V případě stíhaček jednou z hlavních výhod tohoto typu mířidel bylo, že střelec, respektive pilot, nemusel zdlouhavě vyrovnávat oko s optickou osou zaměřovače. Prostě zachytil okem červený záměrný bod (zdánlivě volně plovoucí v prostoru) a pak řídil letoun tak, aby se bod dostal (se správným předsazením) na cíl. Přitom bylo jedno, zda se záměrný bod (tečka nebo obrazec) nacházela v zorném poli zaměřovače uprostřed nebo někde úplně u kraje, kde je tečka, tam letí střely. Žádný posun bodu zásahu v závislosti na poloze záměrného obrazce v zorním poli zaměřovače.
Pokud jste pilot, bojujete při velkých rychlostech a přetíženích, které vám pohybují hlavou sem tam, tak jednoduchost míření reflexním zaměřovačem byla obrovskou výhodou. Nevýhodu byla náročnost na energetický zdroj přisvícení záměrného obrazce, ale v letadle s tisíci koňských sil instalovaného výkonu to mělo snadné řešení. První reflexní mířidla byla rozměrná a pokud vím, nikdo se ani nepokusil je namontovat na ruční palnou zbraň.
V roce 1974 švédský inženýr Arne Ekstrand nahradil křehkou a energeticky náročnou žárovku reflexního zaměřovače – kolimátoru LED diodou a zkonstruoval první kolimátor určený pro ruční palnou zbraň. Vedla ho k tomu snaha zlepšit svoje výsledky ve střelbě na letící a pohyblivé terče.
O rok později vznikla firma Aimpoint a začala vyrábět kolimátor Aimpoint Electronic.
Kolimátorové zaměřovače se na puškách osvědčily. Napřed ve Skandinávii, ale dnes se rozšířily po celém světě. Ani tak ne na brokovnicích, ale na kulovnicích, kde pomáhají střílet účinně na běžící zvěř. Toho si všimli i vojáci, kteří začali kolimátory vybavovat svoje útočné pušky, v roce 1997 americká armáda zařadila kolimátor Aimpoint CompM jako standardní mířidlo (vojenské označení M68 Close Combat Optics) pro střední a krátké vzdálenosti na útočné pušky. Úspěch Aimpointu a relativně jednoduchá optická konstrukce kolimátoru způsobily, že kolimátory dnes nabízí snad každý výrobce lovecké optiky.
Kolimátory existují ve dvou základních typech. Ten první typ má tubus a vypadá jako malý zaměřovací dalekohled. Ten druhý je v podstatě zredukovaný na pouhou jednu čočku s polopropustnou vrstvou – někdy se mu říká zrcátko nebo obrazovka.
Oba typy před nedávnem začal nabízet i český Fomei v rámci své prémiové řady Foreman. Svého času o nich psal v Myslivosti 12/2019 již kolega Valchář, já jsem se k nim vrátil pohledem z trochu jiného úhlu, pokusil jsem se o vzájemné porovnání a úvahu o vhodnosti pro různé účely.
Foreman RDM3
Začnu tím menším a zdánlivě jednodušším kolimátorem Foreman RDM3. Je typu zrcátko a je opravdu kompaktní, délka je necelých 5 cm. Vlastní okénko je obdélníkové s horním okrajem vyklenutým vzhůru, na levé straně podstavce jsou dvě tlačítka spínající rozsvícení záměrného bodu a regulující jeho jas. Záměrný bod se rozsvěcuje stiskem tlačítka + nebo -, zapne se na nejvyšší z pěti možných stupňů. Snížení jasu umožňuje stisk tlačítka -, vypíná se přidržením tlačítka -.
Energie dodává baterie CR2032, uložená v zásuvce zasouvané do těla kolimátoru zprava. Na zásuvce je na vnější straně úzká štěrbina – poutko, za které lze zásuvku vytáhnout z přístroje a vyměnit baterii. Baterie se do kolimátoru vkládá plus pólem nahoru – zásuvka neumožňuje jiné než správné vložení baterie, ale bohužel, celou zásuvku lze do kolimátoru zasunout vzhůru nohama. Nic strašného se nestane, jenom nebude svítit záměrný bod.
Stavítka rektifikace jsou ovládána šroubky vyvedenými na horní (výškové seřizování) a pravou stranu zaměřovače (stranové). Regulace probíhá po krocích (cvaknutích), 1 krok regulace je 1 MOA, tj. 29,64 mm na 100 metrů – v praxi jsou to 3 cm na 100 metrů nebo 1,5 cm na 50 metrů.
Ovládání rektifikace je pomocí šestihranného kláče – imbusu 1,5 mm. Čočka je skleněná a reflexní vrstva jí dává při pohledu zepředu oranžovo-bronzový lesk. Při pohledu ve směru střelby má obraz lehounký namodralý okraj – aberaci. Konstrukčním materiálem kolimátoru je lehká slitina, čočka je skleněná. Vodotěsnost IP-44, tj. odolný proti odstřikující vodě.
Instalace zaměřovače na lištu MilStd 1913 („pikašína“, Weaver) je nízká a mezi instalačním kusem a tělem kolimátoru je nízký mezikus. Spojení zaměřovače s montáží obstarávají dva šrouby M3x12, utahované klíčem Torx T10.
Foreman RDT2
Větší kolimátor uzavřeného typu (s tubusem) Foreman RDT2 je jen o málo větší, délka je 64 mm. Průhled je kruhový o průměru 20 mm. Na pravé straně je velké rozměrné točítko regulace jasu záměrného bodu, který má rozměr 2 MOA. Regulovat lze v 11 stupních, popsaných na obvodu točítka. Uvnitř točítka je uložená baterie CR2032, je ukrytá pod šroubovacím víčkem. Je jedno, kterým směrem otočíte točítkem, takže můžete z 0 přejít rovnou 11, stejně jako na 1. A můžete otočit točítkem víc než jednou kolem dokola.
Rektifikace se provádí točítky, věžička na horní ploše kolimátoru seřizuje výškové nastřelení, věžička na pravé straně seřizuje stranové nastřelení. Krok seřizování je 1 MOA, tj. shodný jako u „zrcátka“. Seřizuje se pomocí čepiček věžičky. Ty mají na horní straně žebro, které po obrácení čepičky vzhůru nohama zapadne do vybrání v seřizovacím bubínku. I u tubusu je základní konstrukčním materiálem lehká slitina a čočky jsou skleněné.
I tento kolimátor se upevňuje na zbraň pomocí lišty Mil – Std 1913. K základní, nízké montáži, výrobce přikládá vysoký mezikus, který umožňuje komfortní instalaci a střeleckou polohu na zbraně s in-line pažbou, jako například puška M16 / M14 nebo nynější nová CZ600 Trail. Vysoký mezikus má podhled.
Po vybalení jsem podrobil oba kolimátory svému klimatickému testu. Budu upřímný, ačkoliv je na „šuplíku“ s baterií pryžový O kroužek, který těsní bateriový prostor „zrcátka“ RDM3 a kolimátor má být odolný odstřikující vodě, měl jsem jisté pochybnosti. Protože „zrcátko“ má jen jednu čočku, je nesmyslem hovořit o zamlžení vnitřku přístroje – průhled se zamlží, když chladná čočka přijde do styku s teplým vlhkým vzduchem. A vlhkost se sama zase odpaří.
Tubus sliboval naplnění inertním plynem, tedy by nemělo dojít k zamlžení vnitřního prostoru zaměřovače. A ačkoliv jsem nechal vystavené oba kolimátory vodní tříšti ve sprše dobrých 15 minut, obstály oba bez zaváhání.
Střelecký text
S oběma kolimátory a svým kulobrokem ZH324 v ráži 7x57R/16 jsem vyrazil na střelnici.
Napřed jsem zkoušel uzavřený kolimátor RDT2 Foreman. Ten mi silně připomíná kolimátor Aimpoint Micro H-1, jeden z velkých úspěchů skandinávského „otce kolimátorů“. Byl jsem u jeho představení v roce 2007 a Micro mě tehdy nadchnul natolik, že jsem si dva roky šetřil a pak jsem si tenhle malý, lehounký a funkční přístroj opatřil. Nikdy jsem neměl důvod litovat, je extrémně odolný, baterie v něm vydrží neskutečně dlouho a zjistil jsem, že jsem s ním schopen lovit účinně zvěř velikosti srnčí až na vzdálenost okolo 100 metrů.
Od té doby se vyrojilo nespočet nějakých klonů a Fomei RDT2, je jedním z nich. Rozdíly jsou jen minimální. Když pominu drobné tvarové variance, tak Fomei má o jeden stupeň jemnější seřizování jasu záměrného bodu a umožňuje přetočení o voliče kolem dokola – Aimpoint se zastaví na maximu a musíte se vracet.
Rozdíl v počtu stupňů jasu je z uživatelského hlediska zcela nepodstatný rozdíl, možnost zapnout nasvícení považuji za přínosné vylepšení. Krok rektifikace Aimpointu je ½ MOA, krok Fomei je 1 MOA. To je podle mě škoda, ale potenciální odchylka od přesného nastřelení pořád ještě umožňuje účinnou přesnou střelbu na zvěř až na 100 až 120 metrů.
Přesná střelba s kolimátorem na větší vzdálenost vyžaduje nastavení jasu záměrného bodu na nízký jas a tady nebylo co Fomei co vytknout. Na druhou stranu, i za plného, slunečného poledne bylo možné nastavit jas záměrného bodu tak, aby tečka byla jasně viditelná a vedla oko. Výsledný rozptyl pěti ran na 50 metrů byl asi 2 x 3 cm. Dva vlašimské slugy skončily na 30 metrech 5 cm od sebe a přibližně v záměrném bodu. To jsou výsledky, které jsou plně porovnatelné s Aimpointem. Opticky jsem neviděl okem rozdíl mezi Aimpointem a Fomei.
Menší, otevřený kolimátor RDM3 Foreman má větší záměrný bod – 3 MOA. Stejně jako v případě tubusu, „zrcátek“ je na světě spousta, jako ten nejbližší mě napadá Meopta MeoRed nebo Docter Noblex III.
V případě Fomei RDM3 Foreman se nabízí jen 5 stupňů jasu a přiznám se, že záměrný bod mi zdál být nějak „chlupatější“. I tady je jas dostačující pro plné polední světlo, tečka je citelně výraznější než u tubusového typu RDT2, na druhou stranu za večerního šera už i nejnižší stupeň jasu začíná přezařovat cíl. Kolimátor se vždy rozsvítí s plným jasem, ale protože regulace jasu je jen v 5 stupních, najít ten správný jas je otázkou okamžiku. Za dne jsem byl schopen najít bez problémů jas umožňující přesnou střelbu a rozptyl 5 ran byl na 50 metrů asi 4 x 4 cm. To je víc, než kolik jsem byl schopen dosáhnout s tubusovým RDT2, ale odpovídá to mé zkušenosti, že velikost rozptylu bývá úměrná velikosti záměrného obrazce. A pořád by se tímto rozptylem dalo ulovit srnčí na 100 metrů. Se zrcátkem RDM3 se mi i docela dobře střílelo z kulobroku na loveckém kole.
Pokud neměníte hodinu jas záměrného obrazce, přístroj se sám vypne. To platí pro oba přístroje, skutečnost, že jeden se vypnul po 58 minutách a druhý po 62 minutách považuji za zcela podružnou. Ať tak či onak, přístroj nenechá baterii „vybít do dna“, pokud by střelec zapomněl osvětlení po konci lovu vypnout.
Závěrečné shrnutí
Dovolím si teď shrnout vlastnosti obou testovaných přístrojů. Oba jsou určené především ke střelbě na krátké a střední vzdálenosti a na pohybující se cíle. S oběma bych byl schopen ulovit se svým starým „zetháčkem“ srnčí až někam ke 100 metrům, ale určitě bych se cítil při takovém výstřelu komfortněji s tubusovým RDT2 Foremanem.
Ale pokud půjdu na naháňku, s brokovnicí a jednotnými střelami nebo s kulobrokem, pak by mi asi bylo milejší „zrcátko“ RDM3, přece jenom zakrývá menší část zorného pole a výraznější obrazec mi umožní pohodlnější střelbu na rychle běžící či letící cíl.
Je regulace nastřelení krokem 1 MOA dostatečná? Na jednu stranu – Aimpoint má regulaci po ½ MOA, zaměřovací dalekohledy (i ty naháňkové se zvětšením 1x). Na druhou stranu – 1 MOA, tj. jedna úhlová minuta, je minimální rozměr, který ještě lidské holé oko rozliší. A kolimátor nemá zvětšení. Takže bych sice možná uvítal těch ½ MOA, ale oko (a to moje už stárne) je stejně ani nerozliší. Takže s 1 MOA jsem schopen docela dobře žít.
Příjemně mě překvapilo, že u „zrcátka“ RDM3 pryžový kroužek na zásuvce s baterií opravdu účinně utěsnil bateriový prostor před průnikem vody při sprchovém testu, ale stejně – kdyby to byl můj kolimátor a byl deštivý podzim, posílil bych asi kroužek ještě vrstvičkou vazelíny či jiného podobného tuku.
Zrcátko RDM3 Foreman vidím spíš na brokovnici, ať již vícehlavňové nebo opakovací či samonabíjecí. Tubus RDT2 podle mě patří na naháňkovou kulovnici, ať již bude jakéhokoliv typu. Překvapilo mě, že kromě kroku seřizování není významný rozdíl mezi Fomei a Aimpointem. Blízkost obou přístrojů potvrzuje i skutečnost, že montážní destičky z Fomei RDT2 přesně pasovaly i na Aimpoint Micro H-1.
Oba kolimátory Fomei v mých očích představují dobrý poměr výkon / cena. Oba se ukázaly jako odolné před klimatickými podmínkami, a hlavně držely spolehlivě nástřel.
Pokud chcete kolimátor a máte hluboko do kapsy, pak zvažte nabídku od Fomei. Opticky jsou si kolimátory většiny výrobců hodně blízké. Úplně laciných kolimátorů bych se bál z hlediska spolehlivosti a toho, jak budou držet nástřel. Fomei je někde v pomyslném středu. A pokud bych už měl tu smůlu a kolimátor mi zazlobil, domluvím se u Fomeiů na reklamacích česky a zlobivý výrobek nemusí putovat přes půl světa.