Puškohled Vortex Razor LHT (poslední zkratka je odvozena od anglických slov Light Hunter Tactical). Tělo zaměřovače bylo vyrobeno z jednoho kusu odolné slitiny, odolává vodě a tubus puškohledu je vyplněn argonem, což vylučuje problém zamlžování vnitřního optického systému. Na objektiv je už z výroby našroubována kovová objímka, která má za úkol do značné míry redukovat množství bočního protisvětla, dopadajícího na vstupní čočku puškohledu.
Razor LHT má měnitelné zvětšení v rozsahu 3-15x, průměr objektivu činí 50 mm, tubus má průměr 30 mm. Délka zaměřovače je 35,2 cm při hmotnosti 581 g. Přístroj je tedy lehký a kompaktní. Zorné pole je při nastavení trojnásobného zvětšení široké 8,2 m/100 m (6,74°) a zmenšuje se až na 2 m/100 m (1,34°) při patnáctinásobném zvětšení. Vzdálenost oka od okuláru je poměrně velká - činí 10,4 cm. Díky tomu poskytuje střelci dostatečný komfort během sledování cíle a dovoluje mu při střelbě bezproblémové používání brýlí. Výrobce nabízí poměrně velký rozsah dioptrické regulace. O hraničních hodnotách zaostření se výrobce nezmiňuje, ale tuto otázku jsem si ověřil na vlastní oči. Podařilo se mi získat ostrý obraz cíle jak s nasazenými brýlemi, tak bez nich. Přitom každodenně užívám korekční brýle +3,5.
Během testování jsem si nepovšiml žádné optické či chromatické vady, ani zkreslení způsobeného vadou čočky. K ostrosti obrazu v celém zorném poli nemám námitek. Dokonce mohu s plnou zodpovědností konstatovat pocit, který jsem během testu několikrát měl, že pozoruji cíl nikoli přes optickou soustavu puškohledu, ale bez použití zaměřovače a že mezi terčem a mnou je pouze vzduch.
Puškohled má šest vnějších prvků sloužících k regulaci záměrného bodu. Tělo okuláru nám umožňuje nastavení ostrosti obrazu pomocí prstence, jehož pohyb můžeme zablokovat. Za ním se nachází další prstenec, umožňující volbu zvětšení. Optická soustava se záměrnou osnovu ve druhé rovině umožňuje nastavit si zvětšení beze změny záměrné osnovy. Ve středu osnovy je osvětlený záměrný bod
Ve střední části tubusu máme k dispozici tři točítka. To na jeho levé straně slouží k regulaci paralaxy. Uvnitř má tlačítko umožňující zapnutí podsvícení záměrného bodu a stabilizaci intenzity tohoto osvětlení.
Horní točítko nám slouží ke změně polohy záměrného bodu vůči centrálnímu bodu záměrné osnovy ve svislé rovině. Točítko umístěné na pravé straně tubusu nám umožňuje posunovat tentýž bod ve vodorovné rovině. Pro oba případy platí, že jedno kliknutí točítka posune záměrný bod na terči vzdáleném 100 m o 1 cm. Pro záměrnou osnovu odstupňovanou v miliradiánech (mrad) to představuje hodnotu 0,1 mrad. Rozsah této korektury činí až 0,23 mrad na každou stranu. U modelu LHT 3-15x42, což je dvojče popisovaného zaměřovače, stanovil výrobce jinou konfiguraci záměrné osnovy a také možnost ocejchování systému v miliradiánech nebo úhlových minutách (MOA).
Měl jsem k dispozici puškohled se zajímavým typem záměrné osnovy. Jejím základem je kříž, který se nachází v optické ose puškohledu, není však propojen s jinými součástmi záměrné osnovy. Tenká nitka svislého ramene začíná ve vzdálenosti 0,6 mrad pod středovým bodem a končí na úrovni 3,2 mrad. Mezi těmito charakteristickými body jsou vidět dvě příčné čárky – jedna z nich je na úrovni 1,3 mrad, druhá na úrovni 2,2 mrad. Úseky, které tyto body vzájemně spojují, tedy markery, se shodují s hodnotami úhlů vyjádřenými v tisícinách a znázorňují, jak se dráha střely snižuje s rostoucí vzdáleností od cíle. Vodorovná ramena jsou složena z úseků různé tloušťky. V místech, kde se tloušťka ramen mění, získáváme další charakteristické body, které je možno využít k opravě zamíření vzhledem k derivaci a vlivu větru.
Konstruktérovi puškohledu evidentně záleželo na tom, aby přesný dostřel byl mnohem vyšší nežli je vzdálenost 200 m. Jednalo se mu také o to, aby zaměřovač byl použitelný pro kulové zbraně různých ráží. Chtěl toho dosáhnout jednoduchými prostředky, aniž by musel použít elektronických přístrojů k přepočtu balistických dat.
Je známo, že když zaměřujeme středovým bodem záměrné osnovy, pak projektil po výstřelu zanechá na terči průstřel, jehož poloha bude záviset na více vlivech. Bude to především odchylka hlavně od záměrné ve svislé i vodorovné rovině. Rovněž tu bude hrát roli pokles dráhy střely, na který má vliv vzdálenost střelce od cíle.
Jestliže nastřelujeme zbraň na různé vzdálenosti, najdeme si na terči místo, kde došlo k seskupení průstřelů pro konkrétní dálku střelby. Právě taková místa nám musí k zamíření doporučit příslušné markery, tedy značky, které se nacházejí v zorném poli puškohledu. Příště již můžeme k zamíření na určité vzdálenosti použít nikoli střed záměrné osnovy, ale tyto body vyznačené v zorném poli. Díky tomu se nám pak povede přesný zásah.
Konstruktér puškohledu Razor LHT podrobně analyzoval dráhy letu projektilů různých ráží, přičemž vzal v úvahu jejich hmotnost, rychlost a nástřelnou vzdálenost. Na základě toho pak opatřil záměrnou osnovu zmíněnými body. Ukázalo se, že je to velmi praktická metoda, použitelná u mnoha populárních ráží.
Je tedy jen na myslivcích, jak ocení tento puškohled se zajímavou osnovou v běžné myslivecké praxi.