Přípravná fáze I
Jak se bude vykonávat právo myslivosti v honitbě, první kroky
V našem právním prostředí máme toliko dva způsoby využití společenstevní honitby. První, když honitbu využívá sám její držitel – honební společenstvo. Pro takový případ se vžilo pojmenování, že honitba je využívána tzv. „ve vlastní režii“ nebo též „na vlastní účet“.
Druhý způsob pak spočívá v tom, že držitel honitbu pronajímá (přesněji propachtovává podle nového Občanského zákoníku) třetí osobě. Pro snazší čtivost však v textu budu užívat zažitý pojem nájem honitby. Nájemce (pachtýř) se v takovém případě stává uživatelem honitby. Odtud tedy rozlišujeme pojmy držitel a uživatel honitby. Ve vlastní režii pak logicky držitel a uživatel splývají v jednu osobu.
Rozhodnutí o způsobu využití honitby je na držiteli (honebním společenstvu). Pozor však na to, že takové rozhodnutí je v zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „ZoM“) upraveno nejen jako právo držitele, ale také jako povinnost.
Držitel honitby má ve lhůtě 60 dnů od vzniku honitby povinnost rozhodnout, zda bude honitbu užívat ve vlastní režii, nebo ji bude pronajímat (§ 29 odst. 2 ZoM). Při nedodržení lhůty se vystavuje sankci v podobě přičlenění honebních pozemků k jiné honitbě a zrušení rozhodnutí OSSM o uznání původní honitby.
A jakým způsobem se držitel rozhodne o způsobu využití honitby?
Rozhodování o takové otázce primárně spadá do působnosti valné hromady (§ 21 odst. 1 písm. c) ZoM). Zde upozorňuji na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 22 A 34/2017 ze dne 10. 4. 2018. V něm se uvádí, že k užívání honitby na vlastní účet není třeba žádné formální rozhodnutí. Jedná se o ojedinělé rozhodnutí, které osobně považuji za excesivní pro rozpor s účinnou právní úpravou obsaženou v § 21 ZoM. Lze si jen těžko představit, že držitel honitby bude o způsobu využití honitby rozhodovat jakýmsi faktickým konáním, bez řádného rozhodovacího procesu. Lze si rovněž klást otázky, kdo by byl oprávněn fakticky rozhodnout o užívání honitby. Nebo dále, jakým způsobem řešit spor, kdy se členská základna nemůže shodnout. Právě z těchto důvodů ZoM zcela logicky předpokládá, že rozhodnutí o způsobu využití náleží do působnosti valné hromady, resp. honebního výboru.
Valná hromada také může rozhodnout o přenesení této pravomoci na honební výbor (§ 21 odst. 2 ZoM). V obou případech je k rozhodnutí valné hromady potřeba minimálně souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů na valné hromadě. Minimálně z toho důvodu, že stanovy mohou hlasovací kvorum určit ještě vyšší.
Základní způsoby využití honitby
Vraťme se ale k základním způsobům využití honitby. Oba způsoby využití mají své klady i zápory.
Užívání honitby ve vlastní režii zpravidla přináší poměrově větší aktivitu členů honebního společenstva na výkonu práva myslivosti. To kvůli povinnosti držitele honitby upřednostnit při užívání honitby vlastní členy před tzv. extraney, tedy osobami mimo dané společenství (§ 32 odst. 2 ZoM). Co je však největším benefitem při užívání honitby na vlastní účet, je přímá a efektivní kontrola nad honitbou. Naopak negativem je mnohem vyšší odpovědnost držitele. S tím se totiž pojí povinnost hradit škody způsobené zvěří a činit opatření k zabránění jejich vzniku. Tyto položky přitom v rozpočtu často zaujímají nemalé částky. Není se pak čemu divit, že značná část honiteb je v České republice pronajímána.
A protože v letošním roce 2022 a roce 2023 bude probíhat řada valných hromad, na nichž se bude znovu rozhodovat (schvalovat) zda, komu a za kolik pronajmout honitbu, připravil jsem pro vás tohoto právního průvodce.
Cílem je poskytnout čtenářům časopisu rady a tipy, jak uspořádat valnou hromadu, abyste na jejím konci mohli klidně spát, že s nájemcem je řádně uzavřená platná nájemní smlouva.
K sepsání průvodce mne přimělo množství mysliveckých sporů, které leckdy končí před soudem. Nemalé množství nájemních smluv je pak zpětně prohlašováno za neplatné kvůli neplatnosti rozhodnutí valné hromady. Pojďme se tedy podívat na první kroky.
Rozhodnutí o uzavření nájemní smlouvy primárně spadá do působnosti valné hromady (není-li pravomoc přenesena na honební výbor). Nicméně i v takovém případě se pravidla sepsána v tomto článku, rovněž aplikují také na postup výboru při rozhodování. Alfou a omegou je tedy řádný postup při jejím rozhodování. Tady se nenechte zmýlit. Otázka (ne)platnosti rozhodování valné hromady se rozhoduje již na úplném počátku, a to při jejím svolávání.
Vím, že v článku je velké množství informací. Pokud bych ale měl v dnešním příspěvku vybrat tu nejdůležitější, pak je to následující myšlenka: Věnujte pozvánkám na valnou hromadu dvakrát více pozornosti, než jste měli původně v plánu.
Při plánování valné hromady začněte stanovami honebního společenstva.
I několik let po účinnosti nového občanského zákoníku, vídám stále stanovy, které tuto změnu nereflektují. Na prvním místě proto doporučuji dát stanovy do souladu s občanským zákoníkem.
Možná vám to přijde úsměvné, ale až příliš často se na valných hromadách (jichž se účastním), setkávám s tím, že její svolavatel neví, jaké stanovy jsou vůbec aktuální a platné. Jsou to ty, které jsou ve sbírce listin rejstříku honebních společenstev? Nebo v mezidobí proběhla jejich změna a nové znění se na rejstřík nedodalo?
Pro svolavatele není nic horšího než operovat se stanovami, které se v průběhu jednání ukáží jako neaktuální. Ano, občas to vyžaduje detektivní práci. Ale trochu času věnovaného zjištěním aktuálních stanov, vám později ušetří mnoho času v soudní síni, a také peněz. Věřte mi.
Máte-li jistotu, že disponujete platnými a aktuálními stanovami, je následujícím krokem kontrola jejich souladu se zákonem o myslivosti. ZoM obsahuje v drtivé většině případů tzv. kogentních ustanovení, což jsou pravidla, od nichž se nelze odchýlit vlastní úpravou. Klasickým příkladem je povinnost honebního společenstva vyhotovit zápis z valné hromady a na požádání člena mu jej vydat.
Tzv. kogentnost pravidla se projevuje v tom, že stanovy nemohou toto pravidlo omezit nebo vyloučit. A i přesto jsem už v některých případech narazil na ustanovení stanov, která se o to pokoušela. V takovém případě má jednoznačnou přednost zákon a ke stanovám nelze nikterak přihlížet. Upozorňuji na tento problém proto, protože vedení honebního společenstva může žít v klamné iluze o tom, že jedná v souladu se stanovami, když tyto jsou ve skutečnosti v rozporu se zákonem. Ve vztahu stanovy a ZoM má v drtivé většině případů aplikační přednost ZoM.
Jsou však určitá místa, kde ZoM ponechává stanovám možnost upravit si jisté otázky odchylně od zákona nebo upřesnit některá pravidla podle vlastního uvážení. Příkladem budiž způsob svolávání valné hromady (viz níže), nebo možnost zvýšit hlasovací kvorum potřebné k přijetí rozhodnutí.
Kontrola stanov se někomu může zdát zbytečná. Ovšem při takové kontrole můžete odhalit nechtěná překvapení. Jako třeba u jednoho z mých nedávných klientů. Svolavatel valné hromady, který neměl tušení, že k zastupování na valné hromadě mají tamní stanovy požadavek ověření podpisu na plné moci. Ano, stanovy tento požadavek mohou obsahovat. Jedná se však o požadavek, který je nad rámec zákona. Otázkou pak je, zda má takové pravidlo v daném společenství opodstatnění.
V uvedeném případě se jednalo o historické ustanovení, o němž neměl nikdo z honebního společenství ani ponětí, a které se ve skutečnosti nikdy nedodržovalo. Po mém upozornění pak na nejbližší valné hromadě se členové usnesli, že toto pravidlo ze stanov vynechají. Tím se vyhnuli případnému zneplatnění v budoucnu konaných valných hromad. Pokud by totiž někdo napadl neplatnost hlasování zástupců na základě tzv. neověřené plné moci, jistě by uspěl.
Poslední zmínku ke stanovám bych rád věnoval jejich souladu s (novým) občanským zákoníkem. I několik let po účinnosti občanského zákoníku stále vídám stanovy, které tuto změnu nereflektují. V rámci prvních kroků proto také doporučuji zkontrolovat, zda jsou stanovy v souladu s i s tímto zákonem.
Pozvánka na valnou hromadu
Nyní je na řadě pozvánka na valnou hromadu. Tady na vás může číhat další nebezpečí. Řada svolavatelů se podívá do ZoM, kde v § 22 odst. 1, odst. 2 již nenajde přesnou formu pro zaslání pozvánek, a tak si jednoduše vyberou způsob svolání jim nejpohodlnější – vyvěšení na obecní úřední desce, hlášení místního rozhlasu apod. Svolavatelé se však zapomínají podívat do stanov.
ZoM opravdu už nepředepisuje povinnou formu pozvánky. Nicméně stále obsahuje v § 22 odst. 2 dovětek, že způsob svolání může určit valná hromada (buď ve formě samotného rozhodnutí, nebo prostřednictvím stanov). Pro správné rozeslání pozvánek je tak třeba zalistovat rozhodnutími valné hromady nebo stanovami. Cílem je zjistit, zda se v těchto dokumentech neobjevuje specifická forma pozvánek. Nesprávné svolání valné hromady totiž může být příčinou její neplatnosti. A to jste ještě ani nezačali hlasovat.
Obsah pozvánky
Když už víte, v jaké formě máte pozvánku rozesílat, můžeme přejít k dalšímu bodu. To je samotný obsah pozvánky. Pozvánka by měla obsahovat identifikaci honebního společenstva (celý název, IČO, sídlo), místo jednání, datum (den) a hodinu jednání, a dále pořad (program) jednání. Protože pozvánka na valnou hromadu je právní jednání, je nutné uvést i osobu svolavatele a já doporučuji připojit rovněž podpis.
Součástí pozvánky pak musí být také návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Míra ovlivnění se určuje podle rozpočtu honebního společenstva. Je-li roční rozpočet držitele do 50 000 Kč, budou takové závazky v mnohem nižší míře než u honebního společenstva, které má roční rozpočet 1 000 000 Kč.
Doporučuji rovněž, aby součástí pozvánky byl také návrh usnesení týkající se uzavření nájemní smlouvy.
Nezapomeňte pak, že před konáním valné hromady musí být určité dokumenty k nahlédnutí u honebního starosty (§ 22 odst. 2 ZoM). Vřele doporučuji v pozvánce uvést informace o možnosti a způsobu nahlédnutí do těchto dokumentů. Z praxe vím, že pokud bude před soudem prokázáno, že dokumenty nebyly k dispozici členům před konáním valné hromady, soudy přistupují k zneplatnění valné hromady. Důvodem je skutečnost, že členové honebního společenstva nebyli řádně informování o tom, co se bude na valné hromadě vlastně projednávat.
Kdo svolává valnou hromadu
Poslední, leč neméně důležitou záležitostí, je osoba svolávající valnou hromadu. I v tomto případě vídám řadu pochybení. Ujistěte se, že svolavatel je v daný moment skutečně oprávněn ke svolání. Svolavatelem může být honební starosta, místostarosta, nebo člen / členové mající alespoň 10 % všech hlasů, kteří požádali řádně o svolání a jimž nebylo v zákonné lhůtě vyhověno.
Shrnutí a slovo na závěr
Chcete-li uzavřít řádnou a platnou nájemní smlouvu na honitbu, pak vaše práce začíná ještě daleko před samotným hlasováním na valné hromadě. V praxi se mi osvědčila řádná příprava valné hromady, počínající už od jejího svolání. Nezapomeňte tedy na následující kroky:
1. Zajistit aktuální stanovy
2. Posoudit soulad stanov s ObčZ a ZoM
3. Ověřit náležitou formu pozvánky
4. Sepsat pozvánku s řádným obsahem
5. Jednání svolává osoba k tomu oprávněná
To by bylo na úvod vše. V příštím díle budeme pokračovat obsahem pozvánky, podíváme se, jak mají správně vypadat plné moci k zastupování na valnou hromadu a rozebereme si i to, které dokumenty musí být k nahlédnutí před konáním valné hromady. Jako poslední pak probereme právo podat oponentní návrh na pronájem honitby.
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
člen právní komise ČMMJ
člen pracovní skupiny ČMMJ k tvorbě zákona o myslivosti
působí na katedře teorie práva Právnické fakulty
Masarykovy univerzity v Brně
advokát – Specialis s.r.o., advokátní kancelář - společník
Mgr. Ondřej FIALA
advokát – Specialis s.r.o.,
advokátní kancelář – spolupracující advokát