V té době L + O Gruppe hledala něco, čím rozšířit své již tehdy docela úctyhodné zbraňařské portfolio. Bývalý zaměstnanec firmy Leupold se stal obětí tzv. generační obměny managementu, kterou firma provedla a měl svůj názor na to, jak by se dala sportovní a lovecká optika dělat lépe a jinak, než jak ji dělal u Leupoldů. Výsledkem prosazování vlastního názoru byla výpověď.
Výsledkem náhodného setkání byl vznik divize SIG Optics firmy SIG Sauer. Její jádro zpočátku tvořili do značné míry bývalí zaměstnanci od Leupoldů, znalí a s kontakty v optickém průmyslu.
Výsledek se záhy dostavil, SIG Optics začala nabízet optické i opto-elektronické přístroje, značené původně jednoduše kódovým slovy anglické fonetické abecedy.
Prvním přístrojem SIG Optics, se kterým jsem se setkal, byl jednooký dálkoměr se 7x zvětšením Kilo 2000. Kilo bylo označení jednooké dálkoměry (toho označování fonetickou abecedou se SIG Optics drží dodnes, např. klasické zaměřovací dalekohledy jsou značené Whiskey a zaměřovací dalekohledy s možností propojení na balistický kalkulátor jsou značené Sierra, kolimátory jsou Romeo), číslice znamenala maximální dosah dálkoměru.
Přístroj mě zaujal svojí jednoduchostí; nabízel přesně to, co jako normální myslivec potřebuji, bez zbytečných „kudrlinek“, jednoduché měření přímé linie viditelnosti, přepočtenou vodorovnou vzdálenost a možnost buď jas displej automaticky seřizovat podle pozadí nebo nechat pevně nastavený.
Byl to první laserový dálkoměr, který si dokázal poradit s měřením přes okno automobilu a přes akrylátové zasklení verandy. A měřil velmi rychle. Byl za dobrou cenu, nakonec jsem neodolal a přístroj mi slouží dodnes.
Ten pragmatický, chytrý přístup si firma drží dodnes. Svoje přístroje orientuje na rozhraní myslivosti a taktického použití, spíš k taktickému, ale vždycky jsou to dobré, funkční přístroje.
Před několika lety Bushnell, Swarovski a další výrobci začali spojovat zaměřovací dalekohledy s laserovými dálkoměry a s balistickým kalkulátorem, který potřebné přeložení záměrného bodu označil rozsvícením příslušného bodu za záměrné osnově. Výsledek je (dnes už určitě, začátky byly občas diskutabilní) funkční, ale většinou pohříchu dost velký a hmotný přístroj. Asi nejlépe se s konstrukcí vyrovnal Swarovski u zaměřovačů dS, ale ani to nejsou žádná tintítka.
SIG Optics poměrně dlouho neměla žádný dálkoměrný binokulár. Zatímco Leica, Swarovski, Zeiss, ale i Nikkon nebo česká Meopta nabízely dálkoměry všech možných cenových kategorií, u SIG Optics bylo ticho. Průlom nastal před asi třemi roky, kdy SIG představil binokulár s dálkoměrem Kilo 3000 BDX. Dosah je do 3000 yardů, tj. asi 2700 metrů.
BDX znamená Ballistic Data Exchange, tedy s výměnou balistických dat. SIG Optics totiž současně nabídla zaměřovací dalekohled nové třídy Sierra, které umějí s binokulárem sdílet balistická data a zobrazovat přesunutí záměrného bodu. Protože se ale veškerá měření dějí v binokuláru, je Sierra v porovnání se svými konkurenty lehčí a menší.
Balistika v dálkoměrech BDX nabízí balistiku pro celkem 8 skupin ráží, od těch nejmodernějších ráží s velmi plochou drahou letu (skupina 1) až po starší, výrazně padající ráže (součástí skupiny 6 je např. 45-70 Government), skupina 7 odpovídá běžným předovkám a skupina 8 běžné lovecké kuši. Vy si pak najdete skupinu, která je nejblíže vaší konkrétní ráži a tu si zvolíte.
Přesazení se zobrazuje v dálkoměru pro vámi zvolenou skupinu a pro změřenou vzdálenost a polohový úhel. Stejnou balistiku má v sobě uloženou i zaměřovací dalekohled Sierra, která bez jakékoliv další spolupráce standardně zobrazuje pokles dráhy letu na 200, 300, 400 a 500 metrů. Sierra si rozsvítí vždy ty správné diody (bod) bez ohledu na nastavené zvětšení. Takže spojuje do značné míry výhody první i druhé roviny zobrazení. Pochopitelně, není to úplně přesné, pracujete s nějakými průměrnými hodnotami své zvolené skupiny ráží, ale do nějakých 250 až 300 metrů a pro lovecké účely to bohatě stačí.
Zaměřovač se ale přes Bluetooth umí spojit s dálkoměrem a vyměnit si s ním data o změřené vzdálenosti a polohovém úhlu, tedy o správném přesazení. Pořád jsou to průměrná data pro celou skupinu ráží, ale opět, pro lovecké účely vystačíte i dost daleko za 300 metrů. A již se nezobrazují 4 body (pro 200, 300, 400 a 500 metrů), ale jen jeden, pro změřenou vzdálenost.
Pokud máte chytrý mobilní telefon a aplikaci SIG SAUER BDX (Aplikovaná balistika), tak si v tabulkách můžete buď najit vaši konkrétní ráži a používaný náboj, nebo si dokonce můžete změřit své skutečné hodnoty přímo z vaší zbraně, aplikace spočítá model a nahraje vaši konkrétní balistiku jak do dálkoměru, tak do zaměřovače. Na lovu pak stačí změřit dálkoměrem vzdálenost a zaměřovač rozsvítí přesně ten správný záměrný bod.
Pokud nemáte dálkoměr, zaměřovač rozsvítí body odpovídající přesně vaší konkrétní zbrani. Protože teď už systém pracuje s vašimi daty, je přesnost čtyřech bodů v zaměřovači i bez dálkoměru velmi slušná, pokud spolupracuje zaměřovač s dálkoměrem, je přesnost plně vyhovující i pro nejnáročnější lovecké použití (třeba na škodnou) až k 500 metrů.
Teď, když chápete systém SIG Optics BDX mi dovolte seznámit vás s předmětem našeho dnešního testu, s dálkoměrem Kilo 3000 BDX.
Základ tvoří klasický binokulár s přímým hranolovým systém typu Schmidt Pechan, s objektivem o průměru 42 mm a s 10x zvětšením.
Dalekohled je potažen šedozelenou syntetickou pryží, má jeden centrální můstek, na jeho zadním konci je ostřicí knoflík. V levém tubusu je zespoda šachta pro baterii CR2, uzavřená šroubovacím víčkem s mincovní drážkou.
První dojem je, že je to nečekaně kompaktní dalekohled, který je těžší než vypadá a zdá se být hodně robustní. Tenhle pocit je podobný prvnímu dálkoměrnému dalekohledu od Meopty, modelu 10x42 MeoRange.
Na horní straně můstku jsou dvě kulatá tlačítka s povrchem zdrsněným křížovou rybinou. O trochu větší tlačítko, umístěné víc vzadu, je označené RANGE a ovládá se jím samotné měření. Prvním stiskem se rozsvítí záměrné kolečko, druhým stiskem se spustí měření. Pokud podržíte tlačítko stisknuté o chvilku delší dobu, probíhá měření průběžně asi 4x za sekundu. Výrobce nazývá tento režim Hyper Scan a doporučuje jeho použití při měření na hranici dosahu.
Menší tlačítko, podobně zdrsněné a umístěné na můstku více vpředu, je označené MODE a nastavují se jím provozní volby – přímá vzdálenost nebo přepočtená skutečná balistická vzdálenost (přibližně vodorovná vzdálenost), jas displeje, skupina ráží (balistická data) apod.
Na okulárech jsou výsuvné očnice, stavitelné v čtyřech krocích. Kroužek dioptrické korekce je na levém tubusu, ostření displeje na pravém tubusu. Správný postup nastavení dalekohledu tedy je, že napřed zavřete levé oko a centrálním knoflíkem zaostříte obraz v pravém tubusu. Pak otevřete levé oko, zavřete pravé a kroužkem na levém tubusu zaostříte levý obraz. Nakonec zkontrolujte obraz oběma očima a pokud je třeba, dolaďte obraz levým kroužkem. Nyní stiskem tlačítka měření rozsviťte displej a zaostřete jeho obraz. Tím je dalekohled po optické stránce připraven k používání.
Dalekohled se dodává v černé kartonové krabičce, s přenosným pouzdrem z tuhé látky cordura, částečně vypolstrované a připevněné na nosný postroj. Na první dotek si řeknete, že je to macek, pohotovostní hmotnost se blíží 1 kg. Ale je docela dobře rozložená, dalekohled dobře sedí v ruce a při měření vzdálenějších cílů hmotnost pomáhá stabilizovat dalekohled na cíli.
Vzhledově dalekohled zapadá do „sigovského“ stylu, je to spíš taktická záležitost než myslivecká, s ostře řezanými liniemi, ale design nijak neomezuje funkci a jsem s ním schopen úplně klidně žít. Obě funkční tlačítka jsou v dobrém dosahu – i pro moji ruku s kratšími prsty. Jejich zdrsnění poskytuje i ruce v rukavici dobrou zpětnou vazbu, zda mám pod prstem tlačítko nebo můstek a má příjemný odpor; tak akorát, abych si byl jistý stiskem, ale ne tak silný, abych při měření stiskem strhával dalekohled ze záměrné.
Oba ostřicí kroužky na okulárech byly poměrně hodně tuhé, kroužek dioptrické korekce na levém tubusu tak, až jsem se bál, že dalekohled poškodím. Nakonec povolil, a ačkoliv zůstal poměrně hodně tuhý, byl již nadále ovladatelný. Centrální ostřicí kroužek byl také trochu tužší, ale odpor nebránil přesnému ostření.
Po prvním seznámení s dalekohledem jsem přistoupil ke svému standardnímu klimatickému testu. Napřed jsem na topení nechal dalekohled pořádně nahřát, aby se uvolnili všechny případné spáry a pak jsem ho vzal do sprchového koutu. Zde jsem jej zavěsil na poličku a osprchoval se. Na dalekohled mohla volně dopadat odražená od mého těla, ale ne voda přímo ze sprchové růžice. Simuluji tak použití dalekohledu za silného deště, navíc vzduch je 100% vlhký.
Dalekohled lehce oklepnu, vložím do igelitového sáčku a dám do chladničky. Po půl hodině dalekohled vyjmu a zkoumám, zda se v obrazu objeví nějaké známky zkondenzované vlhkosti. Vrátím dalekohled do sáčku (aby mi nepřimrznul ke konstrukci lednice) a dám do mrazáku, kde je -17 °C. Po další půl hodině na kost promrzlý dalekohled vyjmu a rychlým pohledem (než se skla ojíní zvenku) zkontroluji zorné pole v dalekohledu, zda nejeví známky kondenzace vlhkosti. Nyní vyzkouším funkčnost ovládacích prvků, zejména ostření.
Kilo 3000 prošel tak na hraně. Středový ostřicí knoflík byl sice tuhý a pod pletenou rukavicí prokluzoval, ale zůstal funkční. Ovládací tlačítka měření zůstala také funkční, funkční zůstal i kroužek dioptrické korekce. Kroužek ostření displeje ovšem beznadějně zamrzl a povolil až poté, co jsem jej vytrvale hřál v dlaních.
Nyní byl čas na posouzení optických kvalit. Obraz je bez rušivých optických vad a ostrý skoro až k okraji zorného pole. Pokud budu dlouho a pečlivě hledat, najdu u okraje lehkou poduškovou vadu a na kontrastních hranách slabou aberaci do modra. Povrchovými antireflexními vrstvami má optický systém pravděpodobně zvýrazněný přenos modré části spektra, to se projevuje výraznou bílou (opravdu bílou bílou), podobně jako u optických soustav od Zeisse. Ale jako celek je obraz příjemný, dobře čitelný.
Světelnou propustnost jsem zkoumal pomocí etalonu – mého starého dalekohledu Leupold Tactical 10x50 a zkušebního obrazce ISO 12233. Za nadcházejícího soumraku pozoruji 20 metrů vzdálený obrazec a sleduji, kdy mi vnitřní kresba v jednotlivých políčkách obrazce začne splývat v šedou. Znám propustnost mého Leupoldu a tak mohu posoudit propustnost zkoumaného dalekohledu. Výsledek je poměrně jednoznačný. Kilo 3000 BDX vydržel asi o 5 minut déle, takže soudím, že propustnost bude někde mezi 87 až 90 %.
Poslední část testu zkoumala přesnost a funkčnost měření. Používám k tomu především starou geodetickou trať v pražské oboře Hvězda (až 1000 metrů) a městskou krajinu v okolí mého bydliště, kterou mám za ta léta recenzování optických přístrojů docela dobře zmapovanou.
Příručka uvádí, že přístroj by měl měřit s přesností 10 cm do asi 100 metrů a že jeho dosah (navzdory číslici 3000 v názvu) je asi 1800 metrů (2000 yd) při měření spárkaté zvěře, 3500 metrů (4000 yd) při měření stromů a 4500 metrů (5000 yd) při měření velkých objektů s velkou a kvalitní odraznou plochou.
Do 1000 metrů seděla změřená vzdálenost na metr přesně a nebyl problém zaměřit kamarádova psa velikosti německého ovčáka. Daňčí jsem v honitbě dokázal změřit HyperScanem až na 2106 metrů (nastavení BEST – tedy nejlepší odraz).
Kilo 3000 si dokázalo poradit i se sklem bočního okénka mé škodovky (čelní vrstvené a navíc skloněné sklo je problém skoro u všech dálkoměrných dalekohledů), srnčí jsem dokázal změřit ještě na 800 metrů. Stěnu lesa jsem dokázal změřit na asi 3200 metrů, opět jsem si vypomohl HyperScanem.
Ať jsem dělal, co jsem dělal, jasně kontrastní panelák, který jindy používám s úspěchem jako cíl, jsem nedokázal zaměřit dál než na asi 4000 metrů, a i tady se mi nedařilo (na rozdíl od předchozích pokusů) dosahovat opakované přesnosti měření – výsledky se lišily o 50 i více metrů.
Velmi dobře si Kilo poradilo s akrylátovým zasklením lodžie a v režimu BEST a HyperScan excelovalo při měření za deště. A měří opravdu rychle, což je výhoda při měření na velké vzdálenosti.
Teď ale i subjektivní pocity. Líbí se mi rychlost měření, přesnost je zcela vyhovující. Že se mi nepodařilo změřit extrémní vzdálenosti (les a panelák) mi nijak moc nevadí, pro mě jsou významné vzdálenosti do 500 metrů, dál asi nikdy na zvěř střílet z vlastní vůle nebudu.
Neumím zhodnotit přesnost balistického modelu, ale změření přepočtených skutečných balistických vzdáleností na známých tratích mi vycházelo +- nízké jednotky metrů stejně, jako u jiných dálkoměrných dalekohledů.
Velmi tuhý ovládací kroužek dioptrické korekce byl protivný, nevím, zda se jedná o vadu jediného kusu nebo systematickou vadu. Pokud bych měl tu možnost, nechal bych si v prodejně ukázat víc kusů a zkusil najít takový, který by měl příjemnější ovládání. Jinak platí, že všechny ovládací prvky s časem povolí a přiměřená tuhost nového přístroje je dobrým příslibem pro budoucnost.
Co mi opravdu vadilo je, že výrobce svoji povinnost dodat k přístroji návod k použití odbývá kartičkou velikosti hrací karty se základními pokyny pro základní seznámení s přístrojem. Podrobný návod k použití (a pokud chcete pracovat s balistickou aplikací, tak ho budete potřebovat) je ke stažení a není problém ho najít. Ale přesto, dal bych přednost, kdyby byl přiložený k přístroji.
Co považuji – alespoň za sebe – za totální propadák, je přenosná brašna – postroj. Tváří se napůl jako taktická vesta, ale umisťuje se divně na hrudník, špatně se otevírá, špatně se odkládá. Prostě tohle se nepovedlo. Pokud bych uvažoval koupi tohoto dalekohledu, jednoznačně bych si k němu rovnou koupil buď klasický nosný popruh přes krk, nebo, s ohledem na ne zase úplně malou hmotnost přístroje, raději křížový popruh přes záda.
Jak celkově zhodnotit tento přístroj?
Opticky je to slušná střední třída, možná střední vyšší třída, pokud jste příznivec „zeissovské bílé“ pak je SIG Sauer Kilo určitě zajímavá volba. Není to optická špička, ale určitě je to opticky dobrý, plnohodnotný lovecký dalekohled a poslouží velmi dobře i za šera.
Ale Kilo umí měřit i vzdálenost.
Pokud ho chcete používat jako samostatný přístroj, pak máte na výběr z mnoha podobných dalekohledů, nabízí vám ho Kahles, Nikkon, naše Meopta, … výběr je široký a nechci nikomu vnucovat moje individuální preference. Zorné pole je standardní, příjemné jsou kompaktní rozměry.
Jakmile ale budete chtít dálkoměr a balistický kalkulátor, pak najednou Kilo 3000 BDX exceluje, umožňuje ve spojení s aplikací SIG SAUER BDX ve vašem chytrém mobilu individuální naladění kalkulátoru na vaši zbraň a tabulkové hodnoty vašeho střeliva anebo opravdu i na individuální hodnoty vaší zbraně a třeba přebíjeného střeliva. Pokud svůj mobil propojíte třeba s meteorologickou stanicí Kestrel, máte v rukou najednou nečekaně mohutný nástroj za dobrou cenu. Pokud dálkoměr spojíte nejenom s mobilní aplikací, ale ještě i se zaměřovacím dalekohledem SIG Sauer řady Sierra BDX, máte najednou systém, který skoro nemá v této cenové kategorii konkurenci.
Pokud se mi jedná jen o dálkoměr, je SIG Sauer dobrá, ale nikoliv unikátní volba. Pokud ale chcete systémové řešení, pak budete těžko hledat jemu rovné. A čert vzal ten nešťastný postroj s přenosnou brašnou. Ten má snadné, jednoduché a vlastně ani nijak drahé řešení.
Ing. Martin HELEBRANT
TTD
Průměr objektivu … 42 mm
Zvětšení … 10x
Minimální ostřicí vzdálenost … 3 m
Zorné pole … 10,6 m na 100 metrech
Délka … 153 mm
Výška … 74 mm
Šířka … 126 mm
Hmotnost … 928 g