Mnohé z loveckých trofejí se v minulosti prezentovaly na národních, mezinárodních, a dokonce i celosvětových výstavách. Některé lovecké trofeje byly opředeny zajímavými příběhy, nebo byly spojeny se jmény významných osobností, které danou zvěř ulovili. V neposlední řadě mnohé trofeje upoutaly pozornost hodnotou bodů, které je umístily na významná místa v pořadí národním nebo dokonce mezinárodním, v několika případech i celosvětovém.
Tyto charakteristiky loveckých trofejí byly hlavní motivací pro náš výstavní tým, který se zaměřil na vytipování, které trofeje si tuto významnou příležitost vystavit je na jubilejní výstavě v Brně zaslouží. Podle pečlivě zpracovaného konceptního katalogu, jsme se snažili zjistit, kde se trofeje nachází, kdo je vlastníkem a za jakých podmínek je možné trofeje zapůjčit.
Od října 2022 jsme v týmu ve složení Doc. Vach, Ing. Janota, Ing. Vaca a Ing. Fišerová jednali s vlastníky trofejí a následně jsme je přepravovali a soustřeďovali pro budoucí výstavu.
Trofeje, pečlivě vybrané pro tuto významnou prezentaci, se v řadě případů dařilo „dohledat“, ale zapůjčení bylo v několika případech komplikováno odmítavým přístupem vlastníka, nebo jsme ukončili jednání o zápůjčce z důvodů požadavků na složení neúměrně vysoké finanční kauce, která velmi často převyšovala nejenom naše finanční dispozice, ale i reálnou hodnotu trofeje.
Pro příklad je možné uvést trofej jelena evropského, kterého ulovil v oboře Děčínský Sněžník Franz Vogt v roce 1935. Tato trofej s velmi zajímavým příběhem byla vystavena na mezinárodní výstavě v Berlíně (1937). Její hodnota v bodech podle metody Nadlera i metody CIC, byla vyšší než jiné vystavené trofeje jelenů na této výstavě. Přesto, nebo právě proto, byla Vrchním říšským lovčím Göringem vyloučena z oficiálního pořadí všech jelenů, vystavených na této výstavě. Zájem o tuto trofej se znovu projevil až v šedesátých létech minulého století, ale „pátrání“ po této trofeji skončilo bez úspěchu. Shodou náhod se podařilo zjistit, že trofej jelena se nachází ve Vídni.
Krátce nato dům se všemi trofejemi vyhořel a byl důvod k domněnce, že i s touto trofejí. Podařilo se zjistit, že tomu tak není a trofej byla objevena v Salzburgu, díky Ing. Škopíkovi se podařilo jednat o zapůjčení této trofeje na výstavu do Brna, ale nakonec bohužel za podmínek, které nebyly přijatelné.
Byla to jedna z trofejí, kterou mnoho myslivců zná z vyprávění a fotografií a těšili se, že ji konečně uvidí i fyzicky. Je sice po výstavě, ale zájem o tuto trofej získat ji do některé veřejné muzejní sbírky v Čechách, je stále aktuální. Ing. Škopík při jednání o zápůjčce trofeje „objevil“ další paroží (shozy nasazené na umělých lebkách) tohoto jelena „číslo 1“. Budou to pravděpodobně složitá jednání, komplikovaná vysokými finančními nároky vlastníků, ale v jednání se bude pokračovat.
Určitě byla pro mnohé návštěvníky výstavy zajímavá trofej jelena uloveného v roce 1730 v Českém Krumlově s největší pravděpodobností Eleonorou Schwarzenbergovou. Možná, že mnoho návštěvníků napadlo, proč se tak „stará“ trofej začlenila do období od roku 1923 do 2023? Důvodem bylo to, že se trofej po 207 letech od ulovení jelena, poprvé ohodnotila na mezinárodní výstavě v Berlíně (1937) jako nejsilnější trofej jelena evropského na světě.
Snažili jsme se vystavit i trofeje jelenů z křivoklátské honitby Pustá Seč, zejména jelena, kterého ulovil B. Siegl v roce 1943. K této trofeji se váže velmi zajímavý příběh se šťastným koncem.
Další trofejí, která přitahovala pozornost myslivců, byla trofej losa evropského, který se po několika stoletích „vrátil“ do Čech v roce 1957 a rok nato byl nelegálně uloven v honitbě Nové Město v Krušných horách.
Snažili jsme se „dohledat“ i trofej muflona, který byl uloven v oboře U sv. Kříže na Plzeňsku a na výstavě v Berlíně (1937) byl ohodnocen jako nejsilnější trofej muflona na světě. Přes veškeré úsilí se nepodařilo získat informaci, kde se tato trofej nachází.
Stejně tak to je i s trofejí muflona uloveného v oboře Ostrák u Kouřimi, která byla na berlínské výstavě na druhém místě na světě.
Mufloní trofeje byly v Brně zastoupeny toulci z dříve tradiční „kolébky“ nejsilnějších muflonů, z Machova. Do expozice jsme začlenili i nejsilnějšího muflona z volnosti, z honitby Otov na Domažlicku s bodovou hodnotou 251,15 b. CIC a trofej muflona z tradičně nejlepší obory s chovem mufloní zvěře v ČR Termanec s hodnotou 261,1 b. CIC.
Díky Ing. Kasinovi se podařilo navázat kontakt na P. Kratochvíla, který ulovil v oboře Nítovice na Jindřichohradecku daňka s nejsilnější trofejí na světě (238,57 b. CIC).
Některé trofeje jsme museli 2. března 2023 dodatečně ohodnotit členy mezinárodní komise SITJ CIC (Doc. Vach, Doc. Feuereisel, Prof. Dziedzic, Dr. Krajniak, Ing. Jeniš a Ing. Diviš).
Nedílnou součástí legendárních trofejí byly lovecké trofeje ze Slovenska. Slovenští myslivci společně s českými, moravskými a slezskými, se podíleli sedmdesát let na rozvoji československé myslivosti. Prezentace legendárních slovenských trofejí, zejména jeleních, byla impozantní.
Mezi historické trofeje patřily parohy dvou jelenů z let 1931 a 1932 (Kriváň a Vyšné Hágy), které ulovil generální ředitel Československých státních lesů K. Šiman. Návštěvníci mohli na vlastní oči trofej jelena s hodnotou 241,70 b. CIC z Polany, uloveného za druhé světové války (1944) opředeného několika verzemi příběhů, který nemá jméno lovce a nazývá se dosud jako „Partyzánský jelen“.
V expozici byl i nejznámější slovenský jelen ulovený J. Höherem na Polaně (1961) s bodovou hodnotou 240,65 b. CIC. Ten byl sice o 1,05 b. CIC slabší než jelen „Partyzánský“, ale v tabulkách se dříve mohli uvádět pouze trofeje, kde byl známý lovec. Höherův jelen se proto udržel na prvním místě na Slovensku až do roku 1990, kdy jej překonal jelen ulovený v roce 1990 v Bojnicích s hodnotou 249,30 b. CIC. Vrcholem chovu jelenů ve volnosti z oblasti Polany byl nejsilnější jelen ulovený v roce 2022 P. Hrončekem s hodnotou 253,25 b. CIC.
Významnou slovenskou trofejí byly lopaty daňka z Kozárovců s hodnotou 236,08 b. CIC. Trofej s touto hodnotou je na druhém místě na světě za trofejí z Maďarska.
Expozici slovenských trofejí doplnily i zbraně kňoura z Nižného Hrabovce s hodnotou 256,08 b. CIC.
V české i slovenské expozici chyběly lebky šelem, které jsme nepovažovali za tak atraktivní jako jsou rohy nebo parohy.
Výstava legendárních trofejí připomněla mnohdy zapomenuté příběhy našich myslivců. Proto byla doplněna o prezentací významných volných chovů jelení zvěře z Libavé, ale také oborních chovů, jakými jsou Obelisk, Poněšice, Lány a Čihadlo. Například daňčí trofeje ze Staré obory byly na této výstavě vizitkou elitního chovu zvěře.
Každá činnost, včetně této výstavnické, není dílem jednotlivce, ale týmu, který se s nadšením zhostil této výstavy. Za to patří dík Ing. Janotovi, Ing. Fišerové, Ing. Vacovi, Ing. Fischerovi za zdařilé fotografie do katalogu. Poděkování patří i dalším, kteří přímo nebo jen radou, informací a případně oporou, přispěli k výsledku, který byl důstojnou prezentací trofejí našich předchůdců i současných myslivců. Bylo by proto chybou zapomenout na kolegy Ing. Škopíka, Ing. Novotného, Ing. Špunara, Ing. Rusa, Ing. Jeniše, Ing. Novosada, F. Řehoře, Ing. Karkoszku a V. Novotného.
Poděkování také směřuje ke všem vlastníkům velmi cenných trofejí, kteří jejich zapůjčením obohatili expozici historických trofejí na jubilejní výstavě v Brně.
V neposlední řadě děkujeme pracovníkům Národního zemědělského muzea Ohrada v Hluboké nad Vltavou a Národního muzea v Praze.
Jubilejní výstava v Brně skončila. Naše představa o výčtu trofejí, které jsme chtěli návštěvníkům představit se do jisté míry naplnila, až na několik trofejí, o kterých dosud nemáme relevantní informace. Jak jsem již zmínil, byly i takové případy, že zápůjčka byla možná, ale podmínky pro nás vystavovatele nebyly splnitelné.
Možná, že se časem některé dosud neprezentované trofeje podaří získat k prezentaci, ale takový rozsah vystavených historických trofejí se už asi nepodaří v budoucnu realizovat. Proto návštěvníci brněnské výstavy spatřili ojedinělou premiéru, ale zároveň i derniéru. Přesto věříme, že tato výstava byla exkurzí do minulosti výsledků chovu trofejové zvěře v Čechách a na Slovensku a bude snad i motivací pro řadu myslivců, kteří už často rezignují na nové poměry v myslivosti. Jako tým přejeme všem, aby se nevzdali pesimizmu, ale pokračovali v každodenní práci pro přírodu, faunu a česko-slovenskou myslivost.
A úplně na závěr snad můžeme slíbit těm, kteří se do Brna nedostali, že na stránkách dalších čísel Myslivosti některé zajímavé trofeje představíme i s jejich mnohdy velmi zajímavými příběhy.
Miloslav VACH