ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Listopad / 2022

Nože Příbram 2022

Myslivost 11/2022, str. 72  Martin Helebrant
Již 31 let je první víkend v září v Kulturním domě v Příbrami vyhrazen národní výstavě nožů. Dva roky poznamenané covidem výstavu zpomalily, ale nezlomily. Nyní, pod dvou letech, mohla opět proběhnout bez omezení.
V porovnání s rokem 2021 výstava příliš nenarostla. Z 90 vystavujících v roce 2021 na 93 v roce 2022. Ale návštěvnost stoupla z necelých 1500 v roce 2021 na téměř 2000 v roce 2022. Významně se změnila také struktura vystavujících. Letošní rok povrdil trend, započatý již v roce 2021, že „stará garda – la vieille garde“, reprezentovaná jmény jako Brixi, Hons, Pajl a další se zdá vytrácet, letos v Příbrami nesl tuto vlajku jen Jan Hermach a Karel Kreps. Vlády se začíná ujímat bývalá „střední garda – la moyene garde“, která dnes nabízí skutečně špičkové nožířské řemeslo či umění. Pánové Ševeček, Jarý, Kurota, ale také Dachs nebo Bolf jsou dobrými zástupci této generace a v Příbrami svou pověst jasně potvrdili. „Mladá garda – la jeune garde“ dostavila v nečekané síle a díla nožířů jako je Adamuška, Šrom, Hájek a další byla zralá, kvalitní a výrobky sváděly k odlehčení peněženky.
Letošní rok přinesl výrazně méně zavíracích nožů, než na kolik jsme byli zvyklí v předchozím roce. Nožů s pevnou čepelí byla zdrcující většina, bohužel, většinu z nich nelze označit s klidným srdcem za lovecké.
Nad noži vysoko čněly dva vikingské meče. Ten první vykoval a vybrousil Aleš Karban z „doma vařeného“ wootzu. Mimochodem za tento meč obdržel ocenění na prestižním kovářském setkání Hefaiston, konaném letos na konci srpna na Helfštýně. Je opravdu brilantní ukázkou historicky věrné repliky.
Autorem druhého meče je Radim Dachs. Jeho meč již není replikou, spíš je vikinský meč jeho inspirací. Meč je vykován z moderních ocelí spojených v uhlíkový damašek. To ale neubírá nic jeho řemeslné kvalitě.
Bok po boku s těmito meči byly japonské meče, katany, Pavla Bolfa, nabízené včetně umělecky pojatých záštit (tsuba) souprav pochvy. Své meče v gotickém stylu vystavoval i Pavel „Bivoj“ Leier – tradiční účastník příbramské výstavy a uznávaný výrobce zbraní a zbroje pro příznivce historického šermu. Ryze bojové parafenálie skončeme replikami zákopových nožů z I. světové války, které nabízel stánek Kovo Kotěra.
Bojovný duch ale neopustíme, na letošní Příbrami bylo k vidění nezvyklé množství dvojbřitých dýk. Vetšina z nich byla z uhlíkového damašku a byly ukázkou vysoce kvalitního řemesla. To platilo i o nožích na stolcích nováčků, jakými byli pánové Švec, Vaněk, Kořínek nebo Adamuška (a omluvám se předem těm, kteří už na Příbrami byli – já jsem je v minulosti jenom nezaznamenal).
Pokud trendem předchozích ročníků byly poměrně široké, robustní čepele, pak letos bylo k vidění mnoho nožů se štíhlými, téměř filetovacími čepelemi. Hezkým příkladem byly nože pana Vaňka a pana Dabakyana. Stejně tak jsem letos zaregistroval hodně malých, účelových nožíků, ať již to byly nožíky na krk nebo klasický japonský řezák kiridashi.
Další trend, který registruji již delší dobu, je spoléhání na strojní zázemí, v mnoha případech rovnou zázemí číslicově řízené. Tenhle trend je hodně viditelný na zavíracích nožích, které jsou obzvlášť náročné na přesnost výroby, ale letos jsem si to uvědomili u nožů s pevnou čepelí. Nože mistra Hájka jsou typickou ukázkou tohoto trendu.
Výrazně pohubla nabídka materiálů na výrobu nožů, např. Jatagan, dominantní český dodavatel nožířských materiálů, chyběl v Příbrami již druhý rok. Jejich místo zaplnil slovenský dodavatel Na nože. Měl na výstavě hezkou nabídku ocelových polotovarů čepelí, ale nabídka materiálů na rukojeti a další příslušenství ani zdaleka nebyla tak bohatá.
Vynikající polotovary čepelí, nerezový vzorový damašek včetně damaškových pásů s jádrem z oceli Magnacut, nabízel liberecký Futuron Forge. Jejich ocel je drahá, ale má špičkovou kvalitu. Další polotovary čepelí nabízel František Štraub, výhradní zástupce firmy Damasteel AB.
Výrobci brusek chyběli úplně, jen firma Piskač a syn nabízela široký výběr kvalitních brusných pásů. Jinak se ale zdá, že se rozšiřuje počet mistrů, kteří zvládli výrobu čepelí z uhlíkatého damašku a také kvalita nabízených čepelí má vzestupný trend. Letos jsem také opět po delší době zaregistroval, že několik nožířů nabízelo nože s tím, že čepele kupují od nějakého dodavatele.
Jen velmi málo bylo zahraničních vystavovatelů. Rusové a Ukrajinci nepřijeli z důvodu konfliktu na Ukrajině, našel jsem jen dva polské nožíře a asi tři Slováky. Naštěstí jsou na světě určité nezpochybnitelné jistoty. Jednou z nich je, že Polárka září na severu. Jinou takovou jistotou je Janos Madaras, maďarský nožíř, který se účastní na Příbrami a v Brně co si jen pamatuji. Není z drahých výrobců, přesto na jeho stolku najdete nože pro každou potřebu a pro každou peněženku. A mezi nimi občas nůž, který dokazuje zdatnost daleko přesahující běžný průměr. V tomhle mi připomíná našeho Václav „Montyho“ Šmída, ačkoliv ten má tu nabídku přece jenom trochu užší. Ale má podobně příjemný přístup a stejně dobrý poměr výkon / cena.
Na Příbrami byli přítomní asi všichni významní dovozci nožů, od těch prestižních po běžné pracovní nástroje. Takže tu byla produkce Cold Steel, WE knives, SOG, C.R.K.T. Svoji nabídku vystavoval i Mikov, jeden našich tradičních výrobců. Jejich nabídka byla široká, ale postrádal jsem v ní ty elegantní lovecké nože, které byly vystaveny jako novinky na letošním veletrhu IWA.
Na volné ploše za Kulturním domem letos výrazně ubylo kovářů – tedy, on tam nebyl žádný, ale přesto bylo na co koukat. Na spojeném stánku postaveném kolem obytného VW Transporteru vystavovali pánové Michal „Jakuza“ Jarý a Filip Kurota. Tenhle stánek doslova oplýval špičkovými noži, ať již zavíracími, nebo s pevnou čepelí.
Jen o kousek vedle měl svůj stan Miloslav Pouzar, nožíř s asi nejvýraznějším a nejvyhraněnějším stylem v Česku. A také tu byly stany trapperů – re-enactorů ve stylu Divokého západu, s bohatou nabídkou koženého zboží. Hezké byly nože v raně středověkém stylu na stánku Josefa Tomce.
Pokud mám shrnout letošní Příbram tak soudím, že:
Výstava se úspěšně zotavuje po pandemických omezeních, ačkoliv její podoba je již trocha jiná, než na jak jsme ji znali. Ale počty vystavujících i návštěvníků se vracejí na stará dobrá čísla.
Nožířská komunita přežila pandemii velmi dobře a zatím vyrojila se spousta nových, nadějných vystavovatelů. Je otázka, co s nimi udělá nadcházející energetická a obecná ekonomická krize.
Pokud vím, chystají se tradiční podzimní a zimní výstavy v Brně (sobota 12. 11. 2022) a v Praze (neděle 4. 12. 2022). Doporučuji si jejich data poznamenat, Příbram ukazuje, že máme dobře našlápnuto.
Martin HELEBRANT

noze-1.jpg

 
noze-2.jpg
noze-3.jpg
noze-4.jpg
noze-5.jpg
Zpracování dat...