Tento druh je vázán na vodní prostředí. Přes den se většinou zdržuje v norách vyhrabaných v březích vodních nádrží a toků. Na souš se vydává zpravidla na sklonku dne. Potravu vyhledává obvykle do vzdálenosti dvaceti metrů od vody. Ve vegetační době konzumuje především zelenou biomasu a mimo vegetační období letorosty, lýko a kůru dřevin.
Jedná se o teritoriální zvíře, jehož domovský okrsek je závislý na úživnosti a ročním období – od 0,5 do 3,5 kilometru délky toku (
Maloň 2015). Teritorium obývá několik generací. Do reprodukce vstupuje pouze rodičovský pár. Mladí jedinci opouštějí rodinné území obvykle ve dvou až třech letech.
Současný stav bobra evropského v České republice v počtu asi sedm tisíc jedinců je výsledkem reintrodukce a ochrany tohoto druhu. Bobr byl až na oblast Magdeburku v evropských zemích v 18. století vyhuben. Důvodem byl lov pro maso, kožešiny a castoreum (pachové žlázy využívané v parfumerii). Dalším a neopominutelným důvodem bylo zamezení škod způsobovaných tímto druhem. Škody pak byly jednou z hlavních příčin neúspěchů vrátit bobry zpět do krajiny v 18. a 19. století.
Lesy České republiky, s. p., (LČR) evidují v současné době především škody způsobené na lesních kulturách. Tyto škody se pohybují každoročně v rozmezí jednoho až tří milionů korun. K poškození vodních děl bobrem prozatím u LČR nedošlo, ale v důsledku činnosti bobra musí být investovány prostředky k zprůchodnění vodních toků. Náklady se se každoročně pohybují kolem půl milionu korun.
LČR v rámci minimalizace škod způsobovaných bobrem evropským zadaly v roce 2018 výzkumný grantový projekt Praktické ověření lesnických opatření pro snížení škod bobrem evropským na hospodářských porostech. Tato studie byla dokončena Lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelovy univerzity v Brně v roce 2021. Řada informací z projektu byla využita při sepisování tohoto článku. Plnou verzi projektu lze nalézt na webových stránkách LČR – viz. Lesnická opatření pro snížení dopadů výskytu bobra evropského na lesní porosty ve vybraných lokalitách Moravy | Lesy České republiky, s. p. (lesycr.cz).
Současné stavy bobra evropského jsou v rozporu se zájmy vodohospodářů, zemědělců, lesníků a obyvatel dotčených oblastí, protože jeho činností dochází k poškozování hrází, ohrožení protipovodňových staveb, zaplavování obhospodařovaných pozemků a přímému ničení zemědělských a lesnických kultur. Ke zmírnění socioekonomického dopadu bobra za současného zachování tohoto druhu podle legislativy EU přijala Česká republika, konkrétně Ministerstvo životního prostředí České republiky, v roce 2013 program péče pro bobra evropského, na jehož základě bylo území České republiky rozděleno na tři zóny s odstupňovanou ochranou.
Zónu A zahrnující oblasti, které dokážou zajistit životaschopnou populaci. Druh je zde striktně chráněn. Jedná se o evropsky významné lokality Český les, Polabí, Litovelské Pomoraví, Chropyňský luh, Niva Dyje, Strážnická Morava a Soutok – Podluží.
Zónu B, v níž není primárním cílem ochrana a rozvoj populace, ale umožnění propojení jádrových populací v A zónách. V případě výrazného konfliktu může být přistoupeno k regulaci druhu.
Zónu C zahrnující oblast povodí Vltavy v jižních Čechách (mimo NP Šumava). Pro tuto oblast je bobr nežádoucí, zejména kvůli možnosti narušení stability hrází.
Neopominutelným faktorem v nastíněné situaci je nutnost spolupráce orgánů ochrany přírody a myslivců, bez nichž si nelze představit reálné fungování účinné regulace tohoto druhu v naší krajině tak, aby nedocházelo k neúměrným škodám způsobeným bobrem a zároveň, aby byl tento druh zachován. Pokud se tento cíl podaří uskutečnit, budeme moci přičíst zásluhu myslivcům nejen za zabránění škod, ale i na dlouhodobém umožnění života bobra evropského v naší krajině, protože především škody, které působil, vedly v minulosti k jeho vyhubení.
Ing. Jana SVOBODOVÁ
metodička ochrany přírody LČR