Pane předsedo, když jsme si domlouvali schůzku v honitbě, tak jste mi říkal, že se chcete bavit především o změně krajiny.
Jednoznačně! Myslím si, že toto téma je, a hlavně stále více bude, velmi důležité a pro nás myslivce i stěžejní. Nikdo nepopírá, že úkolem myslivců je péče a lov zvěře, ale ta zvěř musí někde žít. A také musí konečně myslivci pochopit, že bez spolupráce se všemi, kteří do přírody vstupují, to do budoucna nepůjde.
Jaké byly začátky práce pro změnu krajiny u vás v honitbě?
Naše honitba je smíšená, v lesní části se vyskytuje především zvěř srnčí, daňčí, černá, občas jelení. V polní části honitby máme zvěř srnčí, zaječí, zbytky populace bažantí zvěře. Přibližně před deseti lety jsme se rozhodli, že se budeme aktivně podílet na změně krajiny. Využili jsme našich velmi dobrých vztahů se zemědělci, majiteli půdy a též s obcí. To je totiž naprostý základ. Pokud to někdo myslí se změnou krajiny vážně, musí spolupracovat se všemi, kteří do krajiny vstupují. Nelze si prosazovat své zájmy bez ohledu na ostatní. Vždy je potřeba vzájemné pochopení a spolupráce. Pak lze něco dělat a měnit.
U nás jsme nejprve začali řešit stav černé zvěře a ve spolupráci s vlastníky lesů jsme připravili zvěři co nejlepší podmínky v lesní části honitby. Rovněž jsme začali řešit, jak budeme změnu krajiny financovat.
Předpokládám, že jste se začali kromě vlastních zdrojů poohlížet i po dalších možnostech.
Aktivně jsme začali řešit možnosti příspěvků pro podporu vybraných mysliveckých činností. Jako první v honitbě jsme si pořídili odchytové zařízení na černou zvěř, poté přibyly betonové nory na odchyt lišek, zřídili jsme myslivecká políčka pro zvěř.
Vyjmenováváte finanční podpory poskytované Ministerstvem zemědělství, které administrují jednotlivé krajské úřady…
Myslím si, že tohle by měl být pro myslivce naprostý základ z finančních podpor. Jejich získání je administrativně jednoduché a pro myslivce srozumitelné. Je zde široká škála možností finanční podpory, a to od zástřelného za černou zvěř, přes podporu mysliveckých políček, odchytových zařízení až po výsadby stromů a keřů do honitby.
Váš spolek z těchto dotačních programů realizoval několik nových liniových výsadeb stromů, obnovili jste několik mezí …
V minulosti naši honitbu v polní části protkávalo množství mezí, remízků, příroda byla pestrá. Poté přišla kolektivizace zemědělství a meze a aleje stromů zmizely. Vytipovali jsme několik lokalit, kde jsme chtěli obnovit linie ovocných stromů, doplnit a obnovit meze. Opět, jak už jsem zmiňoval, asi by se to nepovedlo realizovat, pokud bychom nespolupracovali s majiteli pozemků. Představili jsme jim naše plány na obnovu krajiny a oni souhlasili. Současně je potřeba řešit financování takových projektů. Zde si musíme říct, že myslivci jsou k dotačním možnostem nedůvěřiví, a to je obrovská škoda. Finanční prostředky jsou pro ně připraveny, a pokud je nebudou aktivně čerpat, je možné, že v budoucnu budou poskytnuté někomu jinému.
Jaké má váš spolek konkrétní zkušenosti s dotačními možnostmi?
Na úpravu krajiny jsme čerpali finance z rozpočtu Ministerstva zemědělství a Státního fondu životního prostředí. Musím říct, že po předložení našich záměrů jsme podporu na úpravu krajiny obdrželi vždy.
Co konkrétně jste realizovali?
Ministerstvo zemědělství nám financuje myslivecká políčka, vysadili jsme také díky jejich podpoře linii starých odrůd jabloní s keřovým patrem. Tato liniová výsadba lemuje polní cestu. Státní fond životního prostředí se finančně podílel na realizaci dalších projektů, kdy jsme do honitby vysázeli další ovocné stromy, jabloně a slivoně. Celkem se nám podařilo obnovit skoro kilometr nových liniových výsadeb a do honitby jsme vysázeli už stovky stromů a množství keřů.
Pro mnoho myslivců však mohou být tyto projekty složité na vyřízení.
Mám heslo, že když se chce, tak to jde. Nesetkal jsem se při jednání s krajským úřadem, ministerstvem nebo fondem životního prostředí s nevlídným přístupem. Návody, jak administrovat žádosti o dotační prostředky jsou veřejně k dispozici, na trhu je také dostatek firem a jednotlivců, kteří jsou schopni myslivcům pomoci. Jen mám někdy pocit, že myslivci ani nechtějí pomoci a hledají důvody, proč to nejde.
Můžete uvést příklady?
U nás v honitbě většinu polí obhospodařuje velká zemědělská společnost, která také spoustu pozemků vlastní. Díky dobré spolupráci nebyl problém realizovat výsadby i na jejich pozemcích. Velmi často slýchám od myslivců, že by chtěli myslivecká políčka, ale nemají je kde umístit. A ti samí mají přitom svoje pozemky propachtovány zemědělcům. Tak proč je nevyužijí ve prospěch zvěře a krajiny?
Když si nevím rady s řešením dotačního titulu, tak mám přece možnost oslovit někoho, kdo mi poradí nebo to je schopen vyřešit. Opět je to jen o tom, chtít. Myslivci přece musí být ti, kteří budou aktivně pracovat pro přírodu a krajinu. Tato činnosti se nám vždy vrátí, a to nejen tím, že budeme mít lepší prostředí pro zvěř, ale také pro náš život. Už nehledejme výmluvy, jednejme.
Jaké máte další plány?
Chtěli bychom do honitby ve spolupráci s našimi členy připravit projekty na výstavbu tůní a rybníka. Rovněž budeme pokračovat v obnově mezí výsadbou stromů a v dobré spolupráci se všemi, kteří v přírodě působí.
S poděkováním za rozhovor
připravil Lubomír HAJNÝ
