Už samo o sobě slovo nový není úplně na místě. Japonští konstruktéři představili vlastně už třetí generaci u nás docela dobře prodávaného modelu. Je tak trochu kuriózní, že se tři generace tváří jako zcela jiná auta, ale nejsou to jiná auta, základní karoserie je totiž pořád stejná. Zatímco první generace se tvářila tak trochu nanicovatě s poněkud rozšláplou plochou přídí a ne moc adekvátně s přídí komunikujícím pozadím, druhá generace si zahrála vepředu na dravce v podobě až poněkud předimenzovaného grilu evokujícího vyceněné zuby, třetí generace na pohled opravdu už vypadá moderně a jako zcela nový model. Hrany se přiostřily vepředu i vzadu, kapota se sebevědomě zvýšila, přidalo se oplastování, své vzhledově dodaly zcela jinak tvarované světlomety a podoba nárazníků. Vím, je to věc individuálního vkusu, ale nový S-Cross se podle mne vizuálně povedl.
Celkově si vzal vše to dobré z předchozích generací, doplnil dnes nezbytnými asistenty a elektronickými prvky, přitom ale neztratil normálnost a střídmost. Prostě důkaz, že mnohdy než revoluce je lepší důkladná evoluce, proč vymýšlet něco, co dobře funguje a je osvědčené. V dnešní době vymýšlení mnohdy až nesmyslů je to nanejvýš rozumný přístup k potřebám běžných uživatelů.
Takže S-Cross dostal přední i zadní led světla, systém nouzového brždění, varování před opuštěním jízdního pruhu, udržování jízdy v jízdním pruhu, sledování únavy řidiče, rozpoznávání dopravních značek, adaptivní tempomat s funkcí stop and go, sledování mrtvého úhlu, asistent rozjezdu do kopce, sledování pohybu za vozem a parkovací senzory. K tomu naprosto úžasný systém kamer kolem dokola celého auta a možnost „ptačího pohledu“, kdy si na středovém displeji v solidním rozlišení můžete vše zkontrolovat kolem vozu a například při zajíždění k chodníku detailně vidíte hranu kola u obrubníku. Z moderních systémů tak snad chybí jen automatické stěrače, přisvěcování do zatáček a automatické přepínání dálkových světel.
Musím po týdenní zkušenosti a najetí asi 1500 km konstatovat, že všechny systémy fungují „tak nějak normálně“ a pomáhají, aniž by řidiče obtěžovaly a otravovaly zbytečnými hláškami a varováními – prostě systémy ku prospěchu a pohodě jízdy.
K pohodě jízdy patří i pohodlná vyhřívaná sedadla, pravda, mohl by být i vyhřívaný volant. Nevím proč, ale už v několikátém zkoušeném Suzuki se automaticky nevracela páčka směrovek. Z místa řidiče je dobře vidět na přehledné konce přední kapoty, věrný a plně dostatečný obraz podají velká zpětná zrcátka, staromilce asi potěší i stará dobrá klasická ruční brzda. O systému ovládání infotainmentu už nebudu psát, u Suzuki jsou asi staromilské ovládací plastové kolíčky po stranách palubního štítu genetickou nutností, ale což, hlavně že fungují. Informace jsou dobře čitelné a podstatně se svým zobrazením vylepšil středový sedmi a nebo i devítipalcový displej.
Místa vepředu i vzadu je dost, a to i nad hlavou zadní řady. Pokud mám interiéru něco vytknout, pak je to z mého pohledu doslova archaický černý lesklý plastový povrch horní části palubní desky a horní hrany výplně dveří. Nejenže se tady asi nezakrytě šetřilo, ale povrch je podivný na omak a hlavně se při slunci lesklý plast nepříjemně zrcadlí v čelním skle.
Zavazadlový prostor logického a praktického tvaru disponuje objemem 430 l, zvětšit se dá posunutím mezipodlahy a také změnou sklonu zadních opěradel. Ta jsou sklopná i v poměru 60:40 do úplné roviny, pak získáte 665 l, až po střechu 1230 l.
Nový S-Cross můžete pořídit jen s jedním, ale osvědčeným a vyzkoušeným přeplňovaným benzínovým čtyřválcem 1,4 BoosterJet buď s šestistupňovou manuální převodovkou, a nebo šestistupňovým automatem. Volit lze také mezi pohonem 4x2 nebo také léty vyzkoušeným, spolehlivým a výtečně fungujícím pohonem 4x4 AllGrip. Suzukářům známým kolečkem před řadicí pákou můžete volit mezi režimy Auto, Sport, kdy se dostaví rychlejší reakce na plynový pedál a více výkonu jde na zadní kola a Snow pro jízdu na sněhu, v blátě a všude tam, kde potřebujete lepší trakci. V opravdu těžkém terénu a nebo zapadnutí pak pomůže funkce Lock, funkci uzávěrky diferenciálu to samozřejmě nenahradí, jen se více zlepší přenos výkonu na kola.
V každém z provedení pak najdete mild-hybridní systém ISG. Systém tvoří tři hlavní části: 48V startér-generátor ISG, který zároveň zastává funkci elektromotoru, 48V lithium-iontovou baterii a měnič napětí mezi 48V a 12V okruhem pracující se stejnosměrným proudem.
Systém při zpomalování rekuperuje energii, kterou následně využívá ke snížení spotřeby paliva a zlepšení jízdních výkonů. V běžných jízdních situacích funguje tak, aby co nejvíce snížil spotřebu benzinu. ISG je ale také připraven kdykoliv se zapojit jako elektromotor zvyšující točivý moment v nízkých otáčkách nebo pomáhající při zrychlování – řídicí jednotka volí vhodný režim zapojení elektromotoru podle požadované intenzity akcelerace. Funkce podpory při akceleraci zahlazuje tzv. turboefekt, přidaný točivý moment elektromotoru slouží k vyrovnání prodlevy před nástupem plného tlaku přeplňování.
Když naopak při vyšlápnutí spojky klesnou otáčky na volnoběh, spalovací motor je v běhu udržován elektromotorem. Díky tomu je možné kdykoliv okamžitě začít zrychlovat, ale na volnoběh se zbytečně nespaluje benzin.
Systém přechází mezi jednotlivými funkcemi automaticky podle provozních podmínek. Při klidné jízdě pomáhá šetřit palivo, při dynamické jízdě přidá výkon přesně v okamžiku, kdy to potřebujete.
Musím konstatovat, že to bylo asi poprvé, kdy jsem považoval tento systém opravdu za výhodu a příspěvek k pohodě, a světe zboř, ač jsem odpůrcem otravného systému start-stop a zatím jsem ho vždy hned vypínal, v Suzuki S-Cross jsem nejen nevypnul, ale ani fungování vlastně nevnímal. Za mne palec nahoru, i když si stále o této ekoúlitbě myslím své.
Z hlediska spotřeby jsem byl v podstatě spokojen. Když jsem auto zrovna nešetřil, jezdil jsem mírně nad 6 l na 100 km, samozřejmě v terénu a za sportovní jízdy vysaje BoosterJet více, ale pokud jsem v klidu ekologicky plachtil a nechal pomáhat co nejvíce mild-hybridní systém, dostal jsem se k 5,5 l na 100 km.
Za jízdy je S-Cross překvapivě tichý, podvozek zvládá nerovnosti s tlumeným duněním, snad jen hlubší roleta asfaltu ho více roztřese. Souvisí to ale s tím, že tak jako třeba Vitara je i S-Cross překvapivě lehkonohé auto, jen 1280 kg na dvoukolku a 1360 kg hmotnosti na čtyřkolku je znát, zvláště prázdné neobsazené vozidlo občas odskočí na výmolech, díky tomu se ale méně naklání v zatáčkách. Je to taková hravá, ale bezpečná svižná jízda, která možná řidiče po přesednutí z jiného svalnatého SUV překvapí.
Zkusil jsem samozřejmě i jízdu v terénu, na vytahování se na pracovní off-roady zapomeňme, ale agility do terénu dostanete překvapivě dost. Světlá výška 175 mm není tolik, nájezdový úhel zvláště vepředu není počítán také do terénu, i křížení náprav má své limity. A nenajdete také asistent sjíždění z kopce, ale to vše neznamená, že se nemůžete pustit do terénu, i těžšího. Na to, jak mile prakticky S-Cross vypadá, ukázal v terénu slušný potenciál. Naprosto jasně těží z tradice Suzuki a dlouhých let vyvíjení pohonu 4x4, není to nějaký doplněk modelu navíc, ale základní premisa ať už Vitary, nebo S-Crosse. Vůz na každodenní dojíždění v horách, po polních cestách a venkovských rozbitých trojkách, v kopcovitém a členitém terénu, a to za každého ročního počasí. Auto, které s radostí zaparkujete před domem a víte, že do něj můžete kdykoliv skočit a spolehlivě dojet „do civilizace“ a nebo naopak z domova k posedu či lovecké chatě po louce, zablácené polňačce a nebo přes brod. A přitom je to zároveň vůz, který poslouží manželce k odvozu dětí do školy a nebo starší doveze k lékaři, oběma nabídne snadnost a přehlednost parkování prostřednictvím kamerového systému. Podle mne ideální auto pro městské myslivce sloužící přes týden k dojíždění do práce a jiným pracovním vyřizováním, ve volných chvílích a o víkendech pak praktický pomocník na cesty do honitby.
Subjektivní je pohled na ceny, S-Cross koupíte už od 528 900 Kč za základní dvoukolku až po 707 900 Kč za nejlépe vybavenou čtyřkolku s automatem, střešním oknem a všemi dostupnými doplňky. Za mne jsou ceny odpovídající a poctivé vzhledem k nabízenému.
Vím, že se vývoj nedá zastavit, ale i tak mnohdy kroutím hlavou, co vše se nám snaží automobilky vnutit za novosti ať už technické nebo exteriérové. Suzuki šlo v případě S-Crosse jinak a se selským rozumem – proč měnit něco, co je osvědčené a funguje, ponechme osvědčený základ, udělejme pořádný make-up a doplňme o potřebné a praktické, ne ale otravné moderní systémy. A výsledkem budiž prostě obyčejné dobré normální auto. Chvála bohu, že zdravý rozum ještě dokáže zvítězit nad rádoby modernistickými ekopoblblostmi!
testoval Jiří Kasina