Je tradicí, že každý rok prezentujeme péči o přírodní prostředí zvěře a výsledky jejího chovu prostřednictvím trofejí na okresních nebo oblastních přehlídkách. Chovatelské přehlídky jsou indikátorem současného stavu populací zvěře, myslivecké činnosti a slouží nejenom myslivcům, ale i veřejnosti, jak získat informace o hospodaření s přírodním bohatstvím, kam zvěř neodmyslitelně patří.
Je velkou chybou, že v posledních letech některé subjekty přistupují k periodickým přehlídkám chovu zvěře s menším zájmem. Příčin tohoto stavu je několik. Do myslivosti vstoupila komerce bez ohledu na to, zda je provozována v pronajatých nebo vlastních honitbách. Náklady na provoz myslivosti vystoupaly v řadě případů tak vysoko, že musí uživatel hledat prostředky na celoroční režii i v nabídce lovu zvěře loveckým hostům. Ti po ulovení zvěře trofej odvezou a na přehlídku ji ve většině případů zpět nepřivezou, protože tato povinnost nemá oporu v zákoně o myslivosti. Ročně tak zůstane v anonymitě mnoho silných a význačných trofejí.
Druhou příčinou jsou obavy lovců, kteří odmítají předkládat trofeje z důvodu potenciálních rizik jako je zcizení, poškození, nebo nechtějí na sebe upozorňovat, kolik a jaké trofeje získali v dané honitbě nebo na loveckých cestách.
Třetí příčinou bývá to, že v řadě případů je přehlídka jen formálním aktem, bez profesionálního rozboru mysliveckého hospodaření a ponaučení, kde jsou rezervy myslivecké péči o přírodní prostředí a zvěř.
Nejen tyto příčiny ovlivňují také úroveň periodických pětiletých celostátních prezentací mysliveckého hospodaření na národních výstavách. Je škoda, že úspěchy v mysliveckém výstavnictví, budované našimi pradědy, dědy a otci nejsou dostatečnou motivací pro některé myslivce dnešní generace.
Naši předkové považovali za povinnost, ukázat výsledky chovu zvěře, a proto hledali příležitosti k prezentaci na národních mysliveckých výstavách. Ty pořádala každoročně Československá myslivecká jednota od roku 1933 až do roku 1939. Díky tomu, se na historických výstavách minulého století, objevilo mnoho významných trofejí nebo trofejí, které měly zajímavý příběh, případně byly trofejemi spojenými s významnými osobnostmi.
Pro náš pracovní tým byl hlavní motiv připomenout u příležitosti stoletého výročí jednotné myslivecké organizace Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků, jak se myslivost prezentovala na veřejnosti trofejemi na výstavách. Byly to právě lovecké trofeje, které nebyly jenom doplňkem výstav, ale spíše dominantou, motivující k návštěvě výstavy mnoho návštěvníků.
Abychom připomněli tuto významnou historii, pečlivě jsme vybírali z katalogů všech celostátních i národních výstav trofeje, které byly, a v řadě případů i dnes jsou, významným dokladem o úrovni chovu zvěře v Čechách a na Slovensku.
Na výstavě v Brně uvidíte mnoho trofejí se zajímavými příběhy z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, které budou mít premiéru v tomto časovém uspořádání, ale bude to zároveň i derniéra, neboť soustředit opakovaně tolik historických trofejí, nebude už v budoucnu asi reálné.
Zveme proto na expozici legendárních trofejí při jubilejní výstavě v Brně, která se bude lišit od ostatních více komerčně orientovaných akcí v České republice tím, že bude mít historicky, odborně, ale i společensky vysokou přidanou hodnotu. Bude vzpomínkou na práci myslivců za posledních sto let a bude tedy výstavou svým pojetím určitě ojedinělou a neopakovatelnou.
Součástí doprovodného programu bude každý den na podiu výstavního pavilonu ukázka hodnocení trofejí zvěře prezentovaná mezinárodními experty CIC. Tato činnost je přímo svázána s loveckými trofejemi a mysliveckým výstavnictvím.
Těšíme se na Vás v Brně od 22. do 26. dubna 2023
Miloslav VACH
za realizační tým ČMMJ
Jelen evropský – trofej jelena, kterého ulovila Eleonora Schwarzenbergová v roce 1730 v Českém Krumlově, byla poprvé ohodnocena a vystavena na mezinárodní výstavě v Berlíně 1937. Tam se stala s hodnotou 246,4 bodů CIC nejsilnější trofejí jelena v Československu, ale i ve světě. Trofej je vystavena ve stálé expozici Národního zemědělského muzea - Ohrada, Hluboká nad Vltavou.
Los evropský – výskyt losa v Československu byl pozorován po několika stoletích od jeho vyhubení v roce 1957. Tentýž los byl v následujícím roce (1958) uloven nezodpovědným myslivcem bez povolení v honitbě Nové Město v Krušných horách. Dermoplastický preparát losa a jeho trofej jsou v depozitáři Národního muzea v Praze a nebudou ani v budoucnu ve výstavní expozici.
Srnec obecný – srnce ulovil v Opatovicích, možná v Rajhradicích (1938) Friedrich Haase. Trofej byla poprvé ohodnocena na mezinárodní výstavě v Budapešti (1971) s hodnotou 201,7 bodů CIC a zařadila se první místo v Československu a na druhé místo na světě za trofejí srnce z Maďarska.
Muflon – trofej muflona z volné honitby s hodnotou 250,3 bodů CIC pochází z elitní populace v honitbě Machov, okres Náchod, kterého ulovil P. Zima (2013). Byla to nejsilnější národní trofej muflona a první na světě až do roku 2021, kdy se zařadila na druhé místo za trofejí muflona z Otova. Prosperitu elitní populace mufloní zvěře přerušil předpokládanou gradaci chovatelských úspěchů, návrat vlků. V současnosti většina trofejově nadějných muflonů se stala kořistí vlků.