Spolek sdružuje různě zaměřené odborníky se společným cílem podporovat biodiverzitu zemědělské krajiny s důrazem na záchranu koroptve polní, vytvářet studie a projekty pro obnovu ekologických funkcí krajiny. Zkušenosti se snaží spolek předávat dál na výstavách a konferencích, na vlastních seminářích i odborných exkurzích. Na obnově krajiny se podílí zejména v regionu Moravy, ale má za sebou i několik studií zpracovaných pro oblasti v Čechách. Největším celostátním projektem je ČIŘIKÁNÍ a nejenom o něm jsem si povídal s jedním ze zakladatelů organizace a předsedou spolku
Mgr. Petrem Rejzkem, biologem a ekologem, absolventem Univerzity Palackého v Olomouci jehož hlavním posláním, jak sám zdůrazňuje, je
chránit koroptev jako vlajkový druh české krajiny...
Co bylo prvotní příčinou vzniku projektu čiřikání, kdo s myšlenkou přišel a kteří lidé byli u zrodu?
Vyrůstal jsem na hanáckém venkově, od dětství jsem se věnoval ornitologii a s koroptvemi jsem se běžně potkával v krajině. V zimě, když napadl hlubší sníh, nám chodily až na zahradu ozobávat růžičkovou kapustu. Později jsem si začal vést záznamy o jejich výskytu a chování.
Při studiu ekologie na Přírodovědecké fakultě v Olomouci jsem se tomuto druhu věnoval také v seminární práci, kdy jsem poprvé zmapoval českou koroptví populaci hlouběji do historie a rozebral souvislosti kolem jejího pozvolného vytrácení se ze zemědělské krajiny. Pročetl jsem k tomu všechny dostupné zdroje. Tehdy jsem vlastně vypracoval takový malý záchranný program, což bylo smyslem této seminární práce v předmětu Chráněné druhy živočichů, který vedl dr. Vlastimil Kostkan.
Dlouhé roky jsem sledoval polní ptáky a viděl, jak se podmínky k jejich životu pořád nezlepšují. Přemýšlel jsem nad stavem krajiny, ale i nad druhovou ochranou, která se v náležité podobě dostává jen několika málo vybraným druhům ptáků. Věděl jsem, že koroptev musíme znovu dostat do povědomí veřejnosti a zmobilizovat péči ze strany myslivců.
Vznikla tehdy myšlenka specializovat naši dosavadní ochranářskou organizaci, která by přizpůsobila všechny podpůrné procesy jen koroptvi. Chtěl jsem vymyslet způsob, jak doplnit pasivní ochranu koroptve ze strany státu o skutečný podpůrný projekt. Byly tedy položeny základy Projektu ČIŘIKÁNÍ, který vznikl v celostátní podobě až, nebo chcete-li už, v roce 2007.
Opravdu životaschopným se projekt stal o tři roky později s příchodem kolegy Michala Zedka, který vnesl do naší práce větší systém, práci s daty a pravidelnou popularizaci výsledků. Přišli další lidé, posílili naši organizaci a založili jsme Poradní sbor, v němž jsou dnes tři desítky zkušených myslivců, ekologů a chovatelů z celé republiky.
Co a jak je ústřední myšlenkou či mottem? Jaké je postavení projektu v rámci společnosti a mysliveckých či výzkumných struktur?
Naše motto je výstižné: Domov pro koroptev, krajina pro člověka. Na tom pracujeme. Stručně řečeno, všechno co děláme pro koroptev, je přínosem také pro člověka v podobě ozdravování zemědělské krajiny, kterou využívá nejen jako zdroj plodin, ale také třeba ke sportování a odpočinku.
Projekt ČIŘIKÁNÍ dnes patří k největším ochranářským projektům ve střední Evropě. Je inspirací a motivací pro další organizace a jejich projekty na záchranu jiných druhů ohrožených zvířat. Naše data z monitoringu koroptve jsou součástí NDOP (nálezová databáze ochrany přírody), kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
Koordinujeme rozsáhlý výzkum agroekosystémů se zaměřením na stav společenstva polních ptáků ve vztahu ke kvalitě prostředí. Tento výzkum dnes zahrnuje 49 lokalit po celé zemi a probíhá od roku 2009. Zapojeni do něj jsou zkušení terénní ornitologové, nezřídka jsou mezi nimi i myslivci.
Dlouho vyhlíženým vyústěním našich snah je kampaň Adoptuj koroptev. Jedná se ve skutečnosti o nestátní záchranný program, který shromažďuje finanční prostředky od dárců, a pak je přerozděluje jako podporu myslivcům, kteří vypouští do volné přírody koroptve z extenzivních chovů. Zároveň finančně přispíváme na obnovu biotopu pro koroptev.
Vše se řídí našimi metodikami, které vypracoval Poradní sbor Projektu ČIŘIKÁNÍ. Myslivcům a chovatelům samozřejmě také pomáháme vyřizovat všechny administrativní náležitosti dané legislativou.
Jak vznikaly první projekty a myšlenky, kde se našla první podpora jak ze strany veřejnosti, tak i ze strany mysliveckých, výzkumných a jiných organizací a subjektů?
Abychom prosadili zájmy ochrany koroptve, hledali jsme hned od začátku spojence. Máme za sebou desítky jednání, která se vyplatila i kvůli vzniku různých dílčích projektů a každoročních aktivit. A tak dnes spolupracujeme s ČMMJ, s klubem Dámy české myslivosti, aktivně s některými okresními mysliveckými spolky a především s místními mysliveckými spolky, které se věnují drobné zvěři a hlavně koroptvi ve svých honitbách.
Spolupracujeme ale také s již zmíněnou AOPK ČR, s některými pracovníky ze správ chráněných krajinných oblastí, s česko-slovenským zástupcem World Pheasant Association, s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně, s krajskými úřady v záležitostech ochrany a podpory koroptve, s obcemi na projektech obnovy krajiny, s Českou televizí při tvorbě dokumentů věnovaných koroptvi, i s několika zájmovými a odbornými časopisy.
Opomenout nechci ani menší organizace jako Spolek FOREST, který nám významně pomáhá s osvětou, nebo Sociální podnik Jasan, který zemědělsky hospodaří s cílem vytvořit podmínky pro návrat koroptve. Tento výčet je jen zevrubný, všechny jsem nejmenoval.
Jaká je to právní forma, jaká je struktura, jak je vše řízeno?
Projekt ČIŘIKÁNÍ sestává z několika hlavních aktivit, jako je Adoptuj koroptev, Obnova krajiny, Výzkum a monitoring, Poradní sbor, webové stránky Koroptvicky.cz a EVVO (environmentální vzdělávání, výchova a osvěta). Všechny naše aktivity jsou založeny na rozsáhlé síti dobrovolných spolupracovníků, kterých je v současnosti okolo sedmi set. Nositelem celého projektu je pak nezisková organizace NAŠE SPOLEČNÁ KRAJINA, z.s. se sídlem na Moravském Záhoří, která letos slaví již dvacet let od svého založení.
Mnozí by se zeptali tak jako já – a co financování, sponzoři, partneři?
První roky jsme Projekt ČIŘIKÁNÍ budovali s nulovým rozpočtem. Narazili jsme ale na limity v jeho dalším rozvoji, a tak jsme vytvořili funkční systém financování. Podle našich hospodářských výsledků jej v současnosti tvoří dotace a granty, dary od lidí a organizací, ale i příjmy z odborné činnosti pro obnovu krajiny. Tyto tři finanční zdroje jsou stejně důležité, což také z hlediska objemu ukazuje jejich vždy třetinové zastoupení na příjmové straně našeho rozpočtu.
Důležitou roli, finančně těžko vyčíslitelnou, mají také partneři Projektu ČIŘIKÁNÍ, tedy organizace, o nichž jsem již mluvil, a které nás podporují odbornou spoluprací nebo účinnou propagací. Bez nich bychom, řečeno sportovní terminologií, kopali za koroptev jen ve značném oslabení.
Jak se stát členem, podporovatelem, spolupracovníkem? S kolika lidmi, kromě již výše jmenovaných, spolupracujete, resp. kolik členů či řadových spolupracovníků se kolem projektu čiřikání pohybuje?
Naše organizace nutně nepotřebuje další řadové členy. Pokud se někdo schopný objeví, jsme vždy rádi. Dnes je jádrem organizace 13 členů, kteří odvádí administrativní, organizační i odbornou práci. Stejně jako je tomu od začátku, musí Projekt ČIŘIKÁNÍ řídit tým, který je složený z odborníků i manažersky schopných lidí s velmi silnou motivací.
Mnohem podstatnější pro samotnou koroptev jsou pak externí odborní spolupracovníci i zkušení praktici sdružení v Poradním sboru. A stejně tak na sedm set dobrovolníků zapojených do monitoringu koroptve, výzkumu agroekosystémů nebo do pomoci s osvětou.
Veledůležitou roli mají samozřejmě naši dárci, kteří nás finančně podporují většími jednorázovými částkami nebo menšími pravidelnými platbami. Přehledy dárců neustále aktualizujeme na webových stránkách Koroptvicky.cz.
Jak se mohou zapojit noví zájemci ať už z řad fyzických nebo právnických osob?
Abychom mohli koroptvi účinně pomáhat na území celého Česka, tedy přesněji v zemědělské krajině, musí nás být ještě mnohem víc. Proto neustále hledáme nové zájemce o spolupráci, kteří se můžou zapojit do monitoringu koroptve, do odchovů nebo vypouštění koroptví v rámci Adoptuj koroptev, popřípadě finančně podpořit jednu ze tří našich aktivit: rozvoj Projektu ČIŘIKÁNÍ, kampaň Adoptuj koroptev či biokoridor Přerov - Hvězdárna, který zakládáme jako ukázkový krajinný prvek. Uvítali bychom také větší podporu ze strany firem.
Jak jste propojeni s výzkumnou a akademickou sférou? Máte třeba kontakty a spolupracujete i se zahraničím?
Na problematice podpory koroptví populace dlouhodobě spolupracujeme s Mendelovou univerzitou. Tato spolupráce má různé podoby. Také jsme pomáhali několika studentům s bakalářskými nebo diplomovými pracemi. Jednalo se o studenty z České zemědělské univerzity v Praze a z Masarykovy univerzity v Brně. V kontaktu jsme také se zkušenými myslivci ze Slovenska, kteří se zabývají koroptví, spolupracovali jsme se saskou ornitologickou stanicí Neschwitz a jednu z výzkumných lokalit máme v Dolním Rakousku. Rádi bychom zahraniční spolupráci dali konkrétní podobu v mezinárodním projektu na podporu koroptve ve střední Evropě. Je to vše otevřené a hledáme partnery z řad organizací i státních institucí.
Pojďme zpět co našich krajů, jak vyprofilovanou máte působnost a spolupráci v jednotlivých částech republiky? Kde všude vyvíjíte činnost?
Naše činnost je celostátní, ovšem s omezením na zemědělskou krajinu, která zabírá 54 % plochy České republiky. Prostřednictvím spolupracovníků působíme ve všech našich krajích a ve většině okresů. Na projektech obnovy krajiny se podílíme zejména na střední a jižní Moravě, ale máme i spolupráci na Písecku a Mělnicku. Přes kampaň Adoptuj koroptev jsme za jejích pět let fungování finančně podpořili vypouštění koroptví v Čechách i na Moravě, ve Slezsku zatím ne.
Jaké byly první projekty, čím se zabývaly a jaké z nich byly první výstupy?
Některé dílčí projekty a aktivity jsem již zmínil. Původní a dosud nosnou aktivitou Projektu ČIŘIKÁNÍ je určitě monitoring koroptve. Ten je celoroční a každoroční, tedy nepřetržitý. Žádné jiné sčítání ptáků nebo drobné zvěře nemůže náš monitoring nahradit, protože v něm pomocí on-line formuláře sbíráme detailní data o podmínkách pozorování, o prostředí i o chování jedinců. Máme data, která mají zásadní význam pro sledování změn v chování koroptve, pro stanovení síly místních populací, ale i pro smutné zjištění, že koroptve se z některých lokalit už zcela vytratily.
Údaje jsou cenné také pro naši vrcholnou aktivitu, kterou je bezesporu záchranná kampaň Adoptuj koroptev. Můžeme tak korigovat mysliveckou péči o původní populaci a samotné vypouštění odchovaných koroptví tak, aby nedošlo k chybám z neznalosti. Ostatně naše kvalifikované poradenství pro myslivce má již dlouhou tradici a je to v naší zemi vlastně jediná možnost, jak odborně konzultovat podporu koroptve v myslivecké praxi s ohledem na místní podmínky. Nejenže myslivcům poskytujeme konkrétní data, odborné rady a metodiky, ale zároveň je v daném regionu propojujeme s dalšími subjekty, které jsou přihlášeny do našeho systému podpory koroptve.
Byť je koroptev „titulárním“ druhem, kterými všemi druhy zvěře a živočichů se vaše aktivity týkají?
Koroptev je prostě pro nás jednička, vlajkový druh české krajiny a nejlepší bioindikátor, který v zemědělské krajině máme. Spolu s ní ale žijí na polích další druhy ptáků, z nichž šestnáct s bioindikačními vlastnostmi, trvale sledujeme v rámci výzkumu agroekosystémů. Jedná se třeba o čejku, oba druhy bramborníčků, chocholouše, křepelku, skřivana, dva druhy ťuhýků nebo vrabce polního. Okrajově, ale s velkou vážností, sledujeme další hrabavé druhy ptáků v naší přírodě. Z těch původních se jedná o tetřeva, tetřívka a jeřábka, z nepůvodních druhů o bažanta obecného i královského, ale také o větší exoty, jako jsou orebice, perličky nebo krocani. Protože se vesměs jedná o pernatou zvěř, i tady je žádoucí spolupráce s myslivci. Snažíme se průběžně sledovat informace o všech zmíněných ptácích a informovat o nich na webových stránkách Koroptvicky.cz.
A jaké zajímavé výsledky přinesly výzkumy či sledování polních ptáků?
Zajímavé je již základní porovnávání výzkumných lokalit. Velké rozdíly jsou v počtech zjištěných druhů ptáků, v jejich populační hustotě, ale také v zastoupení zvláště chráněných druhů. Zatím největším překvapením bylo naprosto odlišné společenstvo polních ptáků na výzkumné lokalitě v Rakousku v porovnání s jihomoravskými lokalitami podobného charakteru. Tady jsme pochopili, že pro koroptev a další polní ptáky je jedinou záchranou přechod od velkoplošného centralizovaného zemědělství na lokální maloplošné zemědělství s využíváním malé techniky a většího zastoupení ruční práce. Farmáři v Dolním Rakousku mají každé větší pole rozčleněné na několik malých úzkých polí a políček, na nichž pěstují obilniny, olejniny, okopaniny a různé druhy zeleniny. K tomu se ještě až úzkostně starají o okolní polní cesty a jejich doprovodný stromovo-keřový porost, který využívají jako větrolamy, doplňkovou pastvu pro včely, zdroj dřeva i jako místo ke stinnému odpočinku na polích pracujících pomocníků. Na nás působí kdejaká tamní farma jako rezervace pro polní ptactvo.
Biokoridor Hvězdárna
Které další zajímavé projekty obnovy krajiny můžete zmínit?
To bychom tu byli dlouho. Tak jen drobnou ochutnávku. V oblasti obnovy krajiny je určitě pozoruhodným projekt na podporu polních ptáků na Písecku, na kterém jsme jako odborný partner spolupracovali s Městem Písek a se členy Mysliveckého spolku Purkratice. Zde jsme navrhli pár desítek krajinných prvků a další podpůrná opatření. Poprvé jsme také pro koroptev precizovali optimální podobu hnízdní meze včetně druhového složení travino-bylinného osevu.
Pak byl zajímavým projekt na území CHKO Kokořínsko, ovšem pro soukromého investora, který kromě okolních lesů spravoval i velkou část zemědělské krajiny. Tady jsme přišli s návrhem úpravy krajiny s ohledem na historii, turistické využití, péči o jelení zvěř a s důrazem na podporu biodiverzity. Kromě jiného jsme navrhli i založení keřových porostů pomocí valů z větví po rakouském způsobu nebo extenzivní sady, aleje s průhledy a solitérní dlouhověké stromy pro dotvoření genia locí. Na jílovitých místech nechyběly ani tůně, nebo chcete-li napajedla pro zvěř.
Zcela jiným projektem je zakládání biokoridoru v lokalitě Přerov - Hvězdárna. Zde jsme si vypůjčili na deset let zdarma pozemek od města, abychom tu pomocí výsadeb i s přispěním přírody vytvořili nový biotop na ploše 0,55 hektaru. Tento projekt je krásný v tom, že na něj finančně přispívá široká veřejnost a se samotnou realizací nám pomáhají sami Přerované. Pro ně a s nimi tu také děláme různé akce, jako prohlídky biokoridoru, znalostní soutěže nebo výrobu hmyzích domečků. Letos chystáme noční zážitkovou akci zaměřenou na pozorování nočního života, hlavně hmyzu, a poznávání souhvězdí. Však taky náš projekt těsně sousedí s budovou přerovské hvězdárny.
Vloni jsme se také podíleli na vzniku Adaptační strategie Přerova, která řeší přípravu města a okolní krajiny na klimatickou změnu.
Jaký je ohlas myslivecké, laické a zemědělské veřejnosti na vaše aktivity?
S podporou od myslivecké veřejnosti, s konkrétní spoluprací v honitbách a celkovým vlídným přijímáním Projektu ČIŘIKÁNÍ jsme mimořádně spokojeni. Ačkoli naše spolupráce není omezena jen na myslivce, jsou právě oni tím rozhodujícím hráčem pro návrat koroptve polní do zemědělské krajiny.
Tady bychom si jen přáli, aby spolupracujících místních mysliveckých spolků bylo více. Určitě bychom taky rádi rozšířili spolupráci s vedením Českomoravské myslivecké jednoty. Začít bychom mohli třeba memorandem o spolupráci. Bez přímé účasti vedení totiž spolupracujeme s myslivci tak nějak neoficiálně. Koroptev si přitom zaslouží jednoznačnou podporu. Je to jeden z tradičních symbolů naší myslivosti.
Podpora ze strany laické veřejnosti je obrovská. Lidé nám posílají finanční dary, zapojují se do monitoringu koroptve nebo pomáhají s osvětou třeba pomocí šíření našich letáků do svého okolí. Komunikujeme s několika farmáři, kteří mají nebo chtějí mít na svých pozemcích koroptve. Sympatizují s námi také někteří členové Asociace soukromého zemědělství, s nimiž jsme v kontaktu.
Rád bych zmínil informaci, která vloni poněkud zapadla, a sice že Projekt ČIŘIKÁNÍ se dostal do užšího výběru finalistů Ceny Josefa Vavrouška v nominaci za výjimečný počin.
Kde všude publikujete poznatky a výsledky?
Základním informačním prostředkem jsou naše webové stránky Koroptvicky.cz. Publikujeme také v několika zájmových a odborných časopisech. Ostatně časopis Myslivost považujeme za hlavního mediálního partnera Projektu ČIŘIKÁNÍ. Něco bylo zpracováno v rámci bakalářských a diplomových prací. Naši odbornou publikační činnost bychom ale rádi rozšířili. I proto hledáme nové kolegy - externisty z odborných kruhů či z akademické obce.
Jaké nové projekty a aktivity připravujete?
Letošní rok se nese v duchu oslav dvacátého výročí založení našeho spolku. Vydali jsme samolepky s grafikou upozorňující vlastně na dvě výročí v roce 2022, a to dvacet let od založení spolku a dvaadvacet let monitoringu koroptve.
Připravujeme tisk nových letáků pro podporu biodiverzity, organizujeme výstavu, chystáme se na výsadbu dvacítky stromů do volné krajiny a nebráníme se ani dalším spontánním akcím, kterými upozorníme na nezbytnou pomoc přírodě.
Pracujeme ale i na nějakých nových aktivitách v samotném Projektu ČIŘIKÁNÍ. Zmínit můžeme třeba plánované založení klubu podporovatelů a spolupracovníků, kterým bychom rádi zajistili také různé výhody u našich partnerů.
Letos bude pokračovat výzkum agroekosystémů 2021-2022. Vloni terénní práce absolvovalo zatím rekordních 17 ornitologů.
A ještě bych zmínil, že v tomto roce se snažíme najít podporu pro nejvhodnější kandidáty na titul Národní pták Česka, kteří reprezentují jednotlivé typy ohrožených českých krajin. Pro zemědělskou krajinu je to koroptev, pro lesní krajinu tetřívek a pro říční krajinu ledňáček. Více o tom informujeme na webových stránkách Koroptvicky.cz.
V čem by mohli více pomoci členové ČMMJ, resp. čtenáři časopisu Myslivost? Čím a jak vás mohou podpořit?
Byli bychom rádi, pokud by se i další myslivci začali více věnovat drobné zvěři. Zkušenost ukazuje, že se to vyplatí jak v obnově krajiny, tak v obohacení činnosti mysliveckých spolků včetně návratu k tradicím. Také veřejnost podporu drobné zvěře vnímá dobře. Samozřejmostí je možnost zapojení každého jednotlivého myslivce do našeho monitoringu koroptve polní. Myslivci nám pomáhají rovněž i finančními dary.