ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Leden / 2022

Provázanost uznání nové honitby s rozhodnutími o změnách sousedních honiteb

Myslivost 1/2022, str. 24  Václav Holý
Nová honitba může být uznána pouze na „volných“ pozemcích (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2015, č. j. 10 As 43/2015–49), splňujících i ostatní hmotněprávní podmínky pro uznání honitby. V praxi je pravidlem, že tyto pozemky jsou součástí stávající honitby, z níž musejí být nejprve v rámci jednotlivých řízení o změnách sousedních honiteb „uvolněny“, aby mohlo dojít k uznání nové honitby. Na tento krok se při podávání návrhů na uznání nových honiteb velmi často zapomíná, což vede ke zbytečnému zamítání jinak „materiálně“ oprávněných návrhů na uznání honitby.
 
Jak by měl ovšem postup směřující k vyvázání honebních pozemků ze stávající honitby vypadat, aby se takto „uvolněné“ pozemky mohly stát základem pro uznání nové honitby?
 
V první řadě je nutno podat jednotlivé návrhy na vynětí honebních pozemků ze stávajících honiteb rozprostírajících se na území, na němž má být uznána honitba nová, a to z důvodu změny vlastnictví (§ 31 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, dále jen „MyslZ“). Tyto návrhy by měly být podány zároveň s návrhem na uznání nové honitby (§ 18 odst. 1 MyslZ) a budou na něj odkazovat, resp. požadovat vynětí honebních pozemků ve vlastnictví navrhovatele ze stávajících honiteb za účelem uznání nové honitby na jejich dosavadním území.
S ohledem na odlišně stanovenou příslušnost pro návrhy na změnu honitby (§ 31 odst. 2 věta první MyslZ) a pro návrhy na uznání honitby (§ 18 odst. 1 MyslZ) nelze vyloučit, že o návrzích budou rozhodovat odlišné orgány státní správy myslivosti.
V praxi bych doporučoval, pokud je to s ohledem na příslušnost možné („spojit různá řízení, k nimž je příslušný“ ‒ srov. § 140 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále jen „SpŘ“) z pohledu navrhovatele požádat (optikou správního orgánu rozhodnout) o vedení spojeného řízení o obou návrzích (§ 140 SpŘ) podle příslušnosti pro řízení o uznání nové honitby.
Ustanovení § 11 odst. 2 SpŘ, které se subsidiárně uplatní, by mělo orgánům státní správy myslivosti poskytovat určitý prostor tomuto návrhu vyhovět.
Z hlediska vzájemné podmíněnosti pak rozhodnutí o vynětí honebních pozemků ze stávajících honiteb z důvodu změny vlastnictví (§ 31 odst. 4 MyslZ) musí předcházet nebo být optimálně vydáno zároveň s rozhodnutím o uznání nové honitby (§ 29 odst. 3 MyslZ).
Jinak řečeno, nelze uznat novou honitbu, dokud nejsou pozemky, na nichž má být uznána, vyňaty ze stávajících honiteb. Zároveň však není žádoucí vytvářet „volné“ honební pozemky, pokud není současně zřejmé, do jaké honitby budou po svém „uvolnění“ ze stávajících honiteb zařazeny.
Z tohoto pohledu se opět jeví optimální vedení spojeného řízení o obou návrzích (§ 140 SpŘ), v němž bude jako optimální řešení vydáno jedno společné rozhodnutí (§ 140 odst. 7 SpŘ) o jednotlivých vynětích a i o uznání nové honitby.
 
Změna vlastnictví ve smyslu § 31 odst. 4 MyslZ, konkrétně nabytí honebních pozemků na území stávající honitby držitelem budoucí honitby v případě vlastní honitby, resp. jedním ze členů budoucího honebního společenstva v případě společenstevní honitby, musí předcházet (je podmínkou pro úspěšné) podání návrhu ve smyslu § 31 odst. 4 MyslZ.
Vynětí honebních pozemků ze stávajících honiteb vytváří „pozemkový základ“ pro uznání nové honitby. Tento základ však sám o sobě nebude splňovat hmotněprávní podmínky pro uznání nové honitby. Svoji konečnou podobu nová honitba získá až postupem dle § 18 odst. 4 MyslZ, kdy budou k vlastním pozemkům navrhovatele přičleněny pozemky jiných vlastníků tak, aby nová honitba splňovala veškeré hmotněprávní podmínky pro své uznání.
O přičlenění pozemků jiných vlastníků se tedy nerozhoduje v řízení o změně honitby ve smyslu § 31 odst. 1 MyslZ, které by jediné jako alternativa připadalo v úvahu, ale rozhoduje se o něm přímo v řízení o uznání honitby na základě § 18 odst. 4 MyslZ.
 
Z pohledu rozhodnutí o uznání stávajících honiteb pak při uznání nové honitby na části území stávajících honiteb dochází ke změně rozhodnutí o jejich uznání následovně:
- na základě jednotlivých rozhodnutí o vynětí honebních pozemků (členů) nového držitele honitby z důvodu změny vlastnictví (§ 31 odst. 4 MyslZ), přičemž předmětná rozhodnutí mají povahu přímých změn jednotlivých rozhodnutí o uznání stávajících honiteb na daném území, a
- na základě rozhodnutí o uznání nové honitby (§ 18 odst. 4 MyslZ), když předmětné rozhodnutí má ve své části založené na § 18 odst. 4 MyslZ povahu nepřímé změny rozhodnutí o uznání stávajících honiteb na daném území.
Zákonná konstrukce je tedy postavena tak, že jakmile již dojde přímými rozhodnutími o změně jednotlivých rozhodnutí o uznání stávajících honiteb k vynětí vlastních pozemků (členů) držitele nové honitby ze stávajících honiteb, tak k přičlenění dalších pozemků jiných vlastníků již může dojít v rámci rozhodování o uznání nové honitby.
K této sekundární změně rozhodnutí o uznání stávajících honiteb tak dochází nepřímo samotným rozhodnutím o uznání nové honitby, aniž by byla vydávána samostatná rozhodnutí o jejich změnách. Orgány státní správy myslivosti musejí těmto rozhodnutím věnovat zvýšenou pozornost, aby si udržely přehled, které pozemky náleží do jednotlivých honiteb, a zejména je zaznamenat v evidenci jiných skutečností týkajících se honiteb (§ 34 odst. 1 MyslZ) a v případě společenstevních honiteb v rámci evidence údajů o honebních společenstvech [§ 28 odst. 3. písm. e) MyslZ].
 
Z hlediska načasování je pak zcela zásadní, že změny stávajících honiteb (vynětí honebních pozemků) vyplývající ze změny vlastnictví honebních pozemků, o které požádá vlastník honebních pozemků (nový držitel či člen nového držitele), provede orgán státní správy myslivosti vždy k 31. prosinci roku následujícího po roce, v němž vlastník o úpravu požádal (§ 31 odst. 4 MyslZ). Toto zpoždění o délce 12 až 24 měsíců má s ohledem na již podrobně vysvětlenou podmíněnost rozhodnutí o uznání honitby rozhodnutím o vynětí vlastních pozemků jejich držitele ze stávajících honiteb za následek zdržení uznání nové honitby právě o tuto dobu. Nové honitby jsou tedy pravidelně uznávány s účinností 12 až 24 měsíců od podání návrhu na jejich uznání.
S ohledem na zákonem taxativně stanovené důvody a striktní podmínky změn honitby (§ 31 odst. 1 a 4 MyslZ) nelze podle mého názoru tento proces urychlit ani dohodou s držiteli stávajících honiteb. Tento proces by bylo naopak možno urychlit tím, že by byly splněny zákonné podmínky (§ 31 odst. 6 MyslZ) pro zánik stávajících honiteb. Toho mohou držitelé stávajících honiteb okamžitě dosáhnout zejména zrušením, sloučením nebo rozdělením stávajících honiteb na vlastní žádost, a to nabytím právní moci rozhodnutí o uznání nové honitby (§ 31 odst. 6 MyslZ). Při postupu podle naposledy odkazovaného ustanovení je tedy provedení změn závislá pouze na rychlosti postupu orgánu státní správy myslivosti.
Mgr. Ing. Bc. Václav HOLÝ
 
PP175_obalka-1.jpgÚryvek z knihy Honitba. Tvorba a využití
Publikace přináší komplexní výklad procesu tvorby a rozhodování o využití honiteb, přičemž spojuje vhled do teoretické konstrukce tvorby a využití honiteb v českém právním řádu s praktickou znalostí postupů orgánů státní správy myslivosti a držitelů a uživatelů honiteb.
Kniha v úvodu vymezuje základní pojmy používané v dalším výkladu a provádí jejich klasifikaci. Poté se již věnuje hmotněprávním a procesním podmínkám tvorby honiteb a specifikům společenstevní honitby, čili založení a registraci honebního společenstva.
Následně se čtenář seznámí s procesy změn existujících honiteb a jejich zánikem a v části věnované využití honiteb rozhodování o způsobu využití honiteb a zvláštnostmi pronájmu honitby.
Zvláště podrobně se kniha věnuje smlouvě o pronájmu honitby, včetně možných důvodů její neplatnosti.
Publikace je určena především praktickým uživatelům právní úpravy tvorby a využití honiteb, tedy zejména orgánům státní správy myslivosti na všech stupních, držitelům a uživatelům honiteb. Stejně dobře může posloužit advokátům, soudcům nebo zájemcům o problematiku z řad akademické obce.
Autor knihy Mgr. Ing. Bc. Václav Holý (*1982) je absolventem magisterského studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a na Vysoké škole ekonomické, jakož i bakalářského studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Počátkem roku 2016 se po mnoha letech působení v předních českých advokátních kancelářích rozhodl pro dráhu samostatného advokáta a založil AK HOLÝ, která poskytuje klientům právní rady ve všech odvětvích českého práva, přičemž se specializuje na právo obchodní, pracovní, spornou agendu a v neposlední řadě též na právo myslivosti.
V těchto oblastech publikoval řadu knih a odborných článků. Sám autor je od roku 2013 aktivním myslivcem a od roku 2016 též spoluzakladatelem a ředitelem Ústavu rozvoje myslivosti a lesnictví z.ú., v jehož rámci se věnuje aktivní podpoře povědomí o myslivosti v České republice.
 
Celkem 152 stran, cena 390 Kč.
Knihu je možné zakoupit v Knihkupectví Myslivost, Lešanská 2a, 141 00 Praha 4 a nebo elektronicky v e-shopu nakladatelství C. H. Beck https://www.beck.cz/honitba-tvorba-a-vyuziti
 
 

Zpracování dat...