ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Listopad / 2022

Chceme najít kompromis mezi lesem, zvěří a biodiverzitou

Myslivost 11/2022, str. 28  Jiří Kasina, Miloš Fischer
O rozhovor jsme požádali pověřeného ředitele Lesů České republiky, s.p. Jiřího Grodu.
 
V jaké fázi se nachází převod 25 % honiteb v rámci LČR do režie státního podniku?
 
Převod nyní připravujeme. Mělo by k němu dojít začátkem nového mysliveckého roku, tedy od dubna 2023. Jde nám o snížení škod zvěří na lesních porostech a úspěšnou obnovu lesů po kalamitě. Podnik už dnes spravuje řadu honiteb a víme, že změny v oblasti myslivosti mají na stav lesa pozitivní vliv.
 
S dovolením začnu modelovým příkladem. V honitbě je pět chlapů, kteří každý dává sto tisíc Kč ročně na společný nájem 500 tisíc Kč, k tomu vám dávají 200 tisíc za škody zvěří. Na to vše si musí nějak vydělat anebo se složit. Když budete mít honitbu ve vlastní režii, přijdete o příjem 700 tisíc Kč ročně, tedy to bude ztráta …
 
To je dost jednoduchý součet, ale zapomínáte na to, že kvůli škodám zvěří v řádech stovek tisíc korun musí majitel lesa ročně investovat obrovské prostředky do ochrany lesa, aby se porost vůbec udržel. Vyhláška, podle níž se účtují škody zvěří, navíc dávno neodpovídá nynějším cenám. Tento nesoulad souvisí s rostoucími náklady na vypěstování sazenic, ale zvýšily se i ceny materiálu a prací. Fakticky tedy vlastník přichází kvůli škodám zvěří minimálně o trojnásobek. Nejen z mého pohledu je tady zásadní disproporce. A stále ještě nemluvíme o tom nejdůležitějším, že les kvůli poškozování přemnoženou zvěří odrůstá pomaleji. Některé dřeviny se neobnovují vůbec, takže nedochází k biodiverzitě, a na mnoha místech jsou stromy poškozené trvale, zejména hnilobou dřeva s oloupanou kůrou. Vlastníci lesa jsou tak stále nuceni investovat do ochrany a péče o les nad rámec zákonného limitu výměry. Proto je třeba udělat zásadní změny. Jde nám o lesy a jejich budoucnost. Je to dlouhodobý horizont, jemuž se nemůže výše ročního nájmu rovnat.
 
Takže jaký je momentální stav při výběru honiteb, kterých se bude změna týkat?
 
Nyní honitby vyhodnocujeme podle několika kritérií. Posuzujeme například stavy zvěře, výši vykazovaných škod, úspěšnost odrůstání porostů a další skutečnosti. Spolupracujeme také s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů, využíváme dálkový průzkum země a národní inventarizaci lesů. To vše bude podkladem pro rozhodnutí o případné změně v mysliveckém hospodaření. Jasno bude počátkem příštího roku s tím, že hned poté předáme informace mysliveckým sdružením, aby se mohla na změnu připravit.
 
Takže od 1.4.2023 v oné modelové honitbě těch pět dosavadních nájemců přijde o možnost rozhodování a hospodaření v honitbě, někteří asi s myslivostí i skončí…
 
Pravidla nyní nastavujeme a nechci nic předjímat. K uvedenému příkladu jen dodám, že není naším cílem stávajícím myslivcům upírat možnost vykonávat právo myslivosti. Musí ale akceptovat nová pravidla hry. Kvůli lesu, aby odrůstal a investice státu nebyly enormní, když být nemusí. Nechci být přílišným pesimistou, ale schopných myslivců je tak maximálně pětina. Všichni známe honitby, v nichž je patnáct, dvacet myslivců, z nichž ale pravidelně a v souladu s potřebami prostředí loví tak tři, maximálně pět. Zvláště mladí, kteří zatím neměli šanci začít mysliveckou kariéru, se těžce uplatňují. I toto chceme změnit. Myslím, že je třeba jim dát  příležitost, aby se mohli myslivost naučit a vnímat přitom jako zásadní potřeby lesa.
 
Takže si budou muset myslivci možnost lovu zaplatit v povolence?
 
Pravidla včas zveřejníme. Je ale jasné, že v lesích se musí lovit, snižovat stavy zvěře, a tím i náklady na ochranu porostů proti zvěři.
 
Máme-li modelových pět lidí, kteří v honitbě dosud hospodaří, ale mají třeba i lovecké chaty, pečují o zvěř, udržují myslivecká zařízení, napajedla, zřizují myslivecká políčka. Kdo se bude starat o tyto věci? Řekl jste, že nebudete zvyšovat počty zaměstnanců…
 
S režijními honitbami máme letité zkušenosti. Jsou ověřené a zavedené. Systém je v těchto případech založen na digitalizaci, a to včetně pohybu lovců i kontroly odlovů.  Sám jsem čtyři roky spravoval dvě honitby, takže vím, co je v tomto režimu reálné a možné.
 
Ti, kteří budou mít možnost v honitbě lovit, budou mít zároveň s možností lovu spojenu i povinnost starat se o myslivecká zařízení?
 
Přesně tak. Vše bude navíc stanoveno smlouvou o pronájmu honiteb. Většinu mysliveckých zařízení ale vlastní Lesy ČR.
 
Vrátím se k těm modelovým pěti lidem. Tito nájemci ale dosud prodávali povolenky, měli tam hosty, nestíhali vše sami. Vy chcete zapojit mladé myslivce, takže k těmto pěti lidem potřebujeme třeba dalších deset lovců, aby se zvládl požadovaný počet ulovených kusů. Kdo a jak je bude vybírat a jak to bude zpoplatněno?  
 
Stále se mylně držíte poplatkového lovu jako jediné možnosti. Třeba v zahraničí, například v Estonsku, je prvořadým kritériem stav lesa. Pokud tamní myslivecká společnost nedostatečně loví, musí zaplatit všechna opatření vedoucí ke snížení stavu zvěře. My chceme v lese udržovat normované stavy zvěře. Dovedu si představit třeba odměňovací systém, například pokud ulovíte sjednaný počet kusů holé zvěře podle pravidel, můžete si k tomu ulovit trofejový kus, ponechat si nebo prodat zvěřinu, jistě se najdou i další formy dohody mezi Lesy ČR a myslivci, aby to bylo oboustranně výhodné. Jak jsem ale avizoval, nevymýšlíme nic nového. Takový systém už u nás i v zahraničí funguje. Asi je jasné, že nová pravidla i systém mysliveckého hospodaření nevzbudí všeobecnou spokojenost, alespoň ne okamžitě. Tak je to ale při každé zásadní změně. Důležité je vědět, proč k ní dochází a že má smysl. Pak se musí všichni naučit spolupracovat a fungovat, a to nejen v prvním roce, ale spíš ve třech, v pěti následujících, než se vše zaběhne.
 
A pokud se stavy zvěře snižovat nebudou podle vašich představ?
 
Systém myslivosti rozhodně nestavíme jen na působení myslivecké veřejnosti. Nesmíme zapomínat, že podnik má přes tři tisíce sedm set zaměstnanců a řada z nich má myslivost v pracovní náplni.  Podle mých zkušeností jsou schopni naprosto profesionálně přistoupit k plnění úkolu, kterým bude dosažení zákonných normovaných stavů zvěře.
 
Uvažovaná změna se ale týká asi 250 honiteb v této republice. Myslíte si, že ve všech těchto honitbách to bude tak, aby byl lesník zároveň myslivec a zodpovědný myslivecký hospodář? Budete své zaměstnance nějak školit?
 
Na každé lesní správě máme režijní honitby, v nichž to funguje. Nejde o nic nového. I dnes pověřené kolegy instruujeme a vzděláváme.
 
A budete mít třeba snahu tam, kde budou honitby přecházet do vaší režie, aby se změnily i hranice, byť jen částečně v rámci zákona o myslivosti?
 
Samozřejmě by to byl ideální stav, aby se vytvořily logické a přirozené hranice honiteb, ale o to teď nejde. Chceme nastavit jasná hospodářská pravidla, získat údaje o skutečných stavech zvěře a skutečných škodách a přimět myslivce, aby myslivost vnímali jako součást lesního hospodaření, jehož výsledkem je úspěšně odrůstající les. Převést 25 procent honiteb Lesů ČR do režie podniku je k tomu prvním krokem. Je to velká plocha, takže se dá na ní ukázat, že lze hospodařit myslivecky jinak. Chceme tím říct, že existuje kompromis mezi lesem, zvěří a biodiverzitou.
 
Dalo by se domluvit, že byste pomohli z pozice LČR změnit názor myslivců prostřednictvím článků v časopisu, prostřednictvím vzdělávacích seminářů a školení?
 
Jsme ke vzdělávání myslivců otevření. Máme přece společný zájem, tedy péči o krajinu, les a udržování rovnováhy. A tady se patří poděkovat všem myslivcům a kolegům, jimž se daří onu rovnováhu držet a umí zvěř zachovat ve stavech, které lesu neškodí. Zvěř přece do lesa patří stejně jako stromy.
 
připravili Jiří KASINA a Miloš FISCHER
 

Zpracování dat...