ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Duben / 2022

Telemetrie prasete divokého v Národním parku Bavorský les

Myslivost 4/2022, str. 18  Pavel Bečka
Prase divoké (Sus scrofa) je jedním z nejpřizpůsobivějších kopytníků v Evropě. Po druhé světové válce došlo v celé Evropě k výraznému navýšení jeho populace i rozšíření areálu výskytu.
logo_npv_bw.jpgV Bavorském lese se volně žijící prasata divoká ve vyšších počtech začala objevovat na přelomu 70. a 80. let minulého století. Od té doby je prase divoké nedílnou součástí ekosystémů Národního parku Bavorský les a od roku 1987 podléhá pravidlům regulace zvěře v zásahové zóně.
Zvyšující se počty prasete divokého v Bavorském lese a v mnoha dalších regionech Německa způsobují značné škody zejména v zemědělské krajině, ale někdy i v městských oblastech.
Narůstající populační hustota zároveň zvyšuje riziko přenosu nakažlivých onemocnění zvířat, jako je africký mor prasat (AMP), který se v posledních letech rychle rozšířil v mnoha zemích východní Evropy. Jen v roce 2019 bylo ve východní Evropě zaznamenáno více než 2600 případů AMP.
 
Proč je africký mor prasat nebezpečný?
 
AMP způsobuje DNA vir z čeledi Asfarviridae. Toto virové onemocnění není nakažlivé pro lidi a jiná zvířata, ale pro prase divoké je ve více než v 95 % případů smrtelné. Potenciální zavlečení AMP však neovlivňuje pouze populace divokých prasat, ale ohrožuje i chovy prasat domácích. Skutečnost, že divoká prasata se nevyhýbají kulturní krajině ani městským oblastem a vir se snadno šíří i bez přímého kontaktu s nakaženým jedincem, zvyšuje riziko nákazy prasete domácího a případného utrácení všech zvířat v zasažených chovech. Podle statistik Agrární komory se v roce 2016 počet prasat na německých farmách pohyboval kolem 28 milionů kusů.
S ohledem na tuto situaci je nezbytný vývoj inovativních, efektivních a bezodkladně účinných preventivních a nouzových opatření proti šíření AMP v oblastech kolem Národního parku Bavorský les.
Abychom mohli navrhnout opatření přizpůsobená jedinečným podmínkám regionu, potřebujeme mít co nejpřesnější informace o chování a migraci divokých prasat v národním parku a jeho okolí. Jedinečnost tohoto území plyne kromě jiného z faktu, že Národní park Bavorský les je spolu s přilehlým Národním parkem Šumava největší lesní oblastí bez lovu ve střední Evropě.
 
Co zatím nevíme
 
Vzhledem k tomu, že ekologie pohybu volně žijících zvířat ve střední Evropě je do značné míry utvářena antropogenními aktivitami, jako je cestovní ruch, zemědělství a regulace divoké zvěře, představuje rozsáhlé, nerušené území bez lovu obou národních parků pro volně žijící zvířata v evropských podmínkách ojedinělou situaci. To platí zejména u prasete divokého, které je mimo chráněná území v celé Evropě loveno velmi intenzivně.
Ekologie pohybu divokých prasat v tak rozsáhlém území bez lovu nebyla dosud zkoumána, a proto je v oblasti Bavorského lesa velkou neznámou. K tomu se pojí ještě dva další faktory, které nebyly v předchozích studiích o ekologii pohybu divokých prasat zohledněny: relativně vysoká nadmořská výška, ve které se NP Bavorský les nachází, a nárůst turistiky v posledních letech (1,4 milionu návštěvníků v roce 2019).
Ale i mimo oblast Bavorského lesa mají nové poznatky o ekologii pohybu prasat divokých velký význam pro prevenci a nouzová opatření proti AMP, protože znalosti o využití prostoru a biotopů tímto živočišným druhem jsou v literatuře obecně jen velmi sporé. Z hlediska ekologie pohybu je prase divoké jedním z nejméně prozkoumaných kopytníků.

Hunt_20211128-1.jpg
 
Projekt ekologie pohybu prasete divokého
 
Správa Národního parku Bavorský les proto začala na podzim minulého roku projekt, který financují Bavorské státní ministerstvo životního prostředí a ochrany spotřebitele a Bavorský státní úřad pro zdraví a bezpečnost potravin. Projekt má najít odpovědi na otázky, které pomohou k vytvoření konkrétních preventivních a nouzových opatření v případě vypuknutí AMP v oblasti Bavorského lesa.
 
Hlavní otázky jsou:
Jaké jsou velikosti domovských okrsků divočáků v různých typech stanovišť národního parku? Liší se velikost domovského okrsku v jádrovém území národního parku od území s lovem? Existují sezónní rozdíly?
Dochází k nepravidelné (kvůli rušení) a pravidelné (např. sezónní) migraci mezi národním parkem a jeho okolím, speciálně přes hranici do České republiky?
Jakou denní vzdálenost zvířata urazí? Existují rozdíly mezi jádrovým územím a územím s lovem?
Kde se potkávají prasata divoká s člověkem, případně prasata divoká a domácí?
 
V rámci projektu bude obojkováno celkem 50 prasat divokých. Do února letošního roku již správa označila 32 jedinců. První výsledky ukázaly, že zhruba třetina zvířat přešla hranice do ČR a zdržuje se nejenom v Německu, ale i v Národním parku Šumava a za jeho hranicemi.
Někteří jedinci urazili za den i více než 15 (max. zatím 18) kilometrů. Bachyně, která byla jako jedna z prvních obojkovaná na podzim v údolí Reschbachu v nadmořské výšce kolem 900 m n. m., během krátké doby vystoupala do oblasti Pramenů Vltavy a dokonce až na vrchol Černé hory (1316 m n. m.). Jiné prase obojkované na kótě Sulzriegel u Zwieselu přešlo přes hranici u Medvědích jam a došlo až k Poschingerovu Dvoru u Javorné.
Ochrana před prasečím morem bude tedy jednoznačně vyžadovat přeshraniční koordinaci.
 
Pavel BEČKA
koordinátor česko-německé spolupráce
národních parků Šumava a Bavorský les
 
Positions_boar_sumavaNorth5-1.jpg

Pohyb čtyř obojkovaných prasat. Jedinci 9373 a 6432 byli obojkovaní 04. 11. 2021, jedinci 36415 a 36417 pak 10. 01. 2022. Body na mapě znázorňují pohyb do 01. 03. 2022.

Zpracování dat...