, hlavně psychicky, já už jezdím vlastně jen vlakem, už jsem přesedlal dávno na vlak, už ani to malé hbité auto nemám, teď mám MPV, to už žádná rychlost není. Vlakem je to klidnější a spolehlivější.
Pojďme ale už konečně k myslivosti. Kde se vášeň vzala? Tak jako u jiných v rodině?
Měl jsem tatínka myslivce, chalupu máme kousek mezi Olomoucí a Rýmařovem, nad Šternberkem, je to Nízký Jeseník, ani moc dědin tam není, je tam nádherný klídeček. Od malička jsem seděl v lese s tátou na posedu a hned v osmnácti letech jsem si udělal všechno, co šlo, řidičák a myslivecké zkoušky, a měl jsem vše za sebou.
Nelákalo vás studovat lesárnu?
V určitém období jsem opravdu uvažoval, že bych šel do Hranic na lesárnu, ale to už jsem dost dlouho hrál divadlo a to pomyslné lano mě táhlo s divadlem jít dál. Takže mi myslivost stále v životě zůstala, ale jen jako koníček.
Jste členem nějakého mysliveckého spolku?
V podstatě nikdy jsem členem nějakého spolku dlouhodobě nebyl, jsem členem ČMMJ, mám zbrojní průkaz, lovecký lístek, platím si pojištění, jsem taková myslivecká volná noha.
Jak často se dostanete do lesa?
Bohužel jen v létě, když máme herecké prázdniny dva měsíce a nebo v zimě, když mě kamarádi pozvou na naháňky.
A co vybavení, zbraň, lovecký pes, …
Mám kulovnici 7x64 , taky trojáček a dvojku, tyto zbraně jsem podědil, jsou to docela hezké flinty, žádné noční vidění, stará dobrá klasika. Co se týče pejsků, teď mám špringršpaněla, zkoušky ale nemá, umí základní povely, ale nikam jsem ho netahal na zkoušky.
Co preferujete víc, společné lovy nebo individuální, co z hlediska druhů zvěře?
Nemám jasné preference, obojí, jak individuální lovy na čekané nebo šoulačka, tak i společné lovy jsou pro mne super. A z hlediska druhů zvěře je mi tak jako asi většině myslivců milá a příjemná srnčí zvěř, atraktivní jsou samozřejmě lovecké možnosti a akce spojené s černou zvěří.
A vysněná nebo rekordní trofej?
Tak to vás zklamu, stejně tak jako na divadle nemám od malička vysněnou roli, tak ani v myslivosti nemám nějakou jasně danou touhu po rekordní trofeji nějakého konkrétního druhu zvěře. Mám doma nějaké srnce,divočáky, na chalupě je celá stěna trofejí, je tam i vypreparovaný divočák a muflon, část je samozřejmě rodinná záležitost z minulosti.
Asi se nepletu, když si vás představím na posedu nebo kazatelně ve chvíli klidu a relaxu…
To je pro mne prvořadá věc, to už aplikuji od prvopočátků, už jako student, když jsem přijel v pátek ze školy, tak nejdéle za hodinu jsem seděl na posedu, v sobotu ráno jsem šel zase. Pokud je možnost, tak využiji jak rána, tak večer k potřebné relaxaci. Asi je pochopitelné, že když jste každý den před očima publika a v kontaktu s lidmi, berete myslivost jako možnost být v klidu, nemusíte mluvit. Funguje to u mě stoprocentně.
Když sedíte na kazatelně, dokážete se oprostit od divadelních rolí? Projíždíte si třeba v hlavě texty?
Ne, na to mám vlak, jedu čtyři hodiny vlakem a přeříkávám si text. Já se učím texty na zkouškách, někdy musím doma nad texty sednout a jet, drtit text, ale spousta dialogů se člověk nenaučí úplně doma. Je lepší si to s kolegou říct a nadhodit na place a na jevišti. V lese, abych seděl na kazatelně a měl scénář v ruce, to by nešlo moc dohromady.
A co manželka a děti, jak se dívají na lásku k myslivosti? Dokážete zpracovat zvěřinu?
Mám ženu, dvě děti, ti jsou ale v Českém Těšíně, takže já mám pestrý život co se týče pendlování po republice. Dcera se možná na mne občas dívá, že je to vraždění, ale dá se vysvětlit, že myslivost není jen střílení, ale i péče o zvěř. A zpracovat zvěřinu není pro mne problém, zrovna nedávno jsem dostal divočáka, tak si ho upeču.
Co na kolegu myslivce říkají ostatní herci?
Ti jsou naprosto v pohodě, nebojí se mě… ne opravdu, vědí že jsem myslivec a nemají s tím problém.
Že byste je případně uplatil kouskem kýty z divočáka?
To by opravdu asi někdy šlo, s Michalem Dlouhým soupeříme, co jsme komu dali, teď jsem dal doktorovi kačenku, on zase někomu husičku, asi bych ho kýtou z divočáka trumfnul. Ale vážně – myslím si, že zvěřina je opravdu dobrá komodita k propagaci myslivosti a měli bychom toho jako myslivci umět více využít.
Hrál jste na divadle nebo v televizi nějakou roli, která by měla něco společného s myslivostí?
Nepamatuju si, že by se to někde myslivosti dotklo, pokud se za to nedá považovat policajt, který má pistoli, ale vyloženě, že bych byl někdy v roli za myslivce, tak to ne. Vlastně ano, nedávno jsem točil takový spot pro propagaci promítání filmů a tam jsem myslivce ztvárnil.
Jak vnímáte obecný náhled na myslivost, jak nás vidí veřejnost? Čím bychom mohli zlepšit pohled na nás myslivce?
Trápí mě to, ale spíš je to dané obecnou neznalostí čehokoli, dokud lidé nedostanou informace nebo si k myslivosti nečuchnou, tak neví, co myslivost a lov obnáší. Když někoho zasvětíte a trošku mu ukážete, že to není jen o střílení, tak si myslím, že se lidé na myslivost začnou dívat z jiné stránky. Musíme se o to postarat v prvé řadě my, myslivci, v našem zájmu se musíme naučit takto fungovat.
Máte mysliveckou knihovnu? Vnímáte a sledujete filmy o myslivcích a myslivosti, případně jiné záležitosti s myslivostí spojené?
Já beru myslivost jako součást života, cokoliv se jí týká, tak je pro mě příjemné. Občas mě napadne, že někdo z kolegů ve filmu nosí blbě flintu, občas jsou myslivci zobrazováni ve špatném světle a jinak, než je realita, ale asi se produkcím nechce platit za odborné posouzení. Když se natáčí něco, co se týká policajtů, tak tam je poradce, máte poradce na zdravotnictví, když jsou seriály z lékařského prostředí. Myslivecký poradce asi taky bývá, ale jako u všeho, chybička se vloudí. Ale nejde o život, brát to s nadhledem…