I proto po roce podáváme zprávu o pokračování naší farmakovigilanční studie zaměřené na sledování účinnosti a bezpečnosti antiparazitika Ivermix 0,15 mg/g perorální prášek u srnčí zvěře.
Prakticky po celou dobu tohoto sledování od konce roku 2019, tzn. po uvolnění možnosti léčení spárkaté zvěře po ukončení opatření v souvislosti s africkým morem prasat a na základě výjimky od SVS ČR, jsme museli respektovat všechna proticovidová opatření, která nám neustále komplikovala terénní hodnocení. I přes všechny překážky se nadále věnujeme tomuto úkolu, který byl naštěstí podpořen i doporučením ústředního ředitele Státní veterinární zprávy (SVS) a Ministerstvem zemědělství (MZe) v minulém roce.
Přesto, že zájem o zařazení do studie projevili i mnozí myslivci z jiných lokalit s ohledem na návaznost dosažených výsledků, jsme pokračovali ve sledování pouze ve stejných lokalitách jako v předchozích letech.
Již v úvodu připomínáme, že vzhledem k velmi náročným požadavkům na povolení výjimky k léčbě spárkaté zvěře, k požadavku na důkladnou znalost prostředí v dané honitbě kvůli zajištění příjmu medikovaného krmiva zvěří, k finančním nárokům na nákup léčivého přípravku a následnému zamísení do finálního krmiva, jeho předložení zvěři v zimních často velmi těžce dostupných lokalitách, sledování spotřeby a příp. vedlejších účinků u zvěře, je třeba vyjádřit plné uznání mysliveckým hospodářům a všem členům, kteří se na medikaci podílejí, resp. ji zajišťují.
Na rozdíl od názoru, že je dostatečná tzv. „léčba lovem“, bohužel šířená i některými veterinárními lékaři, tito myslivci zásadně přispívají k tlumení utrpení zvěře působené larvami střečků a rozhodně snižují počet onemocnění endo i ektoparazitózami.
V souladu s požadavkem SVS ČR na řešení problematiky parazitóz spárkaté zvěře jsme se proto v letošním roce opětovně zaměřili na sledování především onemocnění střečkovitostí a jeho tlumení veterinárním léčivem na bázi ivermektinu, i když se současně omezeně zabýváme i sledováním účinnosti stejné léčivé substance na endoparazity.
Je všeobecně známo, že podmínky pro odčervování spárkaté zvěře stanovené SVS ČR jsou velmi náročné na administrativu i diagnostiku onemocnění, jako jsou podrobné a úplné záznamy míst, kde bylo léčení realizováno, kontrola účinnosti apod., a často tak mohou odradit ty, kteří o léčbě rozhodují. Ještě připomínáme velmi náročnou aplikaci léčiva po úvodní aplikaci tzv. návykového krmiva a řádnou přípravu medikovaného krmiva, včetně potřebných finančních nákladů.
Podmínky pro použití antiparazitik v roce 2021 jsou uvedeny v dokumentu Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace pro rok 2021, kterou MZe a SVS zveřejnily na svých úředních deskách 07.12.2020.
Dokument stanoví pravidla, za nichž mohou myslivci používat antiparazitární léčivé přípravky u spárkaté zvěře. Jednou z podmínek pro umožnění provedení antiparazitárního ošetření v dané honitbě je parazitologické vyšetření minimálně 30 % veškeré spárkaté zvěře ulovené na jejím území v uplynulém kalendářním roce. Aby bylo ošetření umožněno, musí být navíc pro danou skupinu parazitóz pozitivních minimálně 30 % z odebraných vzorků. Pro použití antiparazitárních přípravků v roce 2021 pak musel uživatel honitby podat žádost o povolení na místně příslušnou krajskou veterinární správu (KVS), a to nejpozději do 8. 1. 2021 a následně obdržel rozhodnutí KVS o povolení ošetření.
Vzhledem k tomu, že antiparazitární přípravky zanechávají rezidua, nelze po stanovenou ochrannou lhůtu zvěřinu z ulovené zvěře konzumovat. Z tohoto důvodu bylo možné antiparazitární přípravky v roce 2021 použít pouze v termínu od 1. 2. do 21. 2. 2021 a v roce 2022 pouze v termínu od 31.01. do 20.02.2022.
Podmínky pro použití antiparazitik v roce 2021 byly ve všech námi sledovaných lokalitách plně respektovány a dodrženy při parazitárním ošetření spárkaté zvěře v rámci uskutečnění námi předkládané studie.
Proto uživatel honitby, který s námi spolupracoval a rozhodl se pro cílené antiparazitární ošetření spárkaté zvěře, byl povinen nejpozději do 31.12. předcházejícího roku písemně podat na příslušnou krajskou veterinární správu žádost o povolení použití antiparazitárních přípravků. Současně s tím předložit předepsané údaje, jako např. identifikační údaje uživatele honitby, potvrzení o provedených parazitologických vyšetřeních a pozitivních nálezech, použitý léčivý přípravek a dobu, ve které bude přípravek aplikován, seznam sousedních honiteb, veterinárního lékaře, pod jehož odpovědností bude léčivý přípravek použit apod.
Uživatel honitby byl povinen po obdržení povolení k použití antiparazitárních přípravků od krajské veterinární správy informovat všechny uživatele sousedních honiteb, včetně přeshraničních a místně příslušný orgán státní správy myslivosti o použití léčivého přípravku minimálně 14 dní před jeho použitím a zajistit aplikaci léčivého přípravku tak, aby byla minimalizována možnost jeho konzumace prasaty divokými.
Obecně platí, že léčba volně žijící zvěře je limitována plachostí a migrací zvěře, a proto požadavky na účinnost, bezpečnost a kvalitu VLP pro jejich aplikaci jsou přísnější. Vyžadují vysokou účinnost léčiva, ale s jeho dostatečnou terapeutickou šíří a nízkou toxicitou, dále s dobrou snášenlivostí a s dobrým příjmem medikovaného krmiva zvěří. Neméně důležitou podmínkou aplikace je nezanechávání reziduí v organizmu léčených zvířat.
Prozatím se ukázala jako nejvhodnější aplikace antiparazitik v krmivu, a to v lékové formě perorální prášek nebo premix, avšak i tato aplikační forma má svá omezení v léčbě daná již zmiňovanými podmínkami a specifiky příjmu krmiva zvěří.
Samozřejmostí je, stejně jako při použití antiparazitik u domestikovaných zvířat, že u volně žijících zvířat se veterinární léčivé přípravky používají pouze v případech, kdy je jejich použití odůvodněno podrobným posouzením jejich zdravotního stavu ošetřujícím veterinárním lékařem v příslušné honitbě a veterinární léčivý přípravek je použit v souladu se schválenou příbalovou informací.
V současné době jsou na trhu pouze dva VLP určeny k léčbě parazitóz lovné zvěře. Ivermix (výrobce Tekro) se používá ve dvou lékových formách, námi sledovaný Ivermix 0,15 mg/g perorální prášek a Ivermix 3 mg/g premix pro medikaci krmiva, oba s obsahem účinné látky ivermektin. Ivermektin je účinné ekto a endoparazitikum se širokým spektrem účinnosti na nematody a arthropody. Do spektra účinnosti jsou zahrnuti rovněž původci střečkovitosti, včetně střečkovitosti srnčí a vysoké zvěře.
Pro vlastní ověřování jsme stejně tak jako v roce 2020 vybrali celkem 8 honiteb ze Znojemska (sledováno v pěti lokalitách), a jednu honitbu z jižních Čech, kde se uskutečňuje odčervování už od roku 2019. Ze všech uvedených lokalit byly zjišťovány výsledky nálezů larev střečků po stažení kůže ulovených nebo uhynulých kusů srnčí zvěře.
Zjišťování larev nosohltanové formy tohoto onemocnění je však značně náročnější, poněvadž jen velmi omezené množství myslivců, kteří připravují trofeje nebo vyšetřují nosní dutiny zvěře, zjištěné nálezy předkládá.
Rovněž tak jsme získali výsledky nálezů střečkovitosti z výkupu organizace Moravialov v Kravsku na Znojemsku, kde jsou zpracovávány vykoupené trupy spárkaté zvěře z jižních Čech a ze střední a jižní Moravy. Obdobně jsme získali tyto nálezy i z oblasti středních Čech a Šumavy z výkupu zvěřiny firmy Šumavská Zvěřina v Petrovicích u Sušice.
Aplikace veterinárního léčivého přípravku Ivermix 0,15 mg/g perorální prášek proběhla bez problémů v termínu stanoveném SVS ČR.
Výsledky nálezu pozitivních kusů srnčí zvěře zjišťované v 8 sdruženích - honitbách na Znojemsku a v 1 honitbě z jižních Čech od května do konce září 2021 jsou uvedeny v tab.č.1.
Celkově je možno konstatovat, že množství nálezů larev střečků v roce 2021 (30 kusů z celkem 283 ulovených kusů) mírně stoupá i v důsledku toho, že sousední honitby neodčervují spárkatou zvěř a dochází tak k opětovnému nakažení střečky z okolních lokalit. V roce 2020 byla zjištěna podkožní forma onemocnění pouze u 7 kusů z celkem 170 ulovených kusů srnčí zvěře.
Z těchto výsledků jasně vyplývá, že tam, kde se zodpovědně provádí odčervování srnčí zvěře léčivými přípravky s účinkem na endo a ektoparazity ivermektinem, se udržují pozitivní nálezy larev podkožních střečků na relativně nízkých hodnotách v porovnání s nálezy v neléčených honitbách, přičemž nálezy nosohltanových střečků byly zjišťovány pouze ojediněle. V roce 2021 byly zjištěny pouze u 5 kusů z ulovených 283 kusů.
V tab.č. 2 jsou uvedena procenta spárkaté zvěře napadené střečkovitostí z výkupu spárkaté zvěře Moravialov v Kravsku u Znojma prakticky za červenec a srpen 2021.
Celkově bylo zjištěno vysoké procento nálezů larev v podkoží a došlo pouze k mírnému nárůstu počtu larev a to na 97 % v roce 2021 u srnčí zvěře a na 95 % u vysoké zvěře. Navíc byly nalezeny larvy podkožních střečků i u 45 % kůží černé zvěře.
Z dosažených nálezů larev podkožních střečků je zcela zřejmé, že nadále dochází k nárůstu tohoto onemocnění, které působí nejen utrpení a bolest spárkaté zvěře, ale rovněž tak může způsobovat nepoživatelnost dodaných trupů zvěře v důsledku často zjišťovaného vysokého počtu nalezených larev na kůži zvěře, často jsou to desítky nálezů larev. To ukazuje, že ve většině honiteb, kde se odčervovalo jen výjimečně, dochází nadále k nárůstu onemocnění.
V tab.č.3 jsou uvedeny údaje získané z výkupu zvěře Šumavská Zvěřina z oblastí středních Čech a Šumavy. Ve středních Čechách u srnčí zvěře došlo v roce 2021 k nárůstu výskytu larev podkožních střečků u srnčí zvěře o 10 % a u vysoké zvěře o 5 % oproti roku 2020. Obdobně u srnčí zvěře na Šumavě byl zjištěn vyšší nález larev o 15 % a u vysoké o 5 %. Vzorky dodané v září a v říjnu budou vyšetřeny až v průběhu tohoto října a listopadu.
Při aplikaci medikovaného krmiva bylo vždy v průběhu dne spotřebováno veškeré předložené krmivo. V období po aplikaci nebyl zjištěn žádný úhyn u sledované srnčí zvěře a stejně tak nebyly prokázány žádné vedlejší účinky, jako např. průjem či nechutenství.
Sledování výskytu podkožní formy onemocnění střečkovitostí u srnčí zvěře pokládáme za lépe vypovídající, protože lze při dobré organizaci a spolupráci s místními mysliveckými organizacemi zajistit nálezy larev na kůži při jejím zpracování. Bohužel se nezdařilo zajistit dostatek údajů o počtu nálezených larev střečků tak, aby mohla být hodnocena intenzita onemocnění, tzn. že náš požadavek na dodání počtu nalezených larev byl splněn pouze u několika předaných informací.
To vše potvrzují i ústní informace získané z několika výkupen zvěře, odkud bylo jasně sděleno, že množství nálezů podkožní střečkovitosti nadále narůstá v porovnání s předchozími roky a jednoznačně ukazuje na skutečnost, že přerušení léčení vedlo k dalšímu rozšíření tohoto onemocnění.
Jednoznačně je třeba konstatovat, že onemocnění střečkovitostí vyvolává utrpení a bolest postižených zvířat, často i jejich úhyn, poškozuje zdraví zvířat produkcí toxinů a často znehodnocuje zvěřinu pro další kulinářské zpracování, a také vede ke konfiskaci ulovené zvěře v důsledku silného zamoření larvami v podkoží.
Také je třeba uvést, že po výrazném snížení spotřeby léčivé látky ivermektinu, resp. VLP IVERMIX 0,15 mg/g perorální prášek při léčení parazitóz spárkaté zvěře, a to z 1426 g ivermectinu v roce 2017 na méně než polovinu v letech 2018 až 2020, nadále zůstalo množství spotřebovaného léčiva na obdobné nízké úrovni (celkem 507 g ivermectinu v roce 2021). Jelikož je tedy spotřeba nízká, v žádném případě nedochází k další zátěži životního prostředí.
Nadále také orientačně sledujeme množství vajíček endoparazitů v trusu srnčí zvěře, ale vzhledem k nemožnosti individuálního hodnocení tyto výsledky pokládáme pouze za orientační ukazatel, který vypovídá o udržování nízkého počtu pozitivních nálezů v lokalitách, kde se používalo antiparazitikum.
S ohledem na těžkosti sledování účinnosti a bezpečnosti tohoto léčivého přípravku v terénu v důsledku omezení vzniklých z covidových opatření jsme museli také odložit sledování nárůstu rezistence endoparazitů vůči tomuto léčivu.
Celkově tedy vyjadřujeme, že dosažené výsledky léčení střečkovitostí onemocnělé srnčí zvěře ve zdůvodněných lokalitách s průkazem přítomnosti střečkovitosti nebo významného stupně zatížení endoparazity prokázaly jednoznačně opodstatněnost použitého léčení.
Ve vybraných lokalitách, kde proběhlo léčení srnčí zvěře se nadále udržuje nízký počet pozitivních nálezů larev střečků. Proto i nadále plně doporučujeme potřebu, resp. povinnost tlumení a léčby střečkovitosti v lokalitách s prokázaným onemocněním, poněvadž toto vyvolává významné utrpení a bolest spárkaté zvěře a často vede i k celkovému oslabení zdravotního stavu až k úhynům.