Časopis Myslivost

 
V minulém čísle jsme ukončili kapitolu přípravné fáze před konáním valné hromady. Ujasnili jsme si, jaké jsou první přípravné kroky, kdo může být svolavatelem valné hromady, nebo třeba jaké jsou náležitosti plné moci k zastoupení člena. Nyní už se přesuneme přímo na valnou hromadu, kde jsou přijímána jedna z nejdůležitějších rozhodnutí honebního společenstva.
 
Valná hromada coby nejvyšší orgán honebního společenstva v drtivé většině případů rozhoduje o zásadních otázkách života honebního společenstva, a proto je více než žádoucí dodržet zákonný postup pro formování takového rozhodnutí.
Samotná podoba jednání valné hromady bývá upravena buď ve stanovách, nebo taktéž ve zvláštním dokumentu – jednací řád valné hromady. My se společně níže podíváme na nejčastější podobu jednání valné hromady.
 
Orgány valné hromady – předseda, zapisovatel(ka), mandátová komise
 
Prvním bodem v pozvánce na valnou hromadu bývá obvykle ustanovení jejích orgánů. Nejčastěji se jedná o předsedajícího, zapisovatele a lze se setkat také i s mandátovou komisí.
Obecným úkolem orgánů valné hromady je zajistit bezproblémový a řádný průběh celého jednání.
Předsedající je moderátorem zasedání. Jeho úkolem je zajistit, aby valná hromada projednala jednotlivé body svého programu a aby žádný nebyl opomenut. Předsedající přednáší jednotlivé návrhy k hlasování, uděluje a odnímá slovo přítomným.
Do doby, než bývá zvolen předsedající valné hromady, náleží řízení valné hromady svolavateli.
Je obvyklé, že předsedajícím valné hromady je honební starosta. Nicméně předsedajícím může být zvolena rovněž osoba, která není členem honebního společenstva. Lze se proto setkat s případy, kdy předsedajícím bývá zvolena osoba s právním vzděláním či se zkušení s řízením orgánů obchodní korporace s cílem, aby byl garantován řádný průběh valné hromady a předešlo se případným fatálním chybám, které by mohly mít za následek neplatnost výsledků jednání.
 
Přesuňme se nyní k mandátové komisi. Zákon existenci takového orgánu výslovně nepředpokládá. To však neznamená, že by nemohla být mandátová komise zřizována. Jedná se tak o fakultativní orgán, který si honební společenstvo ve svých stanovách či v jednacím řádu vytváří dobrovolně.
Ruku v ruce s tím se pak pojí základní východisko – ustanovení orgánu a jeho pravomoci jsou plně v rukou honebního společenstva. Na autora stanov (jednacího řádu) proto dopadá velká odpovědnost, aby byla mandátová komise v interních dokumentech upravena správně a komplexně.
Mandátové komise kontroluje přítomné a sčítá hlasy členů. O všech návrzích k ustavení mandátové komise se hlasuje jednotlivě podle stanov či jednacího řádu honebního společenstva. Komise kontroluje, kdo z členů je na valné hromadě přítomen a jaký počet hlasů mu náleží. Komise kontroluje mandát valné hromady, který je odvozený od jednotlivých členů – kontroluje tedy kolik členů a s kolika hlasovacími právy se valné hromady účastní, a zda je valná hromada usnášeníschopná. Usnášeníschopnost by měla být kontrolována v průběhu celé valné hromady.
Připomeňme, že členovi honebního společenstva přísluší jeden hlas za každý i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní. Tento hlas je nutný k rozhodování pro celé následující jednání valné hromady. V případě spoluvlastníků se musí dohodnout, kdo bude vykonávat práva člena honebního společenstva. V případě, že se spoluvlastníci nedohodnou, nelze s takovými hlasy na valné hromadě nakládat. Právě tyto nedostatky by měla mandátová komise odhalit. Stejně tak bývá úkolem mandátové komise zkontrolovat plné moci, zda jsou řádné a v souladu s případnými požadavky stanov.
O průběhu jednání valné hromady, resp. o rozhodnutích přijatých na jejím zasedání, musí být ze zákona pořízen zápis. Funkce zapisovatele je tak stěžejní, kdy jeho úkolem je vyhotovit pravdivý zápis o jednání.
Každý člen honebního společenstva má pak právo požádat o vydání kopie zápisu z jednání valné hromady.
 
Druhy členství
 
Pro účely hlasování na valné hromadě je třeba rozlišit členy honebního společenstva podle toho, jak jejich členství vzniklo v souladu s ZoM. Osoby, které nejsou členy, nemají hlasovací práva.
 
Jestliže půjdeme postupně od vzniku společenstva, v první skupině členů je vlastník (resp. spoluvlastník) honebních pozemků, který může spolu s dalšími vlastníky honebních pozemků vytvořit honební společenstvo, které pak při splnění zákonných podmínek může podat návrh na uznání společenstevní honitby. Jedná se o prvotní původní vlastníky honebních pozemků, kteří se podílejí na vzniku této honitby. Pro naše účely jim budeme říkat „zakládající“ členové honebního společenstva. Bude se jednat o nejčastější způsob, jakým se získává členství v honebním společenstvu.
 
Druhou skupinou členů jsou tzv. „odvození“ členové honebního společenstva. Jedná se zejména o dědice, právní nástupce u právnických osob, případně nové vlastníky honebních pozemků, kteří získali vlastnictví k těmto pozemků např. koupí, směnou, darováním či nabytím v rámci exekučního řízení. Tito „odvození“ členové se stávají členy honebního společenstva na základě ust. § 26 odst. 1 ZoM.
Pojem „odvozené členství“ je použito z toho důvodu, že členství těchto osob je odvozeno od členství jejich právních předchůdců. Vznik členství je tak spojen s převodem nebo přechodem vlastnického práva k honebnímu pozemku. Nabyvatel těchto honebních pozemků se stává členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí.
Lze tedy konstatovat, že k nabytí členství v tomto případě není zapotřebí žádného aktivního právního jednání ze strany nového nabyvatele honebního pozemku. „Odvozený“ člen honebního společenstva má tudíž stejné postavení jako „zakládající člen“.
Jen pro úplnost dodávám, že členství „zakládajících členů“ a „odvozené členství“ zde užívám pro účely vysvětlení způsobů získání členství. V praxi se jedná o rovnocenné členy se stejnými právy a povinnostmi.
 
Třetí a poslední skupinou jsou, tzv. „přičlenění vlastníci honebních pozemků“. Ust. § 26 odst. 6 ZoM a většinou shodně i stanovy konstatují, že vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil do společenstevní honitby, se stávají řádnými členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství.
Z uvedeného tedy plyne, že „přičlenění členové honebních pozemků“ se nestávají řádnými členy s hlasovacím právem, pokud nedojde k aktivnímu projevu jejich vůle se stát členem honebního společenstva, a to ve lhůtě 30 dnů od přičlenění.
Pokud tuto lhůtu přičleněný člen nestihne a chce se stát dodatečně členem honebního společenstva s hlasovacími právy, musí si podat řádnou přihlášku a o jeho přijetí za člena bude rozhodovat valná hromada honebního společenstva. Vznik členství je tak odlišný od členů „zakládajících“ nebo „odvozených“.
Právě podmínka včasného oznámení o trvání na členství nebývá často splněna. Tyto osoby (pokud v uvedené lhůtě nevyjádří svůj aktivní souhlas nebo posléze nejsou přijati za členy na základě přihlášky) nejsou řádnými členy s hlasovacím právem, nemohou tudíž ani platně hlasovat. Nicméně velmi často bývají jejich hlasy započítávány do celkového kvóra. V takovém případě se jedná o započítání hlasů v rozporu se zákonem, který může mít zásadní vliv na platnost celkového rozhodování valné hromady.
 
Zde nesmím opomenout jednu významnou problematiku, s níž se setkávám a rád bych na toto téma otevřel diskusi. Po dlouhé roky platilo, že např. Lesy České republiky (LČR) s honebními pozemky, které jsou přičleněny do soukromé honitby (tj. honitby, která není tvořena čistě pozemky ve vlastnictví LČR), razí strategii nestát se řádným členem společenstva s tím, že od honebního společenstva pobírá náhradu podle § 30 odst. 2 ZoM. Potud je vše v pořádku.
Problematickým se však stává, pokud v takové honitbě LČR nabyde honební pozemek od řádného člena, a to buď od již spoluzakládajícího či odvozeného. Aplikuje se tady pravidlo uvedené v § 26 odst. 1 ZoM, kdy nabyvatel takového pozemku se automaticky stává členem honebního společenstva, ledaže ve lhůtě 30 dnů oznámí, že se členem stát nechce. Z čehož plyne, že nový nabyvatel nemusí aktivně žádat o členství v honebním společenstvu, tudíž stačí být jen pasivní, aby se stal řádným členem honebního společenstva.
Setkal jsem se však již s případy, kdy honební společenstvo takové oznámení, že se nový vlastník honebního pozemku (např. LČR) nechce stát členem, neevidovalo. Osobně se domnívám, že se tak stalo z důvodu, že na toto pravidlo zainteresované strany jednoduše zapomněly.
Nastává ovšem otázka, v jakém postavení se pak takový člen v honebním společenstvu nachází? Je takový subjekt stále v postavení nečlena, tj. přičleněného člena s nárokem na pobírání náhrady podle § 30 odst. 2 ZoM, bez odpovědnosti za škody zvěří podle § 52 ZoM? Nebo nabytím honebního pozemku od řádného člena se nečlen, přemění v člena řádného? Judikatorně tato otázka dosud řešena nabyla.
Na můj dotaz jsem ze strany Ministerstva zemědělství obdržel výkladové stanovisko, které uvádí, že taková osoba se stává členem řádným. To s odůvodněním, že členství je toliko jednotné a nelze v honebním společenstvu rozlišovat s jakými pozemky osoba členem je a s kterými naopak není.
Nicméně tento výklad však vzbuzuje další otázky. Jako prví mne napadá riziko zneužití. Osoba s historicky přičleněnými pozemky, s nimiž se nestala členem, nabyde koupí jen několika málo metrů honebního pozemku od člena řádného, a rázem se stane plnoprávným členem se všemi právy. Tímto způsobem se rázem mohou měnit poměry v honebním společenstvu, kdy se razantně změní výše hlasů, neboť se taková osoba stane členem řádným s celou výměrou všech svých pozemků v honitbě. To má pochopitelně dopad nejen do otázky výkonu hlasovacích práv, ale rovněž se takto zvyšuje kvorum hlasů potřebných vůbec k samotné usnášeníschopnosti valné hromady.
Co ale považuji za nejproblematičtější, jsou ty případy, kdy přičleněný člen nabyl honební pozemek od člena řádného (typicky koupí či směnou) a v blahé nevědomosti honebnímu společenstvu neoznámil, že se členem stát nehodlá. Nastává tak situace, kdy se osoba v domnění, že členem honebního společenstva není, stala nechtěně členem řádným a neví o tom.
Mohou nastávat i paradoxní situace, že takový člen stále pobírá náhradu za přičleněné pozemky, ačkoliv by náhradu již pobírat neměl, neboť se jeho postavení v mezidobí změnilo.
Nelze ani zapomínat na to, že takového člena pak rovněž stíhají členské povinnosti jako je ručení za závazky honebního společenstva podle § 52 ZoM, tj. povinnost solidární odpovědnosti hradit škody způsobené zvěří.
 
Členové honebního společenstva se mohou nechat na valné hromadě zastoupit. K platnému zastoupení je třeba předložit řádnou plnou moc. Tato zmocnění by měla mandátová komise posoudit a v souladu se zákonem a stanovami určit, zda je plná moc přijata a zmocněnec může hlasovat na valné hromadě či existují nějaké nedostatky, které vedou k odmítnutí plné moci a nemožnosti hlasovat za člena společenstva.
 
Práva a povinnosti členů v souvislosti s VH
 
Výslovná úprava práv a povinnosti členů honebního společenstva je kusá a poměrně strohá. Proto si honební společenstva často tvoří vlastní výslovnou úpravu ve stanovách nebo v tzv. provozních řádech. Ve většině případů však jsou práva a povinnosti obdobná. Společné pak také mají to, že se nesmí příčit smyslu a účelu zákona a být v rozporu s dobrými mravy podle § 3 ObčZ.
Mezi členská práva se řadí právo účastnit se jednání a rozhodování valné hromady, právo volit do orgánů a být volen do orgánů honebního společenstva, podávat návrhy, připomínky či stížnosti, právo na vypořádací podíl, právo na náhradu podle § 30 odst. 2 ZoM, právo na vydání kopie seznamu členů, zápisů z valné hromady, nahlédnout do dokumentů uvedených v § 22 odst. 2 ZoM.
 
Coby zásadní povinnost, která vyplývá ze zákona pro členy honebního společenstva, je povinnost ručení za závazky. Zde jen krátce odkáži na mou tezi výše.  
Dalšími povinnostmi pak obvykle bývají povinnost plnit ustanovení stanov a provozního řádu, plnit rozhodnutí valné hromady a výboru, jsou-li v souladu se zákonem a stanovami. Já bych na tomto místě ještě vyzdvihl povinnost člena informovat honební společenstvo o změně jeho údajů uvedených v seznamu členů. Zejména povinnost ohlásit změnu své adresy.
 
Seznam členů
 
Honební společenstvo vede seznam členů, v němž se zapisuje počet hlasů jednotlivých členů, název a sídlo člena, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je členem. Honební společenstvo je povinno každému svému členu na jeho písemnou žádost a jen za úhradu nákladů vydat opis seznamu všech členů nebo požadované části seznamu, a to nejpozději do 7 dnů od doručení žádosti.
Ve vztahu k valné hromadě je mimořádně důležitá povinnost honebního společenstva vést seznam v aktualizované podobě. Pouze z aktuálního seznamu členů může honební společenstvo náležitě ověřit, zda je valná hromada usnášeníschopná a zda se jí účastní právoplatní členové (jejich zmocněnci).
Velmi často honební společenstvo nesprávně vede seznam členů, kdy „přičleněné vlastníky honebních pozemků“ považuje za „zakládající“ nebo „odvozené“ členy. Přitom započítávání hlasů přičleněných vlastníků do hlasovacího kvora může být jedním z důvodu pro zneplatnění hlasování. Vždy proto svolavateli doporučuji, aby před konáním valné hromady aktualizoval seznam členů. Ostatně, aktuální seznam členů je důležitý již při rozesílání pozvánek k valné hromadě. O tom jsme si řekli již v jednom z předchozích příspěvků.
 
Hlasování a potřebný počet hlasů
 
Valná hromada je schopná se usnášet, pokud jsou přítomni členové nebo jejich zástupci, kteří mají alespoň polovinu hlasů. Nesejde-li se potřebný počet hlasů po uplynutí jedné hodiny od stanoveného počátku valné hromady, může se valná hromada platně usnášet za jakéhokoliv počtu hlasů přítomných členů.
Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů.
Souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů se vyžaduje k rozhodnutí o:
a) schválení návrhu honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku,
b) o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby, 
c) o změně stanov.
 
Stanovy mohou od zákona určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí, nikoli tedy nižší počet. To znamená, že pokud stanovy určí nižší počet hlasů, pak jsou v rozporu se zákonem a užijí se ustanovení zákona. V opačném případě, kdy by stanovy určily např. 80 % hlasů přítomných členů, pak jsou v souladu se zákonem a bude třeba dosáhnout tohoto počtu hlasů k přijetí usnesení.
 
Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva. V praxi se nezřídka stává, že nesouhlasné stanovisko některého z členů není v zápise posléze uvedeno, a později je již velmi problematické takový nesouhlas prokázat. Člen, který svůj nesouhlas vyjádřil, by měl na toto pamatovat a preventivně si zajistit důkazní prostředky k prokázání svého nesouhlasu, typicky prostřednictvím svědectví třetí osoby, například z řad návštěvníků valné hromady.
V případě, že člen svůj nesouhlas vyjádřil, valná hromada o tomto bodu nesmí rozhodovat. Ne vždy je však toto respektováno a svolavatel valné hromady nezařazený bod tzv. protlačí i přes vyjádřený nesouhlas a spoléhá, že v případném soudním sporu bude tato nezákonnost soudem ignorována nebo v lepším případě přehlédnuta.
Bohužel však lze najít i případy, kdy svolavatel s takovým postupem uspěl, a to díky liberálnějšímu přístupu některých soudů. Lze v poslední době spatřovat tendenci v rozhodovací praxi, kdy některé krajské soudy tendují promíjet porušení členských práv s odůvodněním, že člen, jemuž bylo zasaženo do práv, má jen několik málo členských hlasů, a tudíž by svým postojem ničeho stejně nezměnil. S takovým přístupem ovšem nelze souhlasit. Kromě jiného zákonodárce při tvorbě ustanovení § 22 odst. 2 poslední věty explicitně uvádí, že „projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva“.
Z uvedeného je zřejmé, že smyslem a účelem zákonodárce bylo ochránit a vytvořit právní jistotu a předvídatelnost právního jednání na valné hromadě každému členovi. Často se stává, že řádnému členu je zaslána pozvánka na valnou hromadu s jednotlivými body, v nichž není např. bod o projednání pronájmu honitby. Je jistě na každém členu, zda se valné hromady zúčastní či nikoliv. Často se setkávám s konstatováním člena, že na valnou hromadu chodit nechtěl, poněvadž nic zásadního pro dlouhodobé fungování honebního společenstva se tam řešit stejně nebude a pak se následně zjistí, že se projednával nový bod na valné hromadě, a to např. pronájem honitby.
Tento člen následně podal žalobu na neplatnost valné hromady. Soud, žalobu zamítl, přestože nebyl splněn požadavek souhlasu všech přítomných členů honebního společenstva podle ustanovení § 22 odst. 2 ZoM. Soud to odůvodnil, s tím, že stejně má člen (žalobce) jen několik málo hlasů, a tudíž by svým postojem stejně ničeho nedosáhl. A co kdyby takových poškozených členů bylo více? Kde je hranice počtu hlasů, aby to pro soudy bylo relevantní pro zrušení konání valné hromady?
Je otázkou, zda bylo úmyslem zákonodárce, aby soudy tímto způsobem vykládaly a aplikovaly toto ustanovení zákona. Domnívám se, že nikoliv, jinak by právní norma toto speciální ustanovení neobsahovala.
Jestliže tedy členské právo není vykonáváno šikanózním způsobem, nelze mu upřít zákonnou ochranu, byť by člen měl sebemenší hlasovací právo. V opačném případě je podstatně narušen ústavně zakotvený princip rovnosti.
 
Je-li členem společenstva právnická osoba, obvykle ji zastupuje její statutární orgán, který je k tomu ze zákona oprávněn. Zde si dovolím poznamenat další příklad z mé praxe. Kontrola, zda právnickou osobu zastupuje osoba, která se prokáže patřičným oprávněním, je předpokládám ze strany společenstva automatická. Nicméně pozor na to, že zde by validace oprávnění k zastupování neměla skončit. Doporučuji zbystřit tam, kde je statutární orgán vícečlenný. Obchodní rejstřík totiž v kolonce způsob jednání upravuje formu, jakým způsobem statutární orgán právnickou osobu zastupuje.
A nyní již můj příběh z praxe. Rozhodnutí valné hromady bylo zneplatněno z toho důvodu, že na jejím jednání (rozhodující částí hlasů) aktivně hlasoval jeden ze dvou jednatelů společnosti, a to ačkoli obchodní stanovy společnosti a rovněž obchodní rejstřík výslovně obsahoval informaci, že jednatelé za tuto společnost musí jednat vždy společně (nebo samostatně, na základě pověření ze strany druhého jednatele).
V případě, kdy se valné hromady účastní starosta obce, který zastupuje obec coby člena honebního společenstva, je starosta oprávněn obec zastupovat (a hlasovat na jednání) na základě pověření příslušného orgánu obce (např. zastupitelstvo obce).
V rámci příprav na zasedání valné hromady proto doporučuji (je-li reálně očekávána účast právnické osoby), aby byla provedena kontrola příslušných veřejných rejstříků právnických osob a dokumenty z kontroly byly k dispozici příslušným orgánům valné hromady na jejím zasedání.
 
Rozhodování per rollam
 
Per rollam neboli hlasování pomocí oběžníku. Zákon o myslivosti automaticky připouští možnost členům honebního společenstva přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu (tzv. rozhodování per rollam). Není tedy nutné takové hlasování zanášet do stanov společenstva.
Hlasování oběžníkem probíhá tím způsobem, že osoba, která je jinak oprávněna svolat valnou hromadu (svolavatel), předloží návrh rozhodnutí všem členům společenstva k vyjádření a určí lhůtu, ve které se mají členové písemně vyjádřit, zda s návrhem souhlasí.
V praxi probíhá vyrozumění o návrhu na hlasování korespondenčně. Nevyjádří-li se člen ve lhůtě, platí, že souhlasí. Osoba, která předložila návrh rozhodnutí, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům, obvykle opět korespondenčně. Většina hlasů se počítá z celkového počtu hlasů příslušejících všem členům.
 
Shrnutí a slovo na závěr
 
Při zasedání valné hromady musí být dodrženy procesní postupy. Neméně významné je mít pořádek v tom, kdo je členem a kdo není. V případě hlasování nečlenů je velmi reálné riziko zneplatnit usnesení valné hromady pro rozpor se zákonem.
 
Na valné hromadě je důležité pamatovat na:
1) Je důležité vést řádně seznam členů, to je klíč ke kontrole osob oprávněných k hlasování
2) Je-li ustanovena mandátová komise, ta obvykle provádí kontrolu přítomných osob a hlasovacích práv
3) V rámci kontroly hlasovacích práv je třeba se zaměřit také na zmocnění zástupců vyslaných na jednání valné hromady
4) Pokud se jednání účastní právnická osoba (její zástupci), zbystřete a ujistěte se, že hlasují skutečně oprávněné osoby a způsobem, který je uveden v příslušné evidenci právnických osob (ideálně, pokud máte dokumenty ke kontrole nachystané předem)
 
V příštím článku navážeme na zasedání valné hromady a přiblížíme si, co znamená jednání valné hromady s péčí řádného hospodáře, jak má vypadat úplný zápis z valné hromady, kdo je povinen jej sepsat, za jakých podmínek do něj můžeme nahlížet a pořizovat kopie a co nejdůležitější – podíváme se na to, jak je to s výkonem hlasovacích práv.

JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
člen právní komise ČMMJ
člen pracovní skupiny ČMMJ
 k tvorbě zákona o myslivosti
působí na katedře teorie práva
Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
advokát – Specialis s.r.o.,
advokátní kancelář
 
Mgr. Ondřej FIALA
advokát – Specialis s.r.o.,
 advokátní kancelář
spolupracující advokát